Proč duše potřebuje smutek

Pozitivní emoce motivují a odměňují, ale negativní jsou stejně důležité: jsou našimi směrovkami na cestě životem, jsou semafory na našich životních křižovatkách.

Říkal mi nedávno soused odnaproti, že prý v knihkupectví natrefil na mou sbírku básniček. A že si ji tedy v rámci dobrých sousedských vztahů koupil. A že prý jsem to napsala hezky, to ano, ale že je zbytečně moc těch básniček o nehezkých věcech. A to že on nerad, on se všemu nepříjemnému vyhýbá a špatné pocity si raději vůbec nepřipouští.

Dál jsme to nerozváděli. Zůstali jsme u konstatování, že to máme každý jinak. Všichni nemusíme s našimi dušemi (nebo mozky, chcete-li) zacházet stejně. Někdo nechává své pocity volně plynout a někdo se některým z nich brání nebo je odmítá. Každý máme svůj způsob, jak se vypořádávat se vzestupy a pády, které s sebou život přináší.

Paleta emocí

Odžili jsme si ve své kůži už nejeden pátek, víme, co nám dělá dobře a co ne, co ještě zvládneme a co už ne, a druzí ať nám do toho laskavě nemluví. Natož v sobotu ráno u stánku se zeleninou.