• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Mám panickú poruchu a chcem bábo

16. júna 2016 
@zuzuliatko5 stale som sa nedozvedela ako sa liecit, ked nie liekmi. A fakt si vyprosujem hovorit mi, ze si mam ist zaplavat a do lesa. Ked mal niekto klinicku depresiu tak vie, ze mu v tomto stadiu nepomoze ani vyhrat milion €.
8. jan 2011 o 12:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@daniela1974 Ahoj, ja som pokúšala tiež liečiť túto poruchu, no moja psychologička mi povedela že sa nemám spoliehať na to že sa toho zbavím. Môže to vraj ustúpiť ale vraj sa to môže v nejakej situácii vrátiť. Napríklad ja som mala asi pol roka pokoj a teraz z ničiho nič sa mi to vrátilo. Takže neviem ako by som ti poradila ako to liečiť. Mne ale dosť pomôže ked sa idem prejsť no tebe to pomáhať nemusí. Alebo mi niekedy pomáha nejaká šťastná myšlienka. No a ked som bola u psychologičky tak ma naučila jedno také dýchcie cvičenie ktoré mi tiež dosť pomáha. Ukludňuje ma a vlastne sa popri tom sústredím na to ako dýcham a po nejakom čase vlastne zabudnem na ostatné sprievodné príznaky tejto poruchy.
8. jan 2011 o 12:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@monika2606 Monika, dakujem za radu :wink: ale ja pisem o klinickej depresii, nie o PP. Ja som si s PP tiez vedela casto pomoct bielym oblecenim, peknym filmom, rozmyslani o niecom peknom co ma caka, co si kupim, velmi vela som pisala texty rukou, zamestnavala som sa upratovanim, sitim a tak. Ale pri tazkej depresii Ti nepomoze osprchovat sa sprchovym gelom D&g :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: , ist si zaplavat, mysliet pozitivne, nepomoze Ti ani ist na vylet, ani ked si nieco kupis.
8. jan 2011 o 13:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to

Potřeby ega jsou nekonečné. Ego se cítí ohrožené a bezbranné, a proto žije v neustálém
strachu a pořád něco potřebuje. Jakmile tomuto mechanismu porozumíte, nemusíte zkoumat
všechny jeho projevy a nemusíte z toho dělat složitý osobní problém. To se ovšem vašemu
egu líbí, neboť stále hledá něco, k čemu by se mohlo připoutat, a váš problém mu k tomu dá
příležitost. Proto je ego mnoha lidí tak úzce spjato s jejich problémy. Jakmile se to stane, tito
lidé se svých problémů nechtějí zbavit, protože by přišli o své ego, do nějž nevědomě
investují svou bolest a utrpení.
Jakmile si uvědomíte, že příčinou nevědomí je vaše ztotožnění s myslí, která ovšem zahrnuje
také vaše emoce, přestanete se s ní ztotožňovat. Začnete žít vědomě. Žijete-li vědomým
životem, můžete své mysli dovolit, aby byla tím, čím je, aniž se s ní ztotožňujete. Mysl sama
není dysfunkční. Je to úžasný nástroj. K porušení funkcí dochází, když v mysli hledáte své já
a ztotožňujete se s ní. Pak se stane egoickou myslí a začne vás ovládat.
okamžitě se zastaví - pokud jej nebudete chtít použít.
Jsme-li ztotožněni se svou myslí, jsme uvězněni v čase. Máme neodolatelné nutkání žít ve
vzpomínkách a očekávání. Z toho důvodu se zabýváme výhradně minulostí a budoucností a
nevnímáme přítomný okamžik. Toto nutkání vzniká, protože nám minulost dává totožnost a
budoucnost nám slibuje spásu. Nicméně minulost i budoucnost jsou pouhé iluze
Co nám hráni v prožívání této reality?
Naše ztotožnění s naší myslí, která nás nutí ustavičně přemýšlet. Neschopnost přestat myslit
je strašné neštěstí, ale my si to neuvědomujeme, neboť tím trpíme téměř všichni, takže to
považujeme za normální. Tento ustavičný duševní hluk vám znemožňuje najít onu sféru
vnitřního klidu, která je neoddělitelná od Bytí. Také vytváří naše falešné já, které vrhá stín
strachu a utrpení.
Francouzský filozof Descartes věřil, že formuloval nejzákladnější pravdu, když učinil své
slavné prohlášení: „Myslím, tedy jsem." Ve skutečnosti však vyjádřil ten nejzákladnější omyl
- ztotožnil myšlení s Bytím a totožnost s myšlením. Člověk, který nemůže přestat myslit, to
jest téměř každý, žije ve stavu zdánlivé odloučenosti v šíleně složitém světě ustavičných
problémů a konfliktů, ve světě, který je odrazem stále větší fragmentace mysli. Osvícení je
stav celistvosti, pocit jednoty, a tudíž stav hlubokého klidu. Je to pocit jednoty s vnějším i
vnitřním světem - pocit jednoty s Bytím. Osvícení není jen konec utrpení a konfliktů, je to
zároveň osvobození z područí neustálého myšlení.
Naše ztotožnění s myslí vytváří mezi námi a realitou neprůhlednou stěnu pojmů, názvů,
představ, slov, soudů a definic, které blokují jakékoli opravdové vztahy. Tato stěna stojí mezi
vámi a vaším já, mezi vámi a vašimi bližními, mezi vámi a přírodou a mezi vámi a Bohem.
Právě tato stěna myšlení vyvolává iluzi, že jste naprosto odloučeni od „druhých". Zapomínáte
na základní fakt, že pod úrovní materiálních jevů a oddělených forem jste totožní se vším, co
existuje. Slovem „zapomínáte" chci říci, že tuto jednotu necítíte jako samozřejmou realitu.
Možná věříte, že tomu tak je, ale nevíte to. Vaše víra vás možná utěšuje, ale osvobodit vás
může pouze vaše zkušenost.
Myšlení se stalo nemocí. Nemoc je projevem nerovnováhy. Například na dělení a
rozmnožování buněk není nic špatného, ale když tento proces probíhá bez ohledu na celý
organismus, buňky se přemnoží a dochází k onemocnění.
Poznámka: Mysl je vynikající nástroj, pokud ji užíváme správně. Užíváme-li ji nesprávným
způsobem, stává se velmi destruktivní. Ve skutečnosti svou mysl neužíváte špatně - obvykle ji
totiž neužíváte vůbec. Vaše mysl užívá vás. A to je nemoc. Věříte, že jste svou myslí. To je
ovšem klam. Váš nástroj vás začal ovládat.
8. jan 2011 o 14:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@daniela1974 Aha tak to ma mrzí že som to tak blbo pochopila. A to je aká depresia? Má to niečo spoločné s tou panickou poruchou?
8. jan 2011 o 14:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@daniela1974 ..ja nikomu nekazem,nikoho nenutim,je to vsetko na baze dobrovolnosti. Ja som povedala,ze mne osobne pomaha (minimalne rozptylit myslienky) sport, ale nikde som nepisala,ze to je ten jediny sposob, ze to by mali robit vsetci. Len som pisala,ze clovek by sa mal za kazdych okolnosti snazit nieco robit,niecim sa zamestnat.
Depresiu som nezazila, zaujimam sa skor o to,co trapi mna a to jest uzkostna porucha,nechcem sa hrat na liecitela a uprimne obdivujem vsetkych zodpovednych odbornikov. Preto ti poradit nemozem. Ani ta neodsudzujem.
Predstav si situaciu,ze mlada baba,ktora ani nevie co to depresia je,alebo uzkost, sa dostane na toto forum,uvidi tu 300prispevkov ohladom tejto choroby,a zacne si mysliet, ze ju ma aj ona,ved vcera bola uplne bez nalady.Ak minuly tyzden bola bez nalady a okrem toho sa rozisla s priatelom,urcite sa u nej spustila tato choroba....Co spravi? Ide k psychiatrovi,ten jej s usmevom na tvari vyteseny,ze ma o jedneho pacienta viac,predpise lieky.Potom ich holka berie,rok-dva...citi sa lepsie,mozno,uz neciti ziadny smutok,ani stres,neciti nic. Lieky vysadi a co sa stane? Nic viac a nic menej ako abstinencne priznaky. Citi sa este horsie. Tak co jej ine zostava,nez zas ist za psychiatrom. A znovu brat lieky. No a aby lekar neprisiel o klientelu,predpise jej lieky pre istotu aj v tehotenstve. Ako poistku. Ved je to pohodlnejsie nez zacat sa zaoberat sebou, tym preco to tak je,co v jej zivote nehra,coho by sa mala zbavit...co by mala zmenit,odstranit zo svojho zivota. Nie,brat lieky je pohodlnejsie.
To ale nemusi byt prave tvoj pripad. Neber si toto co pisem osobne. Ja depresiu nepoznam,mam predstavu co to je,ale nikdy som sa nou nezaoberala. Jedine co viem,a co som citala a videla uz vo vela na sebe nezavislych pramenoch je,ze neexistuje ziadna biochemicka nerovnovaha v tele,neexistuje ziadna serotoninova teoria. To je aj v tych videach co som sem skopirovala. Vsetko to je v mysleni cloveka, v jeho hlave! Ach ked mi toto hovoril moj priatel,myslela som si ze zartuje,robi si srandu,manipuluje so mnou. Az neskor som si uvedomila,ze v jeho slovach bolo tolko pravdy! . Ja ta nepoznam, a preto si nedovolim kritizovat teba alebo ineho cloveka. Ved je to tvoj zivot a ked ti ho robia lepsim lieky a citis sa po nich dobre,preco nie. Kazdy mame na vyber.
Btw tieto moje prispevky neboli venovane tebe,ale vsetkym.

Boh vie,ze keby som sa nedostala k mojej praci,nikdy by som si neuvedomila niektore suvisloti. Nic sa nedeje nahodou.

No a okrem sportu co pomohlo mne-alternativna liecitelka (odstranila akne co sa nepodarilo mojej koznej ani za 5rokov, dala mi caje a tabletky na prirodnej baze kvoli stitnej zlaze, pijem silny lubovnikovy caj a uzivam pravidelne Magnezium B6), odstranila som zo zivota vsetky negativne elementy, zmenila pracu. Nie,necitim sa uplne skvele to nemozem povedat,ale je to omnoho omnoho lepsie. A nemusim sa bat,ze ked vysadim lieky prejavia sa u mna abstinecne priznaky. Este mam pred sebou dlhu cestu,ale verim,ze to zvladnem. A to by som zelala kazdej z vas.
8. jan 2011 o 18:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
vela psychickych poruch vznika v detstve, mladosti, po preziti nejakeho traumatizujuceho zazitku,ako napriklad nehoda,vela zien trpi uzkostami a roznymi psychozami, po interupcii a to i 20rokov po tomto zazitku. Takyto negativny zazitok sa z vedomej urovni ulozi v pamati do podvedomia a o niekolko rokov vyplava napovrch ako choroba,ci fyzicka alebo psychicka. Su ale aj ludia a tych je vacsina,ktori si na nic take nepamataju a tym moze pomoct napr.hypnoza.

http://www.hypnoza.sk/

a zas tu mame negativny nazor na psychiatriu:

http://www.hypnoza.sk/kritika-klasickej-psychiatrie.php

nic nove, co by ma mohlo prekvapit.

Dnes je vsak najst dobreho kvalitneho liecitela priam nadludsky vykon. Najst niekoho,kto by nas SKUTOCNE vypocul, staral sa o nas a pomohol. S trochou trpezlivosti a po mozno par negativnych skusenotiach na takeho natrafi kazdy,kto ma o to naozaj zaujem.
8. jan 2011 o 18:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@kathleen_k Ahoj. Ďakujem za odpoveď a tvoj názor. To, že sa mi neskutočne ulavilo ani nemusím rozpisovať...Tiež sa liečim skoro rok. S mojou mudr. som sa o tom bavila len zbežne, a vravela mi, že pred tehotenstvom skusime vysadiť lieky, čo mi prišlo super, lebo som si naivne myslela, že to zvladnem...tak som chcela vyskušať čo to som mnou spraví a nezodpovedne som si znižila davku...asi tri mesiace to bolo ok, a veselo som plánovala, že budem tehotná a tešila som sa z toho, ale tento týždeň ma chitila taka slabšia panika a hlavne depka...tak som si nasadila davku tak ako som ju mala pred tým. No a začala som sa strašne deptať nad tým čo budem robiť, keď pojdem za psycho, že chcem mimi a bude mi chcieť vysadiť lieky...Myslím si, že to bez nich nezvládnem...Samozrejme, že mám z toho strach ale uplne mi stačí prežiť jeden deň v uzkostnych stavoch a viem, že už to nikdy zažiť nechcem. Možno si veľa mamičiek bude myslieť, že som sobec a nezodpovedná ale táto choroba je zatiaľ to najhoršie čo ma stretlo v mojom živote a pokiaľ budem musieť brať lieky do konca života a budem po nich ok, tak je to lepšie ako prežívať tieto stavy. A najviac obdivujem všetky, ktoré tehotenstvo zvládli bez AD.
8. jan 2011 o 21:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zuzuliatko5 Tak toto je sakra pravdivý článok...To stojí za zamyslenie...
8. jan 2011 o 22:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zuzuliatko5 ahoj. nestihla som pozrieť videá, ale čítala som ten článok. je to zaujímavé, ale vieš raz dvaja vedci vynájdu jedno a iní zase druhé. určite by sa o tom dalo polemizovať. No ja Ti napíšem niečo o mne. Mám PP s agorafóbiou už 7 rokov. Obe tehu som lieky nebrala. Nie celú dobu som na liekoch. Beriem Cipralex a z času na čas Frontin, no málinko, aj to len 1/4. Mali sme s manželom autonehodu a potom sa to celé začalo. Psychiatrička mi veľmi pomohla a ona je práve taká, že ak je lepšie, tak sa snaží aby som čo najmenej musela lieky brať a znižuje sama postupne dávky, keď sa ja na to cítim a chcem to. Dokonca Frontin som si pýtala ja pre istotu, aby som ho mala po ruke, lebo už mám s ním nejaké skúsenosti. iné lieky som od nej nikdy nemala iba tieto dvoje. ja som tiež skúšala všetko homeopatiu, magnézium, čaje, aromaterapiu, masáže a pomohli mi až tieto lieky. Síce mali zo začiatku kopec vedľajších účinkov, ale nakoniec vždy zaberú a dokážem aspoň normálne fungovať a depresie už vôbec nemávam, tie som mala iba na začiatku, keď som sa dlho neliečila a vlastne nikto nevedel čo mi je. Pobehala som vtedy všetkých lekárov a nič mi vlastne nebolo. Rada by som robila veľa športov, keby mám na to čas. Pri dvoch deťoch, manželovi a rodinnom dome mi ho veľa nezostane. sem tam si dám powerjógu, ale keď som nemala Sárku, tak som ju chodila cvičiť 2krát do týždňa, teraz je to nereálne. pomáha mi aj autogénny tréning, no aj na ten človek potrebuje aspoň 3/4 hod. absolútneho kľudu. Takže na záver asi toľko, že určite samotné lieky nie sú cesta, ale určite spojenie farmako a psychoterapie je asi najschodnejšie. V tehotenstve som brala len vyššie dávky magnézia a asi môj hormonálny systém bol našťastie tak nastavený, že som lieky brať nemusela, ale nie vždy mi bolo úplne dobre. :slight_smile:
9. jan 2011 o 20:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@luuca1 ahojky, akurat som si citala , ze neberies lieky, ja mam tiez problemy, trpim uzkostami :( tiez mi je nanic, busenie srdca, v noci nespim, bojim sa , ze sa zblaznim doslova, je mi o nicom , lieky mi tiez nikto nechce predpisat, mam sice doma nejake zasoby, ale bojim sa to brat :( som len v I. trimestri, tiez si nebrala od zaciatku? lekarka mi tvrdi, ze hormony urobia svoje a bude dobre, ale nemyslim si :unamused:
10. jan 2011 o 07:43  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Prosím vás môže táto panická porucha nejako ovplyvniť zdravie bábätka? predsa je to niečo ako stres a bojím sa že to bábätku môže ublížiť. Chcela by som bábätko ale mám panickú poruchu a bojím sa o to malinké :( nechcem aby sa mu kvôli mne niečo stalo... Prosím napíšte mi niekto čo si o tom myslíte.
11. jan 2011 o 18:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@monika2606 neboj, babatku sa nic nestane, rodia sa zenam zdrave babatka, dokonca aj ked beru lieky.
11. jan 2011 o 20:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@tasha Ano? tak to veľmi rada počujem ani si nevieš predstaviť ako si ma potešila :slight_smile: Tak už len dúfať že mi to čoskoro vyjde ... Ďakujem veľmi pekne že si mi napísala
11. jan 2011 o 22:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lehotka ahoj nasa @luuca1 uz asi aj rodi, ale nie ona nebrala lieky vobec pocas tehotenstva. Ja som brala pred 10 rokmi melipramin a teraz beriem cipralex. Brala som prvy mesiac ked som nevedela ze som tehu aj rivotril, ale ten som vysadila.
11. jan 2011 o 23:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte,
som tu nová a náhodou som objavila toto fórum. Mám 21 rokov a asi od 17. rokov trpím na panickú poruchu. Dá sa povedať, že sa úspešne liečim. K tomu mám asi 2,5 ročný vzťah a poslednú dobu myslím často na to, či by to mal môj priateľ vedieť alebo ako ste to povedali vy svojim partnerom? Bojím sa, ako by reagoval.
Ďakujem :slight_smile:
13. jan 2011 o 15:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@poussine to Tvoj frajer 2 a pol roka na to nedosiel? Ja som to mojemu povedala asi po dvoch dnoch :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: .
13. jan 2011 o 16:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja to nemám tak často, možno preto :slight_smile: darí sa mi to tajiť :D
13. jan 2011 o 17:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@poussine moja take nieco sa neda tajit
13. jan 2011 o 18:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@gracii ale da, len dost tazko. A hlavne sa treba vyhybat situaciam, kde sa to vyskytuje. Takze pred frajerom nie do kina nie do vlaku nie do lietadla, nie do mora, nie von autom, nie peso po meste :grinning: :grinning: :grinning: Ja by som to tajit nevedela. :dizzy_face:
13. jan 2011 o 18:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
No pockajte... ja nemam agorafobiu, alebo strach z uzavretych priestorov. U mna sa PP vyskytuje ked som pod velkym stresom, prip. pred skuskami. Autom jazdim uplne v pohode, aj ked bolo obdobie ked som sa bala vyjst aj von (ked som zacinala brat AD) , ale u mna sa to nikdy takto neprejavovalo, jedine ako vedlajsi ucinok AD. Hm.. co keby ste mi odpovedali na otazku?:slight_smile: Zaujimalo by ma napr. ako vasi partneri na to reagovali, ked zistili ze uzivate taketo lieky.
13. jan 2011 o 18:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zuzuliatko5 ahoj, práve čítam knihu nežiduci účinok : smrť...je mi na nič, pozrela som si aj videa, na ktoré si nechala odkazy.. :frowning2:
beriem totiž seroxat, už mám iba polovicu z povodnej dávky, ale tá bola dosť vysoká, myslím, že max., ale do týždna to chcem úplne vysadiť...neviem, ako mi bude, ale teraz ide o to hlavne, že som tehotná.
Ešte kým som plánovala otehotnieť, tak som si čítala neviem kolko diskusii o tom, že je to v pohode a bezpečné, ale teraz to vnímam inak. Dúfam, že dieťatko moje bude v poriadku.
13. jan 2011 o 18:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lehotka ahoj som tú na fóre nova ale tíež trpím úzkosťam.Som v 9tt a beríem AD v nízkych davkach.Líečím sa úž 3 rok.Ked som zístíla že som tehú tak hned som volala psychíatríčke a začalí sme vysadzovať líeky, ale na 10 deň vysadzovanía líekov mí došlo tak zle, že som myslela, že to nevydržím, tak hned som volala gynekológoví a on povedal nech sí dam v kľúde lexaúrín 1,5 mg ,že sa nemam bať babätkú sa níč nestane, tak sme sa hned aj dohodlí, že líeky nevysadím úplne ( cítalopram teva 20 mg) ale búdem brať len malú davkú 10 mg.Tíež my povedal, že níeje dobré ked tehotna žena je v strese, depresíí lebo to víac úškodí babätkú ako tíe líeky nakoľko to môže vyvolať aj potrat.
18. jan 2011 o 22:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@camilla_1 Ahoj, prosím ťa našla som si tento príspevok až teraz, tiež som v 3 mesiaci tehotenstva a trpím depresiami, tiež sa na ne liečim. Psychiatrička mi ich vysadila, ale tiež mám niekedy stavy triaška a pod. Tak mi povedala, že si môžem dať 0,25 neurolu, potom sa trošku ukľudním, ale tiež mám strach, o bábätko, aby mu to neuškodilo. Prosím tento príspevok si už písala dávno, tak už asi máš aj bábätko. Je zdravé? Ďakujem za odpoveď
19. jan 2011 o 10:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj
Uplne ta chapem co prezivas....
POcas tehu som uzivala seroxat pocas celeho tehotenstva a ten neurol do cca 6mes. ale nie denne len ked mi prislo zle je vsak pravda ze od druheho po polku stvrteho mes.som ho brala 1x denne . Maly je uplne zdravy ale musim napisat ze som mala riadne stresy lebo pocas tehu v 12tt nasli babetku na srdiecku defekt ktory pocas tehu v brusku zmizol vdakabohu cize som mala dost amnio som odmietla a bolo to tazke najhorsie v mojom zivote,lenze neviem ci to bolo z anti alebo z neurolu alebo proste len tak bez priciny alebo sa lekar mylil cize poradim ked musis tak ten najslabsi neurol 1x denne ak nemusis tak neber urcite pomaha Bagne B6 je neskodny tehotne ho beru pocas celeho tehu a dost pomaha na ukludnenie tak ja by som ti poradila toto asi....velmi ti drzim palce lebo viem jak si na tom . Na zaver ja osobne som nenavidela ked mi niekto napisal alebo povedal : Neboj sa zladnes to,nic to nie je at.,a
td., Mali pravdu je to tak da sa to porod je malina zbytocne som stresovala pritom som zacala normalne rodit prirodzene a skoncilo to sekciou .... no isla by som este raz .... :wink:
19. jan 2011 o 13:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@mary021
Poradim lexaurin a magne b6 .... a nemas sa coho bat
19. jan 2011 o 13:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@camilla_1 Ja som mala aj magne B6 ale s toho mí bolo zle a prehaňalo ma. Gynekológ mí povedal, že sa nemúsím bať, ale ja lexaúrín beríem íba podla potreby takže možno raz za mesíac.
19. jan 2011 o 13:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@camilla_1 Ďakujem Ti za odpoveď, ja tiež len niekedy užijem neurol, ale viac ako 1x za mesiac. Ešte som sa chcela spýtať, ako Ti je po pôrode?Užívaš nejaké antidepresíva? A kojila si? A este pôrod si mala bez lexaurinu?
20. jan 2011 o 13:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
holky nezlobte se že tu zas píšu ale jsem fakt zoufalá...mamka je dneska opravdu na odvoz do nemocnice nebo já nevím, prostě strašně trpí, nechápeme to z čeho! má strašné tlaky v hlavě a pořád se klepe. nemáte s tím někdo zkušenost, s těmi tlaky v hlavě? co na to funguje? známe rivotril, ale ona ho nechce brát protože je to jak droga..
23. jan 2011 o 11:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@1ludina
Ahoj,ano uzivam aj po porode lieky a laktaciu mu zastavili uz v nemocnici cize som vobec nekojila
23. jan 2011 o 22:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok