• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Štyria v jednej izbe. Ako to zvládate?

3. novembra 2015 
vivien,len aby potom tie deti išli urobiť... :frowning2:
14. sep 2009 o 14:41  • Odpovedz  • Páči sa mi to
moj manzel byval az do svojich styroch rokov so svojimi troma surodencami a rodicmi v jedne izbe... u starych rodicov... a vraj to bolo super... :slight_smile:
a svokra bola tak naucena na male priestory... ze ked jej ponukali trojizbovy a stvorizbovy byt (statny)... tak nevedela, ze co budu siesti robit v stvorizbovom... maju trojzibovy.. deti po dvoch v kazdej izbe.. a svokrovci si spalnu oddelili od obyvacky...
skratka... ak milujete vasu vzajomu blizkost... nie je problem... :wink:

my byvame traja v stvorizbovom.... a nejak som sa nechala rozmaznat... uz by som do maleho nesla... :grinning:
14. sep 2009 o 14:53  •  2 deti  • Odpovedz  • Páči sa mi to
No my to máme podobne, sme s manželom a dcérou v jednej izbe, mamina v druhej menšej, pes je všade okrem tej našej izby a ostatné priestory sú spoločné, teda kuchyňa a kúpelňa :slight_smile: A prežívame v pohode by som povedala, keby manžel občas nefrflal, bolo by to skvelé :slight_smile:
14. sep 2009 o 15:18  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Pokial je jedna izba iba ako dočasné riešenie, tak sa to dá vydržať. :wink:
14. sep 2009 o 15:19  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ahojte, som sa zlakla, ze ci som tuto temu zalozila ja :grinning: :grinning: :grinning:

ja byvam uz 11rokov u svokrovcov, v jednej izbe a sme uz styria...
ale mame postaveny domcek, no nemame stale kanalizaciu tak stahovat sa budeme neviem kedy :unamused:
14. sep 2009 o 15:31  • Odpovedz  • Páči sa mi to
nečetla jsem všechno, jen bych chtěla říct svoje...

Žít ve čtyřech lidech v jedné místnosti a ještě s tchýní za zdí se jistě dá, jen jak už tu několikrát padlo, asi ne moc dlouho tak, aby to pak minimálně na dospělé nemělo nějaký negativní vliv. Myslim, že děti to tak špatně snášet nebudou, pro ně to bude přirozené, nic jiného do té doby nepoznaly, tak mačkání se v jednopokojáku pro ně bude přirozené a v pohodě.
A teď ještě k soužití s rodinou:Znám tolik párů, co žijí s rodiči v jednom baráku, mají celé patro pro sebe, ale i tak to nedělá dobrotu. Už jen to, že tchýně, nebo maminka je jim za zadkem furt, ikdyž třeba nemají chuť, že kolem nich musí projít když jdou ven a děti se zaseknou že chtějí k babičce a ven nejdou, už jen to, že vědí o každém vašem pohybu. Ono se to zdá na první pohled zanedbatelné, ale zdání klame.
Já si třeba stojím za tím, že dítě po 3. roku by mělo mít svoje soukromí a že ho potřebuje, nehledě na to, že spánek 4 lidí v místnosti se nedá považovat za kvalitní. Budíte se navzájem a ani si to třeba nemusíte uvědomit, časem to člověka nevzbudí tak, že by otevřel oči, ale podvědomně to vnímáte a ten spánek prostě není kvalitní. Kam dáte v jednom pokoji 4 postele, nebo 2 palandy, skříně, stůl na psaní úkolů apod??? No a dítě chodící do školy se asi taky nemůže pořádně soustředit na studium když je v místnosti zbytek rodiny. Já třeba potřebovala na učení klid.Takže já si myslím, že žít se tam dá, žít se dá i v jeskyni, ale jde o to, jaký dopad to bude mít na všechny :unamused: Určitě existuje nějaká pomoc od státu ve formě příspěvků na bydlení apod, obecní byty a já nevim co, co by vám třeba pomohlo se postavit na vlastní nohy a jít do podnájmu alespoň do dvoupokojáku, nebo ne? Tedy pomůžou rodině v nouzi, bezdětného páru asi těžko, to je jasné. Já neříkám, že vám někdo dá klíče od bytu, ale alespoň malou pomoc vám stát dá :confused:
14. sep 2009 o 16:27  • Odpovedz  • Páči sa mi to
suhlasim s nikkou - viac menej vo vsetkom...
my sme mali v 1,5 izbovom 1 dietatko - co sa stale dalo, lebo keby mala potrebovala izbu, my by sme isli s muzom do obyvacky... ale pred dalsim babom sme chceli mat vyriesenu bytovu otazku - teraz je to uz ok a mozeme ist na dalsie deti... :wink: trosku mi to pride nezodpovedne rozhodnut sa pre 2-he dieta ked nemam kde byvat, to nechcem nikoho urazit, urcite ma nato kazdy svoj subjektivny nazor :pensive:
14. sep 2009 o 17:08  • Odpovedz  • Páči sa mi to
nikka, ja som sa v takejto situacii neocitla dobrovolne a nesud...tie co takto byvame, tak vieme o vsetkych negativach...ked si to nezazila, tak nepochopis...

dai, mam 2 deti, no a co? ved mam kde byvat, nebyvam na ulici, ty tiez nevies co vsetko tomu predchadzalo , ked sme sa rozhodli mat druhe dieta. Vobec sa mi nezda , ze som nezodpovedna. A mojim detom nic nechyba...preco som mala druhe dieta, tu nemienim nikomu vysvetlovat, tie co ma poznaju, vedia ako to je.
pre tie ktore su v takejto situacii - viem, ze je nas viacej, poznam vela takychto mladych rodiek, drzim vam vsetkym palce, nech ste coskoro vo svojom. My sme uz len malilinky krocik k tomu, aby sme sa stahovali :wink: :wink: :wink:
14. sep 2009 o 18:24  • Odpovedz  • Páči sa mi to
renka, řekni mi kde si z mého příspěvku četla nějaké odsuzvání? :astonished: Celý příspěvek jsem psala jako odpověď na otázku, jestli to LZE! Já píšu že podle mně NELZE! Ale nepsala jsem, že je to nezodpovědné apod :astonished: Tak nebuď paranoidní, prosím :wink:
Jen si to nedovedu představit, protože žijeme ve třech ve 2kk a nemůžu se dočkat až bude mít syn vlastní pokoj a stejně tak si nedovedu představit bydlet byť jen s přítelem jen v jedné místnosti, občas se ráda zavřu s časopisem v ložnici a přítel se zase v klidu podívá třeba na sport. Já reagovala na situaci, kdy tak lidé ještě nebydlí, jako třeba zakladatelka a uvažují o tom. Psala jsem že jsem nečetla všechno, tak jsem nereagovala třeba konkrétně na tebe. Nevim co za těžkou životní situaci může lidi donutit bydlet ve 4 v jednom pokoji ,to je pravda, já jen vím, že bych udělala uplné maximum co bych mohla, abych tak nežila. Ikdybych se třeba musela odstěhovat do většího města za prací. Myslim, že každá situace se dá řešit, jen musí být člověk odhodlaný a hledat způsoby.
14. sep 2009 o 19:15  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ja nechapu andy jak zijou5 v jedne cimre a nevadi jim to.me minimalne vadi na tom to,ze nema nikdo soukromi cas a podminky na uceni o sexu ani nemluvim a spani kdo si kde lehne .. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. sep 2009 o 19:29  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Tak když pomineme to, že rodiče nemají kde sexovat a nebo sexují vedle dětí :confounded:, tak tomu taky nerozumim, že někomu nevadí žít tímhle stylem. Teď neřešim to jestli mají jinou možnost nebo ne, ale jsou tací, kterým to opravdu nevadí a možnost by třeba byla ty já spíš obdivuju :confused: :sweat_smile:
14. sep 2009 o 19:59  • Odpovedz  • Páči sa mi to
a věřim tomu, že dětem to nevadí, jim to přijde normální, asi by bylo něco jiného, kdyby rodina žila v 3 plus 1 a najednou skončila v jednom pokoji. To už musí mít dopad i na ty děti (což se nemusí projevit hned). Ale když v tom vyrůstá, tak podle mně tolik ne. Ale nějaký vliv to na ně musí mít, to ať mi nikdo neříká...
14. sep 2009 o 20:03  • Odpovedz  • Páči sa mi to
no ja mluvila s pedagozkou a prej maji psych.problemy lehke,ale maji :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. sep 2009 o 20:12  • Odpovedz  • Páči sa mi to
no ja sa tiež trochu zapojím do tejto debaty, my bývame tiež 4v jednej izbe, máme ju predelenú sadrokartonom, takže baby majú svoje súkromie, postele, stolíky a my máme svoju maličkú spálnu ... vo vedlajšej izbe býva moja mama, ktorá mi absolútne neprekáža, ba naopak som rada že ju mám, pretože nám moc pomáha, čo sa týka finančne alebo postrážením detí a odmenou jej je, že nebýva sama ako prst ...

a dostať byt od mesta je u nás napríklad veľký problém, momentálne sa má asi zo 100 žiadostí (ak nie aj viac) žrebovať kto dostane sociálny byt (možno 15bytov) ... a sú mladí ktorí by hypotéku nemali z čoho splácať

takže niekto je šťastný vo veľkom dome a niekomu stačí 1izb.byt, hlavne ako napísala renka že nebýva na ulici
14. sep 2009 o 21:23  • Odpovedz  • Páči sa mi to
to teda jo,ale aby to nekteri nebrali to ve jmenu stesti v malem byte spis z pohodlnosti viz u nas :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. sep 2009 o 21:51  • Odpovedz  • Páči sa mi to
a neco jine je izba velka a miniaturni to je peklo.. :astonished:
14. sep 2009 o 21:52  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Tak přepažit velkou místnost, to je dobré řešení a už je alespoň hlavní ,,problém,, vyřešený a to soukromí pro rodiče a děti a alespoň lehké oddělení generací. Samozřejmě je taky něco jiného, když se využívá společná kuchyň a třeba obývák, pokud se bydlí společně s prarodiči ve větším bytě a tím pádem ta místnost je pro rodiče čistě pro přespání společně s dětmi a něco jiného je jedna rodina čistě v jednom pokoji, kde se jí, spí, vaří a nikdo nemá možnost na chvíli od ostatních ,,utéct"! To je asi taky třeba rozdělit :slight_smile:
14. sep 2009 o 23:31  • Odpovedz  • Páči sa mi to
nevím, jen jsem to tu přelouskala, moje zkušenost: bydleli jsme 3 - táta,máma a syn ve 3x4m, společný byt s rodiči a do dvou let jsme byli rozvedení. prostě - všichni jsme se moc snažili, dusili v sobě to napětí a snažili se být tolerantní, až to prasklo a bylo po všem, i po manželství.

je-li jiné řešení, jakékoliv, třeba chata s krbem, tak pryč.....
14. sep 2009 o 23:41  • Odpovedz  • Páči sa mi to
no veru netreba v sebe nič dusiť ... ja ked sa potrebujem vykričať, žiadna tolerantnosť ... no kebyže bývam s oboma rodičmi to by som ani ja asi nevzládla, alebo so svokrou ... s mamou sa mi býva dobre ... len či aj jej, ked občas trénujem moje hlasivky :grinning: :grinning: :grinning:
15. sep 2009 o 00:01  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ja si myslim,ze najlepsie je ked byvaju manzelia s detmi sami,ale viem ze je to v dnesnej dobe tazke pre vacsinu rodin,takze to neodsudzujem,ale ja by som tak nemohla,aj ked si velmi dobre rozumiem aj s rodicmi aj so svokrou,ale mame takto svoje sukromie.Dopriala by som to vsetkym.
15. sep 2009 o 10:24  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ale preci existuji hypoteky a uvery na bydleni ne?
15. sep 2009 o 10:38  • Odpovedz  • Páči sa mi to
aponchie-existuju,ale mozno ich nemaju z coho splacat
15. sep 2009 o 11:49  • Odpovedz  • Páči sa mi to
jakoze nechodi do prace??? :sweat_smile:
15. sep 2009 o 11:50  • Odpovedz  • Páči sa mi to
renka,
mas pravdu - neviem co teba konkretne viedlo k tomu aby ste 4ria byvali v jednej izbe - ja som ani nereagovala na teba konkretne... urcite existuju pripady kedy sa ludia dostanu do zlej situacie a ano, je to lepsie ako zit na ulici...
ja som pisala za seba - rodicov milujem, detstvo som prezila v jednej izbe s bratmi a bolo to super ( mozno az na pubertu, tam mi sukromie trochu chybalo, kedze som zena... ), dlho sme 5-ti byvali v 2-izbovom byte - boli sme mali ale viem ze pre mojich rodicov to nebolo dobre ( a to zili sami, len mali strasne malo sukromia, kedze nemali ziaden vlastny priestor )...

napriek tomu si myslim ze byvanie s rodicmi ci svokrovcami nerobi na dlhu dobu dobrotu, aspom mne by to dobre nerobilo... potrebujem svoje sukromie, zivot, pohodu... ked pridem k rodicom raz zacas, je mi u nich super, ale tesim sa ked idem zase k sebe domov...

byvanie v jednej izbe si ja predstavit neviem, nikdy som tak nezila - aj ked sme s manzelom byvali v podnajmoch, bolo to o tom ze sme mali sami spalnu, dalsi par tiez spalnu ale obyvacku a kuchynu spolocnu - cize nejaky priestor, ked som chcela byt sama tam bol... v jednej izbe s 2-ma detmi si to predstavit neviem...

u mna je to - renci neuraz sa, vyslovene teraz pisem - v nejakych 80% pripadoch o neochote bud nieco spravit so svojou pracou, tym padom moznostami alebo vzdelanim... ako pise aponchie - existuju hypoteky, uvery na byvanie, uvery pre mladych atd. ... mimo velkych miest sa daju kupit relativne lacne bytiky, taktiez pozemky , za par korun postavit maly domcek... myslim ze realny problem maju mlade rodiny vo vacsich mestach, kde je vsetko radovo drahsie... ale tu zas ma nastupit rozum - urcite neodporucam rodit po 30, 35-ke - aj ked poznam vela mamiciek, ktore tak rodia zdrave deticky, maju pre ne zabezepeceny zivot, taktiez pre seba, kedze uz maju peknu prax za sebou...ale zas porodit deti za sebou v 18-tich bez strechy nad hlavou, bez poriadneho vzdelania a praxe - to ma v mojich ociach daleko od zodpovedneho pristupu k zivotu - nechcem urazat, tento nazor mi vstepili moji rodicia - najskor sa ucit, ukazat ze viem byt zodpovedna sama za seba - ze viem so svojim partnerom stat na vlastnych nohach a fungovat... a potom mozem priviest na svet dalsich cloviecikov a starat sa o nich...
ako pisem, jedno male dietatko nepotrebuje vela priestoru, ani 2 male... ale podla mna potrebuju priestor rodicia - mat cas pre seba, mat svoje sukromie... obmedzovat sa da, ale len odtial potial, zial vacsinou to vplyva na manzelsky zivot a vztah negativne :frowning2:
15. sep 2009 o 11:53  • Odpovedz  • Páči sa mi to (2)
ja to teda nechapu vubec, a kde maji vsechny veci, to tam prece ani nejde natlacit :sweat_smile: my bydlime v 3+1 s komorou, asi 93m2 a nekdy mam pocit ze pred malym neutecu a jeho hracky jsou vsude... stehovali jsme se sem kdyz jsem byla asi v 5m tehu a nedokazu si predstavit se ted nekam stehovat - tech veci!!!!

svoji mamku miluju, vychazime skvele ale v kuchyni byt obe nemuzeme, ja si to nedokazu predstavit fakt.. kazdej by mel premyslet nez si poridi deti a zabezpecit jim taky dustojny osobni prostor :pensive:
15. sep 2009 o 11:58  • Odpovedz  • Páči sa mi to
já tedy v jedné místnosti nikdy nežila a tak si to nedovedu představit. odpově´d zní ne nejde to snad jen chvililinku.... ale určitě bych uvažovala o financích dětech a o tom co si mohu dovolit..... :grinning: to není sobeckost,a le dospělost.
Zažila jsem, když se setra vrátila k rodičům i se svou roční dcerou. obývaly jsme spolu pokojík... no děs já studoval gympl a malá občas bulela. prostoru na učení nula nula nic...
:stuck_out_tongue_closed_eyes: zvládly jsme to,ale toto období bylo jen kratiné já se odstěhovala a setra také. :slight_smile:
15. sep 2009 o 12:08  • Odpovedz  • Páči sa mi to
v jedné místonosti asi věci nemají jelikžo ani já se do velkého bytu nevejdu a mám pocit, že i dům nám bude malý. :grinning:
15. sep 2009 o 12:08  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj, v jednu dobu, když mi bylo šestnáct nebo sedmnáct jsem byla nucená nějakou dobu pobývat s mojí matkou a jejím přítelem v prťavé garsonce. Máma byla těhotná, narodil se mi bráška a nikomu bych tohle nepřála. V tak malém prostoru se soukromí prostě respektovat nedá, ikdyž se všichni snaží. Je to prostě ponorka. Ze školy jsem nechtěla chodit domů, tak jsem se vracela pozdě večer a nakonec jsem přestala chodit do školy, protože to prostě nešlo. Učit se, spát, jíst, všechno v jednom bytě s dvěma lidmi a jedním miminem. Možná, že mě někdo odsoudí za to, že jsem přestala chodit do školy, ale byla to pro mě jediná možnost jak se zachránit. V 17 jsem začla pracovat a s přítelem jsme si pronajali byt. Od té doby si myslím, že když člověk chce, tak všechno jde.
Takže pokud je někdo schopen objetovat svoje soukromí, je to obdivuhodné, ale já už bych to nikdy neskousla. Navíc si myslím, že na pronájem nějakého malého bytečku je snad schopný si vydělat každý. Proč by hned všichni měli mít hypotéku. Člověk nesmí být náročný. :slight_smile:
15. sep 2009 o 12:11  • Odpovedz  • Páči sa mi to
o tom to je každý by měl přemýšlet nad tím co má a situaci řešit... ono stačí 2+kk nebo 2+1 a časem se dopacuvatklidně k většímu já začínala v 17letech v garsonce a postupně si navyšuji... :grinning: konfort.. podle financí nároků a toho co od života chci.
15. sep 2009 o 12:14  • Odpovedz  • Páči sa mi to
jojo taky jsme s manzou meli 1. byt o velikosti co ted mame obyvak :grinning: a jak na v nem bylo fajn :wink: hezky na to vzpominame a smejeme se ale uz jsme proste nekde jinde :slight_smile:
je fakt ze on mym tehu zmenil cely zivot, uplne jinou praci co nikdy nedelal, co je vic placena a ma lepsi pracovni dobu aby byl taky s nama...
no proste kdyz se chce tak vse jde... :slight_smile:
15. sep 2009 o 12:19  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok