Jak vypadají vztahy, které navazují zranění lidé
"Emočně zraněný člověk bude ve vztahu, kde není aktivní konstelace nevyřešeného tématu z původní rodiny, mluvit o tom, že ve vztahu chybí chemie, vášeň, energie. Pokud vztah skončí, opět si k sobě v naprosté většině případů přitáhne někoho, kdo je kompatibilní s původním zraněním; případně se pro řadu lidí zcela nepochopitelně navrací do náruče bývalého partnera, s nímž trpěl.
Nedochází-li k obnovení původní konstelace emočního zranění, bývá pro jedince nezřídka obtížné ve vztahu setrvat. Říkají: "Je tak hodný/á, ale necítím tam přitažlivost, něco tomu chybí." Nový partner, který aktivuje podvědomé téma, spouští oproti tomu intenzivní emoce, což vytváří dojem skutečné nebo osudové lásky. Ale často o lásku vůbec nejde, je to pouze aktivace staré konstelace, která z podvědomí přináší žár emocí, aniž by si byl člověk vědom toho, že jejich velká část partnerovi vůbec nepatří. Lidé pak zaměňují strach z opuštění za lásku, závislost na druhém za lásku, majetnické sklony a silnou žárlivost za lásku, nebo tento vztah označují za osudový."