6 rad, jak dávat rady
“Docent Igor Škodáček je bývalý prednosta Kliniky detskej psychiatrie v Bratislave. Dodnes na nej pomáha detským pacientom. Hovorí, že časy sa zmenili, rovnako aj detské problémy. Napriek tomu základ psychickej pohody detí je stále rovnaký - v rodinách, v rozhovoroch a záujme o detský svet..."
Pokud naši mysl ovládne potřeba jistoty a bezpečí, přestáváme žít plnohodnotný život. Jen když se pouštíme do odvážných věcí, můžeme zažívat změnu. Ta člověka naplňuje.
Ako vďačnosť doslova mení ľudské srdce a molekulárnu štruktúru mozgu
Zavedie sa príspevok na rodinné ekodomy, parlament návrh schválil
Proč nebýt trendy
Kniha za knihou, přístup za přístupem, názor za názorem, diskuse za diskusí... Naplňuje nás to, ale ke změně to nevede. Chcete-li dobře řídit svůj čas a žít dobrý život, nestačí vám techniky. Nestačí vám znát cíle. To všechno je důležité, ale nikoli zásadní. Zásadní je váš charakter. Kdo jste, jak se chováte, jak se rozhodujete, co (ne)volíte, jak se vyvíjíte a jak hluboce se poznáváte – a zpětně tím ovlivňujete, kdo jste, jak se chováte... Psychošmejdi slibují, že zítra můžeme zase žít nezodpovědně, když dnes zázračně prozřeme.
Nie sme zvyknutí chváliť a iba kritizujeme. Preto ľudí postihuje syndróm vyhorenia
,,Ideálny pomer je tri ku jednej. Na jednu negatívnu kritiku by mali prislúchať tri pozitívne ocenenia zamestnanca. My však nie sme zvyknutí hovoriť o tom, čo funguje, skôr kritizujeme to, čo nefunguje,“myslí si psychológ Miler a zároveň uvádza, že komunikácia s podriadenými je vecou firemnej kultúry, ktorú si organizácia vybuduje.
Správa, ktorá rezonuje nie len v Česku.
Zbytečná válka mezi rodiči a učiteli. Inspektoři řeší tisíce stížností
Oba tábory učitelů a rodičů chtějí totéž – spokojené a vzdělané děti v lavicích. Často se ale cesty ke stejnému cíli rozcházejí. Podle České školní inspekce (ČŠI) sice v loňském roce stížností ze stran rodičů ubylo, ale dlouhodobě je jich počet stále vysoký. Výjimkou nejsou ani opakovaná udání nebo trestní oznámení.
Duchapřítomnost, jež změní způsob, jakým žijete svůj život
ℒℴνℯ❤
❤ Slyšeli jste už někdy o vědomém žití? V posledních letech se to stává neuvěřitelně populární. To vše díky nepřebernému množství vědeckých studií, jež mluví o jeho pozitivních stránkách.
Pravdou je, že rozvíjení vědomého stavu mysli je známé po mnoho staletí. Je to zásluhou duchovního učitele Gautamy Buddhy, jenž položil základy buddhismu.
❤ Základem vědomého stavu mysli je uvědomění si toho, co se děje právě teď, aniž bychom se odsuzovali, kritizovali nebo si přáli, aby to bylo jinak.
Tato metoda přináší mnoho výhod. Když si je chcete užít, musíte důsledně dodržovat její principy.
V následující části článku se budeme věnovat jedenácti principům vědomého stavu mysli, abyste je mohli přijmout do svého života.
12 zlatých pravidel duševního zdraví
ℒℴνℯ❤
❤ 1. Pamatuj, že každé utrpení, i to největší jednou přejde. Veškeré dění v toku času je proměnlivé. Po dešti vychází slunce, i po té nejkrutější zimě přijde zase jaro!
❤ 2. Tam, kde nemůžeš pomoci ani změnit chod věcí, nestarej se zbytečně o cizí záležitosti.¨
❤ 3. Nepropadej panice kvůli zodpovědnosti. Tvá schopnost a odolnost poroste tím více, čím méně se poddáváš spěchu, vzrušení a pesimismu.
❤ 4. Vyvaruj se boje proti představám. Množí se vyčerpávají v boji proti překážkám, které existují jen v jejich fantazii. Nezaplétej se do neplodných zálib, které nevedou k cíli. Pamatuj, že síla je jen v jednoduchosti, proto netříšti své síly!
❤ 5. Nežij v minulosti, nepřemýšlej mnoho o budoucnosti. Žij přítomností. Nic důležitého nezměníš. Znáš snad někoho, kdo se nikdy nezmýlil? Chybám se nevyhneš, přijdou-li, naprav je – není většího vítězství.
To by boli kávičky 🙂
Vztah, ve kterém dva lidi již nespojuje společně sdílená vize budoucnosti, hodnoty (lze dobře pozorovat například v tom, jak odlišně chtějí investovat svůj volný čas) a naděje, že to spolu zvládnou. Vztah, ve kterém už vedle sebe dávno nerostou, spíše se pociťují jako „koule u nohy“, vzájemně se neinspirují, opakovaně se emočně zraňují a při otázce, co je dnes drží pohromadě, krčí rameny a špitají, že strach, že zůstanou sami. Nedůvěra, že to s jiným partnerem může být lepší, že to vlastně možná ani lépe neumím nebo co hůř, že mi není souzeno být ve vztazích úspěšný a spokojený. Prostě nedůvěra v sebe...
Tolerance a upřímnost
ℒℴνℯ❤
❤ Kurt Tepperwein ❤
❤ Příčinou mnoha partnerských problémů je přesvědčení, že partner dělá něco špatně, že není dost dobrý nebo že zaujímá takové postoje a chová se tak, že to je na překážku harmonickému soužití.
❤ Z tohoto hlediska pak toho druhého kritizujeme a snažíme se jej změnit. Když se to nepodaří, dříve či později vidíme jediné řešení v odluce.
❤ Tolerance je často chápána špatně. Neznamená, že budeme toho druhého pokládat stále za báječného a budeme jej obdivovat. Znamená to jen přijmout, že ten druhý je, jaký je, a je jedno, zda je silný nebo slabý.
❤ Když někoho netolerujeme, znamená to, že ho chceme změnit. Jinými slovy to znamená, že ten druhý nemá být takový, jaký je. Protože ale takový je, pak to domyšleno do důsledků znamená, že by neměl být vůbec.
Češi vytvořili mapu, kde najdeš volně rostoucí ovoce a byliny. Jsou v ní tisíce míst Česka a Slovenska.
12 pravidel zachování rovnováhy
ℒℴνℯ❤
♥ I.Gergel ♥
1. Pamatuj, že ty jsi svět nestvořil a nemůžeš ho změnit. Změnit a zlepšit můžeš jenom sám sebe. A svět se k tobě přidá.
2. Nehledej vinu ani v sobě, ani kolem sebe. Existuje daná situace, a z té je nepochybně nějaké východisko!
3. Východisek bývá i více. Nemůžeš-li žádné najít, uvolni se a svěř se Vesmíru.
4. Při řešení jakékoli situace uplatni rozum a moudrost, nikoli prchlivost a pýchu!
"Slova jistého středoškolského profesora:
"Oni studenti moc rádi bojují za záchranu deštných pralesů na druhém konci planety, ale aby zalili suché kytky na chodbě, to nikoho z nich ani nenapadne." ... Tož asi tak."
Při rozhodování o životní náplni spoustu faktorů přeceňujeme. Největší zmatek nám v hlavách dělá mýtus o hledání vášně. Co odpoví mladý člověk na otázku, co by chtěl dělat? „Pracovat s lidmi.“ „Něco užitečného.“ „Vydělat peníze.“ Poslední variantu by nejspíš použil Steve Jobs, kdyby se rozhodl být úplně upřímný. Jeho vášeň byla v době začátků jeho podnikání jinde. Vášeň spojenou s profesí si totiž musíme vybudovat, ať už vědomě, nebo nevědomky – tím, že věnujeme energii něčemu, co vnímáme jako důležité. Tím, že strávíme spoustu času na budování něčeho, co tu předtím nebylo. Tím, že se ve své práci zlepšujeme...













