Manžel ma ponižuje

@soci no poviem ti ze ked si odmyslim tie vase hadky, nevidim to tak zle.
mas 3 deti si doma, si v podnajme s bazenom??? asi sa az tak zle nemate
takze v prvom rade to povedz rodine, v druhom nefnukaj a necakaj e ta niekto zamestna za taky plat aby si uzivila 3deti a zacni makat na sebe. TY MAS firmu a v nej ZAMESTNANCA, ak si majitelka si defacto aj riaditelka, tak ho RIAD!!!
ze ta to nebavi 😀 😀 😀 prepac a vies jak bavi moja praca mna? ale platia ! takze... rozbehaj firmu, je tvoja, cize tvoje peniaze, a potom sa osamostatni.

@soci tak to je strasne vela 😕 , to je fakt blbost v tom byte zostavat. A presne, skus ho ignorovat a najma nech ta nevidi citovo rozlozenu, cize nebud smutna, uplakana, nestastna.....vobec sa nechytaj na jeho narazky a urazky. Povedz mu len, ze nech si hovori, co chce, ze tebe je to jedno, ze je to ubohe a ze teba tym uz nemoze ranit lebo to nie je pravda. Povedz to bez emocii a nenechaj sa vtiahnut do ziadnych natahovaciek. Musi vidiet, ze uz si na teba nemoze dovolit, ze uz nie si ta vystrasena zena, po ktorej moze dupat. On je obycajny ukomplexovanych slaboch, nic viac a ty si bola pre neho vhodna obet. Drz sa! a nedaj sa!

@perletka sorry, ale zabudla si, že žiješ na SK? Tu zákony síce chránia hocikoho, okrem rozvedenej ženy. Prebehni si témy, kde ženy píšu o tom, koľko rokov vymáhali výživné, ako mal bývalý manžel podnikateľ priznanú minimálnu mzdu a z nej vypočítané rodinné prídavky....pár takých prípadov poznám osobne. Milosťpán sa nedostaví na súd, nikto nevie, kde pracuje, lebo pracuje väčšinou na čierno....a žena s deťmi obieha súdy, bombarduje slečinky na sociálky, z ktorých ju každá informuje inak a je na pokraji zrútenia. Tým samozrejme nechcem radiť soci aby ticho trpela.

@perletka správne si to pochopila, ale o to mi nejde. Ide o to, ze ja sa fakt snazim, ale ta nasa firma podnika v preprave a ja mam zohanat pracu. Z jedneho auta mam zarobit tolko, aby to zaplatilo leasing, sofera a aj mna. Samozrejme, ze sa mi nedari pri 5mesacnom babatku byt stale pri PC a hladat robotu, aj ked je na to program, ale ten program ma x-milion firiem a preprav je malo. A tym padom ma to prestava bavit. Je to robota plna neistoty, terminov a ja som clovek skor, ze sa radsej zahrabem do hromady papierov, budem robit to iste dokola, ale budem mat pokoj a klud. Su ludia, ktorych takyto adrenalin bavi a tesia sa z toho. Ja jednoducho nie. A bola som do toho doslova dostrcena bez opytania. a chlapci nemaju 10auticok a 3 vrtulniky (viem, ze si to povedala obrazne), aj ked sa nemame najhorsie, nekupujeme im vsetko. Nie je to vzdy u nas take zle, len proste ked to pride, tie hadky su plne ponizovania, nadavok a neda si ten moj muz vysvetlit, ze je to len a len pre tu sprostu firmu. Su manzelia, kt. spolu pracovat vedia a su aj taki, kt. nevedia. V niektorych manzelstvach to proste nerobi dobre.

@eeffka nemame sa tak zle, ale ten bazen je len nafukovaci 🙂 , ja sa budem mat po financnej stranke zle, ked odidem. Tiez je to jeden z dovodov, viem, ze sprosty dovod, ale co uz.

@soci ahoj...viem, nepoznam ta, ale ty nemas nahodou v tom tiez troska viny?vies, moja kamoska ma dobreho starostliveho manzela, ale ona ho vie tak vytocit, ze neviem, kto by jej na jeho mieste jednu neprisolil...tým sa ho samozrejme nejdem zastaávat, ale co keby ste sa o tom vklkude porozpravali, ze uvazujes, ze od neho odides, ze uvazujes o tom, ze to povies niekomu z rodiny... neutekaj hned, lebo deti potrebuju otca, skus sa trocha aj ty snazit, skus sa naucit robit tu robotu, aby vam to fungovalo. skrátka kompromis, nech obaja v niecom ustúpite..tým že odides sa nic nevyriesi, od problemov sa neuteka

800 Eur mesacne za prenajaty priestor??? 😕
To mi pride ako vyhadzovanie penazi do luftu...

@soci tak ja neviem, ale prvá vec čo ma zarazila je to, že máš 5 mesačné dieťa a on ťa nechá robiť vo firme?? tak to je sila. V prvom rade by som hovorila s mamou, ak s ňou máš dobrý vzťah, alebo s kamarátkou. Skrátka sa niekomu zveriť. Dusiť v sebe niečo je zlé pre tvoju psychiku a potom to iste zle vplýva aj na deti. V druhom rade komunikácia s mužom. Ale v kľude, nie počas hádky medzi dverami. Vážny rozhovor. A keď to nepomôže poradňa. Deti sú ešte malé. Mimochodom z mužovho správania súdim, že je poriadne nasr... sám na seba, že máte dlhy, že nevie poriadne uživiť rodinu... a žiaľ vybíja si to na tebe. Držím palce, nech sa to vyrieši.

@anavila 😲 to hadam nie alebo? No budem uprimna, jednochlapova firma zaoberajuca sa prepravou by ma k smrti nudila ba priam by ma otravila. Ak to Soci nebavi, tak ju to nebavi a hadam je namieste, aby to pan manzel respektoval a neznasilnoval ju do cinnosti proti jej voli. Dotycny trva na prezivani firmy, ktora neslape a ani slapat nebude. Hadam nie je porantany na hlavu! Ci je nejako zaviazany voci tomu jednemu zamestnancovi, ze ho bude zivit nech sa deje co sa deje a radsej bude dusit vlastnu zenu hoci aj pluca vypluje, len nech jeho kumpan ma job????? A to je co? Je kriza, nedari sa, treba to vziat ako fakt a hotovo. Zamestnanca prepustit a firmu zrusit. Zena je na materskej, ma co robit okolo deti a domacnosti a nie to este zhanat aktivity pre nejakeho chlapa! Pri vsetkej ucte, tu ak je niekto nekompletny tak je to manzel Soci. Ak si nalozil ako krava na rohy, budis! Ale nech si to aj vyziera sam a netyranizuje rodinu. O jeho laske k detom silne pochybujem. Fajne zazemie im zabezpecil. Despekt a ponizovanie voci ich vlastnej matke, dusna atmosferka....cista parada! Byvanie nema svoje, cvaka cudziemu do kesene! Nie je skoda tych 500 a viac eur mesacne? Co to je za logika? Z prachov, ktore vraza do platu jedneho sofera nech radsej spori na vlastne byvanie. Pan manzel je nulovy ekonom, od deviatim k piatim a este sa bude aj rozdrapovat. Ak to nevie, nech to nerobi. Nech si najde pravidelny job, s pravidelnym prijmom a nech nezivi kadekoho navokol. Nie kazdy je stavany na podnikanie. Robit to nasilu je to najhorsie co moze byt. To mal potom zostat slobodny a bezdetny. Mohol robit hokusy pokusy bez dopadu na dalsie osoby!

@soci podľa mňa nabrali ste si toho obaja na seba veľmi veľa a teraz chcete podávať nadľudský výkon. Jasné, je krásne bývať v domčeku s bazénom, podnikať a k tomu si robiť VŠ... ale to len čisto teoreticky. Prakticky bez pomoci príbuzenstva je to nadľudský výkon. Poznám také páry, ktoré podnikajú, splácajú hypotéku a popritom študujú VŠ ale majú početné príbuzenstvo, ktoré im pomáha s deťmi, varí, upratuje, finančne pomáha keď nevychádzajú peniaze na splátky. Takže reálne by som si zvážila vašu situáciu - zistili ste obaja, že to takto nepôjde, že pomoc od rodiny nemáte ani finančnú, žiadnu na všetko ste sami. Takže tu len treba ubrať, uskromniť sa...nejako aby ste aj mohli splácať dlžoby a aj žiť ako rodina...pokojná rodina. Nič iné nezostáva.

@jabadaba dakujem, takyto vystizny a mne zo srdca vraviaci komentar. Tlieskam ako si sa do mna trafila, akoby si mi hovorila z duse.

@sintra je to samozrejme vyhadzovanie penazi do luftu, ale naraz sme pokope peniaze na novy byt, ci dom nemali a hypoteku nam nedali, kedze manzel mal nejake nevyrovnane ucty v socialke a zdravotnej. Tak sme museli do podnajmu. Medzitym zacal studovat a kazdy mu hovori, ze uz aj tak ma toho vela, ze ked dostuduje, nech riesi byvanie, tak vyhadzujeme peniazky na najom.

@soci nemas za co. Drzkaj sa. 😉

soci ja ťa chápem.písala to už v iných blokoch.ja som bola vydatá 20r.manžel sa zmenil,ked zmenil zamestnanie,je vojak,ked prišiel net a začal si dokazovať svoju mužnosť cez sms,net.ja som bola tiež len krava,psychicky anrušená apd.nadávky.mali sme 3 deti,dlhy.bála som sa.moje sebavedomie nízke,ponižoval ma,že som škulka,raz mi povedal že som tučná,druhý raz že som vychrtlina,že som okuliarnička demntná apd. stále sme sa hádali,deti to videli,ja som neustále plakala,premýšlala,nad rozvodom,samovraždou.lenže neskutočne milujem svoje deti,tak sa snažila to udržať kôli deťom. raz mi dcéra povedala mami netrp,rozved sa. som rozvedená,s 3 deťmi,dlhmi,ešte stále bojujem s ex na súdoch za deti,lenže ten pokoj si deti envedia vynachváliť. viem je to iné,lenže viem,ako bolí poníženie od toho ktorého ľúbiš,ktorému si dala 3 deti.ale ver,tak ako baby písali vždy sa niekto nájde čo ti pomôže. mne tu na nete aspon psychicky pomáhalo množstvo žien,radili,povzbudzovali.Ale skôr než odídeš,naozaj premysli všetko,rozprávaj sa s priateľmi,rodinou.priprav si doklady a ver začať sa vždy dá.

@soci promin ale máš možnost jít na nějaký azylový dům kde tě z těchto důvodů vezmou hned najít si práci třeba jen na částečný úvazek a podnájem pořád lepší být na azylu než s mužem kterej na tobě defakto praktikuje domácí násilí. Je pravda že na některých azylových domech bys byla po dohledem sociální pracovnice ale i to je pořád lepší než aby jsi ty riskovala to že tě muž zničí a děti trpěli tím že se byt jen na to musý koukat a myslím že půl roku by se to dalo vydržet na tom azylovém domě my jsme tam s naší mamkou ze stejných důvodů byli taky a nijak nám to neuškodilo by naopak jsme byli štěstní že už jsme od otce pryč a práce i s dětmi se dá najíst a nebo se jednoduše svěř nějaké svobodné kamarádce a zeptej se jí jestli bys po nějakej čas nemohla být u ní a že bys jí přispívala na nájem pak by tě vyšel nájem třeba na cca 6 000 sic byste zřejmě s dětma měli jen 1 místnost a třeba by ti byla ochotná i ty děti pohlídat kdybys potřebovala kvůli té práci. A rozvod ten je jasný. Věř mi že řešení se dá najít vždy, hlavně jdi od něj pryč

@soci ahoj, já sice neporadím, můžu jen přihodit něco málo do mlýna, protože jsem v podobné situaci, kterou jsem se též rozhodla řešit a tak hledám, co všechno se dá udělat a zvládnout..přeju pevné nervy a ať nakonec všechno dobře dopadne 😉

@perletka
@aliza máte úplnou pravdu a děkuju za vaše slova, dodávají sílu..já dokud se mě to osobně nezačalo taky týkat, měla jsem na to samozřejmě stejný názor jako vy, nechápala jsem jak někdo s tím druhým může zůstat, když mu jakýmkoli způsobem ubližuje, bylo to pro mě něco nepochopitelného a nelogického a šup..jsem v té situaci a mám dokonce hlavní roli 😔 ptáte se, s kým ty ženský žijou a jak je možný, že vůbec začali žít s takovýmhle mužem? holky, můj muž byl 5 let normální hodnej chlap, pro okolí flegmatickej..občas se naštval, ale nerad se hádal a já ho taky viděla spíš jako flegmatila..no a pak jsem otěhotněla po druhé a začalo tohle šílený období, který trvá rok a půl...začalo to velkýma hádkama, na který jsem nebyla zvyklá,dřív šel radši vždycky umýt nádobí, ale teď tam stál a křičel na mě..postupně se to stupňovalo, strkal do mě, hodil o zeď...chtěla jsem odejít,tak přišly na řadu výhružky nejdříve o sebevraždě a za několik měsíců to jest nyní už jsou to výhružky nejen sebevraždou, ale že jestli odejdu tak zabije mě, naše děti, nadává mi před nina, uráží mě, několikrát mě před nima držel pod krkem, dokonce na mě šel i s nožem že mě zabije..dlouho jsem si to nechtěla připustit, ale teď už vim, že je to domácí násilí a to jak psychický a to hlavně, no tak i fyzický...nebudu ho omlouvat, že nemá ted práci, že má stres, prostě ted už vím, že na to nemá právo, nemá právo mi nadávat ani na mě sáhnout..vím, že musím odejít...jenže já kromě toho, že teda nemám kam jít, ale to bych určitě nějak vyřešila..tak já se ho dost bojím, bojím se reakce na to, až mu řeknu že je konec, protože já teď už s čistým srdcem můžu říct, že toho člověka ani po tolika letech vlastně vůbec neznám a to byl X let zároveň mým nejlepším přítelem.. 😔 nevim, čeho je schopný a po tom všem co mi udělal, tak se bojim o život svůj i svých dětí a vůbec celé rodiny..jsem v permanentním strachu a psychu, raději mlčím abych ho nerozčílila, protože stačí fakt málo...byla jsem vždycky sebevědomá holka, co dokázala říct svůj názor do očí a teď už jsem jen tákhle malinká, to ze mě udělal za pár měsíců, je mi psychicky hodně zle a možná budu muset vyhledat i psychologa, nedokážu myslet na nic jinýho, než na to jak to udělám, abychom se odsud já i děti dostaly vpořádku pryč a pořád se mi honí hlavou, co bude pak, čeho je schopnej, vyplní svoje výhružky..? příští týden jdu do domova pro oběti domácího násilí a snad mi poradí jak postupovat..mohla bych jít na policajty, ale on mě vlastně nikdy neuhodil, určitě by ho jen vyslechli a pak pustili a to by byl ještě větší teror..možná to teď někdo nepochopí, ale já jsem v uzavřenym kruhu a nemůžu z něj ven, teda určitě můžu, ale jsem z něj tak vystrašená, že se bojim udělat ten krok...můj příběh ať je varováním pro všechny, protože ted už bych to nikdy tak daleko zajít nenechala a utekla hned ze začátku, kdy do mě poprvé byť jen strčil...opravdu je to přesně tak jak se to píše o domácím násilí, četnost partnerových útokůse zvětšuje a s ní narůstá i agrese 😔

Nechces navstivit nejakeho psychologa pripadne pravnika alebo vyhladat nejaku pomoc ? Aby si vedela co mozes spravit aby si bola pripravena. Niekomu komu dovreujes to povec pripadne niekto kto by ti vedel pomoct. Moze to mat velmi tazke dosledky nie je to lahka situacia. Nemala by si to nechat len tak ale riesit s manzelom pripadne sama ale radikalne.

@dedikatessa mám v plánu navštívit tu organizaci pro oběti násilí, měli by tam mít psychologickou i právní pomoc..já bych to ráda řešila sama a to radikálně..ale jak píšu, já se fakt bojim, chytne ho ten rapl a bůhví, co udělá, je to opravdu nevyzpytatelný..nikomu bych to nepřála zažívat ten pocit bezmoci, strachu, mám pocit, že momentálně nemůžu vůbec nic udělat, že cokoli udělám může mít fatální následky..možná je to jen v mojí hlavě a jsem z něj už tak vypsychovaná a nechal by mě normálně jít, ale co když..a děkuji za reakci 😉

@veruvojtkova to ma velmi mrzi....hrozny pribeh a hrozna situacia ☹ , az mi prebehol mraz po chrbte. Tvoj strach je opravneny a ty aj tvoje deti ste vo velkom nebezpecenstve. Kedze som nastastie nic taketo nezazila, nemozem ti velmi radit. Ale zostavat s nim a najma vystavovat deti takemuto stresu a strachu nie je dobre. Na tu otazku, co sa pytas v statuse...dedicnost a znamenie dietata s tym nema nic spolocne, dieta hlavne ovplyvnuje to, co zaziva doma od utleho detstva, kopiruje a prebera vzorce spravania svojich rodicov. Dieta sa agresivne nerodi, dieta sa nim stava vplyvom prostredia, kde nasilie je bezne. Takze pre tvoje deti je absolutne nevhodne a priam vysoko skodlive zostavat v domacnosti s takym clovekom, ako je tvoj muz. Ja viem, lahko sa mi hovori, ked nie som v tvojej kozi, ale urcite to musis riesit a co najskor. Ist do krizoveho centra, tam budete v utajeni a popripade odist do vzdialeneho mesta, co najdalej. Skoda, ze policia v takychto pripadoch nijak nepomoze. Muz, ktory ide s nozom na svoju zenu a vyhraza sa jej zabitim patri na psychiatriu a nemal by behat po slobode. Aj si to bola nahlasit na policii? Musi existovat riesenie, nemozes s nim zostavat , moze to velmi zle dopadnut 🤐

@soci Skus nanho takisto vybehnut, a jednu mu vrazit. Mozno sa spamata.

@veruvojtkova ahoj viem o com hovoris, a jedine co nesmies urobit, ak raz odides v ziadnom pripade mu o tom nehovor. Ak niekam chodi pravidelne sleduj a zapisuj si cas aby si zistila kedy budes mat cas utiect. Zacni si balit veci dopredu ked tak len malickosti papiere, cennosti a tak. A potom az raz niekam pojde a budes mat ci len hodinku utec.

@cawes děkuji za radu..ano přesně tak bych to chtěla udělat, ale bojim se, že když si nenajde mě, tak třeba něco udělá mojí rodině..no paranoia hadr 😝 pochopila jsem to dobře, že jsi zažila něco podobného? a tebe pak nehledal, vzdal to? jenže přece se budeme muset vídat, když bude chtít vidět děti..☹
@aliza také moc děkuji, ano vím že musím pryč, je mi to jasné, že tudy vlak nejede a že jde o život..já právě na policii nebyla, myslíš, že by něco udělali, když mě neuhodil? myslíš, že psychické týrání atd. je taky trestný čin? možná fakt jen vyhrožuje a je to akorát hnusnej manipulátor, ale kdo ví..jde o to, aby ho pak hned nepustili a já neměla ještě větší teror..já právě zajdu do té organizace, bohužel tam jsou až od prvního unora a podle toho se zařídím, snad mi nějak poradí..mě je to právě vždycky tak líto, když je u toho starší syn a nedokážu to pochopit, jak se někdo muže před dítětem takhle chovat..on je dost citlivý a už to chápe, je to strašné

@veruvojtkova myslíš že na polícií by ho len vypočuli a pustili? moj kolega z práce tak dopadol že manželka ho udala za psychické týranie a sedel rok....

@mrkvakatka fakt?? no to jsem si právě myslela celou dobu, že by ho pustili, nikdy jsem nic takového neslyšela, že by si šel sednout, je to přece slovo proti slovu..ale děkuji, docela mi to vlilo optimismus do žil

@veruvojtkova fakt..ale tuším bol stále len vo vyšetrovačke a po roku ho pustili..ale aj tak tam rok tvrdol a neustále bol pod dohladom psychologov....teraz už má klud, je rozvedený a ver tomu že jemu to ako skúsenosť stačila na to aby sa už neoženil a netrpela dalšia žena jeho maniermi

@veruvojtkova nieco na ten sposob som zazila ale neboli v tom deti. NO myslim ze u sudu by si si to mohla neako zariadit ze deti by mu nosila tretia osoba aby nevedel kde byvas alebo take nieco to uz naozaj neviem

mna prekvapuje ako sa niektore stranite rozvodu, ze preco hned rozvod...to ze udrie muz zenu je podla vas malo na rozvod? Teraz zena zajtra dieta....Co je zena nejaky fackovaci panak. Milenka sa da odpustit, da sa odpustit aj to ak muz v ramci hadky posle zenu do prdele ale nehnevajte sa na mna, odpustit ak ma muz fyzicky napadne? V akej chorej dobe to zijem?

Ahoj holky, tak sem se po dlouhém rozhodování a přemýšlení rozhodla sem napsat.Vubec nevím jak začít je toho tolik,ale nějak to zkusím zkrátit.V dětství mě otec týral jak psychicky tak fyzicky takže jediné co sem si přála bylo odejít..mamka se ho bála takže vždy stála při něm.Když mi bylo 18 našla sem si přítele(nyní muj manžel) odstěhovala se k němu,dalo by se říct že pro mě bylo nejhlavnější vypadnout od táty a říkala sem si že horší to být nemuže.Začátky byly docela v pořádku hlavně asi proto že sem byla pryč od táty tak mě to nepřišlo občasné hádky a tak..říkala sem si že to k tomu patří.Pak mě požádal o ruku a já řekla ano takže sme se vzaly..je to 7 let zpět..hned o svatbě začali hádky trochu horší ale furt to docela šlo.Pak sme se rozhodly tedy spíš já že bysme mohly mít mimčo..říkala sem si že se to třeba zpraví..a tak sem zanedlouho otěhotněla a v srpnu roku 2007 se narodila dcerka šárinka,vše ze začátku vypadalo idylicky,manžel byl v pohodě prace pak domu pohoda klid,nic nám nechybělo měly sme vše..kdyžbylo šárince asi pul roku tak to vše zas začalo nanovo ale v otrochu horším přínosu..začal si na mě vylevat vztek začal nadávat sprostě ponižovat mě..a takhle se to táhlo pořád,já v tu dobu sem se svěřila mojí mamce a ona že to musim vydržet že to přejde..ale nepřešlo nic naopak se vše zhoršovalo.Pak jednou sme šly na oslavu já sem se trochu připila a manžel taky začal se mi omlouvat já uvěřila roztáhla mu nohy..a za měsíc sem zjistila že sem těhotná..kdyžsem mu to řekla řekl hmm další dítě na živení..na potrat sem nechtěla..dvě děti neni tak strašné a hlavně bych nedokázala dát pryč maličkého miláčka..takže moje těhotenství probíhalo dobře manžel práce..já starost o domácnost pomoc u něj v práci je to podnikatel vše obvolat faktury psát atd..přišel z práce nálada strašná já ho začala obskakovat on navážet nadávat...sem tam chycení za ruku..zatřesení ale já držela dál jen občas sem na něj začala taky už řvát..pomalu sem si začala zvykat..pak přišel porod a narodila se dcerka Zuzanka..v porodnici to byl užasný otec manžel každý mi ho chválil záviděl..kdyby tušili..hned po sednutí do auta začaly zas jeho nálady zas výčitky ponižování urážky a první facka...bylo mi hrozně..nevěděla sem co dělat..ale s příjezdem domu sem byla zaujatá maličkýma takže sem to nějak zvládala..a pořád vše pokračovalo vyřid tohle támhle to udělej zavolej napiš vyřeš..a k tomu domácnost starost o děti..ale vše sem zvládala až na občasné věci které mu vadily..muj vlas na jeho mikině...talíř neumytý..nebo to že neměl k jídlu maso..a takhle to šlo dál a dál..až na ten osudný den..přišel domu a začal na mě řvát jak měl špatný den že to a to a že do toho ještě my žijeme..pak se sebral a odešel..večer kdyžětičky usnuly tak se vrátil..začal se mě dotýkat..já ho odstrkávala jeho po nějaké době tohle přestalo bavit tak mi chytil ruce serval ze mě oblečení zacpal mi pusu a řekl mi ty děvko budeš držet jsi manželka a je to tvá povinnost..tak sem pak už ani neprotestovala jen sem brečela a modlila se at to skončí..po tom co jeho akt byl dokonán sem odešla do sprchy to ze sebe smýt krev mi tekla dole modřiny sem měla po celém těle..otřesný zážitek..a vše pokračovalo tak jako předtím..za 4 měsíce sem na sobě začala pozorovat divné příznaky..rostoucí břicho pohyby..takže mi vše došlo..byla sem těhotná..šla sem k doktorce a ta mi těhotenství potvrdila byla sem rozhodnutá pro potrat a ona že už je pozdě že sem 19 týden..já sem byla zhroucená bezbraná s rozhodnutím že nechci žít..brečela sem den i noc(jen pro objasněni kojila sem Zuzanku menstruaci sem neměla netušila sem že sem těhotná) jak mi rosto břicho a to malé se víc projevovat já cítila větší nenávist k tomu že to dítě nechci..nechtěla sem byla sem neštastná uplně na dně..manželova agrese byla stále stejná..pak zas jeden večer přišel domu že mu klient nezaplatil..a já sem se snim o tom začala bavit a on se rozčílil vstal strčil do mě já spadla a on mě kopl do břicha..začala sem brečet že sem těhotná at mě nechá být...a on stejně si to nechtěla a nechceš tak at chcípne..druhý den 36+6 sem od rána měla kontrakce v poledne mi praskla plodová voda a už se jelo..v porodnici neotevřená nepřipravené cesty..divné že vám praskla voda..já to nechala být..jako že nevím..podle mého za to mohl manžel..ale miminko naštěstí v pořádku..v tu dobu sem byla ráda že se nic nestalo malému..jen jim byla divná má podlitina na břiše..ale tak 30.10.2010 se narodila Toníček..narodil se zaplakal a já se zamilovala..muj malý chlapeček jediný muž v mem životě který mě bude milovat..hned druhý den sem po podepsání reversu šla domu za dětmi..zvracely nejedly..a já neštastná jak trpí.. sem šla..a začalo to vše zas na novo ..a ještě k tomu všemu se přidala manželova láska k hazardu..vydělal peníze prohrál je v casinu online..a takhle to šlo pomaličku až si musell vzít pujčku a pak další a další..neměla sme na jídlo na nic na zaplacení ničeho..a takhle to jde poslední dva roky..jde do práce vydělá penize prohraje je..samá exekuce samý soud vše za něj řeším já a finančně jeho mamka..a pořád dokola..to že nemám na jídlo pro děti ho nezajimá ale aby měl na hraní je věc první!!! samé dluhy...nic k jídlu z ničeho radost jeho agrese vuči mě vuči dětem vuči jeho rodině jeho matce..sme jak jeho loutky..včera jeho mamka zaplatila další dluh 100 tisíc..a on?začal jí nadávat..já s nim nespím v jedné místnosti už 5 let..nechci s nim přijít do kontaktu vubec,ale on kontakt vyhledá jen aby si vybil vztek..tak holky tohle je zkrácený popis mého života..na sociálce mi řekly at odejdu..ale kam? nemám nikoho a nic co mě podrží.. mamka by ráda ale je na tom zdravotně špatně a táta..ten o tom nechce slyšet nevěří mi..a já prostě vím že moje síly dochází a to sem zjistila zrovna nedávno když do mě naschval narazil autem..a jen se smál..jak dlouho to vydržím? přeji vám všem hodně síly..