Problémy s chlapem

Ahoj ženy, maminy, snažilky, ..
zaregistrovala jsem se tady pod novým nickem, protože jako většina žen s problémy v manželství-partnerství, netoužím po tom, aby to bylo "veřejné", ...tedy abych byla poznána 😉 Určitě mě pochopíte.
Problémy s chlapama máme určitě více nebo méně každá, ...ale já už vážně nevím "kde je zakopaný pes", ..a potřebuju se prostě vykecat a dostat nějaký jiný pohled na věc.
Mám celkem "typický" problém s partnerem, ...hodně pracuje, málo je s námi (máme ročního syna), ...doma skoro vůbec nepomáhá, ...
No ale abych byla konkrétnější.. Přítel pracuje celými dny, odchází ráno, vrací se v noci. Ve volných dnech ho věčně musím tahat z postele, poslouchat stále dokola, jak je unavený, nic se mu nechce,... ano chápu, že je unavený, ale to nic nemění na tom, že po dnech, kdy jsem doma na vše sama (jsme daleko od rodiny, bez jakékoli pomoci), očekávám od něj, že s něčím pomůže, a že s radostí bude se synem.. Mimochodem, já asi nemám právo být unavená, protože ...."Ty si přece v klidu sedneš, když dáš malého spát"... 🙄
Co mě vytáčí nejvíc, že i když je z práce tak strašně unavený, tak ve dnech, kdy další den nepracuje, je schopný sedět do 3-4 rána s pivečkama u PC/ TV.. Bolí mě to, že místo toho, aby toho málo času, co na nás má, věnoval nám, bez keců a připomínek, ..tak radši ponocuje, a druhý den je "nepoužitelný", protivný, prochrápal by celý den.. Je spíše lenivý, a nechápe to, že den strávený doma na gauči malého šťastným neudělá ☹ Bolí mě to, že ho sám od sebe nikam nevezme, nepřijde sám s tím, že si uděláme hezký den, zajdem do parku, na hřiště, ... pokud něco nevymyslím já, ..on určitě ne 😒
Doma si s ním chvili pohraje, ale vetsinou zase skonci u TV a maly splha po me, nebo si opet "musi" hrat sam.. Nemusim to vic vysvetlovat, urcite chapete o co mi jde.. Mrzi me to vuci syna, ze ho tak malo vidi, a kdyz uz, malokdy je to kvalitne straveny cas - tak samo to citim se sebou..
Co se tyce domacnosti, vsechno je na me hlave, pomuze malokdy, a to jedine, kdyz mu reknu... Nevazi si toho, co delam ja, nechape kolik prace je kazdodenne psychicky i fyzicky kolem syna, nevidi, ze ja nemam taky zadny odpocinek, ...ale porad vycita jen to ze ON je unaveny, ja po nem neco chci, ja mu nerozumim, a nejoblibenejsi zblebt je "vsak si to bez zkusit", ...jasne, protoze ja jsem asi nikdy nerobila a nevim, co to je, ze? 🙄

No nebudu z toho delat telenovelu. Proste toho nekdy mam uz opravdu plny kecky a rikam si, jestli by mi nebylo lepe samotne 😢 Necitim se s nim stastna, milovana, docenena... a nekdy mi prijde, ze ani maly v nem nema tatu, jakeho si zaslouzi 😢 To me boli nejvic, a to je asi nejvetsi problem.

Tak pro dnesek vse - vykecala jsem se, a snad to je trochu pochopitelne 🙂
Budu rada za kazdy TIP co a jak delat, zmenit, jak na sobe zapracovat, abych nespolehala na to, ze ho neco trkne, ..protoze bych se taky nemusela dockat, a timhle tempem to brzy vyhnije do ztracena ☹ Coz ale "zatim" nechci a rada bych, aby se neco konecne zmenilo...........