Musím se nejprve pomodlit
Malé děvčátko muselo v nemocnici podstoupit těžkou operaci.
Když malou pacientku položili na operační stůl, operující lékař se k ní naklonil:
„Nejdříve, než tě vyléčíme, musíš usnout".
Vysvětlil jí, co je narkóza.
Holčička na to odpověla:
„Dobře. Ale když mám usnout, musím se nejprve pomodlit, jako to dělám doma před spaním."
Opatrně si na operačním stole klekla, sepjala ruce k modlitbě a nahlas se začala modlit:
„Milý Ježíši, teď mám usnout. Dej mi takový spánek, aby mě tihle strýčkové a tety uzdravili. Pomáhej mi, abych se ze spánku probudila zdravá a svěží.
A potěš, Ježíši, mojí maminku s tátou.“
V tu chvíli se oči přítomných lékařů a sester zalily slzami.
Jako kdyby se něco dotklo jejich srdce.
Později jeden z lékařů o té dojemné chvíli promluvil:
„Večer po té operaci jsem se po třiceti letech poprvé pomodlil a od té doby se modlím každý den, a to tak, jako tehdy ta malá holčička na operačním stole: na kolenou, nahlas, vlastními slovy.
Odtehdy jsem jiným člověkem."🙏♥
zdroj: internet
Maľované jabĺčka sťa medovníčky ♥.
Ak by niekto potreboval, tu je recept:
Postup výroby bielkovej peny je taký istý ako pri zdobení medovníkov.
• 140 g práškový cukor,
• 1 bielok,
• pár kvapiek citrónu.
Dôležitá je dĺžka šľahania uvedených prísad : minimálne 10 minút!
Čím dlhšie, tým lepšie - aby bola masa dostatočne hustá a neroztekala sa.
Bielkovú penu dať do mikroténového vrecka, odstrihnúť na rohu čo najmenšiu dierku, jabĺčko vyleštiť utierkou, a môžeme zdobiť... ... takú hodinku potrebujú na uschnutie, kým s nimi môžeme začať opatrne manipulovať...
"Indiáni Cherokee mají velmi zvláštní rituál, díky kterému se děti stávají dospělými.
Když chlapec začne dospívat, otec ho vezme do lesa, zaváže mu oči, odejde a nechá ho samotného.
Mladík je povinen sedět celou noc na kládě a nesmí si sundat pásku z očí, dokud za úsvitu opět nezazáří sluneční paprsky.
Nesmí nikoho požádat o pomoc. Ale jakmile přežije tuto noc, je z něj muž. Toto je osobní zkušenost a mladík ji nesmí komentovat, ani mluvit o svých zkušenostech s ostatními chlapci.
Během noci je mladík přirozeně vyděšený.
Slyší nejrůznější zvuky: kolem něj může obcházet divoká zvěř, vlci vyjí... nebo možná i nějaký člověk, který by mu mohl ublížit.
Slyší foukat vítr a šustit trávu, ale musí zůstat se stoickým klidem sedět, aniž by si sundal pásku z očí, protože jedině tak se může stát mužem před staršími svého kmene.
Konečně po té strašné noci vyjde slunce a chlapec si sundá pásku... Tehdy zjistí, že vedle něj sedí jeho otec.
Jeho otec ho neopustil ani na okamžik, mlčky naslouchal noci, připraven ochránit svého syna před jakýmkoli nebezpečím, aniž by si to tento uvědomoval."
zdroj: internet
"Průměrná délka objetí mezi dvěma lidmi jsou 3 sekundy.
Výzkumníci ale zjistili, že když objetí trvá 20 sekund, má terapeutický účinek na tělo i mysl ❤️❤️❤️.
Vřelé objetí produkuje oxytocin, hormon lásky.
Toto nádherné sedativum je podáno zdarma pokaždé, když obejmete člověka, pokolébáte dítě, pohladíte zvíře nebo tančíte s partnerem 20 sekund. ❤️❤️❤️
Pozor, terapie přítomna pro obě strany.. "
✏️ Nicole Bordeaux
Bylo nebylo. Ve 40 letech se Franz Kafka, který mimochodem nebyl nikdy ženatý a neměl děti, procházel po parku v Praze, když tu potkal malou plačící dívku, která ztratila svou oblíbenou panenku. Společně tedy neúspěšně hledali panenku, ale pomalu se blížil večer.
Kafka proto holčičce řekl, ať jde domů, a přijde druhý den ráno, že budou společně ještě panenku hledat.
Druhý den se kolem dívali, ale nenašli ji, když tu Kafka nečekaně předal dívce dopis údajně „napsaný“ panenkou který zněl:
„Prosím, neplač. Vydala jsem se na cestu do světa. Budu ti pravidelně psát o svých dobrodružstvích."
Takto příběh začal a pokračoval až do konce Kafkova života.
Kafka během schůzek s dívkou četl dopisy panenky, popisující dobrodružství panenky, které dívce připadaly okouzlující.
Nakonec Kafka dal dívce panenku, která se znovu ,,vrátila" zpátky do Prahy (tuto panenku předem zakoupil).
„Vůbec nevypadá jako moje panenka,“ řekla dívka.
Kafka jí předal další dopis, ve kterém panenka napsala:
„Moje cesty mě hodně změnily." Holčička tedy objala novou panenku a šťastně ji přinesla domů.
O rok později Franz Kafka zemřel na tuberkulózu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.
O mnoho let později našla dospělá dívka uvnitř panenky dopis. V krátkém dopise, podepsaném Kafkou, bylo napsáno:
"Všechno, co miluješ, bude pravděpodobně jednou navždy ztraceno, ale nakonec se láska k Tobě vrátí vždy jiným způsobem."
zdroj: internet
Táto fotografia je nádherná 🧡🖤.
📸 @anastasiya_dobrovolskaya
Walter Summerford měl doslova bleskový život!
Summerford byl bleskem zasažen celkem čtyřikrát. Ano, čtyřikrát! Někdo by mohl tvrdit, že měl obrovskou smůlu, nicméně přežít zásah bleskem je malý zázrak, natož to přežít několikrát.
Walter Summerford byl majorem britské armády a veteránem první světové války. První blesk ho zasáhl v roce 1918, když jel na koni po polích v Belgii. Summerford krátce ochrnul od pasu dolů. I když se po pár dnech znovu mohl postavit na nohy, byl z armády propuštěn jako invalida. Nicméně byl poslán do Vancouveru, kde prodělal krátkou rehabilitaci.
Podruhé ho blesk zasáhl o šest let později, v roce 1924. Zrovna když rybařil a před deštěm se schoval pod strom, do kterého udeřil blesk, který se svezl na něj. V důsledku toho opět ochrnul, ale tentokrát na celou pravou polovinu těla. Po krátké rehabilitace se opět zázračně uzdravil.
Potřetí byl Summerford zasažen opět magicky po šesti letech, v roce 1930. Tentokrát ho blesk zasáhl z čista jasna při procházce v parku. Tentokrát ho blesk skolil nadobro, Summerford ochrnul od krku dolu. Zde již žádná rehabilitace nebyla možná a své poslední dny prodělal na nemocničním lůžku, kde přežíval ještě dva roky, než v roce 1932 zemřel.
Walter Summerford měl být zasažen ale čtyřikrát, že? A také že byl!
Do jeho náhrobku uhodil blesk v roce 1936, tedy znovu šest let po té, co byl bleskem zasažen naposledy a čtyři roky po své smrti!
Tomu se opravdu říká štěstí v neštěstí!
*Muff- Tomáš Svoboda
Kdysi bohatý obchodník trpící cukrovkou, obezitou a hypertenzí se obrátil na významného ruského lékaře a terapeuta Sergeje Petroviče Botkina.
Slavnému profesorovi nabídl spoustu peněz, když ho bude léčit, ale Botkin odpověděl, že nabídku na léčbu přijímá, ale jen pod jednou podmínkou:
Obchodník musí bosý, jen o vodě a krajíci chleba, jako tulák, bez bez jediného haléře dojít pěšky až do Oděsy, kde pak s léčbou začne. Pokud by však obchodník porušil jakoukoli z těchto zásadních podmínek, lékař léčbu odmítne.
Obchodník byl ohromen tím, co slyšel. Protože ale neměl jiné východisko (všechny jeho nemoci byly považovány za nevyléčitelné), mohl jen tiše souhlasit a vydat se na cestu.
Cestou do Oděsy žádal lidi o almužnu, zastavil se vždy přes noc ve vesnicích, jedl co Bůh dal, ušel více než 2 000 kilometrů a nakonec došel do cíle své cesty doufajíc v pomoc slavného lékaře.
Profesor Botkin ho důkladně vyšetřil a pak se ho zeptal, proč vlastně za ním přišel, když je naprosto zdravý člověk.
Obchodník byl překvapen, neměl žádné známky obezity, cukrovky, ani hypertenze.
zdroj: internet
🦔Ježčí přání🦔
Přál bych si, abyste nechali na vašich zahradách trochu toho uschlého lupení, jinak tu zimu nedám.
Na rozdíl od některých vás mám, lidičkové, rád. Vždycky jsme žili ve vaší blízkosti v harmonii, tak proč to nezkusit dál.
Tak na nás prosím myslete, až budete hrabat.
Tedy nehrabat.
Listí pro nás není jen možnost úkrytu, ale přes zimu v něm zůstane i spousta hmyzu, který nám na jaře pomůže doplnit energii, o kterou při zimním spánku přijdeme.
Váš ježek ❤️
Tento obraz se nazývá ''Potopa''.
Vidíte člověka, který se snaží zachránit svého otce a zcela ignoruje svou ženu a dítě (syna), kteří jsou mu bližší.
Manželka představuje současný život, syn budoucnost a dědeček naopak minulost, na které muž lpí. Tím ztrácí svůj současný život a budoucnost. Dokonalá metafora toho, co mnozí denně prožívají.
#sebelaska
Scéna potopy, 1827 od Josepha Désiré (1797-1865)
Vaša tvrdá práca je snom každého nezamestnaného...
Vaše neposlušné dieťa je snom každého bezdetného...
Váš malý dom je snom každého bezdomovca...
Váš malý kapitál je snom každého dlžníka...
Vaše slabé zdravie je snom každého pacienta s nevyliečiteľnou chorobou...
Váš pokoj v duši, váš pokojný spánok, vaše cenovo dostupné jedlo je snom každého, v ktorého krajine sa bojuje...
Zdroj: internet
































