„CO NÁM DĚTI NEŘEKNOU..."

1. Nekřič na mě. Tehdy se tě bojím a myslím si, že když na mě křičíš, nemáš mě rád/a.
2. Poslouchej mě. Když ti něco říkám, je to pro mně důležité, dívej se mi do očí. Potom cítím, že jsem pro tebe důležitý.
3. Dovol mi vyrůstat svým vlastním tempem. Nenuť mě dělat věci, na které mám ještě čas. Pamatuj, že jsem dítě a objevuju svět nejlépe pomocí hry.
4. Miluju, když se mnou trávíš čas. Máš dobrou náladu, hraješ si se mnou, smějeme se a vytváříme krásné vzpomínky, ke kterým se rád vrátím jako dospělý.
5. Neporovnávej mě s mými sourozenci nebo vrstevníky. Možná nejsem tak dobrý v "tom", ale zase jsem lepší v "onom".
6. Objímej mě, když jsem smutný. Dovol mi plakat neříkej mi, chlapci nepláčou, a že by jsem měl mít dobrou náladu. Moje pocity jsou skutečné. Stejně jako tvoje.
7. Nauč mě, jak se starat o své potřeby. Spát lépe, odpočívat, zajímat se, setkávat se s přáteli. Ukaž mi, že být rodičem a trávit čas se svými dětmi může být zdrojem radosti. Opravdu nechci vidět, jak se pro mě trápíš, obětuješ a potom si nervózní a frustrovaný. Bojím se, že je to kvůli mě. Mám tě moc rád a chci abys byl šťastný, protože já jsem šťastný, že tě mám.
8. Zůstaň se mnou, když se bojím. Nedělej si srandu z mých dětských obav. Řekni mi, že jsi se taky bál tmy a dovol mi mít baterku pod polštářem nebo rozsvícené světlo než usnu.
9. Miluj mě, protože jsem. Ne proto, že běžím rychle, recituju básně a jsem slušný. Miluj mě, i když dělám chyby a potřebuju tvoji podporu. Musím si být jistý, že mě miluješ, i když něco pokazím. Já tě taky miluju, ať už děláš cokoliv.
10. Ukazuj lásku své partnerce/partnerovi. Od vás se učím řešit konflikty, řešit těžké situace a to, že vše se dá překonat a zvládnout, když se chce.
11. Pamatuj, že s největší pravděpodobností převezmu tvoje názory o mně, od druhých lidem a životě všeobecně. Udělej si čas na přemýšlení o tom, jestli jsou tvé názory pravdivé a jestli mi pomůžou. Když si myslíš, že lidi jsou zlí a využívají jiné, bude to pro mě těžší a budu v životě nedůvěřivý.
12. Vím, že mě miluješ a děláš pro mě maximum. Ukaž mi, že zlé dny a drobné pády jsou součástí života. Ukaž mi řešení a i to, jak se odpouští. Díky tomu se naučím, jak reagovat.
13. Usmívej se na mě. Tvůj upřímný úsměv mě upokojuje. Cítím se tehdy bezpečně a milovaně .... "Tvoje dítě"♡

Cit: Stáňa Procházková
Obrázek: instagram

"Spomeňte si na tohto bežca Kenyan🇰🇪 Abela Mutaia, ktorý bol len pár metrov od cieľovej čiary, ale pomýlil si značenie a zastavil sa v domnení, že preteky dokončil. Hneď za ním bol španielsky bežec Ivan Fernandez, ktorý si uvedomil, čo sa deje, a začal na Keňana kričať, aby pokračoval v behu. Mutai nevedel po španielsky a nerozumel. Keď si Fernandez uvedomil, čo sa deje, postrčil Mutaia k víťazstvu.

Novinár sa Ivana spýtal: "Prečo si to urobil?" "Áno," odpovedal. Ivan odpovedal: "Mojím snom je, aby sme jedného dňa mohli viesť akýsi komunitný život, v ktorom sa budeme navzájom tlačiť a pomáhať si k víťazstvu." Novinár naliehal: "Ale prečo ste nechali Keňana vyhrať?" Ivan odpovedal: "Nenechal som ho vyhrať, on chcel vyhrať. Preteky boli jeho." Novinár opäť naliehal: "Ale ty si mohol vyhrať!" Ivan sa naňho pozrel a odpovedal: "Ale aká by bola zásluha môjho víťazstva? Aká by bola česť v tej medaile? Čo by si o tom myslela moja matka?"

Hodnoty sa odovzdávajú z generácie na generáciu. Aké hodnoty učíme naše deti? Neučme naše deti nesprávnym spôsobom a prostriedkom, ako zvíťaziť. Namiesto toho im odovzdávajme krásu a ľudskosť pomocnej ruky. Pretože čestnosť a etika sú víťazstvom.

VRAJ STARNEM.

,,Starneš," hovoria mi, ,,prestala si byť takou ako predtým, stávaš sa zatrpknutou a osamelou."

,,Nie," odpovedám.
,,Nestarnem, stávam sa múdrejšou. Prestala som byť tým, čo mi iní radili, aby som bola a stala som sa tým, čím chcem byť.
Prestala som hľadať prijatie od ostatných a prijala som sama seba.
Nie, nestarnem.
Začínam byť asertívna.
Vyberám si miesta, ľudí, zvyky a myšlienky.
Opúšťam pripútanosti, zbytočné bolesti, toxických ľudí, choré duše a prehnité srdcia.
Nie je to zo zatrpknutosti, je to jednoducho kvôli zdraviu, pokoju, mieru a predovšetkým zo sebalásky." ....

“ČIERNE OVCE” rodiny

sú v skutočnosti hľadači slobodných ciest a odstraňujú transgeneračný prenos.

Tí členovia,
ktorí sa neprispôsobujú pravidlám alebo tradíciám rodinného systému,
tí,
ktorí idú inou cestou
ako cestami označenými rodinnými tradíciami,
tí kritizovaní,
skúšaní a dokonca odmietnutí,
tí môžu ukončiť generácie prenosu toxických, karmických vzorcov
a utrpenia.

"Čierna ovca" opravuje,
detoxikuje a vytvára novú
a rozkvitnutú vetvu...

nespočet nenaplnených túžob, nenaplnených snov, frustrovaných talentov našich predkov
sa prejavuje v ich vzbure.

Rodokmeň tvorený našimi predkami bude chcieť aj naďalej udržiavať toxické vzorce,
hrá v tom úlohu aj mocná zotrvačosť,
a to sťažuje "čiernej ovci"
jej úlohu.

Ak si "čiernou ovcou",
buď hrdý/á,
staraj sa o svoju “výnimočnosť'
ako o najcennejší kvet tvojho stromu.

Si snom všetkých svojich predkov !
Si ten/tá,
ktorý zlomí tisícročnú kliatbu.

Bert Helling

😂😂😂

Pokud je něco, co chcete změnit na svém dítěti, nejdříve se zamyslete, jestli to není přesně to, co máte změnit u sebe .....

C. G. Jung

Mnohí od žien očakávajú, že budú pracovať, ako keby nemali deti...
Budú vychovávať deti, ako keby nemali prácu...
A budú vyzerať, ako keby nemali ani prácu a ani deti .... Cit.web

Mateřství není soutěž, kdo má nejšikovnější děti, čistější domácnost a zdravější večeře.
Mateřství je tvoje cesta s tvými dětmi ......

Kocky, vy ste tu odborníčky. Poradíte mi najlepší neonovy lak na nechty,?
Dlhé roky som si nelqkovalq a dostala som chuť na zmenu. Ale vôbec sa uz nevyznám v kvalite, v značkách.
Dakujeeem

♥️

Deti nepotrebujú cestovať lietadlom každý rok na dovolenku.
Tak sa necíťte vinní, za to, že toto leto strávite doma, na bicykloch, výletoch do prírody...
Budú si pamätať pikniky v lese, či hry po zotmení v záhrade.
Budú myslieť na časy, keď ste sa s nimi hrali, jedli zmrzlinu v horúci letný deň.
Nič im neunikne tým, že nepocestujú do zahraničia.
Takže sa necítite vinní za čas strávený s nimi doma.
Pre všetkých rodičov, ktorí sa snažia prežiť.
Nie ste zlými rodičmi len preto, že toto leto zostanete doma .... Odin

Než někoho odsoudíš,
obuj si jeho boty a přejdi jeho cestu, přejdi jeho minulost ,okus jeho slzy, zažij jeho bolest, radost, přejdi roky, kterými prošel on.......klopýtni na každém kameni, na kterém klopýtl.
Za každým klopýtnutím vstaň a jdi dál, tak jak to udělal on. A až ...potom... můžeš chování druhých soudit a tvrdit. .že někoho znáš .......
Nesuď člověka, dokud se neprojdeš v jeho botách.. .až pak zjistíš, kde tlačí."

Dnes je úplněk, krásná ženo. I Ty jsi úplná.
I když máš možná jednu nevýhodu.
Často zapomínáš na svou hodnotu.

Když Bůh stvořil ženu, pracoval pozdě do noci.
Šel kolem anděl a zeptal se:
"Proč jí věnuješ tolik času?"
Pán odpověděl:
"Viděl jsi všechny ty specifikace, které musím splnit,
abych ji stvořil?
Musí fungovat ve všech možných situacích.
Musí být schopná obejmout několik dětí najednou.
Mít objetí, které může uzdravit cokoli,
od pohmožděného kolena po zlomené srdce.
A musí všechno dělat jen s dvěma rukama.

Když je nemocná, uzdraví se sama
a může pracovat 18 hodin denně."
Anděl byl ohromen:
"Jenom dvě ruce... nemožné! A tohle je standardní model?"
Anděl přistoupil blíž a dotkl se ženy.
"Ale udělal jsi ji tak měkkou, Pane."
"Je měkká," řekl Pán,
"Ale udělal jsem ji silnou.

Nedokážeš si představit, co všechno dokáže vydržet a překonat." "Umí přemýšlet?" zeptal se anděl.
Pán odpověděl:
"Není jenom schopná přemýšlet,
ale dokáže i argumentovat a vyjednávat."
Anděl se dotkl jejích tváří.
"Pane, zdá se, že tahle tvorba uniká! Přiložil jsi na ni příliš mnoho břemen."
"Není to únik... je to slza," opravil Pán anděla.
"Na co je?" zeptal se anděl.
Pán řekl: "Slzy jsou jejím způsobem vyjádření jejího žalu, pochybností, lásky, osamělosti, utrpení a hrdosti."
To udělalo na anděla velký dojem.
"Pane, jste génius. Pomyslel jste na všechno.
Žena je opravdu úžasná!"
Pán řekl: "Ano, opravdu je. Má sílu, která udivuje muže.
Zvládne problémy a unese těžká břemena.
Drží štěstí, lásku a názory.
Usmívá se, když má chuť křičet.
Zpívá, když má chuť plakat.
Pláče, když je šťastná,
a směje se, když má strach.
Bojuje za to, čemu věří.
Její láska je bezpodmínečná.
Její srdce se zlomí, když umře blízký příbuzný nebo přítel,
ale najde sílu pokračovat ve svém životě."
Anděl se zeptal: "Takže je to dokonalá bytost?"
Pán odpověděl:
"Ne. Má jen jednu nevýhodu... často zapomíná, jakou má hodnotu."
-Donna Ashwort

O silných ženách má veľa ľudí mylnú predstavu.
Vnímajú ich ako chladné, mnohokrát nedostupné a občas až namyslené bytosti.
Ich správanie je však o niečom úplne inom.
Ony už len jednoducho netolerujú, ak si ich niekto neváži, nerešpektuje alebo ich berie ako samozrejmosť.
Poznajú svoju cenu.
A to je rozdiel.

Máš tento život a kým ho máš, tak sa bozkávaj, ako keby si mal len túto chvíľu.
Snaž sa držať niekoho za ruku, akoby si už nikdy nemal mať ďalšiu šancu.
Pozeraj sa ľuďom do očí, akoby to bol posledný krát, čo ich vidíš
Pozeraj sa na niekoho, kto spí, ako keby nezostal čas.
Skáč ak máš chuť skákať, bež, ak máš chuť behať.
Pusti si v hlave hudbu, keď žiadna nie je.
A jedz koláč, ako keby bol jediný na svete ....C. JoyBell C.

Aj tak sa dá 😂🤪😂

"Nesúď ostatných podľa svojich kritérií, lebo každý kráča inou cestou domov, tak, ako to vie najlepšie"

Každý máme rovnaký čas, záleží na nás ♥️

,,Babka, som unavená, tak unavená z tohto života..."

,,Vezmi svoju únavu, dcéra moja a oviň ju okolo seba.
Ako prikrývku v chladných zimných mesiacoch.
Únava prichádza, aby si urobila hniezdo, aby ťa priviedla k pohodlnému oblečeniu, aby si sa ponorila do jej teplého objatia.
Pozýva ťa, aby si zostala vo svojom vnútri.
Bez sily, bez myšlienok, bez činov.
Ako sneh, ktorý pokrýva všetko, aby zjemnil svet, stlmil ho, chránil pred hlukom.
Prijmi vločky svojej únavy a nechaj sa nimi úplne prikryť."

,,Mohla by som zomrieť a byť tým pochovaná..."

,,Namiesto toho sa znovuzrodíš.
Ako semienko v zemi.
Nebráň sa svojej únave, neodmietaj ju tisíckami činov, tisíckami úmyslov, tisíckami pocitov viny.
Chce ťa len chytiť za ruku a priviesť ťa k tomu, aby si sa ponorila do prázdnoty.
Práve tam, kde sídli zdroj každej vnútornej sily. Učia nás byť silnými tak, že budeme všetkému odolávať.
Ale skutoční hrdinovia sa rodia v odovzdaní sa."

,,Bojím sa, babička. Čo ak ma zničí únava?"

,,Dcéra moja, nebojíš sa únavy, ale straty kontroly nad sebou samou.
Nastal čas, aby si sa odovzdala životu.
A splodila spolu s ním tie najúžasnejšie deti: plody svojej duše!" .... Elena Bernabè

Drž si odstup od lidí, kteří jen přicházejí, aby se podělili o stížnosti, problémy, katastrofické příběhy, obavy a pomlouvání jiných. Jestli někdo hledá odpadkový koš, aby vyházel své smetí, ať to není ve tvé mysli.

Dalajláma

Vidíte tých ľudí za mnou?
Ponáhľajú sa do práce a nič si nevšímajú.
Niekedy sme tak ponorení do našich každodenných povinností, že sa zabúdame radovať z toho, aký je život krásny.
Sme ako zombie.

Zdvihnite oči a vyberte slúchadlá z uší.
Povedzte niekomu ,,Ahoj".
Objímte niekoho, kto vyzerá, že ho niečo bolí.
Niekomu pomôžte.

Každý deň sa má žiť tak, akoby bol posledný.
Pred pár rokmi som trpel depresiou.
Nikomu som o tom nepovedal.
Musel som nájsť svoj vlastný spôsob, ako s ňou bojovať.
Ten, kto mi bránil v šťastí, som bol ja sám.

Každý deň je vzácny a tak by sme mali s ním aj zaobchádzať.
Nemáme žiadnu istotu, že zajtrajšok naozaj príde.
Tak poďme žiť hneď dnes .... autorstvo pripisované Keanu Reeves

Keď mama povie, že je unavená, nehovor jej, že si dnes tiež urobil veľa vecí.
Keď mama povie, že potrebuje spať, nehovor jej, že aj ty si nespal kvôli teplu v noci.
Keď mama požiada o pomoc, nedávaj jej len to najmenšie minimum...

Keď mama povie, že je unavená, znamená to, že už bola unavená za hranice svojich možností, ktovie, ako dlho.
Keď mama povie, že potrebuje spať, znamená to, že nespala mesiace, niekedy roky, až tak, že možno už nemôže zaspať.
Keď mama požiada o pomoc, znamená to, že už urobila všetko možné a ešte viac.
Keď ťa mama prosí o niečo, už vynaložila úsilie, ktoré by nemala vynaložiť...

Mame treba povedať:
,,Som tu, vidím ťa, vážim si ťa, viem, čo robíš.
Poď, objímem ťa a urobím, čo treba." .... Cit.web

Už som to mala zdieľané pred 6timinrokmim. A stále aktuálne.. zdroj - FB. Foto mojja

Rozumiem tomu, čo zažívaš. Poznám tú bezmocnosť, s ktorou sama seba počuješ niekoľkokrát denne kričať. Často stačí len maličkosť – hračka na zemi v predsieni, nesprávne zapnuté gombičky na svetríku alebo si niektoré z nich netrafilo lyžicou priamo do úst – a už spustíš. Nie je to bežný krik, akým mama okríkne neposlušné dieťa. Je to, akoby si práve kričala na dospelého človeka – z plných pľúc, nahlas a hrozivo. Nasleduje detský plač a potom ticho. Cítim napätie, ktoré u vás vládne, aj ťarchu viny, s akou sa o pár minút dieťaťu prihováraš. Chvíľu to u vás znie milo a veselo, až do najbližšieho detského prešľapu. Nasleduje ďalší strašný krik, ďalší plač, ďalšie ticho a ďalšie pokusy o láskavú komunikáciu.

Dakto by povedal, šibnutá matka. Vrieska ako rozumu zbavená. Načo majú také ženy deti?

Ja poviem len – viem, ako sa cítiš. Nebolo to tak dávno, keď som ja takto strašne kričala na svoje dcérky, predovšetkým na našu prvorodenú. Neznášala som sa za ten krik. Videla som, ako sa ma moje dieťa bojí, ako jej môj nedostatok sebaovládania ubližuje, ale nedokázala som s tým nič urobiť. Cítila som sa ako v bludnom kruhu, denne zas a znova. Ubližovala som jej a ubližovala som sebe. Pochybovala som o sebe ako matke, vyčítala som si, v noci som plakávala pri jej postieľke a prosila ju, spiacu, o odpustenie.

Bolo ťažké si priznať, že mám problém. Hanbila som sa a obviňovala. Raz som však cítila, že musím o svojom – našom probléme hovoriť so svojimi priateľkami. Vieš, čo sa stalo? Zrazu sa ozvalo mnoho mám v mojom okolí. Kričali rovnako ako ja. Kričali a trápili sa, cítili sa nehodné materstva a takmer sa nenávideli za to, ako ustrašene sa na ne vo chvíľach ich slabosti pozerali ich vlastné, hlboko milované deti.

Hlboko milované.

Počúvaj ma, milá kričiaca mamička. AJ TY SI HLBOKO MILOVANÁ. Aj ty, milá unavená, vyčerpaná mamička. Poslednú noc, ktorú si prespala nerušeným spánkom, si už ani nepamätáš. Bláznivé rána, denný kolotoč upratovania, dojčenia, varenia, výchovy, ... a kde si ty? Kde je tvoj oddychový čas? Tvoj manžel je v práci – alebo dokonca deti vychovávaš sama. Úplne si zabudla, že aj ty si hlboko milovaná. Kladieš si na plecia celý svet a zabúdaš na to, že kto chce dávať, musí tiež čerpať.

Nie, nie je správne kričať na deti. Nie takto, surovo a bez rozmyslu. Ale čo ak za to nemôžeš, čo ak za to nemôže nikto z vás? Čo ak to len v tebe kričí tvoje nevládne, očakávaniami okolia i seba samej obťažené srdce? Čo ak tvoj krik je výkrikom túžby tohto srdca, ktoré potrebuje pohladiť a objať a utešiť – presne, ako tvoje vystrašené deti, na ktoré toľko kričíš?

Nadýchni sa. Tvoje deti ťa milujú. Skloň sa k nim a povedz im: „Mamička nevládze. Objím ma, prosím.“ Nehanbi sa priznať si pred nimi svoje hranice. Ony ti odpustia. Odpustia ti a objímu ťa, tak ako to dokážu len deti.

A keď budú večer odfukovať v postieľkach a ty si urobíš do svojej obľúbenej šálky čajík s medom, vylož si nohy a namiesto lacného časopisu, internetovej či mobilnej aplikácie vpusti do svojho srdca pokoj. Premietni si pekné chvíle, ktoré si s deťmi zažila; spomeň si na to, ako ťa rozosmiali, dali ti nemotornú pusu či zovreli ruku svojimi malými prštekmi. A uver, že nikdy nie je neskoro dať zbohom starým zlyhaniam.

Žene, ktorá chce všetko napraviť a všetko urobiť správne.

Viem, že si vyčerpaná.
Viem, že si ohromená.
Snažíš sa postarať o všetko pre všetkých a ani raz si nevšimneš, že sa o teba nikto nestará.

Musím ti niečo povedať.
Nie je tvojou zodpovednosťou starať sa o všetkých, zlatko.
Viem, že máš pocit, akoby ťa život naučil, že to tak má byť, ale nie je to tak.
V hĺbke svojej duše vieš, že je to pravda.

Je nemožné byť všetkým pre všetkých..
Viem, že nechceš nič iné, len urobiť všetko dobre pre ľudí v tvojom živote.
Žehnaj ti za túto snahu.
Ale pravdou je, že jednoducho nemôžeš.

To neznamená, že sa ti nedarí.
Znamená to jednoducho, že si ľudská bytosť.
Nemôžeš zachrániť všetkých, ktorí sa topia, tým, že im dáš svoju jedinú záchrannú vestu, takže si ju musíš chrániť pre seba, zlatko.
Musíš byť vyrovnaná s tým, že niekedy ľudia budú cítiť ťažké veci a niekedy ľudia zažijú ťažké veci.

Niekedy je najlepším darčekom, ktorý si môžeš dať, povolenie ustúpiť a veriť, že všetko sa nakoniec podarí.
Musíš veriť, že Boh vie, čo robí – a zároveň si uvedomiť, že nemôžeš robiť Jeho prácu.

Musíš sa zmieriť s tým, že nie všetko sa neustále zlepší.
Sú veci, ľudia a situácie, ktoré nemáme pod kontrolou.
Prestaň sa klamať predstieraním, že áno.

Rob, čo môžeš, keď môžeš.
Buď milá.
Buď empatická.
Buď svetlom v niekedy temnom svete.

Ale buď tiež v poriadku s odpočinkom.
Nájdi si čas pre seba a uvoľni kontrolu nad vecami okolo teba.
Nemôžeš sa zlomiť v snahe opraviť všetko ostatné.
Pamätaj si to, dobre?
Vždy miluj aj seba .... Cit.web
ART: Amanda Oleander

"Když jsem byl na dně, pomohlo mi představit si sebe jako mrtvého. Bez možnosti cokoliv už změnit. Pak jsem otevřel oči. Najednou jsem měl moc změnit všechno."

Jan Tříska

Ak nestojíš na ich mieste...
Ak nemáš obuté ich topánky...
Ak si neprešiel rovnakou cestou...
Zavri si ústa.

Ak nevieš, čo si myslia, čo cítia..
Ak si nevidel ich rany...
Ak nevieš, čo im život dal a vzal...
Zavri si ústa.

Ak nepoznáš bitky, ktoré vybojovali...
Ich bezsenné noci...
Ich úzkosť a všetky ich obavy...
Zavri si ústa.

Ak nepoznáš dôvod ich plaču..
A tajomstvo každej slzy...
Nesúď a nekritizuj
Nechaj ich, s ich spomienkami...
A zavri si ústa .... Cit.web

Copy - FB odin.

VELMI MĚ BOLÍ KRK..

Tak jsem přestala nosit těsné oblečení, změnila jsem židli, koupila jsem si ortopedické vložky, cvičila jsem jógu, pilates, chodila jsem k chiropraktikům a lékařům všeho druhu, ale bolest byla stále přítomna, přítěž, břemeno, nepříjemnost, která mi nedovolila ani spát a někdy se mi dokonce těžko dýchalo...

Co jste udělali?

Jedna chytrá žena... mi řekla, že je to proto, že jsem dlouho nosila příliš mnoho.

Jak to věděla?

Už při pohledu na moji napjatou a stlačenou páteř, už po pohmatu na mé nahé pokožce svýma starýma a opotřebovanýma rukama věděla...

Co řekla?

Řekla... Tolik tíhy si nesla celá léta, tolik bolesti a nevole, že si to už ani nespočítáš, neseš tíhu svého vlastního světa a světa jiných...

A pak, pak jsem vydechla veškerý vzduch, který jsem zadržovala více než dvě desetiletí.

Řekla vám, jak se léčit?

Vzala mé ruce do svých, do těch starých ženských, přinutila mě spustit ruce, pustila mi ramena, zvedla mi bradu a postavila se před mě.

Její rty se dotkly mého ucha a jemně řekla:

"Není to tvoje vina."
"Ne všechno je vaše zodpovědnost"
"Nemůžete dělat všechno"
"Nemůžete opravit všechno"
"Nemusíte přijmout všechno"

A z očí mi začaly téci slzy hrubé jako rozbité sklo, v jednu chvíli jsem si myslela, že budu plakat krev od tolik bolesti, kterou jsem cítila.

Postupně se mi ramena vrátila na své místo, krk se mi opět změkčil a zvedl, záda se mi narovnala jako už léta ne a slyšela jsem, jak moje kosti popukali.

tíha světa mi sestoupila z ramen, tíha bolestí minulosti konečně spadla na zem a měla sloužit jako odrazový můstek.

Řekla vám ještě něco?

Podívala se na mě s jejími vlčíma očima plnými očekávání a řekla :

"Jsou bolesti, které se nosí v srdci a nelze je tak snadno dostat ven, naučte se odpouštět minulosti, jinak si utopíte svou budoucnost... a také pochopte, že neodpuštění- ubližuje jen tomu, kdo neumí odpustit."

🙏❤️✨
Z FB.

NAUČILA SOM SA, ŽE NEMUSÍM REAGOVAŤ NA NIČ, ČO MA ROZČULUJE.

Učím sa, že energia potrebná na reakciu na každú "zlú" vec, ktorá sa mi prihodí, ma vyčerpáva a bráni mi vidieť ďalšie dobré veci v živote.

Učím sa, že nebudem každému vyhovovať a že so mnou nebudú všetci jednať tak, ako chcem ja, a že o nič nejde.

Učím sa, že snažiť sa kohokoľvek získať je len strata času a energie a že ma to len napĺňa prázdnotou.

Učím sa, že nereagovať neznamená, že s vecami súhlasím, ale že sa jednoducho rozhodnem povzniesť sa nad ne.

Rozhodla som sa, že sa z toho všetkého poučím,
dobre mi to poslúžilo a poučila som sa z toho.
Rozhodla som sa byť väčším človekom.
Vyberám si svoj pokoj, pretože to je to, čo naozaj potrebujem.

Nepotrebujem ďalšiu drámu.

Nepotrebujem, aby mi ľudia dávali najavo, že nie som dosť dobrá.
Nepotrebujem hádky, spory a falošné väzby.

Naučila som sa, že keď niekedy nepoviem nič, povie to všetko.

Naučila som sa, že keď reagujem na veci, ktoré ma rozčuľujú,
dáva to niekomu veľkú moc nado mnou a mojimi emóciami.

Nemôžem ovplyvniť, čo robia ostatní, ale môžem si vybrať,
ako budem reagovať, ako to budem riešiť,
ako to budem vnímať a ako veľmi si to budem brať osobne.

Zistila som, že tieto situácie väčšinou nevypovedajú nič o mne a veľa o druhom človeku.

Učím sa, že všetky tieto sklamania sú tu preto,
aby ma naučili milovať seba samého, a poslúži mi ako štít.

Učím sa, že aj keď budem reagovať, nič sa tým nezmení, ľudia ma zrazu nebudú mať radi a nebudú si ma vážiť,
nezmení to ich názor.

Niekedy je lepšie nechať veci byť, nechať ľudí odísť, nebojovať o uzavretí, nežiadať vysvetlenie, nehnať sa za odpoveďami a nečakať, že ľudia pochopia,
ako to vidíte vy.

Naučila som sa, že život sa najlepšie žije, keď sa nesústredíte na to, čo sa deje okolo vás, ale skôr na to, čo sa deje vo vás.

Pracujte na sebe, na svojom vnútornom pokoji a zistíte, že nereagovať na každú maličkosť, ktorá vás trápi, je prvou zložkou šťastného a zdravého života.

Emma Raisa Fatali

Dieťa prosí:,,hraj sa so mnou!“;
babka prosí: „príď za mnou aspoň na päť minút!“,
manžel hovorí: „sadni si ku mne, pozrieme si spolu film!“;
pes prinesie loptu a prosí,aby si mu ju hodil.
Alebo žiada ísť na prechádzku…
Ale nemáme čas. Kedy sedieť na gauči alebo hádzať loptičky.
Absolútne nie je čas, toľko vecí a starostí...

A s v podstate cudzími ľuďmi vedieme dlhé rozhovory; Je neslušné prerušiť toho druhého a zavesiť. Alebo neodpovedať na ďalšiu správu. A je neslušné odísť z nudnej akcie, na ktorú sme boli pozvaní.. Toto sa akosi neakceptuje. A na takúto komunikáciu sa vynakladá obrovské množstvo času. Pre blízkych ľudí však nezostal čas.A je také ľahké povedať svojim priateľom: "Nemám čas!" Prosím,teraz mi to nevyhovuje..”

Dieťa vyrastie a nebude sa mať s kým hrať. Manžel si zvykne bez nás. Babička tam už nie je. A nie je tam ani žiadny pes. Len stará guľa leží pod verandou.. Je tam ,odkedy tam bol ešte pes. Nebol však na to čas..

Sme tak štedrí, čo sa týka nášho času pre iných..
Strávime s nimi čas neskôr. To si myslíme.
Ale potom sa náš čas jednoducho skončí. Ubehne rýchlo a rýchlo vyprší. Toto si musíme pamätať, kým je čas...

Anna Kirjanová

Desatero Roberta Fulghuma:
1. Děti nejsou pejsek na hraní
2. Život, který prožívají a život, který vy si myslíte, že prožívají...není totéž!
3. Neberte si, co vaše děti dělají moc osobně.
4. Neveďte si o nich dlouhé záznamy...nejlepší je krátká paměť.
5. Ze špíny a nepořádku vyrůstá pohoda.
6. Po pubertě do jejich pokoje nesmíte.
7. Nesnažte se míchat do jejich přátelství a lásek...ledaže by vás k tomu vyzvaly.
8. Nic si nedělejte z toho, že nikdy neposlouchají co říkáte...zamyslete se jen nad tím, že vás neustále pozorují.
9. Učte se od nich...mají toho hodně, co vás mohou naučit.
10. Mějte je hodně dlouho rádi ...ale nechte je brzy odejít.