1,5 mesačná dcérka nechce zaspávať v postieľke

@andreamamka Jestli jí můžeš ublížit? Přečti si tohle, třeba ti to na mnohé odpoví.
https://www.modrykonik.sk/blog/elzu/article/vyvoj-ditete-v-sedmiletych-cyklech-rok-p-0hs1gb/

@mimake Nemáme sice 90% psychicky narušených, ale zato většinu naší společnosti tvoří materiálně založení lidé, kterým záleží pouze na svém vlastním dobru, lidé, kteří jdou přes mrtvoly, lidé, kterým je jedno, že devastují místo, na kterém žijí, lidé, co si myslí, že mohou ovládat druhé, aby se měli líp, atd. atd. ...všechno souvisí se vším, a proto i podvědomě poraněná důvěra v tento svět se jednou někde něčím projeví...

@mimake Prepac, ale nesuhlasim s tebou uplne...pretoze velmi zalezi aj od dietatka...jedno si vyzaduje pozornost, ine je samo pre seba a zabavi sa aj same, jedno chce zaspavat na rukach, ine nie...Moj syn, ked ho nakrmim, zacne mrncat, lebo chce spat v posteli. Zlozim ho a za minutu je ticho. On sam sa pyta...Preto som ho nikdy nemusela nosit na rukach...a ani to nebudem robit, lebo si to nevyzaduje. Keby mi plakal, urcite by som ho nosila... Kazde dietatko je individualne a ku kazdemu sa asi inak pristupuje...

prečo tu do nej niektoré rýpete, že čo je zač keď chce, aby jej dieťa spalo samé v postieľke atď...veď je to jej prvé dieťa. mna to ešte len čaká, ja som tiež na začiatku tehotenstva bola v tom, že dieťa má mať hneď dáky režim, že sa musí naučiť spať samé a hneď vedieť veľkú násobilku 😀 to s násobilkou bol fór (len aby ma tu nik nechytal za slovíčka) 😀 a len tu som sa dočítala čo a ako, že to tak nie je a podobne...tak vás prosím, aby ste s nami čo ešte nemáme s bábätkami skúsenosti, mali trpezlivosť a normálne nám to vysvetlili 😉 díky 😀

@andreamamka čestne priznám,že som nečítala všetky príspevky a tak ak sa budem opakovať,ospravedlňujem sa.ani neviem,či sa dostaneš až sem,kedže tu už máš veľa rád,ale som za to,že také malé bábätko nemá zmysel nechať vyplakať,toto môžeš začať praktizovať podstatne neskôr,aj ked ja som zásadne proti tejto metode,ale každému vyhovuje niečo iné.na durhej strane,zaspávanie na rukách tiež nie je dobré,teraz je ešte maličká a ľahučká,ale čo ked bude mať 10 a viac kíl?u nás to fungovalo fakt,že spali deti s nami a zaspávali jedine so mnou.ležala som pri nich,kľudne si ich dala aj na "ruky",ale ležali sme pri tom a im stačila moja prítomnosť.užívali sme si to navzájom aj ty si to užívaj.nebude to trvať večne a potom ti bude ľúto za týmito chvíľami.

Nejdem sa vyjadrovat k vyplakavaniu, ale rada ti odpoviem aspon na otazku rezimu. Vzdy, ked si vytvoris ako-taky rezim, tak sa zakonite zmeni - nezufaj, je to normalne 😀
Prve tri mesiace Elianka plakavala v case medzi 21-03,00 - bolo to na prasky, nosili sme ju hodiny a hodiny. Nemala koliky, nemala cez den vela podnetov, prosto adaptacia na velky svet jej trvala dlhsie - v postielke nam spavala 10 minut. Ano, mohli sme ju zlomit, ale to ani jeden z nas nechcel, tak sme sa s manzelom striedali. Po troch mesiacoch to preslo a ona zacala v noci relativne dobre spavat. Ale vzdy, ked som si myslela, ze uz je nieco zabehane zmenilo sa to - zo 4 dennych spankov na 3, zo zobudzania 2x za noc na 5x, potom zas z 3 dennych spankov na 2 - tam sme vydrzali relativne dlho, takze od tych 2 dennych spankov sa dalo hovorit o nejakom rezime (to mohla mat hm... 6-7 mesiacov? nepamatam si). A ked sme sa konecne dobre zabehli na tych 2 spankoch a dalo sa uz vselico planovat a tak, tak presla na jeden 😀 Teraz ma 22 mesiacov, rezim sice nejaky ma, ale aj tak nikdy neviem, kedy mi na obed ci poobede zaspi. Ale neriesim to. Ked nemame zavazny program, prisposobim sa jej, ked mame (ako napr. vcera) prisposobi sa ona nam (konkretne vcera to znamenalo, ze spala len 40 minut v autosedacke, kym sme sa presuvali z miesta na miesto po meste okolo vybavovaciek). Zjavne jej to neublizilo a nadsena a v dobrej nalade sla spat a spala mi za 10 minut, co sa za posledne dva tyzdne uz dlho nestalo 😀

A ano som dalsia ta divna matka, ktora spi v posteli okrem manzela aj s dietatom - trvalo nam dlho, kym sme pochopili, ze Elianka to naozaj potrebuje. Odkedy s nami spava celu noc, konecne vsetci rano vstavame oddychnuti. Takze u nas nie presvedcenie, ale skusenost nam dala odpoved, lebo sme skusali to i ono (okrem vyplakania, tam sme boli obaja striktne proti).

Ja som posielku úplne zrušila, spal v nej veľmi málo a spí so mnou lebo je stále kojený, naučiť spať dieťa samé v postielke - tak malé, mi trošku srdce thrá...
Môj syn nemusel byť na rukách, neplakal, ja som ho chcela mať vedľa seba a aj takto si ho užívať

ahoj - my sme tiez nespinkali v postielke. bola som po cisárskom tak som ju radsej mala pri sebe - bolo to pre mna lahsie. zaspava vacsinou na rukach lebo inak sa jej neda a vela krat sa mi stalo ze ked som ju uspatu polozila do postielky zobudila sa. az okolo piateho mesiaca si nejak zvykla. vsetko potrebuje svoj cas. moji rodicia ani nepoznaju co je to uspavanie. mna aj sestru dali do postielky a spali sme... 🙂

@elzu
@charlie1980
Neviem preco si kazdy hned pod slovkom vyplakanie predstavuje hodinovy plac dietata a zachadzanie sa. Pozno pre niekoho to tak je. Moje dieta neplace takmer vobec a preto pre mna je trojminutovy plac uz vyplakanie. Co sa tyka psychickych problemov tak si myslim ze to menej ublizi takemu malemu dietatu, ktoreho pamat este tak dobre nefunguje ako vacsiemu ktore si to uz moze aj zapamatat. ( napr. ked zacnes ucit dieta spavat same az v 3 rokoch a rici ti vtedy) A vyplakanie dietata spojene s materializmom...., tak k tomu sa nebudem vyjadrovat😉

@mimake To totiž odvisí od toho, jak nahlížíš na člověka...jestli formou východní medicíny moudrých mistrů jako na duchovní bytost, která je jemně pomocí energií propojena s celým energetickým systémem vesmíru, nebo formou naší moderní medicíny a vědy jako na masu kostí a svalů, co dostaly dar myslet.
To, co vysíláš k druhým, to také přitahuješ. Protože nic se neděje beze smyslu, vše je reakce na tvoji akci. Takže všechno, úplně všechno se sečte.
Dítě v prvních sedmi letech života upevňuje svou důvěru ve svět, v prvním roce života je jeho světem matka. A nechá-li ho matka plakat opuštěného v krásně načančané postýlce s kolotočem, je to pro jeho energetické centrum první čakry pěkná rána pod pás...tato energetická dysbalance se v "lepším případě" projeví v dospělostí právě osobnostními rysy typu sobeckost, panovačnost, egoismus..nebo dříve nějakou fyzickou nemocí...
Ale vše má svůj smysl a každé dítě se rodí přesné té matce, kterou v životě potřebuje. Takže pokud se tím nechceme trápit, můžeme klidně zavřít oči, říct si, že tohle všechno je blbost, nějaká fantasmagorie a žít v domnění, že je normální chtít po svým měsíčních dětech režim, samostatné usínání, krásné hajání v kočárku a samostatnou hru s plyšovými panďuláky na kolotoči...juchůůů!
🙂
Kéž jsou všechny bytosti šťastné! 🙂