Dali by ste svoje dieťa na adopciu?

Kubako, ona to na mně rozhodně nepoznala. Já ji utěšovala atd, ale nebyla jsem schopna ji poradit, jako že bych ji řekla, že volba potratu může být dobrá, nebo tak. O těch mých pocitech jsem ji nikdy neřekla. To jenom tak ve mně hlodalo a samotnou mě až překvapilo jak silné to bylo. Je to opravdu dobrá kamarádka, zrovna včera jsme ji malou hlídala. 🙂

Ja poznam jednu babu nemam ju rada lebo je vypocitava a podla mna hlupa a prizemna ma 5 rocneho syna so strasim muzom s ktorim od narodenia nezije nasla si mojho kamarata po 1 otehotnela on velmi chcel diata a ona si ho napriek tomu dala vziat a aj ked byt zazemie vsetko ma on bol velmi zufali no napriek tomu s nou ostal. Ja ju velmi odcudzujem lebo to diata malo vsetky predpoklady na zivot podla mna ho sprosto za peniaze zabila a tym padom je pre mna jedna ,,,,, ani nechcem pisat co fuj
Co by druhy zato dal je mi znej zle 😠 😠 😠 😠

marii - tak to jo, právo cítit cokoliv máme neomezené 🙂

lindda - jestli je ta kamarádka opravdu taková vypočítavá, hloupá a přízemní, víš, jaký život by její dítě vedle ní čekalo? Jestli je taková, je lepší, když další děti nemá. Jestli někdo děti nechce a jde na interrupci, je to to nejlepší co může udělat. Život s takovou matkou by byl jen utrpení.
Má máti byla nechtěné nemanželské dítě, narodila se matce ve 44 - celý život to měla na talíři a mělo to dalekosáhle psychické následky a ovlivnilo jí to vztah i k vlastním dětem a lidem. Troufám si říct, že to, co žila má máti nebyl život, ale jedno velké utrpení... Já sama se z toho dostávám ještě teď.
Takže bych rozhodně neodsuzovala, když někdo nenechá vzniknout život. Někdy je to pro ten život spíš milosrdné. Má kamarádka je studená, neosobní, má v sobě něco divnéno, krutého k sobě - děti z principu nechce a já s ní naprosto souhlasím - neumím si představit, že by vedle ní vyrůstal človíček, teplý, křehký, toužící po lásce a náručí....
Není od věci se na problém dívat trochu zeširoka.
A ty to tak neprožívej, je to její pocachtaný život, ty máš svůj a svoje dítě. 😉

Lindta, musim říct, že být dítětem takové matky by bylo celoživotní utrpení, souhlasím s kubakou.

🙂 Ja mám dcéru, ktoré som si adoptovala rovno z pôrodnice. Videla som ju prvýkrát keď mala 15 dní, maličky uzlíšek a v tom momente som bola rozhodnutá, že toto dieťatko bude moje. Dnes má 5 rokov a je to naše slniečko. Neviem sa vžiť do situáciie matky ktorá sa jej vzdala, Pri niektorých situáciach keď sme vďaka nej veľmi šťastný si tak v duchu myslím "keby ťa tak mama videla". Tej žene vlastne veľmi ďakujem, pretože ona svojím rozhodnutím učinila, že sme najšťastnejšia rodina.

Nezlobte se, ale co je to za divne tema? 😕

Zaujímavá téma.
Obdivujem ženy, ktoré to dokážu urobiť. Ja by som to nedokázala. Stačil jeden pohľad na malých a bola to láska na prvý pohľad.

potrat je vrazda vzdy ,rozhodnut sa dat dieta na adopciu ak sa z akych kolvek dovodov nemoze zena starat o dieta je hrdinstvo a dokazu to zeny ktore nemaju na vyber jednoducho sa nerozhodnu pre vrazdu ale pre ZIVOT.poznam niektore zeny ktore v minulosti hovorili ze nemaju na vyber rozhodli sa pre potrat a svedomie sa v nich stale viac ozyva neda takym zenam dychat to nie je pravda ze nemaju na vyber maju tym riesenim su aj hniezda zachrany su adoptyvny rodicia ktory roky cakaju na dieta a dietatko dostane sancu na zivot s kazdeho cinu slova skutku sa raz budeme pred Bohom zodpovedat .v lone matky kde mala byt bezpecna postielka sa takymto detom odsudenym vlastnymi matklami stane popravisko!

Vidíte to krásne dieťa a toto by nemalo žiť?! Ja ďakujem žene, ktorá porodila moju dcéru, za jej múdre rozhodnutie.