Ako pomôcť 2,5-ročnému dieťaťu zaspať samostatne?
Ahojte chcela by som sa opýtať na názor prípadne nejaké rady. Malý na 2,5 roka v noci sa stále budí a chodí k nám do postele snažím sa ho vždy s kľudom odniesť naspäť do postele väčšinou aj zaspí. Problém je že zaspáva s tým, že som v izbe ale tak ďalej od neho. Pri poobednom spánku sa snažím nechať ho v izbe samého aby sa pomaly učiť zaspávať sám aké večer to nijako nejde. Moja otázka znie čo mám robiť keď chcem docieliť aby v kľude v noci spal.
@laurasz zřejmě máš kontaktního chlapečka, který tě ještě hodně potřebuje - proto i večer, když se vzbudí, chodí stále k vám a potřebuje vás cítit vedle sebe 🙂 Je ještě opravdu maličký a pokud tě netlačí nijak nějaká povinnost (práce, mladší sourozenec atd.), tak bych já osobně ještě spinkání o samotě oddálila. Pokud si to ale nepřeješ a chceš ho to naučit, pak je to za mě o neustálém odkomunikovávání, že jsi tady, hned vedle a on je i přesto v bezpečí. Dopředu si povídejte, jak bude dnešní usínání probíhat, vypadat, proč je potřebné pro Tebe, aby už spinkal sám a co ho čeká atd. To všechno s klidným hlasem 🙂 Nepřijde to hned, ale přijde to.
Já mám dvě děti a dodnes s nimi v postelích ležíme, povídáme si a po našem odchodu sami usínají. To ale až na ZŠ. V MŠ jsme tam většinou byli až do chvíle, kdy usli a potom jsme si šli po svém programu 🙂 No a dcerka za námi vždy doběhne v průběhu noci i teď a spí s námi až do rána. Nijak to nehrotíme. Zkrátka, tohle ještě její CNS potřebuje, tak ji to dopřáváme...
@jennyska ďakujem za odpoveď. No ja som mu v tom nikdy nebránila len už to zašlo tak ďaleko že sa budí v skoro rovnakú hodinu každú noc a ide k nám keby tam zaspal až do rána nebol by problém len on sa tam krúti nevie zaspať lebo sa tam tlačíme tak sme mu kúpili už veľkú posteľ 90x200 že možno mu už je tá jeho mala tak nech má vlastné kráľovstvo ale zatiaľ sú to síce len tri dni ale nič sa nezmenilo skúšam postupné vzdalovanie z izby už sedím len pri dverách večer kým nezaspí. On už zvykol prespať celú noc až ráno prišiel ale potom neviem čo sa stalo to začalo takto a trvá to už asi tri mesiace
@jennyska ďakujem za odpoveď. No ja som mu v tom nikdy nebránila len už to zašlo tak ďaleko že sa budí v skoro rovnakú hodinu každú noc a ide k nám keby tam zaspal až do rána nebol by problém len on sa tam krúti nevie zaspať lebo sa tam tlačíme tak sme mu kúpili už veľkú posteľ 90x200 že možno mu už je tá jeho mala tak nech má vlastné kráľovstvo ale zatiaľ sú to síce len tri dni ale nič sa nezmenilo skúšam postupné vzdalovanie z izby už sedím len pri dverách večer kým nezaspí. On už zvykol prespať celú noc až ráno prišiel ale potom neviem čo sa stalo to začalo takto a trvá to už asi tri mesiace
@laurasz Je to fáze, která může, jako vše ve vývoji dítěte, přejít, ale může trvat i déle - někdy se nám to, rodičům, ani nemusí líbit, ale v podstatě to dítě si řekne samo, když bude připraveno 🙂 Chápu, že to pro Tebe může být vyčerpávající, když jsi spíše nakloněna tomu, aby spinkal sám a už ses vyspala sama, v klidu, bez kopanců... Myslím, že to postupně přejde. Zkus u něj být, jak usíná a když se v noci vzbudí, opět jít k němu do postele - teď už je větší, tak se bude dobře spát i Tobě v jeho posteli.
@laurasz zřejmě máš kontaktního chlapečka, který tě ještě hodně potřebuje - proto i večer, když se vzbudí, chodí stále k vám a potřebuje vás cítit vedle sebe 🙂 Je ještě opravdu maličký a pokud tě netlačí nijak nějaká povinnost (práce, mladší sourozenec atd.), tak bych já osobně ještě spinkání o samotě oddálila. Pokud si to ale nepřeješ a chceš ho to naučit, pak je to za mě o neustálém odkomunikovávání, že jsi tady, hned vedle a on je i přesto v bezpečí. Dopředu si povídejte, jak bude dnešní usínání probíhat, vypadat, proč je potřebné pro Tebe, aby už spinkal sám a co ho čeká atd. To všechno s klidným hlasem 🙂 Nepřijde to hned, ale přijde to.
Já mám dvě děti a dodnes s nimi v postelích ležíme, povídáme si a po našem odchodu sami usínají. To ale až na ZŠ. V MŠ jsme tam většinou byli až do chvíle, kdy usli a potom jsme si šli po svém programu 🙂 No a dcerka za námi vždy doběhne v průběhu noci i teď a spí s námi až do rána. Nijak to nehrotíme. Zkrátka, tohle ještě její CNS potřebuje, tak ji to dopřáváme...