Bývame ďaleko od rodiny. Ako by ste to zvládali?

yanikovamamina
14. feb 2007

Ahojte,
byvame daleko od manzelovej aj mojej rodiny, maly ma teraz rok. Doteraz to bolo narocne, ale zvladali sme to. Pomaly mi zacina byt akosi smutno a aj nas drobec by potreboval okolo seba viac ludi. Manzel ma narocnu pracu, takze som prakticky sama na domacnost, musim sa priznat, ze trocha rozmaznaneho chlapceka, ktoremu sa snazim nahradit aj babky a tety, a tiez na nocne vstavanie. Ak ste niekto v podobnej situacii, ako to zvladate?

bebek
16. feb 2007

Ahojky, nebolo casu sa venovat koniku, pisem az teraz. Je sa s malou rozpravam jedine po slovensky a tiez suseda co jetu je francuzka, ona sa s detmi rozpr. iba po francuzky. Ale vsade inde sa s nim bavia samoska po anglicky. A robilo to tak aj viac mojich kolegin, ktore neboli anglicanky. Vraj tak sa to deti naucia.
No a ja to tu v aprili balim. Nehavam tu priatela. Nie pre to, ze som tu sama, len uz nedostavam peniaze po materskej, iba cosi na malu.Potrebujeme setrit, lebo chceme na SK stavat, tak moj sa chudak musi obetovat a ostat tu bez nas...Ja by som tu asi nedokazala zit cely zivot, aj ked sa tu urcite zije lepsie po materialnej str.

chelsee
16. feb 2007

ahoj baby, tak ja to mam zas opacne ako vy.....zila som s priatelom v zahranici rok a ked som otehotnela bolo mi strasne smutno a toto vsetko co vy pisete ked som si predstavila bolo by to to iste sediet iba doma muz cely den v praci a nikto kto by sa so mnou porozpraval v rodnej reci, kedze muz je cech....sme prisli zit sem na slovensko....ale poviem vam mozno som rada ze porod som absolvovala tu, ale strasne tuzim po tom sa vatit spat do irska kd sme zili....ani neviem preco, nejak som si tam zvykla a az teraz ked som doma tak tuzim hrozne moc sa tam vratit....rodina chyba kazdopadne, no neviem akosi nas to taha spat, , chcela som tym povedat ze viem ako vam je....a drzim palce aby ste to tam zvladli take opustene 😉 aj ked nieste same

paula
17. feb 2007

Ahoj holky, tak ja ziju 1000km od mych rodicu a pratel a mista kde jsem zila 23 let. Rodice meho manzela ziji 4000km od nas a jeste jsem je nevidela. Mam ted male mimco a nekdy je to opravdu tezke, prozoze v tomhle meste jsme teprve rok a ja tu vubec nikoho neznam.Chtela bych se se svoji holcickou pochlubit, ale neni komu.
Nastesti existuje Skype a Modry Konik...
Clovek si i na tu samotu zvykne. Rikam si, ze tu mam perfektniho manzela a krasnou holcicku a to bych nemela, kdybych v Cesku zustala.Doufam, ze se mi tu brzy podari navazat nejake kontakty, ze kterych budou pozdeji i pratelstvi.

bubatinko
17. feb 2007

ahojte neviem ci je to daleko abo nie no v porovnani s vami a tou vzdialenostou asi ani nie... ale zijeme v BA kazdy z nas ma rodinu cca 200 az 350km daleko ...
je to dost kedze teraz mam maleho synceka a da to cloveku zabrat..
hned po porode zacat znova bez poriadneho zotavenia ten kolobeh babo a domacnost...ved to poznate a nedaj boze ochoriet to pohroma ... ale clovek si zvykne aj ked je to tazke .....

siduska
17. feb 2007

Ahojky
Ja jsem taky daleko od domova, 1500km to jed osat kdyz chci jet domu tak musim presj celu cesku a celu slovesnku republiku.Manzel nie manzel ma rodinu blizko, staci ked prjede cez cestu as je doma.Zvladnut se to da, ale tiez je to nedky o nervy, nekdy uz mam toho dost a sem z nervama pryc, chce se mi brecet, ale pomalu si zvykam.

paula
17. feb 2007

holky ono je to asi jedno, jestli 200km, nebo 2000km... clovek si stejne musi zvykat na nove prostredi. Dulezite je, jak casto je moznost se s rodinou a prateli vidat... Ja nebyla v Cesku uz vic jak rok, ale zase za mnou nekdy moje rodina jezdi.
Driv me chybeli jen lidi, ale ted uz vzpominam i na rodne mesto a krajinu a rada bych to tam zase videla. 😉
Snad se brzy zadari...

liska
17. feb 2007

paula,kde si,ak to nie je tajomstvo 😉

paula
17. feb 2007

Liska, ja jsem v Nemecku. A kde ty?

liska
17. feb 2007

vo Svajciarsku,kuk na 1.stranku 🙂

kocurek
18. feb 2007

Jeste pridam par veticek, jak pisete, zejste daleko od domovaja, jako ja, zalezi na vzdalenosti a taky na zvyku a vztahu k rodine. Pro nekoho je 1000km silena dalka, pro nekoho nic, sedne so auta, letadla, vlaku a fici, ale jsou zde i pripady, ze ujet treba jen 50km je strasne moc.

liska: psala jsi, ze jsi mela s malym v 5 mes. najezdenych 7.000km, to jsi s nim cestovala po Evrope nebo pocitas najezdene km? Vim, ze to nebude zadna hracka, ale zvladnout se to da, hlavne se na to clovek musi psychicky pripravit. Jak jsme kdysi psala, dost casto litam do CR letadlem, ale vzdy 2x rocne jedu autem a vetsinou jsezdime na jedne zatah, stridame se s pritelem. S malym to nebude mozne na jeden zatah,a le existuje velice levne ubytovani..tak bude treba toho vyuzit. 🙂

janinka23
20. feb 2007

Ahojda holky, taky bydlím daleko, teda daleko jak pro koho, jsem 300km od rodiny, bydlím v čechách, nejsem zatím těhotná a mimčo plánujeme tak za dva roky, ale jsem ráda, že taková diskuze existuje, ne všichni mají tu možnost si povídat s kamarádkama a tak rádi zavítáme sem vylít si srdíčka a postěžovat si. Odjela jsem v 19 za prací do Prahy, začátky byly moc těžké, byla jsem tam sama, bez kamarádů a téměř bez peněz, spoustu nocí jsem probrečela a měla jsem už sbalené kufry, že se vrátím,bylo mi hodně ouvej, ale vydržela jsem,
našla jsem si tam kamarádky a hlavně nejlepšího chlapa pod sluncem, se kterým jsem už skoro dva roky. Domů jsem jezdívala každých 14 dní, ted už se mi to nepodaří, takže je to většinou tak jednou za měsíc, člověk si řekne :vždyt je to autem jen 3 hodiny a vlakem 4(na Moravu), ale příjde mi, že čím blíž to je, tím hůř se ten čas na návštěvu hledá. Nějak si nedovedu představit jak to jednou budeme realizovat s mimískem. Autem to asi bude jednodušší , ale co vlak? dá se vůbec s malými dětmi cestovat vlakem? máte některá zkušenosti?
Taky mi bude líto, že moje rodina ,kterou mám 300 km bude ošizená o to ,jak roste naše dítě , nebude moct jen tak dojít na kafe atd, vždyt vy víte o čem mluvím. Vždyt jen ted když odjíždíme z Moravy zpět , vidím jak jdou mámě slzy do očí a mě tohle drásá ji takhle vidět ☹ a co pak až bude mimísek a budeme odjíždět , nedovedu si představit ty emoce, mám skvělého chlapa a už ted se snaží abychom jezdili co nejvíc domů. Co teprve vy,které bydlíte tisíce km od rodin, pro mě je tohle nepředstavitelné, takže cholky , vám , kterým se hodně stýská přeju pevné nervy a držte se !

lucija76
20. feb 2007

Janinko,tak ja jsem stejne jako ty asi ve 20ti odesla z moravy do Prahy za praci. Adaptovala jsem se dost rychle,na nejake smutky si vubec nepamatuju,krome fajn prace jsem si nasla skvele kamarady,konicky... 🙂 Zpocatku jsem domu jezdila tak 1x mesicne a postupne se ty intervaly dost natahovaly,nakonec uz to bylo jen 1x za tri mesice a to pouze na vikend ;) Po necelych 8mi letech me chytla nejaka krize,sebrala jsem se a vratila se...poridila si na morave byt,nasla si praci...a byla hrozne stastna ze jsem zas doma,rodice stastni,ale chvili nato jsem si nasla pritele ve Francii,takze jsem se zas stehovala 😀 no co ti budu povidat,nasi z toho nadseni nebyli 😉 ale tohle je muj zivot a ja se tak rozhodla.
Tady se mi teda zasteskne casteji,mam problem najit si dobrou praci,nemam tu zdaleka tolik kamaradu,bydlime v malem meste kde se neda skoro nic delat...ale mam skveleho pritele,cekame miminko a nakonec jsem zjistila,ze se s rodinou vidam casteji nez kdyz jsem zila "jen" v Praze.Za posledni rok jsem byla v cechach 3x,sestra s kamaradkou za mnou byla jednou na 14 dni a pak jednou na tyden a rodice dvakrat na tyden. Ted zas prijedou rodice v breznu na tyden. A pak pojedu v kvetnu ja za nima skoro na mesic. Takze vsechno jde,kdyz se chce a nekdy ty vzdalenosti nehrajou roli. Treba moje sestra bydli ve stejnem meste s mymi rodici a vidaji se jednou do mesice tak na hodinovou navstevu... 😅
Mozna to vidis moc cerne,s miminkem se cestovat da,a az budes jednou na materske, co ti brani jet k rodicum treba na tyden nebo dva 😉 aby si prcka trochu uzili a naopak,oni prece taky muzou prijet.

janinka23
20. feb 2007

Lucija a co tvoji rodiče, jak to nesou ted když čekáte miminko? Asi máš pravdu, myslím, že mi nebude bránit nic odjet za rodinou na týden nebo i déle s mimčem. Jednou tu zamnou už byla mamka s bráchou na víkend a taky přijela sestra s manželem a dětma na víkend, bylo to fajn, ségra to nesla docela v pohodě když odjížděla , ale mamina ta brečela, já měla taky na krajičku, to se přiznám, sem cíťa . Někdy mám chut se vrátit na Moravu a začít znovu tam, ale mám tu snoubence a prostě to nejde. ☹

paja123
21. feb 2007

Ja si myslim, ze nejen nam se styzka po rodinem ale i jim po nas a obzvlast pokud nektera z nas ceka miminko. Moje sestra ted co uz amme Skype mi pise skoro denne. Muzu tak videt jak vyrusta moje neter a synovec, je to bezva vec ten inernet, ale stejne...........smutno mi je i kdyz je denne vidim na netu.A jim taky. Nekdy je tezky se rozhodnout zda zit v cizine a trosku si financne polepsit ebo zit doma a zit skromne.Ty ktere jste od rodiny do 500km to chapu taky, je totiz asi to same byt od rodiny 100 nebo 1000km pokud treba nemas moznost se s nima stykat.

paja123
21. feb 2007

Sestra me porad uhani at uz si poridime mimi a vratime se do CR. Chce byt teta 🙂 se vsim vsudy, ne jen na dalku. Chapu ji, me je po synovci a neteri strasne smutno, jsou to moji milacci.

paja123
21. feb 2007

Obdivuju vsechny co jsou v cizine spokojene a stezk po rodine dokazou prekonat.

janinka23
22. feb 2007

Paja a jak daleko jsi od rodiny? je to opravdu obdivuhodné, holčiny,které jsou už hodně daleko obdivuju, nemyslím to ted špatně, to vůbec ne, já jen že bych to tak dlouho bez rodiny nevydržela, už třeba po 14 dnech se mi stýská, ale voláme si často a píšem přes icq, takže nějaký kontakt tam je, ale je to pořád jen přes internet ☹ , hrozně mi chybí se pomazlit s neteřema, je jim 9 let, to jsou poslední roky ,kdy je bude ještě nějaké to mazlinkování bavit, zachvíli přijde puberta a jako bych to slyšela : tetooo ty jsi faaaaaaaaakt bla bla bla 😀

ikke
22. feb 2007

stezk po rodine sa neda prekonat 😔 pokial mas dobru rodinu...
ja mam nastasie rodiny dve, takze som rada, ze vdaka manzelovej rodine sa tu nemusim citit celkom sama ako prst 😉

lucija76
22. feb 2007

Janinko,koukam,ze jsem ti nejak zapomnela odpovedet ;) tak abych to napravila.
No rodice to vzali dobre,proste pochopili uz davno ze si odjakziva delam co chci,a nutno rict,ze uz ani nedoufali ze si nekdy poridim rodinu,takze jsou radi 🙂 Budeme proste ted vic cestovat. Oni stejne hodne pracujou,podnikaji,toho casu sami maji malo,takhle si aspon vzdycky udelaji tydenni dovcu a prijedou si odpocinout a uzit si vnucku 😵 a ja budu taky vic jezdit,do dvou let ma dite letenku prakticky zadarmo,coz je fajn.
Jani,nesmutni,holt v zivote nemuzeme mit vsechno,mas skveleho pritele a ta rodina neni zase tak daleko 😵 😵 😵

janinka23
22. feb 2007

víš co lucija jsem ráda, že v tom nejsem sama a jsem ráda, že jsem tu našla tuhle diskuzi, je to fajn.🙂 Jasně jsou holky co mají rodiny dál a moc to neřeší, já prostě všechno moc řeším, jsem už holt taková, občas mě chytnou hrozné depky a to bych se rozjela domů a někdy jsem prostě zase v pohodě a říkám si ty hlupko neblázni vždyt v tom nejsi sama 🙂

Rodiče asi ani nakonec s tím nic udělat nemůžou, jsou rádi , že jsme zdraví a že nás mají,co? našla jsem tu taky super diskuzi, kde se radí holčiny co cestují s malým prckem na daleké vzdálenosti, to mě taky hodně zajímá, ale není to ještě aktuální tak zatím jen pozoruju 😀

lucija76
22. feb 2007

Tak tu diskuzi si budu muset vyhledat,brzy me to ceka 🙂

Ja mela trochu depku naopak kdyz jsem se odstehovala z Prahy zpet na moravu,me ti najednou chybelo takovych veci...!! 🙂

janinka23
23. feb 2007

Jj to ti rozumím moc dobře, já se odstěhovala za prahu a naráz byl problém koupit si něco pořádněho na sebe, zajít si nakoupit do pořádného supermarketu, když jsem byla v Praze tak jsem nadávala jak je tam těch obchodů až moc a tady mi to chybí, ale je tu zase větší klid a čistčí vzduch.
to si ji určitě přečti, jsou tam docela dobré postřehy a zkušenosti, doufám, že se bude rozvíjet dál, protože až jednou budeme jezdit s prckem domů tak si určitě budu chtít přečíst co nejvíc zkušeností 🙂

digysa
23. jún 2008

Tak som si vas tu precitala vsetky...Uz 8 rokov som vydata za morom. Tiez mi je smutno za rodinu, hlavne ked som tam zostala uplne nahodou. Ja som tam isla iba na dovolenku a odvtedy som sa nevratila, takze to bol taky maly sok pre celu rodinu vcetne mna. Ale aby som prekonala uzkost a smutok, tak kazdy rok pravidelne chodime na SK a moji rodicia aj sestra, jej dcera a sesternica ma pravidelne navstevuju. Oni si to tak striedaju a niekedy mam do roka aj 4 navstevy a niekedy uz mam aj tych navstev po krk 😉
Ale minuly rok som bola tehotna a na slovensku som nebola, iba moji rodicia prisli s neterou na cele leto stravit cas s mojim synom. Moja mama je velmi smutna, ze nevidi svoje vnucata. Dakujeme bohu, ze si to mozeme dovolit tolko cestovat, tak tento rok ich uvidi v lete a este pride aj na Vianoce.

Chcela som sa vas spytat, ako to vasi rodicia znasaju nevidiet vnucata? U nas je to dost kriticke, volame si cez web-cam kazdy tyzden, aby sme sa videli.

Dalsia otazka, nikto tu nepisete o priateloch. Ja som mala dost stastie, ze som tu nasla vela dobrych priatelov. Vsetci su sice americania, ale su skveli, sme dobra partia. Robime opekacky a rozne akcie. Bez nich by som to asi neprezila, lebo na sk mam kopec starych kamosov, ktori mi chybaju (aj ked 75% uz sa mi vobec neozve).
Vy ste si tam dievcata nenasli ziadnych novych kamaratov? Myslim, ze to by vam pomohlo v samote....

binki
23. jún 2008

babičky to snáší těžce, obě pláčou, když s malým odlítáme,

duratlicka
10. dec 2013

@janinka23 Ahoj,nasla som tuto diskusiu a vidim,ze cakas druhe mimi,tak sa chcem opytat,ci sa nebojis,ako to budes zvladat,ked ste dalej od rodiny.
My sme 150km od mojich rodicov a 70km od svokrovcov,takze to poznam.Som trosku pohyblivejsia,lebo mam vodicak a tak si vela veci vybavim aj s dietatom,ale buduci rok budeme mat druhe,a to uz nebude sranda.
Este 1 dieta (hyperaktivne) mi kamoska raz za par mesiacov postrazi,ale na 2 budem asi stale sama.

duratlicka
10. dec 2013

Snazim sa oprasit tuto diskusiu.Ak byvate daleko od rodiny a mate viac ako 1 dieta,ako to zvladate?Ako to zvladaju stari rodicia?
My byvame 150km od rodicov a 70km od svokrovcov,chodime vacsinou 1 mes k jednym 2. mes k druhym,ale je to tazke. Niekedy by som si priala,aby bola moja mama ako dzin z flase.Posucham a ona sa objavi a vezme malu na 2 hodky na prechadzku😀
Na druhej strane som rada,ze su daleko,lebo nam do nicoho nerozpravaju.My sa mame totiz uz po 3 dnoch spolu dost.
Takze si nakoniec poviem,ze je to tazke,ze su daleko,ale je to tak dobre🙂

lucinka311
10. dec 2013

@duratlicka my sme od maminy, ale chvála Pánu Bohu aj od svokry cca 300 km- čakáme druhé bejby a aj keď mám trochu strach - určite by som nechcela, aby boli bližšie. Vidíme sa síce málo, ale o to je im malý vzácnejší, tešia sa z neho a nestíhajú tak veľmi riadiť život 😀 ...aj keď musím podotknúť, že vďaka mobilným operátorom si aj túto funkciu občas vedia pekne vynahradiť 🙄 😅

hennyinnsbruck
10. dec 2013

Ja sice dieta nemam, ale snazime sa..od mojej rodiny som 700km vzdialena, na svk chodim max 2x rocne,
Svokra byva 5 min od nas ale i tak ju vidim len obcas-skvelu svokru mam 😎
Ked sa zadari a bude babo,svokra my rada pomoze,a na svk sa bude jazdit raz rocne,....s mamou skypujeme obcas, aspon nieco....

janinka23
10. dec 2013

@duratlicka ahojky, jj čekáme druhé mimi. Zatím mi to asi moc nedochází, ale jak to budu dělat moc nevím, budu doufat, že mi od září vezmou malého do školky a budu se moct věnovat na 100 % druhému dítku. Já mám moji mamku cca 270 km daleko, manželovi rodiče jsou ve stejné vesnici jako my, ale já se na ně nemůžu moc spolehnout, v poslední době nějak nevycházím s tchýní. Po porodu mi sem domů příjede pomoct moje mamina a snad i ségra a zbytek se bude řešit tak nějak za pochodu 😒

janinka23
10. dec 2013

@duratlicka - Ještě musím říct, že jsme se ted s mojí rodinou docela navštěvovali, jezdila jsem s malým vlakem k babičce , byla jsem tam třeba i 14 dní, aby si ho moje mamina užila. Jezdíme tam každý měsíc na víkend, mamina jezdí i k nám, nebo ségra, taky třeba na 14 dní a mám to v plánu i s druhým dítkem, dokud to půjde budu jezdit s dětma vlakem, jim je to ježdění vláčkem moc vzácné a milují to tak proč nespojit příjemné s užitečným. Nejvíc mi vadí, že tu nemám maminu po ruce zrovna když ji potřebuju, ale to se nedá nic dělat ☹