5 ročný "protestant"

@strunka - hm ja neviem, ty s nim takto diskutujes? Ved by ma kleplo sa jej pri vsetkom pytat na nazor a este sa toho drzat. Ideme von, bez si po bundu a topanky a nezabudni si ciapku. To je jedine, co odo mna k tejto teme pocuje. Chces ist von? To sa jej pytam len vtedy, ked vidim, ze ma vonku kamaratov a ona je zasa s nosom vlepenym v nejakom kresleni v style - mas chut ist za nimi?

To ako o nom pises, prepac, je to ako keby mal dva roky. Chapem, ze bol dlho jedinacik a teraz je to ine,ale to sa zrovna (my mame rozdiel 4 roky) a trvalo to tri mesiace, kym sa zasa vratila do normalnych kolaji.

Nediskutuj, nevysvetluj, niektore veci su automatika, co robit musi, rovnako, vyhana vas s domu? Obliekla by som mu hrubu bundu, topanky, ciapku a postavila ho do zahrady, nech teda byva tam - dovtedy, kym sa neprijde ospravedlnit.

Pozri deti v tomto veku uz vedia diskutovat do aleluja, ale niekedy si proste mama a rozhodla si a bodka a dalsie komentare nie su nutne. Ohladom jedla, obliekania, upratania si izby,, uloh a podobnych veci nevyjednavam. Su veci na baze dobrovolnosti - napr. postrazit brata, upratat bordel, co U NEJ v izbe narobil on - ano za to je aj u nas odmena. Ale to je nieco uplne ine.

Zastavte to, ja som stale diskutovala a preberela a v puberte sa to nedá prežiť. 🙄

🙂 no ja s nim sice diskutujem, ale v podstate to vzdy skonci mojim prikazom za ktorym si stojim, mozem povedat ze doma som ja ta ktoru poslucha najviac, vie ze si stojim za svojim a v konecnom dosledku musi byt splnene co ziadam, ale mam stale zo seba taky pocit, ze to mozno nie je uplne to prave orechove. mala som dost prisneho otca, a dost negativnych zazitkov a nechcela by som opakovat tie iste chyby... preto sa snazim dat priestor aj jemu, nech ma svoje sebavedomie, nech nie je taky ze mu mozu v buducnosti starsie deti rozkazovat atd. ale akosi este nemam kompromis medzi tou jemnou metodou prehovarania a tou prisnou, ze sa povie a hotovo. byvame aj s mojimi rodicmi a starka je na neho strasne dobra a vsetko odpusti a kedze som bola posledne mesace striedavo v posteli a nemocnici bol vela s nou a aj to sa asi prejavje, skusa co moze.

anjelicek26 skusali sme aj to ako pises s tou zahradou 🙂 aj viackrat, ale akoby si to ani nepametal, zas a znova tie iste reci ... aj vcera vecer napriklad, plakal tam sam v tme asi 5 minut, s tym ze pomedzi plac frfal, ze si pocka na starku a ked bude vediet soferovat pojde prec autom... a potom zacal volat konecne aj na mna aj na tatina, ze chce byvat tam kde doteraz s nami... no proste ako nas tatino vravi, mame dne deturence, co kus to original :D
ale to s tym ze odmena iba za dobrovolne pomahanie sa mi paci, vyskusam 🙂 , zatial dobrovolne pomaha kupat braceka, a inak ho nejake pomahanie pri hocicom bavi tak 5 minut a potom zas len menezuje ostatnych co maju robit 🙂
ono mu to obdobie vzdoru zacalo tak ako u ostatnych deti okolo 2 rokov, len akosi nieco z toho ostalo doteraz. inak je velmi zlaty, aj sucitny a rozumny, len tieto vzdorovite chvile ma ubijaju, uz sa vie aj odut, dupnut si nohou o zem a buchnut za sebou dverami... sice sa na nom v duchu smejem, ako to berie vazne, ale nie je to na smiech, som zvedava co nas caka ked bude mat nast... nechcem mu stale len prikazovat, bojim sa ze do buducna mu ostane z toho nieco zle, trauma, podrazene sebavedomie :(

@strunka
U nás to tak bylo. Syn začal asi ve 2,5 letech, vše se točilo kolem něj, byl často nemocný....vymodlené dítě a pak to začalo, jako malý tyran 😉 . Hodně jsem se natrápila, večer nemohla usnout, že jsem hrozná matka..a pak jsem si uvědomila, že mu nahrávám...
Otázky typu, zda chce jít ven, za babičkou, na nákup...přestala jsem se ptát. Určila hranice, trvalo to asi měsíc, kdy u nás byl cirkus, že jsem se bála, že přijde sociálka 🙂 . Já důrazně trvala na svém a syn to zkoušel, vztekal se. Za každé neposlechnutí jsem mu řekla, že bude trest ( nebude večerníček, zabavila jsem oblíbenou hračku...) no a jasně určila, co se může-nemůže, co se mi líbí-nelíbí. Když poslechl, tak jsem ho chválila, řekla jsem mu, že je fajn, že je jako můj parťák...prostě když byl hodný, tak jsem ho mazlila a říkala, že toho druhého zlobivého chlapečka doma nechci, že miluju toho svého hodného (trošku jsem se bála, abych v něm nějak nevyvolala schizofrenii 😀 ), ale po dlouhé době to zabralo. POkud chytá dneska nějaký vztek, tak je to když je unavený, nemocný nebo hladový, jinak se s ním dá domluvit. Ale člověk musí být opravdu důsledný. Když neuděláš tohle, tak bude toto.....a pak to opravdu splnit a trvat na tom....je to sice na budku, ale ony zkouší a zkouší....
Drž se, bude líp! Ještě přežít pobertu a můžeme si dát nohy na stůl....joooo na všechno jsou kurzy, ale jak vychovat dítě, aby byl slušný, ohleduplný, sebevědomý, ale zase ne hajzlík sobecký.... to je nadlidský výkon. TO bych se snad, i jako ateista, dala na modlení 😉 .
Hodně štěstí.

@strunka no , už som to asy pochopila , myslim si že za všetkym je babka , ja som mala tiež problem , mala som na navšteve moju mamu , a ked že ho vidi tak raz za polroka , tak mu dovolila všetko , on ju vôbec nerešpektoval , robil si čo chcel , potom som mala aj ja problem to dostať do normalu , nakonec som sa pohadala aj z mamov , lebo to sa už nedalo vydržať , ked bolo najhoršie tak som to musela riešiť , potom som sa citila ako taky despot čo musi furt iba kričať. Mama sa iba prizerala zufalo a nechala ho tak . Potom sa zas mnou vyhražala že ked nebude dobry tak prijde mama a urobi poriadok . A to sme ju maly na navšteve tak 10 dni , bolo to hrozne . Moja svokra je uplne ina sice je dobra ale vie si urobiť s nim poriadok , a on to rešpektuje absolutne . Takže si myslim že on zistil že nech sa deje čokolvek može si vystrajať a vyhražať sa že odyde ku babke alebo tak . Treba si pohovoriť asy aj s babkou , čo mu to vlasne rozprava a dovoluje .

@sakalka no ja sa so starkou stale rozpravam 🙂 ale povahu cloveka neprerobis, a predsalen rodiacia su na vychovu a starki tak trochu aj na to rozmaznavanie 🙂 snazim sa to aspon regulovat 🙂 ako sa da, uz je napriklad aj so sladkostami tak nauceny ze mi zakrici od starkej ci si to alebo ono moze dat 🙂 takze moje rozhodnutia respektuje aj on aj starka 😀

@strunka

Ahoj, mame doma podobne dievcatko...3 roky

tiez ju nedokazem motivovat..

S von uplne ako u Teba.. Ideme sa sankovat , tak nie, tak jej poviem dobre, ideme my a ty si bud doma a ideme, potom ide aj ona. sme vonku , sankujeme sa , velmi ju to bavi, nechce ist domov, tak ju zdrapnem a ideme domov, napriek revu a vsetkemu, my sme ti, co stanovuju hranice. Samozrejme, treba dat aj dietatu vyber... Robim to na inych veciach, napriklad sa jej opytam, ake spodne gatky si da - s akym zvieratkom? a ona povie a je spokojna...

Tak isto, chceli sme ist plavat , povedala nie, tak sme nabuduce povedali, ze jej nepovieme , kam ide, jednoducho sme sli ...

Psie zaprahy, to bolo to iste... Nechcela ist, nakoniec bolo super.

teraz chcem zacat chodit s nou na sport , tak tam jednoducho pojdeme a uvidime, ako bude, nebudem sa jej pytat, lebo viem, ze sa len pohadame a nakoniec sa jej bude pacit...

Jedlo to iste..
Odmenu neslubujeme, co zje , to zje, ked nie, bude hladna, nic ine nedostane , ked niekedy pekne spapa, tak jogurtik, alebo jedneho gumenneho medveda dame...Deti si vezmu , co potrebuju...

A co sa tyka posluchania vseobecne, ja si tiez casto poplacem, mam pocit, ze to nezvladam, ale poviem, naratm do troch , ked nie , nebude rozpravka, a vacsinou to klapne a ked nie, tak ide s revom spat , samozrejme, ze ju nenecham tak zaspat, utiosim, ale rozpravku neprecita, aj ked je to mne samej velmi luto....

Dufam, ze to zvladnete, je najvyssi cas zacat 🙂

Asi su vsetky dietky rovnake

@boka79 ty si super matka, 😉 , kiez by to aj tak mne tak lahko islo, som coraz castejsie frustovana ako to nezvladam ...

@boka79 🙂 dakujem za odpoved, cloveka potesi ze v tom nie je sam 🙂 ze ten jeho poklad nie je tak uplne mimo ramca 🙂
uz doma zavadzam to, ze nepoviem kde ideme, a proste ideme, alebo aspon sa nepytame, uz som informovala aj starku tak som zvedava ako budeme postupovat :D

a este som zadl 1-2-3 u nas zatial zabera super, dostaneme sa vacsinou len do 2 🙂
klop klop klop

@strunka
@fotoarch

jednoduche to neni urcite , lahko to bohuzial tiez nie je , ja si tolko krat porevem , ze uz nezvladam, a raz za cas mi prasknu nervy a je jedna aj po zadku...Aj my ostaneme vacsinou pri dvojke...

a casto mam pocit,ze vediem s malou len boj, uz mam obavy, ze to ostane do dospelosti, lebo som rel. zasadova a ona vyzera byt po mne, tak sa toho dost obavam, aj ked ju lubim nadovsetko...

@strunka napodobne... mam doma 5-rocnu slecnu.. a je to niekedy neskutocne... nastastie mi uz nehovori, ze ma nelubi - to skusala tak pred rokom... teraz, ked sa nahnevam a otocim chrbtom - pride ku mne, a so slzami v ociach sa pyta, ci uz ju nelubim... potom sa dlho mojkame a vysvetlujem jej to... von ju dostanem len ak je tam nieco lakave: pozri sa, ako snezi - ukazem video, na ktorom sa deti lyzuju a podobne... postupne to ustupuje - a da si vysvetlit vsetko...
najvacsi problem vsak mame pri jedeni - ale to uz od dvoch rokov - ak jej davame veci, ktore nechce jest (tri roky nejdela maso, fazulu, sosovicu, kapustu), tak ju z toho napina a odmieta to... podobne aj v skolke... vraj sa to vekom upravi 😅 a od narodenia malej dcerky aj pri zaspavani... skratka si vynucuje pozornost tym, ze nechce ist spat - ze este nie je unavena, ze je este hladna, smadna, ze ju boli brusko... verim, ze sa aj to casom spravi

nie som zastancom uplnej poslusnosti - bez jasneho zdovodnenia... nechcem mat dieta, ktore bude stale iba posluchat (aj neskor v zivote) - a nebude sa vediet vzopriet a vediet si odovodnit preco co robi... chcem ju naucit diskutovat a spolupracovat... a verim, ze sa to podari... urcujem jej hranice... ale o inom diskutujem...

@strunka

Akpo to zvladas este aj s malym? Ja mam za chvilku termin a uz teraz mam strach, ako to bude...... ked uz s malou je to teraz take tazke....A este malo spanku, vsetko na mne....
Vies co si myslim? Ze mozno tam hra rolu aj ziarlivost na maelho a snazi sa na seba uputat pozornost takymito recami.... Ved sa mu pred 5 t. zmenil komlpetne zivot?

Neviem, bol to len napad....

@adetka

samozrejme treba dietatu nechat aj volnost rozhodovania, ale skakat po hlave si ja neviem nechat - je to tak..

Aj my mame vecer problem so spanim... Mame ritual... Najprv pyzamko, potom sa umyt a potom tie prijemne veci - jedna rozpravka na dvd a potom citame knizku podla jej vyberu, potom este zaspievame, potulkame a potom to samozrejme zacina, chce pit, ale to je kazdy vecer - tak po mne ide dovnutra tattik a uz nesie pit, potom niekedy piskat a kakat, no vymysla, len aby spat nemusela... aj ked je unavena... a potom tam idem este raz, potulkame a poviem, ze uz nepridem.... a ze ju lubim.. Zacalo to pred nedavnom, ten ritual je uz aj tak dlhy,

S jedlom by som ani ja nenutila, lea je vacsionou na obed len prilohu, ryzu , zemiaky a tak...

Uplna poslusnot - nie, mas pravdu, musia sa naucit aj presadit, ale s takym malym dietatom 3 roky s diskusiou daleko este nezajdes , ked chyti rapel . Samozrejme, ze vysvetlit je to najlepsie... ale v tom veku tazke...

@strunka to je jako bych četla o svém starším, někdy už od rána má takovou tu "samonasírací" náladu a všechno je špatně, někdy je to fakt na budku.... mě hodně pomohlo s ním nebojovat, pojmenovat jeho pocity (uznat, že nemá náladu, že se mu něco nelíbí, že je naštvaný, že se mu něco nechce, a pak říct třeba větu - kéž bych tak mohla ti splnit to, co chceš - například - kéž bych ti tak mohla dávat bonbony od rána do večera, kéž bys nemusel ráno vstávat a převlíkat se, kéž by atd. jakoby mu splnit to jeho přání aspoň v myšlenkách... kéž bychom mohli zůstat doma, problém je, že potřebujeme nakoupit na večeři - a konec - žádné další přemlouvání a prostě se oblíkáme... trochu se to zlepšilo. Počítání u nás taky funguje - jinak by se oblíkal hodinu, pomáhá třeba i minutovník v kuchyni.
Hodně mi pomohla knížka Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly (Faber, Mazlish) a Rodiče určují hranice (Uwe-Rogge). U vás te´d hraje hodně roli i narození sourozence -dobré knížky jsou Sourozenci bez rivality a Pozitivní výchova sourozenců v rodinách - mám je ve fotoblogu

ja mam doma zatial 2 rocneho a u nas to len zacina, ale uz teraz riesime to, ako to podchytit spravne, do akej miery dat vyberat a diskutovat a kedy mat svoje zasady..ked pisete, ze 5 rocny tak robia stale, tak joooj...my by sme chceli druhe babo tiez tak s 5 rocnym rozdielom, ze hadam uz ten 5 rocny vtedy bude dost rozumny, ale ked citam toto 🙂
No na margo tych reci - mozem napisat zo skusenosti mna ako dietata..lebo ja som tiez bola tazsia povaha a to si aj sama pamatam ako som nasim hovorila tiez taka asi 4-5 rocna, ze kde budu oni byvat, ked ja vyrastiem, ze by si mali nakupit hrnce aj taniere a vsetko, lebo to co je tu bude moje 🙂 A neskor som este aj babku co ani s nami nebyvala posielala z vlastneho bytu do domova dochodcov 😀 😀 😀 A len viem, ze ja som to vobec tak ani nemyslela...a neskor ma veru take blbe myslienky presli 🙂 Dokonca moja mama zas nam vzdy hovorila, ked sme boli zle, ze nas odnesie do detskeho domova alebo ze nas da ciganom- tych sme vzdy videli pri kontajneroch pod oknami...poviem vam, povedala som si, ze tymto sa ja v zivote nebudem detom vyhrazat, lebo pre mna to bola taka mala trauma, ta predstava, ze budem sama v detskom domove..ale raz ma asi 4 rocnu aj mamka akoze vypravila prec z domu, ked som tiez riesila, ze ja odidem a nechcem s nimi byvat..normalne ako Janko co siel na vandrovku mi do plachty na palicku zbalila oblubeneho macka, pyzamo a nejaky kus kolaca ci co a nechala vonku, ze teda mozem ist...joooj..kedze si to sama do dnesneho dna pamatam, tak to muselo mat efekt 🙂
Tak chcem aj trosku povzdbudit, ze som tiez bola tazsia povaha, rozpravala som uz ako rocna, teda vo veku 5 rokov som toho vedela povedat uz dost co druhych aj zranovalo a pritom neskor som nemala velke problemy, puberta mierna, rodicov som posluchala a som nakoniec aj velmi citliva osoba, velmi rodinne zalozena.. takze hlavu hore 🙂

@boka79 Mirka nemala zo zaspavanim problemy kym sa nenarodila Karinka (je tam 5-rocny rozdiel)... vacsinou isla o deviatej pekne spinkat (aj ked som spavala obcas s nou)... ale po narodeni sestricky zacala robit problemy... aj s cestou do skolky vymysla od kedy sa narodila mala... verim, ze sa to upravi, ked si na sestricku zvykne...

@adetka

to je urcite malou, ale my to mame aj bez maleho, a ten este k tomu pride o tri tyzdne,mam sa na co tesit..

@strunka
ahoj máme podobne staré detičky a aj u nás každý originál a navyše ten mladší...neposedí....ako sa zobudí len pochodovať a pochodovať, nezáujem o hračky, ale len o to, čo by nemal 🙂 naozaj nepíšem to iba tak, on proste nevie sedkať a hrať sa, aj sme sa pokúšali mu čítať knižky, ukazovať zvieratká a napodobnovať zvuky, vydrží 2 min. a zasa behať ako tiger v klietke, byť v postieľke, to už nepoznáme...a do toho naša 5 ročná Dianka, zakazovali sme jej ho naťahovať ako mačiatko a tak je asi dotknutá, že ona ho veľmi ľúbi a nemôže s ním robiť, čo ona chce a navyše malý sa jeduje, ak ho chce pučiť...potom je nahnevaná, aj buchne dverami (väčšinou ignorujem, nechám ju v izbe a ona potom odtiaľ vyjde akoby sa nič nestalo) a vrcholom je ked povie, že ona odíde do lesa a dá sa "pohryzať" vlkovi 😒
inak Dianka je tak isto ako tvoj - citlivá a pozorná, jednoducho si musia zvyknúť, že majú súrodenca, v tom to všetko je
radím ti len prežiť toto obdobie, snažiť sa aj chápať, ale príliš si tým nelámať hlavu...u nás sa to troška lepší
držím palce

@m.i.r.i napodobne... bola som tazka povaha - teraz sa mi to vracia 😅 😀 ... v zasade som chcela robit nieco ine, ako rodina (otec hovori, ze ako zvysok sveta)... ked sme mali ist von - chcela dsom ostat doma... ked sme mali ist dnu - nechcela som ist... ked som pri obliekani mala ukazat pravu ruku - ukazala som lavu nohu... s otcom som sa hadala vraj od svojich dvoch rokov... toto trvalo do cca. 6-7 rokov... pubertu som vsak mala trosku komplikovanejsiu 😅

na druhej strane... moja sestra (mladsia o 4,5 roka) bola maximalne poslusna od narodenia... ked sa islo spat - isla spat... ked sa islo von - okamzite sa obliekala... dufam ze Karinka bude tiez taka - dve silne osobnosti by som tazsie zvladala 😀

@adetka no hehe..s tym robit vsetko naopak mi je to tiez povedome..nasi ked som mala si 2 roky tak zasadne mi uz hovorili vsetko tak, ze ked to spravim opacne, budu tam kde chcu..napriklad vonku mi ukazali, ze ideme do prava, lebo vedeli, ze ja do lava a tam sa aj malo ist...🙂 Ked sme mali ist k babke, tak mi povedali, ze k babke sa nejde, len aby som ja povedala, ze chcem ist k babke..🙂 Takze nieco velmi obdobne to bolo..a moja sestra veru tiez uplne poslusna..ta kde ju posadili tam sedela, sama si lahla k dveram izby ked odbila jej hodia, ze ide spat..tak mama tiez vravi, ze aspon ze nemala take "poklady" dva naraz..ze riesila len mna, lebo sestra bola kludna a poslusna..
Ale jasne, ze teraz ked to treba s tymi detmi riesit je to len na take utesenie, ze to raz prejde 🙂 Ja uz teraz studujem vsetky mozne knihy o vychove, aby som nieco nezanedbala, ale ako tak vidim z vasich riadkov a aj so skusenosti kamaratok co maju deticky tak s 3-5 rocnym rozdielom, tak mi to vychadza tiez jednoznacne na vplyv narodenia surodenca..

@boka79 @m.i.r.i
no on s tym odchadzanim z domu zacal uz priblizne minule leto, takze asi to nebude tak uplne ale urcite ma na neho teraz vplyv, ze uz mame aj druhy poklad 🙂 snazime a to riesit tak, ze chvala Bohu ked je teraz zima a manzel sa nemusi venovat chalupe, snazime sa pri nich striedat a venovat sa simonkovi ako sa len da, mam niekedy pocit ze viac ako predtym sme pri chodeni do prace stihali :D, ked som s nimi sama, snazim sa urobit v domacnosti len najnutnejsie veci, ako napr. navarit a potom sa idem ked maleho uspim cielene venovat len simonkovi aspon na hodku, dve doobeda, inak on je uz velky a vie sa zahrat nejaky cas aj sam, alebo pozera rozpravku, a ked pride tatiko, je zas on s nim, alebo ide aj k starkej, kedze byvame v jednom dome, takze, zatial sa to da. maleho ma zatial velmi rad, pomaha mi kupat a ked moze tak ho postiska, ale nenutim ho pomahat mi s nim, max. odniest plienku alebo nieco obcas podat, aby som ho nezneprijemnila z jeho pritomnosti. inak moc neriesim co nemusim , lebo som z drobca dost unavena, dost place a musim sa mu viac venovat ako simonkovi ked bol v jeho veku, najtazsie su rana, ked po unavnom nocnom vstavani musim sama simiho vychystat do skolky a niekedy akurat aj maly chce jest atd. ale nejako zvladame, ked je simi v skolke je to OK, som len s drobcom, tak uvidime ako bude v lete, ked sa nam uz tatiko tak nebude venovat ale dufam ze dovtedy si uz simonko na braceka zvykne 🙂
drzim aj vam palceky ;)