Pôrod v apríli 2011
ahojte nádejné aprílové maminy, dúfam, že sa sem postupne pridáte a nebudem tu sama. ja som dnes zistila, že som tehotná a termín mi vychádza rovno na deň bláznov. 😉
@barborkach dievcata aj ja prajem vsetkym maminkam, ktore si to zasluzia, aby mali zdravucke deticky a nebojte sa, bude to tak.
pekne si to napisala, ja som tiez toho nazoru, ze kebyze mi niekto povie, ze musis si dat babatko zobrat, mozu ma rovno zobrat do Pezinka, to by ma zlozilo ☹
nikdy fakt nikdy neviete co sa stane, pocas celeho zivota, tak ako aj vcera v modrom z neba ... som si poplakala, nedalo sa inak.
kazde dietatko ma dostat sancu na lasku a uz ked ho teraz v brusku lubime ... je to tazke.
dobru nocku 😔
@pippi84 ja to prajem aj takym mamam co si to nezasluzia...tie deticky za to predsa nemozu...dobru nocku!
Neviem si ani predstaviť čo by som robila keby mi niekto povie že musím na potrat 😲 Nedotlačili by ma do toho...
Ale.. Niekedy rozmýšľam, či by nebolo pre bábo, ktoré by malo hrozne trpieť celý svoj život, lepšie, keby sa ani nenarodí 😖 😖
Ale na to sme neboli stvorení aby sme rozhodovali o tom, kto bude žiť a kto nie, a lekári na to často zabúdajú..
@pippi84 to si mala stastie, ja som ani netusila ze ma nebude pozerat a stale som sa tesila ze sa na malinke zase pozriem. skoda... dnes by mohly byt vysledky z tych hnusnych testov tak som zvedava...
ahojte včera som sa s kamarátkou rozprávala o triple testoch a ona mi povedala že jej kamarátka tiež po zlých triple testoch musela podstúpiť amnio a vyšlo jej že bude mať mongoloidné dieťa a následne ju posielali na potrat čo ona zásadne odmietla, že už má 42 rokov je to jej posledná šanca na dieťa a vychovajú ho také aké má byť a čudujte sa svete dieťa sa narodilo úplne zdravé, chlapček má dnes 4 roky a že naozaj mu nič nieje 😠 😠 😠 tak na čo to všetko...
Čiže zlé výsledky nemusia stále znamenať postihnuté dieťatko a naopak ani dobré výsledky nie sú zárukou....
ahojte, tak som bola včera na poradni, triple test OK, teším sa, mám tablety a krém proti mykóze, kúpila som si aj probiotiká, pani v lekárni doporučovala také, čo sa berú perorálne, nie vaginálne. Idem teraz volať na 3D, poslal ma tam na morfológiu, že to má byť v Auparku. Malé má podľa obyč.UZV 215 g, ale to je údaj s veľkou rezervou.
ahojte babulky tak ja som si predchvilkou volala do hlohovca na to 3d sono tak uz som aj objdnana celkom sa tesim aj kd idem az 16 decembra povedala mi ze sa tak objednava ze mesiac dopredu ale mila bola sstricka velmi aj mi hned vysvetlila presne kde to je tak uz teraz sa tesim 😀
kočky,niečo na pobavenie 😀
1.měsíc
Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro, vydýchaný vzducha paní přede mnou má prostě nesnesitelný parfém. Ale pořád je to lepšínež pán před ní, který smrdí zřejmě od přírody a je mi tak nějak fyzickyodporný. Fuj, teď jsem si všimla lupů v jeho vlasech. Asi se pozvracím.\"Těhotenský test,\" odpovím na otázku lékárnice, co si přeju. Mámmžitky před očima a venku si musím chvilku sednout na parapet výlohy, abychse neskácela.Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném papírku mi to pak domajen potvrdí. Asi brzo omdlím, třeští mi hlava, ale jsem šťastná.
2. měsíc
Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu vnitřníboj: když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani, brzy sepozvracím.Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když ledničku otevře,pozvracím se taky. Jdu si napustit do sklenice ledovou vodu, napijuse, opláchnu si čelo, otevřu dokořán okno, zadržím dech a risknu to.Rychle otvírám lednici a bleskově vytahuju máslo a mlíko. Vyhrknou mislzy do očí a ženu k oknu to rozdýchat.Hurá, ustála jsem to, už mám aspoň na dopoledne vyhráno. Snídám bílýrohlík s máslem a bílou kávu, to jediné, co dopoledne snesu k jídlu.Posilněná snídaní jdu odvážně uklidit věci zpět do lednice a zrakmi padne na 2 buřty v igelitovém pytlíku, co si koupil manžel na večer naopékání.Ty už jsem neustála. Nesnáším zvracení, takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to neviděla, pak poslepu tápu po toaletním papíru a po splachovadlu. Opouštímzáchod, pustím si na hlavu studenou vodu a jdu na dvůr to rozdýchat.První, co uvidím po otevření dveří na dvůr, je hromádka od našehoštěňátka. Poslepu zvedám prkýnko. Jsem vyložená z kuchyňského okna, zhlubokadýchám a přemýšlím, že bych měla něco sníst. Jediné, na co jsem schopnápomyslet bez odporu, je rohlík s máslem a bílá káva. Stojím předledničkou..........Věčný koloběh. Mám pocit, že se neudržím na nohou. Ležím v posteli,hlavu jsem si osprchovala studenou vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám.Asi bych měla něco sníst..........Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou otázkou na rtech:\"Cos tadycelý den dělala?\" Bez jakýchkoli skrupulí pronáším neomaleně: \"Blila\"Manžel se hurónsky směje, považujíc to za dobrý vtip, otvírá dokořánledničku a volá na mě: \"Co máme k jídlu, maminko ???\"
3. měsíc
Miminku na ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já dostávámkonečně těhotenskou průkazku a přemýšlím, jak se vyrovnám s pokynem sestry,abych přišla příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo čaje avyhrožuju poblinkáním sesterny.Směje se a povoluje mi trochu vody.Přicházím domů a rozrážím dokořán všechna okna: nesnáším vůni našehodomu.\"Nepřipadá ti, že nám to tady strašně smrdí?\", vyzvídám na každém.Smrdí mi sprchový šampon, tělové mléko, je mi odporný olej naopalování, hnusí se mi jídlo, je mi odporný dokonce i rohlík s máslem a bílá káva.Jediné, co mi voní a na co mám chuť prakticky pořád, je pivo.Opuchly mi nohy a obličej a na bradě se mi vyrašil lišej záhadnéhodruhu. Večer k nám přišlo pár známých na grilovačku.Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty. Maso odporněsmrdí.Manžel odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi, který mlaská a omastek muteče po bradě. Odbíhám blinkat. Když se vrátím, úplně bílá, syn si misedne na klín, obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá se mě: \"Copak je maminko?\"
4. měsíc
Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy manžel,příbuzní, mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce anitrochu mluvit. Manžela zajímá jen, co je k jídlu a jestli jsem vyřídilavšechno, co jsem měla. Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani aten kastrůlek s mastnou smradlavou vodou nechal na sporáku. Dvakrát sepozvracím, než dokážu sejít z ložnice v patře dolů do kuchyně.Sobec jeden hnusná. Vůbec ho nezajímají moje starosti, mamku zasezajímají až moc...Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechnorozkopat. Syn mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. Začínámasertivně vysvětlovat, že rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a ječím nacelé kolo, že už toho mám dost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude a ževůbec.Vztekle kopu do balónu na cvičení a odcházím trucovat do ložnice,kde se vzteky rozbrečím. Slyším, jak manžel potichu vysvětluje:\"Maminka je trošičku nervózní, nesmíš jí moc zlobit...\" \"Takdobže,\" odpovídá syn a já pro změnu pláču dojetím......
5.měsíc
Dojetí z konce 4. měsíce mi zůstalo. (Mimochodem stejně jako lišejv obličeji). Nemůžu se dívat na televizní noviny, protože téměř ukaždé zprávy pláču. Pláču i u reklam, nemůžu jít na žádnou kulturníakci, protože mě k pláči dojímá krásná hudba. Potají utírám slzy v divadle,kam jsem se synem dorazila na doják Perníková chaloupka.Večer pláču,protože babička s dědečkem chtějí vzít syna do ZOO apovezou ho tam autem. Jsem přesvědčená, že se vybourají.Mám panickou hrůzu a pláču dlouho do noci.Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylo přece jen o trochusympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká rizikováreklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany.Zvracím už jen jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantnígumové punčochy kvůli křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, žemám nějakou zákeřnou nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takovéčerveno-fialové tečky, které si moc dobře pamatuju od taťky, nežzemřel.Asi půl hodiny se zmítám v hrozných představách, jak jsou mojeděti sirotkové, případně jim jejich otec dovalil macechu , nějakou pipku spevnejma prsama, kterou třeba ještě ve finále budou mít rádi a nikdo sina mě ani nevzpomene....., pak mi dojde, že je to obvyklá vyrážka poholení nohou, pořádně se vysmrkám a jdu spát.
6. měsíc
Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolesti v žebrech.Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, které se mi pomalu trhají.Dělají se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromělehu na zádech, kdy je to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátéhoměsíce s sebou stále nesu lišej na bradě, gumové punčochy a pipku spevnejma prsama. Žárlím na všechno, co je ženského rodu.Prohlížím se v zrcadle a vidím jakousi rozplizlou ropuchoidnímaminu se zplihlýma vlasama, opuchlým obličejem, pletencema žil na nohách aobrovským břichem. A pak vidím všechny ostatní sexy ženy a dívky,sportující, vysmáté, vyzývavé a netěhotné. Manžel při pohledu na mésvlečené tělo vypadá jako já v prvních měsících těhu při pohleduna buřta. Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka.V knížkách se o mých pohlavních orgánech mluví jako o rodidlech(slovo, které je mi tak odporné, že je mi nevolno i teď), prsa sezačínají stávat továrnou na mlíko. Vyjdu schody do prvního patra a funímjak lokomotiva. Nenajdu na svém těle místo, které by nebylo aspoň trochu oteklé.(Na rodidla si pravda přes břicho nevidím, tak nevím...) Manželvymetá podnikové večírky a zjevně se výborně baví s pevnoprsařkama.Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce...
7. měsíc
Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začalajsem ale pro změnu znovu zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji,málokdy to totiž vůbec stihnu doběhnout na záchod.Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert zahudroval a zachrastilřetězy a já se rozplakala. Čert trochu znejistěl, tuto reakci asi čekalspíš od dítěte než od maminky. Manžel po jejich odchodu vážně pokyvovalhlavou a s uspokojením konstatoval, že mi konečně došlo, že jsem celýrok zlobila a začala se po právu bát. Pak mě se synem společněuklidňovali, že čert jen tak hudruje, ale že by mě ve skutečnosti nechtěl. Těžkouž mi někdo někdy uvěří,že mě k pláči dojal strach spatřený v synovýchočích. Novinkou pro tento měsíc je absolutní neovládání svěračů. Zakašlu,kýchnu, zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsemudělala na oslavě Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstítam byli jen naši nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, cožje společně s předchozím problémem dost vražedná kombinace. Nejlepší jepro mě vůbec nevycházet z domu,v době předvánočních nákupů dostproblematický úkol.
8. měsíc
Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám pocit,že červenými proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačenépo okrajích punčoch, budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím,jestli vůbec kdy ještě svoje nohy budu moct někomu ukázat.Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési postpubertální akné.V kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi brzosežehne.Praskly na mně moje těhotenské rifle. Mám sice ještě jedny, ale tymi zase hrozně kloužou po břiše dolů a následně spadnou úplně.Musím na nich teda nosit kšandy, což sice slouží k výbornémupobavení mé drahé polovičky, ale já z toho zrovna dvakrát nadšenánejsem.Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych ale musela dopnout kozačky,což je při současném stavu mých lýtek absolutně nereálné.Praskly mi zipy u obou zimních bund a ulomila se mi čtyřkavpravo nahoře. Takový lehce destrukční měsíc.
9.měsíc
Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny mé(dva) prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i sprsty.Ulomila se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavnýchakrobatických prvků při zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógupři nesčetných pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy napravé noze, na levé to jde celkem v pohodě. S pravou jsem měla dlouhoproblémy, pak jsem ale našla výborný způsob - nutné asi půlhodinovérozcvičení zadních a vnitřních stehenních svalů, šikmých zádových akrční páteře: V široko rozkročmém sedu na zemi přitáhnete tělo k pravénoze šikmo tak, aby břicho splývalo volně mezi rozkročené nohy anetlačilo se.Zkroutíte hlavu tak,aby bylo vidět na prsty u nohou. Při dobrémrozcvičení je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhouvariantou je pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst.Třetí variantou je návštěva pedikérky.Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kteréhojsem se nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch 9měsíců prožilo se mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny ménálady, propady, poklesky a nepříliš vzorné chování. Bezpečně poznávám typatičky, které usilovně a bez přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly tobřicho zevnitř, do kterého byly zvyklé se tak nádherně zabořovat.Bezděčně nastavuji břicho zvenku, zdá se, že je to jak náhražka přijato.Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminkytěhulky neodbytný pocit krásné nostalgie. To bylo přece tak nádhernéobdobí, no řekněte.......
prave som volala na vysledky triple testu a vsetko je v poriadku!!!! 😀 taka som rada! dnes alebo cez vikend si konecne kupim aspon jednu vecicku pre miminko - nieco biele bo este nevieme co to bude!!! tak sa tesiiim 😀
@ivicka0502 ahoj 🙂 tesim sa s tebou z dobrych testov 😉 😉 ja sa stale chystam na nakupy a vzdy to odlozim, ze po dalsej poradni 😀 ale mam kupene malinkate topanocky a jedny kremove dupacky, kedze tiez este nevieme co to bude 🙂
@brumca doteraz som sa bala nieco nakupovat, jednak ani neviem ze som tehotna, nic mi neni, ani brusko ma nijak zatial neobmedzuje a bala som sa tychto hnusnych testov. teraz sa pojdem trosku potesit. a ty si v kolkatom t? ale ako ty pises, normalne nakupy absolvujem az neskor 😎 a
@zlatik asi tak..dnes je velmi velmi otasna a zla doba, cloveku je z toho doplacu ☹ ja vsetkym prajem len a len zdrave babatka..ale clovek nikdy nevie co sa stane...a rozhodovat o zivote babatka ktore nosim pod srdcom a milujem ho uz teraz...ved je to uplne absurdne!!! co si ti ludia myslia ze su??? vsak by som sa dozivotne nemohla na seba pozriet a skoncila by som na psychiatrii ze som si nechala vziat babo.. dnes som akurat citala jeden pribeh tu na konovi, jedna ze vytuzene babo a neviem ci jej vysli zle tripple ci co ale sla na amnio a v jej dosledku potratila...vsak sanca je 1 ku 100! to je strasne vysoke riziko..teda aspon pre mna.. ale ona to nebrala nejak tragicky.. podla mna je amnio tiez jeden nechutny biznis a vsetky tie stresy okolo co si mamka vytrpi...naco je to dobre? a tiez si myslim ze kazdy by mal tak trochu pocitat s tym, ze dietatko nemusi byt suverenne zdravucke...ako som uz pisala, zdravie nie je samozrejmost... ach jaj 😒 ☹ otrasna doba