Pred smrťou muž povedal svojmu synovi: „Toto sú hodinky, ktoré mi dal tvoj starý otec. Majú viac ako 200 rokov. Predtým, ako Ti ich dám, zober ich a choď s ními do prvéj záložne. Povedz, že ich chceš predať a opýtaj sa, koľko za ti za ne môžu zaplatiť. ““
Na naliehanie otca syn odišiel s hodinkami a po niekoľkých minútach sa vrátil a povedal:
„Ponúkajú mu 10 dolárov, pretože sú staré a ťažko poškodené.“ Otec požiadal svojho syna, aby vzal hodinky a tentoraz šiel k prvému hodinárovi.
Syn sa o hodinu neskôr vrátil a povedal: „Hodinár ponúkol za hodinky 20 dolárov, otče.“
Otec sa znova otočil k svojmu synovi: „Vezmi tieto hodinky a priblíž sa k prvému človeku, ktorého stretneš na ulici, a opýtaj sa ho za koľko si ich od Teba kúpi.“
Syn sa po 10 minútach vrátil a hovorí: „Nikto ich nechcel kúpiť, iba jeden a ten mi ponúkol 5 dolárov.“
„Choď do múzea a ukáž im hodinky,“ povedal otec. Po niekoľkých hodinách sa syn s radosťou vracia. „Za tieto hodinky mi ponúkli milión dolárov. Povedali, že to bolo skutočné majstrovské dielo. Ako je to možné? “
Otec odpovedal: „Chcel som, aby si vedel, že správne miesto a správni ľudia ocenia Tvoju skutočnú hodnotu. Preto sa neobjavujte na nesprávnych miestach a neznepokojujte sa, ak sa s vami zaobchádza ako s odpadom. Tí, ktorí vedia o vašej hodnote, vás vždy budú hodnotiť, takže nikdy nezostaňte na mieste a medzi ľuďmi, ktorí vašu hodnotu nevidia. ““
Ako si vybudovať duševnú odolnosť?
Byť silným a odolným človekom je dôležitá schopnosť, ktorá výrazne zľahčuje fungovanie v živote. Naučiť sa odolávať, zvládať prekážky a mať vnútornú silu - toto všetko sa v sebe dá vybudovať.
Tu na MK som našla dávnejšie jeden komentár k príspevku. Veľmi sa mi páčil a som si ho uložila, dnes som ho objavila a tak sa s ním chcem podeliť. Pani, ktorá ho napísala, ďakujem 🙂
Zásady dobrej gazdinky:
1) Okná umývam málokedy, pretože milujem vtáky a rozhodne nechcem, abysi zbytočne rozbíjali hubu.
2) Podlahu nevoskujem, pretože myslím na bezpečnosť svojich hostí.
3) Hmyz mi nevadí. Každý chrobák má meno a súhlasí so všetkým, čo poviem.
4) Jarné upratovanie nerobím. Mám rada všetky ročné obdobia a nechcem, aby tie ostatné žiarlili.
5) Neplejem záhradu, pretože nechcem mariť Božie úsilie.
6) Nevarím moc chutné jedlá, pretože nechcem vystresovať svojich hostí tým,čo majú uvariť oni, ak ja prídem k nim.
7) Nevyhadzujem staré veci. Manžel aj tak nemôže nič nájsť, načo ho pliesť ešte viac.
8) Nežehlím. Rozhodla som sa veriť cedulkám "nekrčivé".
9) Nestresujem sa ničím. Kto to robí - umrie mladý. A ja chcem vydržať čo najdlhšie!
Uprataný dom je znakom toho, že máš priveľa voľného času!
Milujem rozhovory so zubárkou 😂
Vychovávame si zo svojich detí princov a princezné. Poskytujeme im neprimeraný servis, a tak ich pripravujeme na život v dospelosti spôsobom, že by si mali platiť personál.
Na niektorých školách začali namiesto trestov používať meditáciu – výsledky sú ohromujúce
Hádky ve vztahu
Po letech manželství si lidé dokážou říct strašné věci. A život jde dál. Je to tak dobře?
Manželé nebo partneři, kteří si ostré hádky dovolí a ustojí je, mají obrovskou výhodu. Je to předpoklad trvanlivosti naplněného vztahu: mít možnost se vymezit, pohádat, vyjádřit emoce, stanovit hranice. Dalším předpokladem je schopnost partnerů ve vztahu růst, společně dospívat. Projevem takového dospívání je i to, že se vaše konflikty budou měnit...
Mnohem důležitější, než CO dělám, je JAK to dělám.
Ptát se lidí, co od života chtějí, je ztráta času. Většinou z nich totiž po této otázce na první dobrou vypadne nějaké klišé. Něco jako kariérní jistota a šťastná rodina.
Ideální matka
Není nutné být perfektní matka. Pro dítě je naopak výhodné, když tomu tak není. Když je matka „jen“ dost dobrá. Protože dítě se musí naučit, že život je celkem dřina...
Rodič nie je animátor ...
...a dieťa nie je odoberateľom rodičovských služieb. Máš na víkend program pre syna? Nemám. Mala by som mať? Koľko zodpovednosti preberáme za náplň voľného času svojich detí?
Jak být v životě vítěz?
Žena je láska? Recept, jak se stát obětí domácího násilí
Proč celé „omlouvací“ video působí, jako by se jednalo o ženy, které byly už v minulosti někým zneužívané, a teď jsou zneužité znovu?
Ponížené, avšak blíže nespecifikované omluvy žen ozdobených věnečky z plastových květin (patrně symbolizujících pravé ženství) jsou nereflektovaným plivnutím do tváře všem ženám, které si roky pracně budují respekt ve světě konstruovaném převážně z mužských pozic. Skutečná rovnost odmítá manipulace a stereotypy typu „muž je hlava rodiny a žena jeho krkem“ a dalších podobných nesmyslů. Nejenže nemusíme, ale nesmíme se ponižovat, abychom získaly dobrý vztah. Nejenže nemusíme, ale v kontextu intimních vztahů nesmíme držet hubu a krok.
Jaký dopad mají na naši psychiku průšvihy, které před námi naši rodiče a prarodiče zametli pod koberec... Dostali jste do ruky balíček, ze kterého čouhá rozbuška. Posílá vám ho vaše rodina.
Dětství není jen věk. Dítě se stává nejmladším členem rodiny a zaujímá v jejím systému svou funkci. V mnohém – zpočátku prakticky ve všem – je závislé na dospělých. Přijímá podněty ze svého okolí a bezděky se učí, jak to na světě chodí. Zároveň však celý rodinný systém rozhýbává a mění.
Bolo veľa takých manažérov, ktorí boli úspešní vo firme, ale rozpadli sa im rodiny alebo vyhoreli. To bolo úplne bežné. Nevedeli mieru, kedy zastaviť vo workoholizme.
Naozaj je potrebný balans medzi prácou a rodinou, medzi oddychom a prácou, medzi kariérou a rodinou. Takisto balans medzi duchovnom a vedou, raciom, medzi hlavou a srdcom.
Posouvání
Je to stokrát omletá fráze. A je to nejhlubší pravda. Obojí zároveň.
V partnerských vztazích nefunguje arbitrární vymezování hranic: když partner udělá tohle, udělej tamto. Nemůžeme si jaksi předem vytyčit, jak se budeme chovat, co nám vadí a co jsme ochotní překousnout. Proč? Protože teprve sledováním toho, jak a kdy v nás vzniká odpor, ono zásadní NE, které k lásce patří stejně jako ANO, se učíme hranice (ty skutečně naše) utvářet...
Bezmezné odhodlání matky, skutečné hladovění, nedostatek... Ona i přesto kojí své dítě a to žije... její mléko ho drží při životě.
Žijeme v obrovském dostatku všeho...
Věnujme chvíli zamyšlení nad tím, co my máme a ona neměla.
A naopak, co my nemáme a ona to měla.
Máme všeho nadosah. Ale i přesto se nám může nedostávat vnitřní síly a odhodlání, které tato žena, i přes všechnu tu nouzi, má.
Fotografie 24 leté hladovějící ženy z roku 1968, Don Mccullin, nalezeno na FB: Badassmotherbirther
Sme tým, čo jeme. A naše stravovacie návyky začínajú už v detstve. Pozrite sa, čo za jeden týždeň skonzumujú deti z rôznych častí sveta.
Keď sa vyplaví bahno z kanálov Facebooku. Kde sa berie zlosť nahnevaných ľudí
Rozum je len otrokom vášní, vyhlásil pred dvom storočiami David Hume. Práve tento výrok by dnes mali mať na mysli politické elity
