• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Máte tiež doma indigové dieťa?

a vsetko jej musime vysvetlovat pravdivo a tak akoby som to dospelemu vysvetlovala a vsetko musi mat rozumny dovod a keby ste poculi jej argumenty... niekedy sa nestihame cudovat ako k nim prisla
9. mar 2010 o 12:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
cele je to uplny nezmysel, rozdelovat deti podla aury, prepacte, je to moj osobny nazor, viem, ze vas vsetky asi nastvem, ale ako odbornik v oblasti diagnostiky naruseneho psychickeho vyvinu je termin "indigove deti" totalny nezmysel, rovnako by ste pochodili aj na akademickej pode

pozrite, ja mam tiez doma dieta, ktore podla popisu Kateriny Pokornej presne spada do jej kategorie, mozem vam jednoznacne povedat, ze u nej ziadnu modru ani kristalovu a ani nijaku inu auru nevidim, je sice jej vychova narocnejsia (a to teda riadne) ako bola vychova nasej generacie, ale patri skor do kategorie narocne dieta. Ja ked som mala dva roky tak pocitac bol v republike mozno jeden a zaberal celu budovu a moje dieta v dvoch rokoch uz perfektne ovlada myskou pocitac, jednoducho dnesne deti su presytene podnetmi o ktorych sme my nemali ani tusenia a preto reaguju inak, je to uplne normalne, vyvoj ide dopredu, nemozeme cakat, ked denne staravime s dietatom v prostredi presytenom podnetmi (obchody, vysvietene regaly, obrovske mnozstva tovarov, aut, reklam, sprav...) ze budu reagovat a vyvijat sa rovnako ako nasa generacia...

tot moj nazor, pustite sa do mna :wink:
9. mar 2010 o 20:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (3)
ja sa nejdem do nikoho pustat, len popisem ako to je u nas:
netusim aku auru ma moje dieta a uprimne - je mi to uplne jedno... sprava sa tak od narodenia a nemali sme doma ziadne podnety ako pocitac, televizor, nechodili sme s nou kazdy den do obchodu a pod. nemame auto... kazdy den som sa jej venovala tak ako som myslela ze je najlepsie. Hrala som sa s nou kazdy den, citala som jej, spievala, chodili sme na prechadzky a ked bola vacsia tak sme spolu vyrabali, chodili na ihrisko a do materskeho centra... myslim ze nemala ine podnety ako ja ked som bola dieta... teda ja som mala asi este viac, lebo sme mali doma telku, chodila som do jasli, mali sme auto...

ani ja nemam rada skatulkovanie, jednoducho moje dieta je trochu ine ale koli tomu som s nou neutekala k psychologovi alebo k inemu odbornikovi, pri vychove sa riadim intuiciou a sem tam siahnem po kvalitnej knihe o vychove (to ked potrebujem konkretnu radu)

ked som citala ten clanok v Dietati tak ma trochu aj prekvapilo ze ona spada do tej kategorie, ale nejako to neriesim... tesim sa z toho ze je zdrava a ze sme to s vychovou zatial zvladli :grinning:
9. mar 2010 o 20:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
stročiatka..vieš,vedieť pracovať v 2rokoch s počítačom..keby som k nemu pustila malú,tiež by vedela.ale nepustím...max.tak si omaľovávať on line omaľovánky.
Toto je o niečom inom.
Dlho,strašne dlho som nevedela čo je na mojej dcére iné,ked som si prečítala o indigových detoch,zatajila som dych..a uvedomila si,že je to písané ako o nej.
toto je hlavne o citoch,pocitoch,prejavoch.
10. mar 2010 o 06:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
iste bertica, chapem co mas na mysli, len som chcela opisat, co vsetko vidia nase deti a reaguju na to, mnozstvo podnetov ich posuva, ale aj presycuje..

samozrejme, v citovej rovine som si tiez vsimla, ze mala je uzasny indikator mojej nalady, ale aj dosolva lakmusovy papierik celkovej atmosfery v spolocnosti, v ktorej sa aktualne nachadza, velmi citlivo reaguje na akukolvek zmenu nalady, histericky na mna krici, ked sa hadame, alebo jej tecu slzy, ked som smutna a pritom jej vobec nic nemusim hovorit, sama to vyciti. Tiez som samozrejme rozmyslala nad tym, preco to tak je, ale ked si uvedomim ako sme boli vychovavani my, ako nasi rodicia na nas vlastne nemali tolko casu ako my na nase deti, v case nasej plienkovej generacie materska bola len 6 mesiacov a vychova znacne kolektivizovana, dnes sme s detmi doma 3 roky aj viac, mame pracky automaticke (moja mama chodila prat na potok), mikrovlnky, polotovary a ci chceme alebo nie, ovela viac casu na svoje deti, venujeme im pozornost, venujeme sa ich vychove, hladame odpovede na otazky, s detmi komunikujeme na partnerskej baze, to ich musi ovplyvnit, dnesni otcovia sa venuju sovojim detom, davaju im viac zo seba, zapajaju sa do vychovy, toto sa musi preukazat na dietati, na jeho emocionalnom vyvine, povzbudi jeho psychiku k dalsiemu rastu. Preto by som dnesne deti nenazyvala indigovymi, myslim si, ze je to mozno "evolucia" ale podla mna skor vysoky standard dnesnej spolocnosti
10. mar 2010 o 08:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
No já nevím. Mě přijde, že se dnes bere vše trochu moc vědecky a každé trochu víc živé neposedné dítě se zařazuje do nějakých podivných kategorií a dělá se z toho skoro nemoc. Podle mě se často jedná jen o povahový rys nebo temperament, děděný po generacích. Všichni nejsou holt stejní hodňoušci. Spíš bych hledala v psychologických profilech rodiny a předků. (čtyři základní temperamenty - flegmatik, cholerik, sangvinik, melancholik). Pak dítě také pochopíte a jeho přístup k věcem. Nechci nikoho naštvat, ale trochu mi tohle zařazování a odlišování přijde divné.
10. mar 2010 o 09:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (2)
myslim si presne to iste fran, dakujem ti, vystihla si to
10. mar 2010 o 09:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
može byť..ja sama o tom niesom presvedčená ale nesúhlasím s tým,že sme len flegmatici..cholerici..atd..


Ja svoje dieta chápem,ale popravde,občas nezvládam situácie,ked sa mi rozplače,lebo si omylom sadla na čokoládovú figurku snehuliaka ktorého milovala a hrala sa s ním pol roka skoro každý den..Niekto by si pomysel,že to je rozmaznaný "pracek"..ja viem,že to,čo robí je preto,lebo su v nej nahromadené emócie,nikdy som naoazj enpočula o tak omotívnom dietati..a možete si myslie čo chcete milé dámy,ale ja svoje dieta poznám ..a viem,že toto,čo robí od mala nieje len jeden zo štyroch temperamentov..
Pomáha mi čítat si o indigových detoch..čím viac čítam,tým viac čítam o našej malej..že v tom niesom sama..
10. mar 2010 o 09:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
Kdyz si mala holcicka rozsedne figurku, se kterou si hraje kazdy den, tak je jasne, ze to je tragedie obrovskych rozmeru a kazda mama to urcite chape. Nevidim na tom nic extremne emotivniho ani rozmazleneho. Mozna ten priklad nechapu.
10. mar 2010 o 10:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
fran..asi nechápeš..ale to je moja chyba,lebo to nedokážem vysvetliť...
10. mar 2010 o 10:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kdyz ti to pomaha, tak fajn. Sama v tom urcite nejsi, podle popisu Tety Kateriny tam spada 90% narozenych deti :slight_smile:
10. mar 2010 o 10:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
strociatka - tak já se do tebe nepustim, jelikož mám podobnej názor jako fran, o indikových dětech sem četla pár článků a jen mě překvapilo, že Jiřík je to samý :grinning: jinak sem to vážně nějak nezkoumala a upřímně něco jako kecy o auře a těch mimozemských civilizacích či podobný nesmysly včetně toho jak se v r.2012 vše změní mě nechávají naprosto klidnou - určitě nemám připravenej létající talíř na zahradě, abych v r.2012 odletěla :grinning: :grinning: :grinning:

je fakt, že Jiřík je hodně napřed ohledně ostatních dětí a je to takovej malej rozumbrada, vychovávám ho jak nejlíp umim a přiznám se, že čistě intuitivně, nějaký knihy o výchově mě nechávají naprosto klidnou - chci z něj vychovat slušnýho a rozumnýho člověka, kterej se bude umět postarat sám o sebe a následně o svou rodinu :wink:
12. mar 2010 o 09:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
strociatka : som toho istého názoru,a myslím si že zadeľovanie detí do kadejakých fantastických kategorii je iba ospravedlňovanie sa rodičov, ktorí nezvládajú výchovu svojich detí.Nemyslím to v zlom ,ja tiež svojich niekedy nezvládam ale hľadám príčinu ako s nimi nájsť spoločnú reč aby boli obidve strany spokojné.Dieťa musí mať rešpekt či chce alebo nie.Každé dieťa je jedinečné a na každé treba nájsť iný spôsob výchovy, ale ako poznám tak vo veľa prípadoch je to chyba práve vo výchove a nie v tom že by boli indigové. Ináč ked počujem slovo indigové, tak sa mi ježia chlpy . :angry:
17. mar 2010 o 00:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
andrea - souhlas - taky mi příde, že je dnes děsně moderní říkat jak je dítě indigové nebo hyperaktivní atpod...... místo aby si rodiče přiznali, že na ně prostě nestačí, jelikož jak píšeš každé dítě je třeba vychovávat jinak a i ten největší čertík (jako ten náš) může být dobrým a slušným člověkem pokud ho dobře vychováte - tedy podle mého názoru nejdůležitější u výchovy je, aby dítě mělo jistotu, že se na vás může spolehnout tedy pokud řeknu NE, tak to znamená NE a pokud řeknu ANO, tak je to ANO a pokud něco slíbím, tak to dodržim atpod. prostě důslednost :wink: no a já jen doufám, že se mi to nakonec podaří i když mám jako každá matka obavy, zda to dělám správně :slight_smile:
25. mar 2010 o 09:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Taky si myslím, že dnešní děti jsou jiné. Velký podíl na tom má svět, ve které vyrůstají. Souhlasím, že těch podnětů mají kolem sebe mnohem víc, než jsme měly my, nemluvě o našich rodičích. S tím bohužel souvisí taky jedna hodně podstatná věc, a to že podle mě dnešní děti toho sice umí víc než jsme možná uměly my (obsluha PC, DVD, mnohem dříve se učí plavat, lyžovat, počítat, číst, učí se cizí řeči apod.), ale na druhou stranu jsou ve skutečném světě mnohem více ztracené než jsme byly my.

Chci říct, že děti jsou dnes hodně nesamostatné. Nedávno jsme se sestrou vzpomínaly, jak mě vodila do školky a přitom samotná chodila teprve do 1. třídy. Na chalupě jsme samy běhaly venku už od raného dětství, chodily jsme samy do obchodu od nějakých 7 let, venku jsme byly do setmění. Dnes je situace jiná. Všude číhá plno nebezpečí - šílený provoz na silnicích, blázni a pedofilové pobíhají po venku, atd. Všichni se bojíme, takže skutečné osamostatnění dítěte odsunujeme na mnohem pozdější věk dětí.

Souhlasím se strociatkou, že dnes se rodiče věnují dětem mnohem víc, než kdysi. Když jde matka do práce po roce mateřské, je už pomalu nějaká "podezřelá", přitom kdysi se chodilo po 6 měsících. To určitě taky nebylo ideální, ale podle mě je dítě zpravidla připravené na školku už kolem 2 let. Dnes to maminky často nechávají až pomalu na 5 let. Druhá věc je samozřejmě nedostatek míst, kvalita školek, věkový limit (minimálně od 3 let věku). Podle mě se ale dítě musí naučit žít v kolektivu ostatních dětí, naučit se respektovat autority a okolí, naučit se dodržovat nějaký řád. Nemluvě o podnětnosti dětského kolektivu.

To jsem ae ale asi trochu odchýlila od tématu... :sweat_smile:

Uzavřela bych to ale asi tím, že dobře vychovat dítě je dnes paradoxně těžší než to byli kdysi. :slight_smile:
25. mar 2010 o 16:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
:fearful: :fearful: :fearful: ahojte dievčatá, myslela som že táto téma je k indigovým deťom, a prečítala som poslednú stránku, kde každá pisatelka píše, že s tým nesúhlasí.......... mám v tom zmätok. Tiež mám jedno dieťatko indigové - dievčatko. Genetika v tom nie je, v rodine sú všetci "kliďasi". A nemyslím si, že je to tým, že nezvládam výchovu. Vlastne ja a manžel sme jediný, kto ju zvláda :grinning: . Keď príde sestra s deťmi, tak jedna osoba stráži moju dcéru a druhá troch chlapcov. Bohužial na stráženie mi ju nikto nezoberie :unamused: , lebo po počiatočnom smiechu a rečiach - čo je na tom zvládnuť jedno dieťa, keď si to tá osoba vyskúša, tak zistí že už po dvoch hodinách nevládze........ a o žiadne postihnutie nejde, je velmi šikovná a citlivá, vo všetkých oblastiach pred svojimi rovesníkmi, len je velmi zvedavá a má vysoké tempo.
28. nov 2010 o 20:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (2)
a co tato tema? zanikla? alebo pisete niekde inde?
@bertica.h
dnes som narazila na tento pojem v suvislosti so svojim dietatom, aj ked aj davno v minulosti som sa s nim uz stretla...
na auru neverim, manzel sa tomu smeje, ale mam taky zvlastny POCIT, ked citam o charakteristike tychto deti...
da sa uz v tak malom veku (11m) povedat, ze aj moj syn patri medzi tieto deticky?
ked som si precitala tvoj prispevok, akoby som citala o sebe...
23. mar 2011 o 19:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@brumdinka ja mam dvojicky a niektore maminy nechapu, ako to zvladame.....ale ako pisete viacere....dnes je moda mat doma "hyperaktivne ci indigove dieta". Proste dieta, za ktorym dospeak nestiha...ale je to vela vela o vychove, o systeme....a o rezime. Ja samozrejme mam velakrat dost...teda som unavena, ale to je normalne pri detoch, ktore su zdrave a vsetko ich zaujima. ALe urcite nie su nejake specialne...... A da sa to zvladnut aj pri dvoch. Treba si verit, a proste sa tym detom venovat......a nie sa dookola stazovat ake je moje dieta hyper.....lebo casto je normalne.....len mozno viac vymysla..... :wink:
@brumdinka
@andreasiskova3
23. mar 2011 o 19:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (2)
Ahoj holky, obnovuji toto téma, koukám, že sem už moc nikdo nechodí..přišla s tím moje tchýně-ona je taková šarlatánka, doma jí s přítelem říkáme "čarodějnice" :grinning: věří v energie, chodí na reiki, ke kartářkám atd..já jsem o těhle věcech-křišťálové, indigové děti, reiki..slyšela poprvé až od ní, nikdy mě tyhle věci nijak nebraly..no a nedávno teda přišla s tím, že byla u nějaké té její vědmy, že naše dítě je dítě indigo :confused: přítel prý pozemský, jeho sestra křišťálová..no koukala jsem na ní teda jak blázen, ale našla jsem si o tom pár informací na netu...jako jasně, když si přečtu charakteristiku indigového dítěte, tak 80% mi na malého sedí...je hodně živý, vzteká se, občas je to strašně náročný, má opravdu i ten uvědomělej výraz, je ve vývoji dost napřed...ale to je přece charakteristika každého druhého dítěte, jsou klidné a pak jsou živé děti, ale to že se mi dítě hází o zem a odejít ze hřiště nebo ho dát zpět do kočáru je problém, je opravdu znak indigo??myslela jsem si že je to v tomto věku normální..syn navíc dobře spí, nemá ani problémy s jídlem...článek vložený na první straně je sice zajímavý http://www.tetakaterina.cz/155-jak-ho-vychovavat/430-jak-vychovavat-indigove-dite.html ale já si stejně myslím, že toto je jen období, které odezní, že tím si projde skoro každé dítko..kde je ta hranice mezi "normálním" dítětem a indigo dítětem? co je podle vás normální dětské chování, vztekání a co už je charakteristický znak? může mi to někdo, kdo se o to zajímá napsat? díky :wink: a jinak se k malýmu snažim chovat tak jak se píše v článku, protože je poddajnější, na něj opravdu NE nezabírá, takže by se defakto nic nezměnilo, kdybych teda na indigo děti začala víc věřit :sweat_smile: ale spíš by mě zajímala ta hranice, podle mě na každé dítě bude sedět nějaký z těch bodů co se v článku uvádí..
29. mar 2011 o 14:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@k.jolanka : Ahoj,
také jsem na toto téma narazila až teď, i když podvědomě tuším, že starší syn se řadí do kategorie indigových dětí. I mě kdysi někdo řekl, že taková jsem a asi jsem byla.. U mladšího syna to nepoznám, v roce je opravdu ještě ¨malý na to, abych to odhadla, chová se jako normální dítě včetně záchvatů vzteku atd. Jen nikdy nechtěl moc spát, od narození mu stačí jeden dvouhodinový spánek denně a 10 hodin v noci s tím, že kolem půlnoci sýčkujeme hodinu po bytě..
Starší syn je prostě celkově jiný než vrstevníci, tak, jako jsem to měla já. Nezajímá ho sport, dokonce ani odrážedlo ho dlouho nebaví, má raději zvířata, v 18 měsících začal mluvit a ve dvou už začal skládat složité věty. Od té doby se nestačím divit, čemu všemu rozumí, kam se sám směruje.. Nemá žádnou psychologickou poruchu, ale živý je dost. Od té doby, kdy to v našem manželství skřípe, se začal problematicky chovat, ale snažíme se ho usměrnit. Jakmile se ale uvolníme a na jeden den s manželem vypneme, je z něj zlaté dítě. Ono se to popsat moc dobře nedá. Podvědomě tuším, že to nebude mít se svou povahou lehké, ale vidím, že si dokáže najít své místo v životě. Namísto sportu dětem vypráví dlouhé příběhy, které si skládá z toho, co prožil, plus si něco vymyslí, dokáže vyřešit každou spornou situaci... Nedávno jsem se ho ptala, jestli chce hrát fotbal nebo zpívat či tancovat, odpověděl, že by chtěl být učitelem a učit děti psát a číst (budou mu čtyři a sám toto ještě neumí).. Potřebuje hodně péče, hdně se ptá třeba proč není vzduch vidět atd. Odpověď "prostě proto", nebere a tak často lovíme v encyklopediích.. Neustále musí mít nějaký program, jinak se nudí, znamená to vymyslet každý den něco na každou hodinu, teď už je naštěstí ve školce. Další zajímavost třeba je, že si při malování vždy vybere nejtmavší barvy, jeho obrázky poznám už z dálky. Dokonce jsme vyráběli i černou kouličku na stromek - jeho výběr). Prostě vnímá svět úplně jinak, ale jsem ráda. Možná bych měla zajít za nějakou vědmou.. Třeba není indigovým dítětem, jen je trochu jiný, ale každopádně mě to s ním baví. Dokážu si s ním hodiny vyprávět a neomrzí mě to. Vždycky když si nevím s něčím rady, přijde s geniální jednoduchou myšlenkou a je vyřešeno..
30. mar 2011 o 10:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@sonije Ahoj, děkujuza reakci..tvůj syn na mě působí opravdu hodně rozumně na svůj věk vyspěle a hlavně musí být fakt sranda, když se zeptá na něco co nevíš..jo já bych taky seděle věčně u encyklopedií :slight_smile: no právě, že v tomto věku už člověk vidí, že dítě je jiné, než jeho vrstevníci, ale já právě nevěděla, jak ta "vědma" :slight_smile: odhadla, že náš malej je indigo a to mu tenkrát nebyl ani rok..podle mě je to normální trošku vzteklé svéhlavé dítě takže jsem se proto zajímala o tu hranici v tomto věku, co už jako hraničí s indigem :sweat_smile: já se tedy nechám spíš překvapit do budoucna a přesně jak píšeš, také si myslím, že je ještě brzo a že se to nedá poznat..
31. mar 2011 o 13:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@k.jolanka : Ony prý ty děti mají modrou auru.. Ale vzpomínám si, že když jsme byli na dovolené a Adíkovy byly necelé dva roky, byla tam s námi češka, která ovládala reiky, neřekla mi, že je indigo, ale říkala, že už v tomto věku má zvláštní schopnosti, je vyspělejší.. Já to přičítala spíš výchově, hodně jsme četli, vyprávěli, ale na mladšího to zas tak nezabírá, tak asi nejsem tak dobrá :grinning: :grinning: :grinning: . Sranda to někdy fakt je, ale když s sebou hodí o zem, protože chce něco vědět, tak mi těčou nervy. Nebo když někam spěcháme a zrovna se někde zasekne a chce odpovědět a já prostě nevím.. Teď se zasekl na tom, že chce králíčka, během dvou dní ze mě vytahal všechno, co jsem věděla a už jedeme v příbězích o králíčkách. Vypráví mi, jak přijde na svět a že to bude jinak než u slepiček, jakou bude mít barvu, co mu všechno dá sníst, a co by dělal kdyby měl hlad, kdyby chtěl ven, kdyby.... No fantazii má obrovskou, jen mě z něj někdy bolí hlava. Jediné, co nepochopil dlouho, byli dinosouři, jak mohli vyhynout, pořád se mě dokola ptal a teď už to vysvětluje dalším dětem :grinning: . Musím s ním teď koukat na superstar a jak tam hrál jeden na piáno, zeptala jsem se, jestli chce na něj hrát taky. A prý ne, že raději na klávesy. Nechápu, jak pozná rozdíl, nikdy jsme o tom nemluvili. Nebo rozezná lachtana od tuleně a to už od dvou, fakt mi to hlava nebere.. Jen se vyzná jen ve věcech, které ho baví, ostatní mu do hlavy nenatluču :grinning:
Jsem zvědavá, co se vyklube z mladšího, ten je ujetej na fotbalový balon, všude ho nosí s sebou a jakmile mu ho někdo vezme, vztekne se, tak snad aspoň u něj propukne ten sport, jak chtěl táta.. Taky nebude jednoduchá povaha, už jen dle data narození. Narodil se 20.10 ve 23:58, tedy má jen dvě minuty kozoroha a pak hned by měl být vodnář, to jsou dvě velmi odlišná znamení, tak čekám, co se z vyklube...
Pak mi dej vědět, jestli to u vás taky propuklo:slight_smile:. Určitě to poznáš, až začne mluvit, to zaručeně:slight_smile:
No a ještě k mému indigu.. Nedávno mi psycholog řekl, že mám lehkou mozkovou disfunkci a je tedy skoro zázrak, že jsem udělala školu. Ale ono když si přečteš o indigu a LMD, tak se to nápadně schoduje. Tak nevím, kam se řadit
:grinning:
31. mar 2011 o 15:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
Ahojte, myslim, ze moja starsia dcera Verca je tiez indigove dieta. Teraz riesim, ze uz ma skoro 4 roky a nepyta sa vobec otazku preco....Na jednej stranke o indigo detoch som citala ze sa nepotrebuju pytat preco, ze oni chapu tie suvislosti... Mate niekto podobnu skusenost sdetmi? Ona sa teda pyta skor ako sa co robi, napr. opalovaci krem, kluce, auta a pod.
23. máj 2011 o 13:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no já moc nevěřím astrologii, ale to, jak tam popisují ten přístup k dětem - to je přesně to, co děláme doma - máme to z Respektovat a být respektován, takže mluvím o svých pocitech, vysvětlujeme, a skutečně dítě je "moudré", nedělá "hlouposti" a v jeho necelých třech letech funguje jako "partner". Nicméně to příčítám komunikačnímu stylu, který je jiný a přesně se shoduje s tím, co v tom článku popisují...A věřím tomu, že dětem dneska už ta direktivní, drilovací výchova vůbec nesvědčí a že pak při takové autoritářské výchově jsou častěji v dnešní době do celoživotního vzdoru, místo do poslušnosti jak tomu bývalo dříve dříve...
8. jún 2011 o 13:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte maminy, som na koni po skoro 4-roch rokoch, ako vidím stále funguje. Počas celého materstva študujem všetko možné pre zdravie a výchovu dieťaťa. Založila som s kamoškami aj materské centrum, kde sa venujeme (teraz už popri zamestnaní ) deťúrencom a tehulkám no postupne prichádzam na to, že je treba sa venovať všetkým :slight_smile:
Ak máte niečo rada poradím. Pošlite mi prosím však ak máte konkrétnu otázku do IP, tu nie je možné vkladať odkazy......
Teším sa :slight_smile:
robím takú menšiu "vzburu" - resp. osvetu niečomu inému
ak Vás zaujíma alternatíva, pozitívne myslenie, spôsob výchovy na dohode a kopec iného veľmi rada sa podelím.
Papa
24. jún 2011 o 23:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
ahojte..vyhrala som detský letný tábor v Hronci na 10 dní...ponúkam ho za 100 euro..ak je záujem, napíšte mi do IP
Ďakujem
30. jún 2011 o 10:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ja mam doma kristalove dieta... :sweat_smile:
27. apr 2012 o 01:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mám indigové dieťa, má 8 rokov, je to chlapček vlastne celá charakteristika s ním súvisí, ale prosila by som niekoho o vysvetlenie, má divné správanie, keď sa nudí. Pobehuje, poskakuje do bezvedomia, nedá sa mu to nijako vysvetliť. Pochodili sme rôznych lekárov a psychológov, nikto nevie definovať čo to vlastne je. Lezie nám to na nervy. Ak máte niekto skúsennosť s takýmito prejavmi prosím ozvite sa. Ďakujem Maja
22. júl 2012 o 19:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte, mám otázku, vaše ,,indigivé detičky" majú podľa numerologického výpočtu z dátumu narodenia číslo 6???? Ďakujem za odpovede.
25. júl 2012 o 23:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@denisa1989 podľa čoho to vieš? Podľa charakteristiky alebo ti to niekto povedal????
25. júl 2012 o 23:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok