• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Vidia deti duchov?

29. decembra 2016 
túto noc (mali sme včera po očkovaní)...sa malý zobudil o 3 ......furt sa kukal do plafónu a nie a nie zaspať...potom si sadol a začal kývať do plafónu a ja že čo tam je? a on ukázal hore tam ako aj kýval.......a od tej tretej bol hore do 13,30 poobede....až potom zaspal...spal 3 hodiny vkuse...
13. mar 2009 o 18:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Clovek sa na Zem reinkarnuje priblizne 700 krat kym moze ist dalej do inej sféry... :wink: :dizzy_face:
29. mar 2009 o 12:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
29. mar 2009 o 15:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mywiel, 700x to je dost, nepotesila si ma:frowning2:

Minuly tyzden Matej pozeral do stredu izby a z nicoho nic hovori tam je ujo. Tak som sa spytala kde je ujo, a on tam zas ukazal a zas povedal tam je ujo. Skoro som sa po...
29. mar 2009 o 23:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kocky, okrem mnohych nevyslovenych mam aj tuto otazku: Mozu sa s ludmi kontaktovat aj duchovia zvierat?
29. mar 2009 o 23:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj, občas vás čtu,stejně jako dneska a přesto, že sedím zachumlaná do teplé deky, tak cítím mrazení a trochu se klepu...brrrrr

Můj táta se jako mladý muž střetnul s duchem... vznášel se mu nad hlavou, když hlídal muninční sklad na vojně a samozřejmě se mu všichni vysmáli. Ale den na to na tom samém místě nějaký kluk vystřílel strachy zásobník, protože viděl to samé.

Nedávno se nám svěřil táta, že ve snu mluvil s babičkou (jeho maminkou,která je asi 3 roky mrtvá) řekla mu budoucnost jeho, jeho bratrů a tatínka, prý mu zakázala to někomu říkat a táta to opravdu neřekne. Ani to po něm nechceme, tohle se musí respektovat :slight_smile: Řekla mu, že se má dobře, že je jakýsi průvodce duší :dizzy_face: :slight_smile: a řekla, že SMRT JE JEN ZAČÁTEK :confused: :confused: :confused: tahle věta byla myslim i v nějakém filmu. No ale já věřím, že s ní opravdu mluvil.
30. mar 2009 o 00:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Miracle myslim, ze mozu aj ked ja tu skusenost nemam. Moja svokra sa vie s nimi rozpravat, ale kym su zivy... :grinning: :wink: a by si sa cudovala co vsetko tie zvierata o nas hovoria... :grinning: :dizzy_face:
30. mar 2009 o 08:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nikka ja bezne hovorim s otcom v snoch, a mozem ti povedat ze tam hore maju tolko roboty ako tu na Zemi, su fakt zaneprazdneni, pomahaju dusiam co prave zomreli a su z toho vystraseni, ale pomahaju aj nam na Zemi, takze sa nenudia... :wink: :grinning: :dizzy_face:
30. mar 2009 o 08:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mywiel, díky, tohle mě ještě utvrdilo v tom, že tátovi fakt věřím :slight_smile: (jako že to nebyl jen sen)
30. mar 2009 o 13:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Nemal by preco si to vymyslat a klamat si myslim. Tvuj tata je zrejme dost duchovne vyspely a senzibilny ked ho mohol vidiet... :wink: :slight_smile:
30. mar 2009 o 13:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mywiel, já vim že si to nevymyslel, jen jsem si říkala, že to prostě mohl být JEN sen :wink: Ale nevěřim, že by si to tak dobře pamatoval, kdyby to byl jen obyčejný sen a že by se u vyprávění tvářil tak jak se tvářil. Asi tyhle věci přitahuje. Je fakt, že není věřící, ale na něco tam nahoře věří. Když babička doma zemřela, tak hned šel otevřít okno, aby duše mohla odletět. Já o tom nikdy neslyšela :confused: Tyhle věci si bere k srdci, tak asi duchovně naladěný je :slight_smile:
31. mar 2009 o 00:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mywiel, co si teda zvierata o nas myslie, to by ma zaujimalo
31. mar 2009 o 11:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lelenkaa no rozpravaju o nas ze co na nas maju radi, napr. macka jedného znameho ta ho zboznuje... :grinning: :dizzy_face: To by bolo na dlhu debatu, ale vela ludi by to nepochopilo, hlavne nie ti co neveria na reinkarnaciu, takze to tu nebudem rozoberat, lebo kto nezazije rozhovor s mackou neveri... :wink: :grinning: :dizzy_face:

nikka ano clovek aby to pochopil musi byt duchovne naladeny to ano, no s nabozenstvom to ale nemusi mat nic spolocné clovek veri v nieco tam hore ako pises a pritom nemusi patrit do ziadneho nabozenstva, ved sa chapeme... :wink:
31. mar 2009 o 13:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Príspevok bol zmazaný adminom, lebo nespĺňal pravidlá fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od pôvodnej témy".
31. mar 2009 o 14:52 • rybacina
rybacina ten link patri k téme o duchoch? :grinning: :sweat_smile: :confused:
31. mar 2009 o 16:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
:slight_smile: NO JA NEVIEM čO SA TO ROBI U NAS DOMA. VčERA MAL MOJ OCINO VYROčIE MAL MAT NARODENINY AJ MENINY. VžDY KED SME ZAPALILI SVIEčKU TAK HORELA TAK NORMALNE. ALE VčERA SOM NORMALNE CITILA AJ JEHO PRITOMNOST AJ MOJ MALI LEBO TA SVIEčKA MIESTAMI HORELA TAK ZVLAšTNE STRAšNE RYCHLO A KUDOLIL SA Z NEJ HUSTY DYM čIASTOčNE POTOM SA TA SVIEčKA ZAS UPOKOJILA A HORELA SUPER.A TOTO ZA VEčER SPRAVILA ASI TAK 10 KRAT. NEVIEM SI TO VYSVETLIT PRED TYM TO NIKDY NEROBILO A BOLA TO SAKRALNA SVIEčKA VELKA PANNI MARIE. BOLA BY SOM RADA KEBY MI NIEKTO NA TOTO VEDEL ODPOVEDAT. ALE JEDNO SI MYSLIM žE DUCHOVIA SU MEDZI NAMI A AJ STRAžNY ANIELI..NERAZ SOM SA O TOM PRESVVEDčILA. :slight_smile: A AJ TO SI MYSLIM žE DUCHOV SA NETREBA BAT TO SKOR žIVYCH LUDI.
18. apr 2009 o 11:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte znova to tu ozilo super... :wink:
18. apr 2009 o 11:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ja som zazila nieco podobne doma. Ked mal syn 4 roky, stali sme s manzelom na balkone v rodinnom dome. Zmrakalo sa a maly za nami prisiel na blakon s tym, ze za sklenenymi dverami spalne videl nieco cudne. Ze tam niekto je. vysmiala som ho, ze dom je zmknuty a nikto okrem nas v nom nie je. Ked nedal pokoj, vzala som ho za ruku a sla s nim do spalne. dvere boli zatvorene a ja som ich s pokojom otvorila, nech mu ukazem, ze si vymysla. Ked som ich otvorila, cosi cierne, vo velkosti asi metra akoby obrovskou rychlostou presletelo okolo mna. Boli to stotiny sekundy, ale letelo to tak rychlo, ze som pocula az ten svistavy zvuk. strasne som sa zlakla a prudko som zavrela dvere a zacalo som vrieskat na muza, ze maly ma pravdu, ze tam nieco je. Muz nas oboch odstrcil a otvoril dvere, ale uz tam nic nebolo. Ja vsakl prisaham, ze som nieco videla. A dodnes neviem co. Potom sa v tej izbe diali aj ine cudne veci, v noci som sa budila na to, akoby sa niekto splhal na balkon cez lano a a naraz preskocil zabtadlie a dopadol prudko na beton, na pojde sa ozyvalo buchanie a pravidelne vrzgali parkety. Skoncilo to asi pred 3 rokmi.
18. apr 2009 o 23:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
baby to vás obdivujem.ako ste dokázali žiť v byte alebo dome ak sa tam diali takéto veci? ako ste to znášali? ja na duchov verím,ale naozaj neviem ako by som reagovala keď by som sa s nejakým stretla.ináč neviete nejakú dobrú slovenskú alebo českú stánku kde by sa čo,to dalo vyzistiť o budúcnosti.ale takú dobre overenú,kde by boli informácie ok.
22. apr 2009 o 19:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
iduska, taky nevim jak bych se zachovala, já si myslim, že bych strachy umřela :confounded: a v tom domě, nebo bytě bych asi nedokázala žít :confused: Já třeba proto bych nechtěla nikdy starší dům, nějak se v nich bojim, člověk neví co může být zakopané na zahradě :grinning: nebo v základech, kdo tam zemřel a apod :sweat_smile:
27. apr 2009 o 15:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky, nedá mi to se nepřidat. Nevyznávám žádnou víru, ale věřím, že je něco po smrti, že to prostě nejde, abychom to, co jsme teď po smrti nebyli, že bychom přestali myslet, vnímat...
Sama jsem se setkala se spousty zvláštními zážitky, které mě v tom jen utvrdily. Třeba neustálé kroky ve starém domě na půdě, pak i v novém a to slyšela i mamka. Jasné kroky. Byly jsme obě vzhůru a koukaly se na televizi. Myslely jsme si, že tam vlezl zloděj (máme půdu oddělenou,musí se na ni zvenku). Druhý den jsme tam poslaly taťku. Vše bylo na svém místě, i věci, které by za ukradení stály.
Pak se nám s mamčou v jeden den zdál stejný sen. Bylo to už nějakou dobu, co dědeček - její otec zemřel. Ráno jsme se vzbudily a s překvapením si navzájem popsaly stejný sen - děda stál pod schody v našem domě a něco říkal. Jenže já jsem neslyšela jeho hlas, mamka ano.
Pak zase další příběh. Naši fenečku někdo otrávil. V noci dostala šílený záchvat, tak jsme s ní jely s mamčou na veterinu. Doktor jí dal injekci s tím, že když se to nezlepší, máme jet druhý den zase. Jely jsme. Doktor řekl, že si ji tam nechá na kapačkách. Druhý den jsme volaly a tvrdil, že jí je lépe, ať jí tam ještě jeden den necháme. Odpoledne jsme se dívaly na televizi a najednou se u zavřených balkónových dveří zvedla záclona tak, jako když po ní vždy Betinka procházela, když šla od dveří. Nechápavě jsme se na sebe s mamčou podívaly. Mamča šla hned volat na veterinu, kde nám opět tvrdili, že žije. Po hoďce to mamči nedalo a jely jsme tam. Najednou začli, že zrovna umřela. Lhali. Byla už mrtvá déle, jen z nás takto tahali peníze. Doteď věříme, že se s námi přišla rozloučit.
Po těchto zážitcích zkuste nevěřit...
28. apr 2009 o 13:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kozimura tak to mi je luto, ano prisla sa s vami rozlucit mas pravdu. Za mnou moja fenka prisla nedavno a to je uz 12 rokov co zomrela, zastrelili ju policajti-hajzli. Prisla za mnou v noci a cuchala a olizovala mi tvar a santila po posteli ako malé stena a vlastne prisla mi povedat, ze az teraz sa reinkarnovala a zas ako pes...?! :grinning: No asi este neskoncila ten svoj psi zivot. :dizzy_face: :wink:
28. apr 2009 o 13:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mywiel, je to už dávno a pořád to bolí. Jsem taková, že všechno těžko nesu. Pořád se stresuju z toho, co bude, až mi zase někdo blízký zemře, místo abych myslela na to, co je. PRostě to na mě někdy dolehne. Pořád se děsíme, ať nám nikdo neotráví ty, co máme teď. Máme Bessi a Benna a vůbec si bez nich nedovedu život představit, jsou jako členové naší rodiny. Naše Terka je miluje.
To je krásné! Tomu se říká věrnost!
28. apr 2009 o 15:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
28. apr 2009 o 15:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
krpatučka,určite si moc senzibilná.ja som sa zatiaľ nestretla zo žiadnym duchom,ani som divné veci nezažívala /aj keď tak som si ich neuvedomila/ len raz ma moja kamoška dosť vystrašila.tiež je veľmi senzibilná.mali sme kanceláriu vedľa seba a ja som prišla za ńou.ona sa za mnou otočila potom pozerala dopredu ale ešte asi 2 krát sa otočila smerom ku mne a divne sa pozerala.ja som jej stála za chrbtom.tak som sa jej opýtala čo sa deje a ona na to že niekto pri mne stojí,ale vníma ho len vtedy keď ma nevidí.že už keď som vošla mala ten pocit a zakaždým to tak bokom vníma.no mala som čo robiť a dodnes si to neviem vysvetliť.
28. apr 2009 o 15:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Krpatucka bolo by zaujimavé zistit tvoje predoslé zivoty, mozno si zomrela nejakym dramatickym sposobom a tvoje podvedomie to ma stale ulozené v pamati...? :confused:
28. apr 2009 o 15:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mywiel a ako sa tie životy dajú zistiť.tiež by ma moje zaujímali.ja tvrdím že som žila v tatrách,lebo keď ich vidím je mi niekedy do plaču,alebo len mám divný pocit v žalúdku.
28. apr 2009 o 15:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
akoby som mala z tatier nejaké spomienky len neviem aké.ináč teraz som písala že som nič divné nezažila,ale keď sa zamyslím toto divné je :confused:
28. apr 2009 o 15:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
No su ludia co maju také schopnosti a vedia s tvojou pomocou ti tie zivoty zistit. :wink: Na Slovensku velmi neviem, tu vo Svajciarsku poznam par co maju taku schopnost. Skus sa spytat mozno tu... :confused:

http://noetis.cz/web/index.php?id=23
28. apr 2009 o 15:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
O těch předešlých životech a smrti je to zajímavé. Mi se jako dítěti zdál sen, že mě zastřelili. Cítila jsem krev, normálně jak byla teplá a dokonce jakobych cítila, jak mi přestává bít srdce. V tom, jsem se probudila. Byla to síla...
28. apr 2009 o 17:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok