Moja mama mi lezie na nervy
Ako stopnúť matku, ktorá sa neustále stará do toho čo robím, kde robím, koľko zarobím, koľko peňazí mám, celkovo sa jej komunikácia so mnou obmedzuje na prácu a peniaze? To je všetko, nič iné sa nepýta, len práca a práca a práca. Teraz som dala výpoveď, nebola som spokojná z viacerých dôvodov a nadávala mi. Úplne ako zmyslov zbavená. Babke, tete, strýkovi o mne hovorí, aká som nemožná aj s mužom. Muž pracuje pre zdravotný ústav, rozváža krvné vzorky, rôzny biologický materiál, má pružnú pracovnú dobu. A matka rozpráva, že nemá poriadnu prácu. Ja už som z nej hotová. Hlavne ma mrzí to, ako o mne a mužovi rozpráva všade. Všade nás rieši.
Ešte dodám, že mám vyše 30 rokov, 9 rokov mimo dom, nikdy som od nej ani euro nepýtala.
@lilitela Ja som to radšej vymazala a tých správ mám viac . Ale asi zbytočne sa v tom vŕtať. Bratov si odmala hýčkala, oni nevedia svoju diagnózu.
@0silvia0 Veď presne, ako píšeš, tým, že dieťa vyrastá v rodine, kde sa táto porucha osobnosti dedí, takže má to niekto v generácii starých rodičov, niekto z rodičov a niekto z potomkov /čiže jeho súrodencov/...takže je vlastne obklopené takýmito ľuďmi, potom aj vyhľadáva v dospelosti spoločnosť takýchto ľudí, resp. nevyhýba sa im, ako by to urobili ľudia z normálnych rodín, lebo mu takýto ľudia neprídu vôbec divní, cíti sa s nimi ako v domácom prostredí, síce si pripadá ako blbec, ale možno ešte sa bude diviť, že vôbec niekto si vyberie takéhoto blbca za partnera životného a často je to ďalší jedinec s takouto poruchou osobnosti, ktorý zase má rodiča, starého rodiča s takouto poruchou, prípadne ešte súrodenca...to je ako taký začarovaný kruh celé...a teraz všetci chcú rozhodovať o tvojom živote a manipulovať...no a teraz si "užívaj" život s takýmito jedincami...to je celé na zbláznenie potom.
@callisia Tak to som v šoku. Z toho popisu úplne ako moja mama. Idem si to prečítať.
Normlane stačí mame povedat, ze vies co žena? Som dospela. Do toho vo robim/nerobím, kolko zarobim je ta velke 💩. Duplom aby si este roznasala klebety po rodine. Viac ti na taketo otazky ani nebudem odpovedať, ak sa chcea vidat, počuť, po zhovárať o inom, ok som tu. Inak nie je o com... A bola by som vybavená. Hnusne? Možno. Ak ma energie tolko na kecanie a ohivaranie, asi by si mala nejaku brigadku vybavit poriadnu. Co ma co vyvilavat cez pracovnú dobu 😁
@callisia Viac vecí mi tam nesedí. Myslím si, že ona vôbec nechodí na fóra a už vôbec nie české.
@evabb35 veru je to tak, je to dost zlozite vobec identifikovat, uvedomit si s kym mas do cinenia. A potom s tym nieco robit. Vlastne fungovat s narcisom znamena obrovsku pracu na sebe.
Lebo vlastne z blbca sa musis vyvinut na sebavedomeho a pevneho cloveka. Ked preukazes svoju silu, postavis sa sam za seba, narcis uz na teba nema dosah. Ale je to dlhodobejsi proces.
Tak aspoň vieš, že nemáš len ty takú praštenú matku ale je ich takých viac. Mne ťa je naozaj ľúto aj tú českú dcéru, je to hrozné čoho sú niektoré matky schopné.
mozno ziadnu nemaju preto som sa pytala, ako sa ucili a pod. Mojej dcere vo veku par mesiacov do 6r, diagnostikovala IQ skolska psychologicka na urovni hranice priemer, podpriemer, snad som to napisala zrozumitelne. Ked nastupila do skoly, nosi jednotky, to bude uz piatacka - takze take predcasne iq testy su nanic.
@callisia Cez to vsetko ze v tej ceskej diskusii je kopec veci cez ciaru, tak nejak dokazem asi pochopit aj tu mamu a jej obavu o dceru. Ja sa budem o deti bat aj ked budu mat 40 rokov. Potom je to uz asi len o tom, byt schopna si uvedomit napriek tej obave, kde uz nesmiem zajst.
Ty si sem už dávnejšie písala, určite si veľa rád dostala a aj tak sa v tom stále pitveš?
@matussara ono zalezi na viacerych faktoroch. Urcite je tam nejaka dedicna predispozicia, ktora sa moze a nemusi rozvinut. Napriklad deti vychovavaju prisni, despoticki rodicia. Jedneho surodenca takato vychova zoceli, ale ineho surodenca polozi a vyvinie sa u neho patologia v osobnosti. Nikto nikdy nevie co ho v zivote ovplyvni.
Povedz mame, že každá práca je ptrebná a vy si ju vykonávate tak, ako najlepšie viete. Viac sa o práci nerozprávaj. Aj ak by sa ťa pýtala,,,, len jej povedz: Máš s tým problém?? lebo ja nie.. ( viac nerozvíjaj o tom rozhovor).. a otoč tému, ako ti tu už radili... na niečo iné,, na ňu, na počasie,,, čo plánuje do budúcna robiť...).. Múdry človek, ktorý počúva je názory, zlé... si urobí svoju mienku.. To nech ťa netrápi... Máš v paži. Ži si svoj život... ak ti bude volať a začne ťa to znepríjenovať, povedz: Musím končiť! Vypni mobil, další hovor neprijmi a nemysli na ňu,, Mysli na niečo pekné, čo by si schela robiť, s manželom,,, ísť na dovlenku, vypnúť, nebrať hovory.. Relax,, čítaj knihu, vypni mobil.... Tež som tak brala ohľad na mamu.... odstupom času, ak by sa dal vrátiť čas... Nie! žijem si Svoj život, počúvam svoj vnútroný hlas a podľa toho konám.. Byť v harmonii sám so sebou... a tým si v harmonii s okolím... Kamoš mi povedal: Rob to, čo cítiš,, ak s tým má mama nesúhalsí, je to jej problém, nie tvoj.
@0silvia0 Inak s tou spätnou väzbou, ze "som si uvedomila ze nie ja som blbec, lebo si vychadzam normalne s ostatnymi ludmi, iba s tym problemovym clovekom nie", a ze ten "problemovy clovek si nevychadza s nikym vdaka narcistickemu spravaniu", to nie je take jednoznacne, lebo nejedenkrat sa narcis orientuje najmä na najblizsich (partner a deti), a na okolie posobi ako fantasticky kamarat, kolega a pod., cize podla rovnakeho usudku moze fungovat, ze ved ja si dobre vychadzam so vsetkymi ostatnymi, vo mne chyba nebude. A naopak, ten zdevastovany partner moze byt na tom uz tak zle, ze je utiahnuty, mozno aj podrazdeny alebo uzkostny a nevie fungovat v beznej spolocnosti. V tom je to ozaj zaludne podla mna.
@lilitela ale jasne, toto poznam. Moju mamu mi zavideli vsetky kamosky, bola extrovertna, prijemna navonok ale pozor, narcis sa nedokaze kontrolovat stale, stoji ho to totiz vela usilia. Obcas mu to utecie a vtedy si to ten clovek, ktory narcisa vnima mimo rodiny, povsimne, ze pozor, ta dobra teta, nie je az taka dobra, je chladna... Toto sa stalo mojej kamoske s mojou mamou. Zrazu ju kamoska uvidela v inom svetle.
To, ze som zrazu ja pochopila, ze ja som ta normalna bolo moje sebauvedomenie, sebadozretie, prislo to samo, trvalo to dlho, ale vedela som, ze uz som sa oslobodila.
A samozrejme, ako pises, narcis je presvedceny, ze on je ten normalny. Ale treba v tom narcisa nechat, nic s tym neurobime.
Narcis je totiz tak citovo plochy, ze on nevie realne precitovat kladne emocie, on tie emocie len hra ked ich treba hrat a preto manipuluje. Ma v sebe len chlad a ten mu preraza na povrch.
Ahoj. Nie si ty náhodou dcéra pani z tejto diskusie?
https://www.emimino.cz/diskuse/jsem-nestastna-z...
Presne tam píše aj o tej zastávke.
Jsem nešťastná z dcery
Přeji dobré ráno.
Neobracím se často na online svět, ale potřebovala bych poradit. Jsem zoufalá. Mám dceru (30 let). Jako dítě byla vždycky spíše introvertní, měla problémy s komunikací a bála se lidí. V pubertě začala pařit, začala mi lhát, vymýšlet si. Taky nám s mužem občas ukradla peníze a mojí matce také. Pořád jsme se jenom hádali. Když skončila střední, vůbec se jí nechtělo pracovat, zaměstnala se ale v místní továrně. Občas jsem tam zavolala jestli tam vůbec chodí a také jsem jí někdy s manželem jela zkontrolovat na zastávku, jestli vůbec nastupuje do autobusu. Věděla jsem, že mi lhala, do práce chodila, jak se jí chtělo, většinou do práce nechodila, ráno odešla z domu a vrátila se v čase, v jakém by končila v práci a lhala, že jde z práce. Samozřejmě, že do práce nechodila. Několikrát jsem jí viděla ve městě když měla být v práci. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Našla si přítele, chodili spolu, ale tahal jí ke dnu, využíval. Nakonec se rozešli, díkybohu. Taky odešla z domu a bydlela u přátel.
Ve 22 letech odjela do ciziny. Tam už pracovala, alespoň co vím, posílala mi totiž smlouvu kvůli úřadům a pojišťovně. Také z ciziny jezdila v průběhu roku domů, hlavně na Vánoce. Poslední rok se ale její chování změnilo, vůbec se mnou nechce komunikovat, když jí volám, většinou nezvedne nebo napíše, že nemá čas. Zůstala vůči mě chladná, jakoby se mnou nechtěla nic mít. Také (což byl pro mě šok) jsem se dověděla, že se vdala, řekli mi to cizí lidé, dcera totiž dala fotku na facebok, já jsem tam také a mám dceru v přátelích, ale asi si mě zablokovala (protože nevidím její fotky, její příspěvky). Opravdu nevím, proč je taková. Našla jsem si na faceboku jejího manžela, napsala jsem mu, pak ale dcera začala šílet, prý co si to dovoluji a ať ji už konečně nechám na pokoji. Dcera mě nenávidí. Vůbec se mi nesvěřuje, její život je pro mě jedno veliké tajemství do kterého já nemám přístup. Vůbec nevím co dělat. Manžel řekl, že je to husa a že jí už nechce vidět. Ale je to přeci moje dcera.