Proč těžké časy neskončí, dokud nás nenaučí to, co potřebujeme
Může být v něčem dobré ocitnout se na dně?
Věřím, že ano. Ale nesmí tam člověk zůstat.
Musí pochopit poselství dna. Musí se, když už je na dně, porozhlédnout.
Když to prostředí pozná, zjistí, proč se tam už nikdy nechce vrátit.
Svět není příjemný učitel. Opakuje nám látku, kterou jsme nepochopili nebo které se vzpíráme, dokud se neponaučíme. Navíc používá bolestné síly, aby nás jimi šlehal přes prsty. Svět je totiž místem protisil. Někdy použije nemoc, abychom si znovu vážili zdraví. Někdy kolem nás šlehne smrtí, abychom se začali více zajímat o život. Někdy nás lískne neštěstím, abychom pak vůbec navnímali, kdy jsme šťastní. A že ke štěstí nepotřebujeme jen hmotu, vnější bohatství, ale i vnitřní – klid, lásku, péči, naději, motivaci, úsměv, volný dech.
