icon

Převzato od Jan Valtr
Byla Máří Magdaléna matkou Ježíšovy dcery? Kde končí historie a začíná legenda
O Marii Magdaleně koluje více mýtů než o jiných postavách Nového zákona. Pro jedny byla kajícnicí, pro jiné Ježíšovou následovnicí. Moderní autoři z ní udělali Ježíšovu manželku, matku jeho dítěte a zakladatelku tajné evropské královské linie.

Byla nejvěrnější Ježíšovou učednicí. Později z ní církev udělala kajícnici, středověk světici a moderní spisovatelé matku Ježíšova dítěte. Marie Magdalena patří mezi nejzáhadnější ženy historie a dodnes není nouze o teorie, které tvrdí, že její skutečný příběh byl záměrně utajen.

Málokterá biblická postava prošla během dvou tisíciletí tak dramatickou proměnou jako Marie Magdalena. Z původně poměrně jasně popsané učednice se stala kajícnice, prostitutka, světice, nositelka tajného poznání i údajná manželka Ježíše Krista. Právě poslední desetiletí přinesla nebývalý zájem o její osobnost. Největší zásluhu na tom má bestseller Šifra mistra Leonarda Dana Browna, který milionům čtenářů představil teorii, že Marie Magdalena porodila Ježíšovi dítě a jejich potomci žijí dodnes. Co je na tom pravdy?
Marie Magdalena pocházela pravděpodobně z města Magdala na břehu Galilejského jezera, podle kterého získala své označení. Evangelium podle Lukáše uvádí, že Ježíš z ní vyhnal sedm démonů. Současní historici upozorňují, že tento výraz nemusí znamenat posedlost v dnešním slova smyslu. V tehdejší době mohl označovat psychické nebo neurologické onemocnění či jinou těžkou životní krizi. Po svém uzdravení se stala jednou z Ježíšových následovnic.

Na rozdíl od většiny apoštolů zůstala podle evangelií přítomna během ukřižování. Když většina mužských učedníků ze strachu uprchla, právě ženy v čele s Marií Magdalenou byly svědky Ježíšovy smrti. Stejnou roli sehrála Marie Magdalena i o tři dny později.

Všechna čtyři evangelia se shodují, že právě Marie Magdalena patřila mezi první svědky prázdného hrobu. Janovo evangelium jde ještě dál. Popisuje ji jako první osobu, které se vzkříšený Ježíš zjevil. Proto bývá někdy označována latinským titulem apostola apostolorum, apoštolka apoštolů. Právě ona totiž podle křesťanské tradice přinesla ostatním zprávu o zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Jedním z nejrozšířenějších omylů je představa, že Marie Magdalena byla prostitutkou. Ve skutečnosti to žádné evangelium netvrdí. Zmatení vzniklo až roku 591, kdy papež Řehoř I. ve svém kázání spojil několik různých ženských postav Nového zákona do jediné osoby. Vedle Marie Magdaleny také bezejmennou hříšnici z Lukášova evangelia a Marii z Betanie. Toto spojení se postupně zakořenilo v západním křesťanství natolik silně, že přetrvalo více než tisíc let. Teprve v roce 1969 katolická církev při liturgické reformě toto označení oficiálně opustila.
Mnohem tajemnější obraz přinášejí texty nalezené zejména ve 20. století. Nejznámější je Evangelium Marie, objevené koncem 19. století v koptském překladu. Marie zde vystupuje jako mimořádně významná učednice, které Ježíš svěřuje zvláštní duchovní poznání. Po jeho smrti právě ona povzbuzuje ostatní učedníky, kteří propadají zoufalství.

V textu však naráží na odpor apoštola Petra. Ten zpochybňuje, že by Ježíš mohl ženě svěřit tajné učení. Levi se jí naopak zastává a připomíná, že pokud si ji Ježíš vybral, ostatní by její autoritu měli respektovat. Podobný motiv se objevuje i ve Filipově evangeliu. Právě zde se nachází slavná věta, že Marie byla Ježíšovou „společnicí“ (koinónos).

Dochovaný rukopis je ovšem poškozený. Část, kde se hovoří o údajném polibku, chybí a nelze ji spolehlivě rekonstruovat. Většina odborníků proto upozorňuje, že jde především o symbolický text typický pro gnostickou literaturu, nikoli o historický záznam Ježíšova soukromého života.
Ve středověku vznikla další fascinující tradice.

Podle ní byla Marie Magdalena po Ježíšově smrti pronásledována a spolu s Lazarem, Martou a několika dalšími učedníky byla posazena na loď bez vesel a kormidla. Bůh je zázračně dovedl až na jih dnešní Francie. Legenda tvrdí, že přistáli v oblasti Provence, kde začali šířit křesťanství. Později se Marie Magdalena údajně uchýlila do jeskyně Sainte-Baume, kde žila třicet let jako poustevnice. Zde byly objeveny její ostatky a dnes jsou spojovány především s bazilikou v Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Historické důkazy pro tuto tradici ale neexistují. Nejstarší zmínky vznikají až několik století po událostech, které popisují.

Největší popularitu získala kniha Svatá krev a svatý grál z roku 1982. Její autoři tvrdili, že Marie Magdalena byla Ježíšovou manželkou. Po ukřižování měla uprchnout do Galie v dnešní Francii, kde porodila dceru Sáru. Její potomci se údajně sňatkovou politikou stali členy rodu Merovejců, rodu prvních franských králů. Celou tuto rodovou linii měla po staletí chránit tajná organizace Převorství sionské. Na první pohled šlo o fascinující historickou detektivku. Pozdější výzkumy však ukázaly, že údajné důkazy byly založeny na falzifikátech vytvořených francouzským mystifikátorem Pierrem Plantardem v 60. letech 20. století. Historici dnes považují teorii o Ježíšově pokrevní linii za nepodloženou.

Když v roce 2003 vyšla Šifra mistra Leonarda, většina čtenářů netušila, že autor staví svůj příběh právě na zmíněných teoriích. V románu vystupuje Marie Magdalena jako Ježíšova manželka. Je těhotná v době ukřižování a uprchne do Francie, kde porodí dítě. Potomci této linie údajně přežijí až do současnosti. Román navíc tvrdí, že církev tuto skutečnost dvě tisíciletí systematicky utajovala.

Přestože Brown na začátku knihy označil některé historické reálie za pravdivé, odborníci dlouhodobě upozorňují, že klíčové části příběhu stojí na legendách, spekulacích a vyvrácených hypotézách. To ovšem nijak nesnížilo obrovský úspěch knihy. Prodalo se jí přes 80 milionů výtisků a výrazně ovlivnila způsob, jakým veřejnost Marii Magdalenu vnímá.
Současný historický výzkum je v několika bodech poměrně jednoznačný. Za velmi pravděpodobné je považováno, že Marie Magdalena skutečně patřila mezi nejbližší Ježíšovy následovníky a sehrála zásadní roli ve vzniku prvotního křesťanství. Většina badatelů se shoduje, že byla prvním svědkem tradice o prázdném hrobě. Naopak neexistují žádné dobové důkazy o tom, že byla Ježíšovou manželkou, měla s ním dítě nebo odešla do Francie. Tyto příběhy vznikaly postupně během staletí a odrážely spíše potřeby jednotlivých epoch než skutečné historické události.

Marie Magdalena je jednou z nejlépe zdokumentovaných žen Nového zákona, a přesto o jejím dalším osudu téměř nic nevíme. Tato mezera dala prostor stovkám příběhů od středověkých legend přes gnostická evangelia až po moderní romány a konspirační teorie. Ať už byla pouze oddanou učednicí, nebo se z ní v lidské představivosti stala nositelka největšího tajemství křesťanství, jedno je jisté. Žádná jiná žena z biblických dějin nevyvolává tolik otázek jako právě Marie Magdalena.