Trauma a jeho zpracování
Když jsem před časem řekla nějakému klientovi při vyprávění jeho bolestného dětského příběhu, že zažil trauma, tak se většinou bránil. Tvrdil, že to žádné trauma nebylo, protože trauma přeci znamená, že byl někdo znásilňovaný nebo bitý, nebo byl přinejmenším na pokraji smrti. V dnešní době se však již situace mění a veřejně se začíná hovořit o tom, že trauma může být výsledkem nejen těch velkých násilných událostí, ale může vznikat i za mnohem méně nápadných okolností. Říká se tomu vývojové trauma. Najdeme ho třeba i v rodině, která se navenek může jevit jako plně funkční.
