Aj Vy takto dobíjate baterky?
Deti sa stanú tým, kým hovoríte, že sú.
Povedzte, že sú šikovní... budú veriť, že sú šikovní.
Povedzte, že sú drzí... ach, dostaneš oheň.
Povedzte, že sú zábudliví... každý deň si zabudnú priniesť domáce úlohy domov a nikdy "nevedia", kde čo je.
Povedzte, že sú zlí... budú hrubí na teba, na súrodencov a kamarátov v škole.
Povedzte, že sú milí... povedia dieťaťu, ktoré sa cíti vynechané, aby sa s nimi prišlo hrať, pomôžu učiteľovi a utešia plačúceho priateľa.
Povedzte, že sa môžu stať spevákom, tanečníkom, alebo lekárom... a vždy sa budú snažiť.
Záleží na tom, kto si myslíme, že sú.
Staňte sa to ich vnútorným hlasom.
Ak niekomu povieme niečo dostatočne často, uveria tomu — najmä naše vnímavé, zraniteľné deti.
Takže hovorte vašim deťom, akoby to boli tí najláskavejší, najmúdrejší, najčarovnejší ľudia na svete, ktorí dokážu všetko, na čom pracujú.
Pretože to, čomu veria, je to, kým sa stanú.
"Možno ma Boh stvoril maliarom pre ľudí, ktorí sa ešte nenarodili".
Vincent van Gogh
"Ľudia rastú, keď sú hodne milovaní.
Ak chceš pomôcť iným sa uzdraviť,
miluj ich bez všetkých tých príbehov okolo."
"Milenci z Teruelu", tuto neobvyklou dvojitou hrobku nalezneme v kostele San Pedre de Teruel ve Španělsku. Vznikla v 16. století, kdy byla objevena dvě mumifikovaná těla, o nichž se věřilo, že patří legendárním "Milencům z Teruelu". Tyto nádherně vytesané hrobky představují španělskou verzi "Romea a Julie" (podobný příběh). Dvě hrobky, které navrhl Juan de Ávalos, zobrazují pár, jak se k sobě ve smrti natahuje.
KDYŽ JSEM ZAČAL SKUTEČNĚ MILOVAT SÁM SEBE,
dokázal jsem poznat, že psychická bolest a utrpení jsou
pro mne jen varováním, abych nežil proti své vlastní pravdě.
Dnes vím, že se tomu říká být pravdivý.
Pochopil jsem, jak moc druhého zahanbuje, když mu vnucuji svá přání,
ačkoli vím, že na to není vhodná doba ani na to není ten člověk připravený,
i kdybych tím dotyčným byl já sám. Dnes vím, že se tomu říká sebeúcta.
Přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět,
že všechno kolem mě je výzvou k růstu.
Dnes vím, že se tomu říká zralost.
Pochopil jsem, že vždycky a při každé příležitosti jsem
ve správný čas na správném místě a že všechno, co se děje,
je správné. Od té doby jsem mohl být klidný.
Dnes vím, že se tomu říká vyrovnanost.
Přestal jsem se okrádat o volný čas a dělat velkolepé plány do budoucna.
Dnes dělám jen to, co mě baví a působí mi radost, co miluji
a co potěší mé srdce, dělám to po svém a svým vlastním tempem.
Dnes vím, že se tomu říká poctivost.
Zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací,
a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mě samotného.
Zpočátku jsem to nazýval zdravým egoismem.
Dnes však vím, že to je sebeláska.
Přestal jsem chtít mít vždycky pravdu. Tak jsem se méně často mýlil.
Dnes vím, že se tomu říká být prostý.
Nechtěl jsem už žít dál minulostí a starat se o svou budoucnost.
Teď žiji už jen v tom okamžiku, kde se koná VŠECHNO.
Tak dnes prožívám každý den a říkám tomu důkladnost.
Uvědomil jsem si, že ze mě mé myšlení může dělat ubohého a chorého člověka.
Když jsem však povolal na pomoc sílu svého srdce,
dostal jsem významného partnera.
Tomuto spojení říkám dnes moudrost srdce.
Nemusím se nadále obávat sporů, konfliktů a problémů
se sebou samým a ostatními, protože dokonce i hvězdy
se spolu někdy srazí a vzniknou nové světy.
Dnes vím, že TO JE ŽIVOT.
Ch. Chaplin
Už som videla objimajúce sa stromy 🌳🌳, ale bozkávajúce ešte nie 💋.
Príroda je úžasná 🌳🌲🌿🍀.
Pod malý kuchár, je čas variť 🐭🐀👨🍳🍽️.
Na ostrově Lanzarote se vinná réva pěstuje poněkud netradičním způsobem.
V letech 1730 až 1736 probíhaly na Lanzarote, součásti Kanárských ostrovů, mohutné sopečné erupce, které předurčily další život místních obyvatel. Základem pro pěstování révy je tady lávová hmota, která v noci váže vlhkost z ovzduší. Systém pěstování révy je tu zcela odlišný od toho našeho. Neexistují tu podpěry a vedení rostlin, vinná réva se tak doslova plazí po zemi a hrozny vína jsou v přímém kontaktu se sopečnou půdou. Dalším typickým jevem tu je neustálý vítr, který přináší vláhu od Atlantiku. Aby byla vinná réva proti silnému větru chráněna, sází se často do prohlubní širokých až několik metrů a dalším ochranným prvkem jsou kamenné zídky různých tvarů. To vše vytváří charakteristický vzhled zdejší vinařské krajiny. Můžeme zde najít zhruba 2000 ha vinic a místní vinaři produkují vína, která vyhrávají na mezinárodních soutěžích.
Zdroj, internet
Tieňové umenie od Kumi Yamashita Studio .
Vyřezávané Avokádo, aneb když vám ovoce přijde málo luxusní 🙂.
Avokádo je plod hruškovce přelahodného (Persea americana) a botanicky se zařazuje mezi ovoce. Zralý plod je zvenku tmavozelené až černé barvy, uvnitř měkký a světle žlutý. Dužina se dobře roztírá. Ve středu plodu se nachází kulatá nejedlá pecka o průměru 3 až 5 cm, která lehce naklíčí i v květináči. Avokádo je 7 až 20 cm dlouhé. Zralé plody váží od 100 g až do 1 kg. Běžná roční sklizeň z jednoho stromu je kolem 120 avokád. Název pochází ze španělského "aguacate", odvozeného od slova "ahuacatl" z indiánského jazyka nahuatl. Avokádo je bohatým zdrojem minerálních látek draslíku, mědi, hořčíku, fosforu a vitaminů. Dužina obsahuje jen malé množství cukru, zato na ovoce nezvyklé množství tuku (složení mastných kyselin se podobá olivovému oleji). V Americe, kde bylo běžné, bylo často označováno jako "máslo chudých". Předním světovým producentem (asi 30 % světové produkce), vývozcem i spotřebitelem je Mexiko.
Pozor! Avokádo obsahuje persin, který je silně jedovatý zejména pro papoušky nebo kanáry. Intoxikace těchto zvířat avokádem většinou končí smrtí. Avokádo by se ze stejného důvodu nemělo podávat ani psům nebo kočkám.
Každý si vytvára vlastnú realitu 🙂.
Ginger festival v Írsku 🧡.
Cez kľúčovú dierku 🔑
Kľučka na dvere od sochára Vladimíra Kusha - @kushfineart
Línia vodných stĺpov nad Mexickým zálivom.
V rámci prerábky letiska Tampa na Floride tam pribudol tento veľký ružový plameniak.
Socha je vysoká 21 stôp. „Aby cestovateľom dodala pocit, že sú pod vodou, keď interagujú s plameniakom, TPA dala projektory a špeciálne osvetlenie do stropu. Stena stropu je reflexná a vysoko leštená na vytvorenie dokonalej ilúzie vody.
Letisko vyhlásilo súťaž na meno plameniaka.
Autorom diela je Matthew Mazzotta.
Po vyrúbaní odmieta zomrieť.
Na znak víťazstva prináša plody 🍑.
Aj u vás sú také tabuľky?
Dievčatko pribehlo k mame a v každej ruke držalo jedno jablko:
„Mami pozri, dostala som od starkej.“
Mama sa jej s úsmevom spýtala: „Dáš mi jedno?“
Dievčatko sa pozrelo na svoju mamu a rýchlo zahryzlo do jedného jablka a hneď na to aj do druhého.
Mama cítila, ako v nej narastá hnev a sklamanie z toho, že sa s ňou jej milovaná dcéra nechce podeliť.
Už už jej chcela niečo nemilé povedať, keď ona zrazu natiahla ruku a podala jej jedno z jabĺk so slovami:
„Mami, vezmi si toto, je sladšie.“
🙏Neponáhľajme sa s úsudkami a hodnotením 🙏.
Veci vždy môžu byť inak, než sme zvyknutí.
🤍Kouzlo stabilního života
Možná podobný příběh znáte: Potkali se a díky přesvědčení, že vztah je především kompromis spolu začali žít, i když si někdy říkali, jestli se k sobě vůbec hodí. Věřili, že časem se vše upraví.
Neupravilo. Začali se tedy alespoň utvrzovat v pravdě, že takto je to “normální”. Všude je něco…. Ale přesvědčovat sama sebe, že jsem vlastně šťastná(ý) je stále těžší.
Ale co, mohlo by to být přeci ještě horší…. Co třeba kdyby zůstali sami?!?
Podobné obavy je smýkají celým jejich životem. Ani v práci to není o moc lepší. Chodí do práce, která je zase až tak moc nebaví. Peníze jsou ale třeba. Kvůli těm se tam hlavně chodí, nebo ne? Aby byla jistota, aby bylo na hypotéku, aby bylo na dovolenou. Více od života nechtějí, tedy navenek. Říkají, že vlastně mají vše.
Není jim přitom příliš nápadné, že na hodně věcí v životě nadávají a stěžují si. Že je vlastně jejich život zase až tak moc nebaví. Podobně jako ta práce … ale co už, neřešme to. Stýkají se s lidmi, kteří to mají podobně. To je uklidňuje.
Spolu se utvrzují ve svých pravdách a přesvědčeních o tom, že v životě to prostě takto chodí. Nepomůžeš si.
Životní možnosti, příležitosti a výzvy nevnímají. Jen proboha nic neměnit, neriskovat a nevyčnívat. Nejvyšší kvalitou života je stabilita. Večer se doma sejdou po celém dni dva stejně vypuštění jedinci, kteří se občas snaží zažehnout jiskru vášně. Jde to stále hůře.
Necítí hlouběji sami sebe a své skutečné potřeby. Řeší především cizí příběhy, aby se nemuseli zabývat tím co žijí. Spolu se zabývají hlavně provozními věcmi. To funguje dobře.
Po šesti až desíti letech takovéto stabilizace jsou vyhaslí a dobrý životní pocit neznají vůbec. Nerozumí a nechápou proč? Proč u nich narůstá životní frustrace? Proč si hledají milenky a milence? Proč žijí více na sociálních sítích a chtějí zažívat vzrušení jinde? Proč, když žijí stabilní život plný jistot? To přeci vždy chtěli... Nebo to chtěli jejich rodiče? Nebo kde k tomu vlastně přišli? Jak z toho ven?? Copak to jde i jinak???
📚Kniha Smysluplné vztahy
Stačí zmeniť uhol pohľadu 👀👁️
"Spomaľ a užívaj si život. Nie je to len scenéria, ktorá ti uniká, ak ideš príliš rýchlo - uniká ti tiež zmysel toho, kam ideš a prečo."
~ Eddie Cantor
Mláďa rybky platesy bradavičnatej 🐟.
Žena, ktorá dlhé roky pracovala v banke, upadla do zúfalstva, depresie, nervove sa zrútila.
Jej lekár pri vyšetrovaní a hľadaní diagnózy, sa jej opýtal: ,, Ako sa volá mladá žena, ktorá pracuje vedľa vás v banke?"
,,Petra" , odpovedala pani s otázkou v očiach.
,,Petra čia?"
,,Neviem."
,,A viete, kde býva?"
,,Nie."
Lekár pochopil, že žena sa zamerala len na seba a svoje problémy a toto ju oberalo o akúkoľvek radosť.
,,Môžem vám pomôcť, ale musíte mi sľúbiť, že urobíte, o čo vás požiadam.
,,Urobím čokoľvek!", odpovedala žena.
,,Najskôr sa spriatelíte s Petrou. Pozvete ju na kávu, či obed. Zistite, o čo sa v živote snaží a urobte niečo, aby ste jej pomohli.
Po druhé, zoznámite sa a spriatelíte sa z jednou staršou osamelou osobou z vašej ulice a zistite, či môžete urobiť niečo, aby ste jej pomohli.
Po tretie, spriatelíte sa s dieťaťom a zistíte, aký je jeho životný sen.
O dva mesiace sa vráťte ku mne na kontrolu."
Po dvoch mesiacoch sa nevrátila, ale napísala lekárovi list bez známok melanchólie alebo smútku.
Bola v ňom iba čisto čistá radosť!
Pomohla Petre pripraviť sa na prijímaciu skúšku na vysokú školu a úspešne ju prijali.
Spoznala starého suseda a pomohla mu postarať sa o chorú manželku tak, že tá po rokoch mohla opäť vyjsť z domu von.
Naučila malé dievčatko nové pesničky a básničky.
„Nikdy som si nemyslela, že by som opäť mohla cítiť takúto radosť zo života!“, napísala žena na záver listu.
Tí, ktorí žijú iba pre seba, nikdy nenájdu pokoj a radosť, pretože Boh nás volá, aby sme boli požehnaním v životoch ostatných.
Poznali ste už toto tajomstvo?
Popremýšľajte!
V tomto živote sme často liekom v životoch iných ľudí.
Koľkokrát môžeme uzdraviť človeka svojím objatím, nečakanou návštevou, úsmevom, slovom, náklonnosťou alebo dokonca e-mailom?
Naša prítomnosť povzbudzuje životy ľudí, je účinným prostriedkom proti smútku, depresii, bolesti a utrpeniu duše.
Byť prítomný v živote ľudí, ktorých milujeme, je silný zázrak, ktorý sa môže zmeniť na proces absolútneho uzdravenia.
Staňme sa niekomu liekom v lekárničke .... Cit.web
