• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Extrémni nedonosenci - deti pod 1 kg. Ako je to u vás?

10. februára 2017 
Ahojky, co nového u vás...krom sněhu :grinning: . My byli malým prvně na saních a moc se mu to líbilo. Na Sněžníku... :slight_smile:
23. feb 2009 o 11:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
u nás nic . Andrea je opět nemocná a už mě to fakt štve. je to měsíc co dobrala antib. a už znova ,hlavně že bere spoustu vitamínů a k ničemu.
No a Didka tak ta je čím dál vzteklejší a neposlušnější :frowning2: . Včera dostala lupanec vařečkou po zadku a doktorka mi dnes řekla že je to týrání no to mě podrž. Nás doma taky sem tam lepli vařekou a nikdo to neřešil.V březnu jdeme k psycholožce tak uvidím co nám řekne a to jsem si o to musela ještě říct. Jestli to její vztekání nepřejde tak ju fakt prodám.
A co Kubík? :slight_smile:
23. feb 2009 o 13:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky.

Jani,také gartuluji k dalšímu týdnu a hodně síly do dalších - jak je?

u nás taky vše při starém,ale připojuji se k Fajn,Kája se taky začala vztekat,kdykoli jí něco vezmem nebo naopak nedáme,chytne nerva a začne vřískat.Ale ještě to není nic proti tomu,co mi dělala Andrea - ta se vztekala asi od 2,5 do 3 let,hystericky řvala,že o sobě ani nevěděla,lezla po 4 po zabahněnym chodníku,kopala nohama - no divadlo pro celou ulici.Stálo mě to hodně nervů,abych v těch chvílích zůstala klidná,ale vyplatilo se a fakt jí to přešlo.Dokonce mi jednou jeden chlap řekl,že s takovym parchantem nemám chodit mezi lidi - to si dovolil o mé princezně. :angry: :angry: :confused:
23. feb 2009 o 14:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no Mili tak to já byla v pátek nakupovat a Didka všude obdivuje osmičky a devítky a krámplnej lidí no děs. A v tom chztla nerva protože nedosáhla na tu cenovku s tou osmičkou a bylo vymalováno. :frowning2: Pokladní ji říkala ať se nezlobí a ona na ňu zařvala že ,,budu se vztekat a nech toho" no baba jenom čuměla a já taky. To potom opravdu nevím co dělat ,člověk raděj rychle zaplatí a honem pryč.
Je to opravdu na nervy a mám co dělat abych je udržela na uzdě. Včera jsem si musela dát na uklidněnou frťana bechera nebo bych ju asi už fakt roztrhla. Přesně jak mili píšeš když ji něco nedáme a není po jejim tak je oheň na střeše a ten ječák je děs. :frowning2: Já jenom doufám že ju to přejde a jestli ne tak mě odvezou do blázince. Takovy nic v tom inkubátoru to bylo a teď je to takovej malej tyran :unamused:
23. feb 2009 o 14:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Holky to se mám na co těšit...holt období vzdoru...mě stačí když se Kubík vzteká...a vyloženě provokuje...našpulí vždycky svůj pysk a to všichni víme, že je zle a začne hysterická scéna... :sweat_smile:

Fajn: u nás taky vládla vařečka občas, občas lepanec a děda měl "kočku" ale to jen na taťku :grinning: ...o mě tatka vařečku přerazil asi v 8 letech, když jsme se s bráchou honili, zavřel mě do koupelny a já mlátila do skla, až ho vysklila a pořezala se. Nejdřív nás zvixoval, pak mě ošetřil a pak jel s dvěřma :grinning: do sklenářství a my byli zticha a ani nepípli :slight_smile: .
Jinak Kubík už krásně stojí na kolínkách, ale ty ručičky ještě nejdou, když se postaví i na ručičky-na 4, tak kolínka spadnou zpět na pasení a vysoký vzpor rukou...ale snaží se...se během chvilky nějak odvalí, odplazí....přes celý pokoj a rozebere ty puzzlíky, vytahá vše na co narazí...už jsem i zamkla skřínku a dala pryč klíč...nějak to odemkl a kramařil...je to drak....
23. feb 2009 o 14:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte, dakujem vam za podporu.
Tak ja som stale v nemocnici, ale tento tyzden to uz fakt vyzera na prepustenie, zatial viac neprezradim :slight_smile: .
Brusko mi obcas tvrdne, ale je to znesitelne. Steh drzi, krcok sa neskracuje, tak klop, klop, len nech to vydrzi. Mam trochu obavy, co bude ked pridem domov, no snad sa to nepokazi :wink: .

Vcera ma bol pozriet aj muz s malym, Domco ma konecne po 3 tyzdnoch vybozkaval - doteraz vzdy ked prisli, tak o to nejavil zaujem :grinning: , tak po 3 tyzdnoch mu uz asi chybam a zbadal, kto je mama :grinning: . Ale ked odchadzali, tak bol zas zaujimavejsi vytah ako mama :grinning: .
23. feb 2009 o 17:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj maminky
mame 10 dnu chlapečka Šimonka,nar.ve 28+3tt, 1280g a 38 cm,čtu vaše přispevky a moc mi to pomaha a dodava nadeji že bude lip!!!!!!!!!!
mali je křišeny,dycha si sam,s pomoci ventilatorku,ktery skouší odpojovat po 3 až 6 hodinach,stravu si toleruje od 5 dne a dnes je prvni den bez kapaček a mohla jsem prvne klokankovat!!!!!!!!!!!!

v porodnici mi padla do ruky Maminka s přibehem kikimarusky a Kubika a znam ho už nazpamet,jak jsem ho pořad četla..
doufam,že nebude vadit,když přijdu občas pro radu
23. feb 2009 o 18:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj petrach, moja Julinka sa narodila v 30-tom tyzdni s vahou 1020 gramov ( potom este schudla na 900 gramov).Uplne si pamatam ten den ked sme zacali klokankovat.Mne ju prvy krat dali do ruk presne tri nekonecne tyzdne po porode - to bol dovtedy rozhodne najuzasnejsi pocit co som zazila.Teraz ma 6 mesiacov a 5800 gramov.Presli sme si naozaj kadecim - ako urcite vsetky maminky tu - tak ked ta bude nieco zaujimat kludne pis.Ak budem vediet rada ti nejako pomozem.
23. feb 2009 o 18:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
A este som chcela... Janina myslim na vas kazdy den.Zvladas to uplne super.Aj Dominik.Je fajn ze pri odchode neplace alebo tak to by bolo este tahsie.Moc moc moc moc moc drzim palce a nech ti teraz ten cas letiii.
23. feb 2009 o 18:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojky petrach - vítáme tě mezi námi, samozřejmě se ptej a vypovídej se...posíláme hodně sil a přejeme moooc zdravíčka malému Šimonkovi :slight_smile: . My měli též 28+3, ale 35 cm a 950 g (nejmín 840 g)..tak se nelekej pokud pujde dolu s váhou...je to běžné
23. feb 2009 o 20:17  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
petrach, drzim vam palceky, nech vas vsetko zle obchadza a nech uz pocuvas od lekarov len same pozitivne spravicky :slight_smile: .
Samozrejme, ze mozes ku nam kedykolvek zavitat, prispiet nejakymi novinkami alebo sa opytat co ta zaujima. Toto je otvorena diskusia, tak pokojne citaj a prispievaj :slight_smile:.

To plati aj pre ostatne maminy, ktore nas len citaju. Nebojte sa prispiet! Viem, ze niekedy ma clovek problem vyjst z anonymity a ist s "kožou na trh", ale sme tu nato, aby sme sa navzajom podporili.

Maatkka, dakujem za podporu :slight_smile:.
23. feb 2009 o 21:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Janina - to jsou úžasný zprávy,já myslela,že tam budeš až do konce.Držim hrozně moc pěstičky,ať to vyjde a ať se to doma nehorší,ať to doklepete do toho vysněného 40tt ( nebo aspoň 38tt :slight_smile: :grinning: ).Za mnou když přišla Andrejka do nemocnice,tak si ke mně vždycky vlezla,pomazlila se,opusinkovala a za půl hoďky už se ošívala a chtěla jít,už jí to nebavilo.Já bych se furt mazlila a ona se těšila na hřiště. :grinning: :grinning: .Přesně jak psala maatkka,hlavně že nebrečí a nedělá při odchodě scény,pak by to bylo horší.Tak se držte a dávej vědět,jsme napnutý.

Kikimaruska - Kubík už se zvedá na 4?Ty brďo,to je dobrej,uplně čumákuju.Tohle Kája dělala až na 15 měsících.Jste suprový. :wink: :slight_smile:

Petrach - gratuluju k malému Šimonkovi a neboj,musíš věřit,že všechno bude dobré a ono vážně bude.Věř doktorům,nám všem ty naše zlatíčka zachránili.Dost mi to připomíná naší Káju,je narozená 28tt,38cm a 1260kg.Na Cpapu zhubla na 1004kg,pak už to šlo nahoru.Je super,že už můžete klokánkovat,to už má to nejhorší za sebou.Piš jak pokračujete,hezky hlas všechny pokroky,jsi vítaná. :slight_smile:
24. feb 2009 o 12:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Fajn - je mi tě upřímně líto a těma hysterickýma scénama.Já se modlim,aby nás to u Káji minulo,zatim je to dobrý,občas se vzteká,ale není to nic hroznýho a hlavně jí to rychle přejde.Ale vážně si to naprosto přesně pamatuju u Andreji,bylo to hrozný.A když jsem se rozčilovala,začala na ní řvát nebo jí i uhodila,bylo to ještě horší a bylo to pak častější - byla reakce.Když jsem na to přestala reagovat,tak se začalo stávat,že ona začala,zjistila že nereaguju,začala o to víc,ale vyloženě na mě - začala řvát - mami,mami,cpala se ke mně a ukazovala mi,jak je uřvaná,já jí chytla,zavřela v pokoji,tim se to stupňovalo.....Trvalo to asi půl roku a teď je to vážně kliďas - uráží se,nafukuje,ale žádnýma scénama už se neprojevuje.Vydrž,snad to u vás taky tak dopadne - držim palce.
24. feb 2009 o 12:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj holky, ja ma sice donoseneho prcka, ale moje segra sev roce 1991 narodila 29+4, 1300. dneska by to bylo asi v pohode ale tehdy to bylo neco... mela plno problemu, 5 operaci do jednoho roka, taky byla pozadu a vsechno delala pozdeji no ale nakonec to vsechno dohnala, je z ni pekna holka a za par dni ji bude 18 :slight_smile: tak nebojte, vase nedonosenatka to vsechno dozenou :slight_smile:
24. feb 2009 o 12:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky...My máme zatím hysterický scény, když mu nechci dát mobil, vezmu mu puzzlíky nebo cokoliv co nepatří do pusinky... nebo ho chci oblékat a on si vždycky usmyslí, že se bude neustále přetáčet na bříško...Dělá mi to i u doktorů, všude, kde ho musím oblékat a on se chce kochat na bříšku..leze tam po pultu, peru se s nim...jiná miminka tammaximálně brečí a leží...a on se tam svíjí jak žížala....a ten jeho vzteklej a naštvanej výraz při tom...mluví za vše :sweat_smile: :confused:
24. feb 2009 o 13:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky,

febris, prepac, ale nebudem s tebou suhlasit... Viem, ze si nas chcela podporit, ale... Ono mozno tato diskusia vyznieva v zmysle - deticky z toho vyrastu, len im to trva dlhsie - ale nie je to celkom tak. Aj ja sa casto stretavam s nazorom, ze dnes je to ine ako kedysi... Ale kazda mama, co ma predcasniatko pozna tie pocity bezmocnosti, vie cim vsetkym preskakala, co vsetko si jej dieta muselo vytrpiet...

Mne teraz mnohi hovoria - este tyzden, dva, a uz je to vpohode. Ved aj Domco je narodeny v 24.tt a je vpohode. Ale nie, nechcem to vsetko znova prezivat. A to mal Domco nekonecne stastie, ze dopadol ako dopadol. Akurat tu so mnou lezala minuly tyzden na izbe baba, ktorej nedrzala serklaz, nakoniec porodila v 25.tt a babatko neprezilo :frowning2: . Aj ja som mala z toho depku jak hovado... Takze napriek nespornemu pokroku v medicine za posledne roky to zdaleka nie je vpohode :unamused: .

Nechcem mojim prispevkom vyvolavat ziadnu FLAME WAR, ani nikoho urazat, alebo brat nadej. Len podla mna nie je vpohode ako vpohode :slight_smile: .
24. feb 2009 o 13:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
mňa doráža, ako ma ľudia chceli ukľudniť, že aj jej dcéra sa narodila skôr, mala "len" 2400g :grinning: ako fakt to chce porovnávať? :confused: :rolling_eyes: :grinning:
pred týmy 18timy rokmi síce bola medicína na tom horšie, prežilo len dieťa, čo na to fakt malo a muselo to zvládnuť samo. ale vývoj mozgu je niečo iné. teraz síce deti prežijú menšie, ale sú menej vyvynuté a to si nesú zo sebou celý život. Jasné, že to na nich neskôr nebude vidieť (teda ak nemajú nejaké postihnutie), ale to len preto, že nikto nevie, aké by boli, keby boli donosené.
ale teda 1300g pred tými 18timy rokmi je fakt málo.
vieš aj nejak odhadnúť, že v čom ju to asi poznamenalo? teda myslím v štýle, že teraz je bojovnejšia, vytrvalejšia a pod., to by ma fakt zaújmalo.
24. feb 2009 o 14:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ono to ani není závislé tolik na porodní váze..jako i na jiných okolnostech, co si malé mimi prodělá. Znám dětičky s vyšší porodní váhou a díky krvácení do mozku jsou na tom špatně :frowning2: ...a naopak 650 g holčička se krom nějakých "menších" problémů dostala pěkně, na svoji váhu. V rodině máme hendikepovanou 16l slečnu...(byla z dvojčat, jedno umřelo a otrávilo plodovou vodu a dr. o tom údajně nevěděli). Porodní váha byla kolem 2 kg a následky má také... O tom nejhorším ani nemluvím, viděla a zažila sem si svoje při pobytu na rizikovce a JIRP.... (u nás se maminky bez dítek předčasně narozených dávají zpět na rizikovku k maminkám...).
24. feb 2009 o 14:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
kiki, k tomu hnevaniu, no máš proste dieťa silného individualistu, čo si chce presadiť svoje :grinning:
ja keď sa malí štvú, tak im hovorím kľudným hlasom, že čo sa jeduješ, dobre vieš, že ti to nepomôže :grinning:
no a niekedy som zas vsteklá ja a na to mi jedna baba tu napísala, že keď budú väčší, tak mi to vrátia: čo sa hneváš, aj tak vieš, že ti to k ničomu nepomôže :grinning: tak sa teším, potom ma ten hnev určite prejde, keď mi toto povedia :sunglasses:
24. feb 2009 o 14:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kili: jo jo, to byl individualista už v inkubátoru...sestřičky pro něj zaváděli "načerno" nové metody....chování, častější krmení a přebalování....všechna mimi brala řád ale Kubulík ne ne ne..... :grinning:
24. feb 2009 o 14:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
...seděl jim na klíně, když si ráno dělali kafe a snídani...dělal s nima dokumentaci...prostě nechtěl tam sá njen tak ležet (to už byl v inkubátoru na IMP) 1500g...
24. feb 2009 o 14:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
A. si tiež brávali do autosedačky k sebe :dizzy_face: tiež na ňom skúšali všetko možné, ale pokiaľ musel byť sám v postielke, tak rev aj celý deň :pensive:
24. feb 2009 o 14:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak tak... ale to pak padal pořád s dechem a dokola to samé (prodloužený pobyt, potřeba kyslíku)...tak ho museli klidnit a vyhovět :sweat_smile: :wink:
24. feb 2009 o 14:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak ja som sa narodila pred skoro 26-timi rokmi v 33-tyzdni.Vazila som 1600 gramov.V inkubatore som bola jeden den a celkovo v nemocnici asi tri tyzdne.Po prepusteni z nemocnice uz nikoho nezaujimalo ze som sa narodila predcasne.Maminu nikdy nikto nikam so mnou neposlal o vojtovej metode nic netusila.O internete sa jej ani nesnivalo ani nemala nikoho znameho komu by sa babo narodilo predcasne detska doktorka ma brala ako kazde ine dieta.Dnes taketo deticky poctivo sleduju behame s nimi po doktoroch a cvicime - aspon zo zaciatku urcite.Asi som mala stastie... A ze v com ma to poznamenalo :grinning: Tak zdravotne si myslimze nijako.Vsetko som vraj robila tabulkovo.Len som preskocila stvornoskovanie a hned po roku som zacala chodit.Ako mala som bola chora rovnako casto ako sestry narodene v termine.Bezne detske choroby nic ine.Teraz byvam chora tak dva razy do roka.Ziadnu operaciu som nemala ak neratam cisarsky rez to som bola aj prvy krat v nemocnici.Nemyslim si o sebe ze by som bola nejaka bojovnejsia alebo tak.Bojujem len o veci na ktorych mi naozaj zalezi.Ako asi kazdy.
24. feb 2009 o 15:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
autor
maatkka, ale predsa len si bola v bruchu o mesiac dlhšie ako sestra febris, to už sa moc porovnávať nedá :wink:
24. feb 2009 o 15:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mas pravdu ja to nechcem porovnavat len ked baby pisali ze nezalezi ani tak na porodnej vahe ako na tom ake ma ci nema to babo komplikacie a ja som asi mala stastie ze som nemala lebo mna nesledovali ziadni specialisti ani so mnou necvicili vojtovku a to sa uz teraz pri takychto detoch robi.Myslim ze sa mohlo vtedy kadeco zanedbat.Ja som aj celkom rada ze je Julia pod takym drobnohladom aj ked sa narodila "len" o dva tyzdne skor ako ja.
24. feb 2009 o 15:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
holky dekuju za podporu,musim se z toho vypsat..

dneska jsme klokankovali hodinu a mel napojene jen to čidlo na nožičce,na tep a srdičko tušim,ješte v tom litam..přibrali jsme na 1091g,shodil na 1001g-ješte před 5 dny..skoro 30dkg mel dolu,tak doufam,že ted už budem jen přibirat,vozim mu mličko,odstřikavam a zatim se daři,jen mam strach,že to dlouho nevydrží,s tim mlikem..kojili jste potom nektera? mličko mame sondou do břiška,pry je ješte moc malí ,kdy se začina asi tak s mlikem ze střikačky? berou to podle tydnu tehotenství?

ja veřim že bude dobře,je to naš šikulka,ale je to hrozne težke od nej odejít domu,
navic se ozívaji znamí a ja na ne nemam sílu,oni me nepochopí,chtejí vydet fotky a slyšet detaili
a ja nevím co řikat,tohle pochopí opravdu jen ten,kdo to zažil!!!!!!!!!!!
24. feb 2009 o 16:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Janina naprosto s tebou souhlasím...vůbec nemáš vyhráno a moooc ti přeju aby jsi vydržela co nejdéle a to minimálně aspoň do toho 34tt....protože já to pořát beru tak jako doktoři kteří tvrdí že nad 34tt jsou z NEONATOLOGICKÉHO HLEDISKA děti brány za životaschopné a při porodu nemusí matka být ve speciální nemocnici která je pro případ nouze vybavena inkubátory a jiným...

Je fajn že tu jsou 2témata pro nedonošené protože každý ten navíc kdy maminka nosí miminko pod srdcem je pak opravdu znát
24. feb 2009 o 16:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Petrach - teda to je skvělý,že už může být hodinu venku z inkubátoru a má jenom čidlo na nožičce - to je moc dobře.A že už přibral 9 deka,tak to je taky skvělá zpráva,věř mi.Je vidět,že se mu daří. :slight_smile:

S tim mlíčkem,nevim jak holky,já jsem bohužel nikdy nekojila,malá na to neměla sílu a ikdyž jsme to několikrát zkoušeli,tak se nepřisála.Odstříkávala jsem,skoro jsem si trhala prsa,ale udržela jsem mlíčko jen 7 týdnů,dýl to nešlo.Potom jsme dávali nějaké mlíčko pro nedonošence a ve 2,5kg jsme přešli na nutrilon,na ten druh posilující imunitu.Té sondy do žaludku se neboj,Kája jí měla ještě 4 dny před tim,než nás propustili domu,pak se naučila ze stříkačky a asi po 10 dnech doma se naučila z lahvičky.

Vážně máte pokroky.Jen tak dál,hlavně ať přibírá.

K těm známým - bohužel to znám,mám takovou jednu negativní zkušenost.Já byla v nemocnici,kde se s miminkem leží od porodu až do propuštění ( porodnice Most ).Na pokoji jsem měla fotku malý a plno dalších ve foťáku.Já moc návštěv neměla ( je to od nás dost daleko a manžel je kamioňák,takže jen o víkendu ),ale kamarádka na pokoji měla spoustu návštěv - pro mě cizí lidi,pokaždé prošli nové fotky,pokaždé mi jí pochválili,jak je hezká,jaké dělá pokroky,jak je šikovná,nosili mi dobroty,vařili nám domácí polívky - prostě sice cizí lidi,ale podpora velká.Na víkend jsem jezdila domu ( měla jsem tam ještě 3letou dceru ) a jednou jsem se na zahradě chtěla pochlubit fotkama Karolínky před sestřenicí mého manžela ( matka 3 dětí !!!!!! ) a ona mě odstrčila se slovy - fuj dej to pryč,já na tohle nemůžu koukat.Tenkrát jsem utekla na půdu a strašně brečela,vždyť mluvila o mojí princezně.Dodnes jsem jí to neodpustila - nedokážu to.

Dělej jen to,co chceš a na ostatní se klidně vyprdni,pokud to tak cítíš.Nejdůležitější je malej a nejbližší rodina. :slight_smile: :slight_smile:
24. feb 2009 o 17:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
petrach, prehltaci reflex sa objavuje u deticiek ked maju cca 1600-1800 g, dovtedy sa im mliecko dava sondou, nevedia prehltat (polykat). Same sat dokaze az ked ma cez 2 kg.

S tymi otazkami od znamych ta plne chapem - ja som bola schopna urobit malemu prvu fotku, az ked mal tyzden, dovtedy to proste neslo. A uzasne mi vyhovovalo, ze som bola pri malom v inom meste, prec od vsetkych znamych, telefon som dvihala fakt len malokomu, skor som odpisovala na spravy. 2 tyzdne som bola v nemocnici pri nom a potom som domov chodila len raz za dva tyzdne na 1 den a nazad do BB. Takze som nebola s okolim velmi konfrontovana, a lutovala som mojho manzela, ktory pracoval a bol v kontakte s ludmi... Asi po 3 tyzdnoch som bola schopna ukazat niektorym znamym fotky (uzkej rodine skor). Ale toto pochopi fakt len ten, co to prezil :frowning2: .
24. feb 2009 o 17:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok