Ústřice, která nebyla poraněna neprodukuje perly. Perly jsou plody bolesti. Vznikají zanesením cizí, nežádoucí látky do těla ústřice. Stačí zrnko písku. Na vnitřní straně pláště ústřice se vytváří lesklá perleť. Ta také obalí proniklé zrnko písku, které ústřici zraňuje. Perleť obalí zrnko písku a chrání tak bezmocné tělo ústřice. Tak se v důsledku bolesti rodí nádherné perly. Ústřice, které nebyly zraněny perly nevytvářejí. Totéž se může stát i vám. Ranila vás něčí drsná slova? Obvinil vás někdo z věcí, které jste nikdy neudělali? Byly zamítnuty vaše myšlenky, že jsou špatné? Trpěli jste díky předsudkům? Trápila vás lhostejnost okolí? Pak je dobré vytvořit perlu. Zakryjte své trápení několika vrstvami lásky. Bohužel existuje jen málo lidí, kteří to dokáží. Většina umí jen pěstovat zášť, bolest a rány tak zůstávají otevřené. Pocity malosti neumožňují jejich léčení. Proto v praxi vidíme mnoho "prázdných ústřic". Ne proto, že by nebyly poraněny, ale protože nedokáží pochopit, odpustit a transformovat své utrpení v lásku, úsměv, pohled či gesto, které je ve většině případů za tisíce slov.

Obrigado amigo Valentin Paulo Harcar

Istého starého mnícha sa jeho mladší bratia pýtali: "Keď vidíme spiaceho brata počas všeobecnej modlitby, máme ho uštipnúť, aby sme ho zobudili?"
Starý mních odpovedal: "Deti moje, keď vidím spiaceho brata, položím si jeho hlavu na kolená, aby si mohol odpočinúť. Priatelia, "neštípte" svojich blížnych svojimi odmietnutiami, napomenutiami a príkladmi, radšej ich nechajte, aby k vám sklonili svoje hlávky a vy ich jednoducho objímte svojím srdcom a zahrejte svojím teplom.
Srdce nepoučuje, ani neodmieta - ono súcití a miluje.
/Zdieľané od: Юлия Голикова/

Slavný italský potápěč Enzo Majorca vyprávěl svůj příběh, který se mu skutečně stal..
Jednoho dne se potápěl v moři nedaleko Syrakusy se svou dcerou Rossanou, která čekala na lodi.
Když se ponořil, cítil, jak ho něco lehce praštilo do zad. Otočil se a uviděl delfína. Náhle si uvědomil, že si nechce hrát, ale jako kdyby mu chtěl něco říct.
Zvíře se potápělo hlouběji a Enzo ho následoval.
Asi 12 stop hluboko, byl v utržené rybářské síti, zamotán další delfín.
Majorca tedy požádal svou dceru, aby mu rychle přinesla potápěčský nůž. Během několika minut se jim podařilo vyprostit delfína, který z posledních sil vypustil ze sebe′′ téměř lidský výkřik ′′ (jak se vyjádřil sám Majorca).
Delfín vydrží pod vodou až 10 minut a poté se utopí.
Vyproštěného, ale stále přidušeného delfína Enzo a Rossana s pomocí dalších delfínů vytáhli na hladinu. Až potom se ukázalo, že je to delfíní samička, který má brzy porodit své malé delfíny.
Delfín - otec udělal kruh, plaval kolem Enza a dotkl se jeho tváře (jako polibek) - gesto vděčnosti... a odplul pryč.
,,Po tomhle všem, co se mi stalo" , řekl Enzo, ′′dnes už vím zcela jistě, že dokud se člověk nenaučí respektovat přírodu a promlouvat s láskou v srdci k zvířecímu světu, nikdy nepozná svou skutečnou úlohu zde na Zemi."

Vianoce, dieťa moje, to je láska v činnosti. Zakaždým, keď milujeme, zakaždým, keď dávame, sú Vianoce. (Dale Evans)

Art: Jeanine (Pinterest)

Ak o niečom dokážete snívať,
dokážete to aj urobiť.

Walt Disney

autor fotky: "dreamland" @iambrandon747

Je čas adventu.
Mnohí nariekajú, kedy to šialenstvo skončí ... trvá to druhý rok.
Prvá svetová vojna trvala 4 roky, druhá 6 rokov ...
V tomto čase by sme si mali uvedomiť svoju silu a svoju hodnotu, stiahnuť sa do seba a byť sám so sebou. Vtedy si uvedomíme skutočné hodnoty a zistíme, že nám vlastne nič nechýba.

Počas druhej svetovej vojny (1945) stál tento japonský chlapec pred krematóriom a čakal, až na neho príde rad, aby mohol dať jeho malého brata spopolniť. Osoba, ktorá fotku odfotila uviedla, že sa chlapec uhryzol tak silno do pery, aby neplakal, až mu z kútika úst tiekla krv. Strážny povedal "Daj mi bremeno, ktoré nesieš na chrbte" a chlapec odpovedal "On nie je ťažký, je to môj brat." V Japonsku sa tento obrázok dodnes používa ako symbol sily.
NIEKEDY SA V ŽIVOTE DOSTANETE DO SITUÁCIE, KEDY MUSÍTE BYŤ SILNÍ. BYŤ SILNÍ, ABY STE NEZLOMILI SAMI SEBA ALEBO OSTALI SILNÍ PRE OSTATNÝCH.
ŽIVOT NIE JE ĽAHKÝ A ČASTO JE TO BOJ, ALE VZDAŤ SA BY NIKDY NEMALO BYŤ VOĽBOU...

Podobenstvo - rozhovor dvoch detí v maternici:
V brušku tehotnej ženy boli dve bábätká. Prvé sa pýta toho druhého:
- Veríš v život po pôrode?
- Určite. Niečo po pôrode musí byť. Možno sme tu hlavne preto, aby sme sa pripravili na to, čo bude potom.
- Hlúposť, žiadny život po pôrode nie je. Ako by mal vlastne vyzerať?
- To presne neviem, ale určite tam bude viac svetla než tu. Možno budeme behať po vlastných a jesť ústami.
- No to je predsa nezmysel! Behať sa nedá. A jesť ústami, to je úplne smiešne! Živí nás predsa pupočná šnúra. Niečo ti poviem: Život po pôrode je vylúčený - pupočná šnúra je už teraz veľmi krátka.
- Ba nie, určite niečo bude. Len všetko bude asi trochu inak, než sme zvyknutí tu.
- Ale nikto sa predsa odtiaľ po pôrode nevrátil. Pôrodom proste život končí. A vôbec, život nie je nič iného, než vlečúca sa stiesnenosť v temnote.
- No, ja presne neviem ako to bude po pôrode vyzerať, ale každopádne uvidíme mamu a tá sa o nás postará.
- Mama? Ty veríš na mamu? A kde má akože podľa teba byť?
- No predsa všade okolo nás! V nej a vďaka nej žijeme. Bez nej by sme vôbec neboli.
- Tomu neverím! Žiadnu mamu som nikdy nevidel, takže je jasné, že žiadna nie je.
- No ale niekedy, keď sme potichu, môžeš počuť ako spieva, alebo cítiť, ako hladí náš svet. Vieš, ja si fakt myslím, že skutočný život nás čaká až potom a teraz sa naň iba pripravujeme...

Nie si malý, si vesmír v extatickom pohybe.

Rumi

ilustrácia: Tamara Laporte

Učte svoje deti, že sú jedinečné. Nebudú cítiť tlak, aby boli ako ostatní. cit. web

Otec povedal svojej dcére: „Vyštudovala si s vyznamenaním, tu je auto, ktoré som si kúpil pred mnohými rokmi. Teraz je dosť staré. Ale predtým, ako ti ho dám, odveď ho do bazáru a povedz im, že ho chcem predať, a uvidíme, koľko ti za to ponúknu. “
Dcéra sa vrátila k otcovi a povedala: „Ponúkli mi 1 000 dolárov, pretože to vraj vyzerá dosť opotrebované.“
Otec povedal: „Vezmi to do záložne.“ Dcéra išla do záložne, vrátila sa k otcovi a povedala: „Záložňa ponúkala iba 100 dolárov, pretože je to staré auto.“
Otec požiadal svoju dcéru, aby išla teraz do automobilového klubu a ukázala im auto. Dcéra potom odviezla auto do klubu, vrátila sa a povedala otcovi: „Niektorí ľudia v klube za to ponúkli 100 000 dolárov, pretože„ je to ikonické auto, ktoré vyhľadávajú mnohí zberatelia. “
Teraz povedal otec svojej dcére: „Správne miesto si ťa váži- tým správnym spôsobom.“ Ak si ťa nevážia, nehnevaj sa, znamená to, že si na nesprávnom mieste. Tí, ktorí poznajú tvoju hodnotu, sú tými, ktorí si ťa vážia.... Nikdy nezostávajte na mieste, kde vašu hodnotu nikto nevidí.
Zdroj: The 7 Habits of Highly Effective People

Jesenný anjel.

Roman Shustrov, Petrohrad, Rusko.

My sme príroda ♥.

Postupom času sa naučíte držať jazyk za zubami a nereagovať zakaždým, keď počujete, alebo uvidíte niečo,
čo sa Vám nepáči.
Takto sa naučíte odísť, aby ste sa vyhli tým miestam
alebo ľuďom, ktorí vám spôsobujú nepríjemné pocity.
A začnete chrániť svoj pokoj, váš kruh sa zmenšuje
a cítite sa zase zdravšie a lepšie.
Hovorím sa tomu emočná inteligencia.
Naučíte sa vyberať svoje bitky.
Nie všetci si zaslúžia vašu pozornosť!

Zdroj: web