Proč se bojíme NE aneb 5 způsobů, jak si nastavit osobní mez bez pocitu viny
Říct někomu NE? To znamená ODSEKNOUT?
Slyšet něčí NE? To znamená být ODVRŽEN?
To přece k hodnému chlapečkovi nebo hodné holčičce nepatří.
Pamatujete na ta slova? Na ty staré vzorce, které se vyryly do naší mysli?
Odmítnout podle nich znamená zachovat se neposlušně. Být odmítnut podle nich znamená zachovat se nepřijatelně. Za jedno i druhé náleží trest, ztráta, bolest, opuštění. A dodám klíčové slovo: ZASLOUŽENÝ trest, ZASLOUŽENÁ ztráta, ZASLOUŽENÁ bolest, ZASLOUŽENÉ opuštění.
Ano, tohle máme v hlavě – my všichni hodní chlapečkové, hodné holčičky.
NE se nesluší říkat ani slyšet. NE znamená někoho nebo něco ztratit. NE je poukázka k bolesti. Jinak řečeno: NE je cesta k našemu emočnímu vydírání.
Jsou to jen dvě písmena, ale ovlivňují celé naše životy. Jsem přesvědčen o tom, že schopnost zvládnout NE, ať už ve vlastní, nebo v cizí řeči, je jedna z našich celoživotních misí. Úkol, který máme zvládnout. Postavit se za sebe. Být sami sebou. Žít svůj život. Zjistit, že s NE si vytyčujeme své hranice.
Pochopme, že NE ohraničuje naše štěstí. Tohle už NEchci. Na tohle už NEmám čas. NE, tohle už mi NEbudeš dělat.
Dokážeš to. NEmám o Tebe strach.
