Zmenili sa vaše city voči partnerovi po pár rokoch spolužitia a deťoch?
Ahojte,
Mozno banalna tema.....ale kedze som vyrastala v rodine, kde otec bol jedna jednotka a my s mamou druha jednotka, a nikdy som nevidela ze by sa ti dvaja objali,tiez sme sa doma nikdy nebavili o citoch medzi mamou a ocom...otec mne ziadne city neprejavoval, vlastne ani mama ma neobjimala,otec sa vobec nestaral ze co robim, nic o mne nevedel......tak neviem...ako to ma byt......
Ide mi o to, aby som si precitala naozry ostatnych a skusenosti ostatnych na tuto temu.......proste na zaciatku vztahu je iskrenie, velikanska zalubenost, vynasate toho druheho na piedestal a urobili by ste pre toho druheho vsetko.......po case, ako sa tak spoznavate, par rokov zijete spolu...toto opada ...... stretli sme sa pred cca 5 rokmi,na zaciatku sme boli velmi zalubeni,vraveli sme ze sme si sadli ako zadok na serbel.......po case prichadzali nedorozumenia, hadky ako v kazdom vztahu...ked hadky neboli, bolo super.......no a prislo dieta....nasa dcera .......a moj muz je skvely otec...fakt ukazkovy...ja som takeho nemala, ani on takeho nemal.....ale problem je v tom, ze po tych rokoch, po tych hadkach a po tom vsetkom,co sme si v nich povedali, po tom, co sme sa spoznali celkom dobre, ved spolu zijeme......a po tom, ako sa narodila nasa dcera a lasku venujeme jej.....ja si myslim,ze uz k nemu necitim to, co by som mala, necitim tu lasku ako na zaciatku.......ani zdaleka.........ano,mam ho rada, ale proste nie je to taka laska ze mu viem hovorit 'lubim ta' , ako mi on hovori.....proste ja ked to poviem tak citim, ze to pravda nie je......zaujem o sex s nim uz velmi nemam, proste on je dobry clovek, ale nie.....nestara sa o seba, velmi vela a tvrdo pracuje a tak na to nema cas.....dalsia vec je,ze asi pred 2 rokmi sme sa chceli vziat,ale v podstate sme sa nedohodli ani na svadbe.....okrem toho,jeho matka si myslela, ze prenho nie som dost dobra....a teraz si myslim, ze uz ked mame dieta, tak si ho uz nechcem vobec vziat.....pretoze manzelstvo pre mna nemalo nikdy vyznam, a teraz uz vobec nie,lebo prichadzam na to, ze je zbytocne.......vo vseobecnosti, nie manzelstvo s nim.....
Chcem s nim mat este jedno dietatko, lebo ho mam velmi rada, ale niekedy mam pocit,ze ide skor o take dobre priatelstvo,nie o lasku ako taku...neviem......zmenilo sa nieco u vas tiez? alebo iba ja som vadna?...mam 33 rokov, len pre uplnost.....
Dakujem za odpovede.....
@miranda77 za cely zivot jsem na intimni chvilku byla naladena, cili jakoze vzrusena, asi 2x - kdysi davno a byla jsem treba trosku opila.....Zkousela jsem se treba uvolnit s pomoci alkoholu (myslim tim sklenku vina), ale stejne zadnej ucinek a navic ted za posledni 3 roky jsem bud furt tehotna nebo jsem kojila....
To je fain, ze Tvuj manzel ma zajem a cte takove veci. Muj bohuzel necte vubec nic a ani, kdyz mu treba doporucim, ze tohle jsem cetla ja a bylo dobry, tak ne. takovyhle "blaboly" neuznava.....Mars a Venusi znam, mam jejich autora doma asi 4 knizky, ale tuto zrovna ne. Nerikam, ze to nestoji za zkousku, ale mne to asi nepomuze, kdyz proste sex nemusim vseobecne....
@hlavinka mam knihu moje tuzby tvoje tuzby....aj som rozcitala....ale teraz citam farmakologiu na skusky:(...ale verim a dufam, ze po skuskovom sa dopracujem k precitaniu a vylepseniu vztahov...
ozaj: mozno ste to sem davali, ale super video...doprajem mojmu mm trocha "myslinkoveho volna" 🙂
http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/...
a este pokracovanie 🙂
http://www.videacesky.cz/skece/mark-gungor-pame...
ja som s mojim drahym 7 rokov, cakame tretie babo a city k nemu sa mi zmenili!!!!! Milujem ho viac a viac. kazdy ma problemy vo vztahu, ale kym umyselne naschval nerobi nieco, co mi vadi, tak to ma vzdy zmysel.
@hlavinka no my s manželem oba zastávám názor, že na všechno jsme dva - a společné problémy řešíme společně ... jsem ráda a taky jsem zvědavá na rady sexuoložky 🙂 ...
knížka je zajímavá, protože popisuje rozdílné "vztahy" mužů a žen k sexu i ke vzrušení ... třeba prostě jen tvůj muž"neví, jak na tebe ..."
@miranda77 Tak by to samozrejme melo byt a je to moc hezke! manza je zlatej, o malou se stara, je dobrej tata, ale o tohle se nejak nestara☹
To vis, ze on to vi, ze mne to nelaka, vzdyt porad prekladam ze dne na den, ze....Dynda a tim mne vetsinou jeste vic nastve, ze nemam chut.....Kdyz je konecne vecer klid a mala jde spat, chci si v klidu precist knizku nebo mit proste cas pro sebe, kdyz jsem cely den v ponorce s Adelkou.....No a on si mysli, ze nemam myslenky na nic jinyho, nez na nej.....Ale i kdybych mela myslenky na nej, stejne jsem proste bud frigida nebo asexual, protoze nemam vzrusivy predstavy, doteky mne nevzrusuji, lechtani v brise neznam... mozna je nas hodne, ale ne kazdej to prizna....tezko rict
@kristi 😀 tak to nevědí o co přicházejí ...
@hlavinka no ja si stejne myslim, ze je to vzdycky chyba obou ... ja si taky kolikrat rikam, ze chci vecer klid, knihu, koupel ... cucet na bednu, ale pak si taky rikam, ze se pro vztah musi neco udelat ... a vetsinou nelituji 😀 ... manzel uz vi, jak na mne a pak je i on MOC spokojeny 😅
Zdravím. K příspěvku zakladatelky. U nás je to podobné, jsme spolu 9 let. Taky už necítím tu "lásku", zamilování, spíš dobré přátelství. Myslím, že takhle se vyvine každý vztah. Manžel je skvělý táta i manžel, vím, že se o nás s malým postará. Občas mi ta láska, to citové vzrušení chybí, hlavně při sexu 😔 , ale co se dá dělat. Asi už to jiné nebude a vyměnit tak skvělého chlapa za chvilkové vzplanutí nehodlám. Nevím, asi tu řešení není, zkusit si zvyknout. Obzvlášť teď s mimčem to pociťuju víc, jsem unavená, podrážděná, on občas taky, ale zatím jakž takž zvládáme.
holky, musím se přiznat, že my máme pokrokovou a uvědomělou babičku (moje tchýně) ... stále se nabízí, že si vezme naše děti, ať můžeme pěstovat vztah ... že ona je tu proto 😅 . Ona propaguje na prvním místě je manželka/manžel a pak teprve děti ... a teď když už jsou větší se toho snažíme, co nejvíce držet ... 😉
Ano, i u nás se city po 10 letech změnily. Jsou možná vztahy, kde i po letech je zamilovanost, ale ve většině případů se vztah změní. U nás je to už spíš přátelství. Jednou je líp, jednou hůř. Problémy byli, jsou a budou. Jen já určitě zastávám názor, že pro mě je dítě na prvním místě. Vždycky to tak bude. Je to moje krev, moje součást a nejmilovanější bytost. Partner je v tomto případě až na druhém místě. 😉
@lenulle81 úplne zdielam všetko čo píšeš..
@usiko to, čo si napísala, mi veľmi primomína mňa samú.... úplne Ti rozumiem.... Ja mám môjho manžela tiež veľmi rada, ale niekedy mám pocit, že zaľúbenosť je ta tam..... ☹ Ale- vieš, ja mám taký pocit, že niekedy od tých našich vzťahov veľmi veľa očakávame... Kladiem si otázku- je vôbec možné byť zamilovaná to niekoho celý život? Niektoré ženy to ani nepotrebujú, skutočne im stačí mať vedľa seba človeka, ktorý im je najlepším priateľom, takmer bratom, partnerom, otco, ich detí a príležitostne aj milencom.... A sú niektoré citlivejšie povahy, ktoré hľadajú zamilovanosť, myslia si,že keď tá nie je, že nežijú v tom správnom vzť ahu, snažia sa lásku "zachrániť", a keď sa im nedaríl čo sa im vačšinou nedarí, tak sú ranené a nešťastné a veľmi často potom končia v inom náručí....
Neviem, ja si myslím, že pred niekoľkýžmi generáciami sa ani láska na celý život nehľaala, manželstvo bol batrrový obchod výhodný pre obe strany.....
Vieš, aj ja som režila také detvtvo, po boku otcda, ktorý bol milujúci, ale nevedel to niekomu dať najavo Aj ja mám pocit, že sa nikdy nebude vedieť dopiť lásky....
Keď som mala 19, stretla som prvú skutočnú lásku Prežila som s ním 6 rokov a postupne zamilovanosť opadla. Vztah skončil, lebo JA som neuniesla eralitu, neuniesla som, že už nikdy nebudem cítim to sladké chvenie....
Vymenla som partnera.... Potom ešte raz.... Pre ten istý dôvod...
A potom som dúfamm pochopila... že to nie je v tých chlapoch... že je to vo mne.. v mojej neschopnosti vyrovnať sa s tým, že už nie som zamilovaná, kieď tak veľmi chcem byť....
Tak sa snažím na sebe pracovať...
S mojím terajším manželom sme spolu 5. rok. A spočiatku sme boi veľmi zamilovaní, ptom klasika, strosti, byt na hypotéku, rozličné záujmy, a narodenie synček,a ktorý je pre nás oboch všetkým- ale niekedy mám pocit, že nerozpávame už o ničom inom, len o ňom, a ozvelai sa straé známe pocity.....
Tiež mám niekedy pocit, že keď poviem "ľúbim ťa", tak to tak nie je...Ale je.... Len je tam "ľúbim ťa najviac ako viem, len do Teba už nie som bláznivo zamilovaná, ale bola by som veľmi nešťastná, keby som o Teba prišla. Viem, že nemôžem stále cítiť "mravenčenei", ale verím, že aspoŇ raz za čas budeme aj my znova prežívať také šťastné obdobie ako na začiatku, a bude to pre mňa viac, ako keby som ho prežívala s cudzím človekom, lebo viem, že aj to by bolo prchavé..."
Myslím, že Tvoje pocity sú prirodzené a normálne, si určite veľmi citlivé dievča.
Ja Ti neviem radiť, iba Ti môžem povedať, že určite každá žena niekedy zapochybuje....Alemyslím si, že zmena partnera by situáciu nevyriešila, to, že v druhom manžesltve sú mnohí šťastnejší, je podľa mňa skôr dielom toho, že si viac tento stav vážia, a uvedomujú si jeho prchavosť, a venujú viac úsilia tomu, a by sa krehký vzťah nerozsypal.
Určite je tieťňž dôležité rbiť si chvíľky pre seba, snažiť sa sex trochu ozvláštniť, myslieť na partnera s láskou, pripomenúť si krásne prvé chvíle- nemáš ešte v mobile staré sms??? Mne strašne pomáha, keď si spomeniem- potom sa ako keby zamilovámvam zas a znova... Vzťahy sú nesmierne komplikované....A venivať lásku len jednému človeku je niekedy nesmierne náročné....Good luck 🙂
@veronika.h akoby si mi z duse vravela...
@rebecca2006 tak s tím také souhlasím, podobné zkušenosti též 😝
... já si vždycky pouštím písničky, při kterých jsem se do svého muže zamilovala ... potěší duši a probudí srdce!!!
@lenulle81 S tim si dovolim nesouhlasit - dite pak vyleti z hnizda a zbyde Ti partner. Pak je o to slozitejsi si zvykat. Proto si myslim, ze je vazne dobry si uz na zacatku uvedomit, ze na prvnim miste je partner, pak dite. nerikam, ze rozestup ma byt Buh vi jak velky, spis je to tesny zaves, ale pred ditetem jste byli taky jen vy dva a po jeho odchodu z domu zas budete jen vy dva.
Moje mam mne asi mela na prvnim miste a trvalo ji hodne dlouho, nez se srovnala s mym odchodem a bylo to dost husty, co delala:o(
@hlavinka
@lenulle81
Souhlasím s hlavinkou. Dítě vzešlo z naší lásky, my dva jsme jej počali a bez nás by nebylo. Já to teda takto nestavím, kdo je pro mě na prvním a kdo až na druhým, jen si to uvědomuju, že prvně jsme byli my dva a city se v tomto případě nezměnily, jen mám v srdci místo pro lásku k dalšímu človíčkovi 🙂 . Ale chápu, že každý to může mít jinak🙂
@exupery Myslím, že spoustu ženských to má podobně 😉
@veronika.h Diky....samozrejme to neni z moji hlavy, ze...ale clovek k tomu dospeje po precteni nejakych knizek a navic i Plzak to rikal...A nebyl jediny, vsichni tihle ucenci to rikaji. Ale je fakt, ze je to proste tezky. Manzel byl taky nejakou dobu na druhym miste, kdyz se Adelka narodila. Clovek to ani nepostrehne...Jen je fain si to uvedomit.
@veronika.h ...
@lenulle81 ...
ono taky vždycky záleží na situaci ... pokud je vše tak, jak má být, žádná patologie, pak by měl být partner a pak dítě ... ale někdy je dobré, pokud se dítě postaví před partnera ... ovšem tomu vztahu (partnerskému) nedávám moc velkou šanci
🙄 ... proto je také tolik manželství a partnerství, která se rozpadají po narození dítěte ... někdy to prostě ženy nebo muži nezvládnou ... (jsou najednou na chvíli na druhém místě ...)
a pak jsou matky (či otcové) závislí na svých dětech a děti to špatně snážejí a někdy se tím "trápí"celý život ...
partner je muž a žena!!!!
Ano, každý to máme nastaveno jinak. Pro mě je prostě dítě před manželem. Možná s tím někdo nemusí souhlasit, ale já to tak mám nastavené. Nepřijde mi, že bych tím nějak manžela obírala. Máme spoustu společných zájmů i známých, užíváme si společně i každý zvlášť a naprosto nám to vyhovuje. Takže v tom nevidím problém. Vztah se může rozpadnout, ať už je manžel před nebo až za dítětem. A nemyslím si, že matky, které mají dítě na prvním místě, jsou na něm víc závislé, než matky, které to mají jinak. Já například chodím na plný úvazek do práce, pravidelně několikrát do roka dávám syna na týden k babičce, takže záleží, jak to má každý nastaveno vnitřně.
My sice zatial deti nemame, no sme spolu 9 rokov a nechcem sudit pokial som nezazila, avsak moja svokra sa tak upla na svoje jedine dieta - mojho manzela, ze dodnes nie je zmierana s tym, ze ju opustil....v zmysle ze odisiel z domu a zije si vlastny zivot, ma vazne psychicke problemy.....a nevie sa z toho dostat a je velmi nestastna, az mam niekedy pocit, ze by bola najradsej keby som nebola....je mi jej luto, ale nemyslim, ze je v nasich silach jej pomoct, jej predstava bola, ze ostane pri nej cely zivot aj s manzelkou a detmi a ona to bude cele dirigovat....no v nasich predstavach to nie je....
@lenulle81 v podstate suhlasim,no laska k muzovi sa neda porovnavat k laske k dietatu.to je nieco uuuplne ine.keby som neostala s manzelom,tak som neskutocne nestastna,velmi ho lubim a zivot bez neho by bol otrasny,no moj syn je moje vsetko.bez neho zivot nema zmysel.akokolvek klise to znie,je mi to jedno.ked je moj syn spokojny,ja som spokojna ,ked je on stastny aj ja som stastna,ked jeho nieco boli,mna to boli este viac.kazda jedna jeho slzicka ma veeelmo mrzi...niekedy sa az zlaknem ako velmi ho milujem.
mam vsak stastie,ze aj moj partner je fantasticky po vsetkych strankach.je uzasny partner,fantasticky otec...nikoho lepsieho si neviem po svojom boku predstavit. a je mi jasnez,e aj ja aj maly sme pre neho vsetko.o dva mesiace ma termin na tattoo 🙂 obrazok mna ako drzim v naruci nasho syna(mam anjelske kridla 😝 ) keby to so mnou nemyslel vazne,tak si moju tvar neda zvecnit na svoje telo 🙂 mam velikanske stastie a moji dvaja chlapi ma robia neskutocne stastnou 🙂
ja si nemyslim, ze by partner/manzel mal byt na prvom mieste. Na prvom mieste by sme mali mat seba samu, mali by sme zit naplneny vlastny zivot a nie si ho naplnat partnerom-detmi. Akakolvek zavislost je skodliva, aj zavislot na partnerovi. Ani partner/manzel nemusi byt navzdy a potom co? Treba mat vlastne zaujmy a pokial sa da, aj vlastny zivot, s partnerom sa len doplnat, nie navzajom naplnat.
@veronika.h to ako keby o sebe som citala az na tu malickost,ze ja som s muzom 11 rokov 🙂 takisto sme pre druheho prvi partneri,takisto sme uz od strednej spolu (on je o 3 roky starsi,zacali sme spolu v mojich 17) milujem ho neskutocne.je to presne clovek akeho ja k sebe potrebujem,skvely otec,skvely partner @usinko napriek tomuz,e svojho manzela po 11 rokoch vztahu nadosvsetko milujem,uz nie som poblaznena pubertacka a nepotrebujem od neho citat smsky a kvety kazdy den a milovat sa rano obed vecer 😀 toto mame davno za sebou.vztah graduje a aj ked si niekedy zaspominam ake krasne to bolo mat motyle v bruchu a podlomene kolena ked ma za ruku chytil...ovela stastnejsia som zo vztahu teraz.a preco? po 11 rokoch sa stale na neho pozeram ako na uzasneho muza,ked vidim aky je pozorny a starostlivy otec nasmu syncekovi,ze z roboty ide rovno za nami domov,ze sa mi po veceroch nikdy neflaka s kamaratmi po krcmach,ze nepije (jedno pivo za polrok sa tazko da nazvat pitim),nefajci,nedroguje,negembluje,nenadava (ani "do r.i.t.i " z neho nevyjde 😀 )nikdy v zivote mi nepovedal skaredo(dodnes ma laska vola),nikdy ma nepodviedol,stara sa o nasu domacu pohodu...toto je pre mna laska.nepotrebujem velke gesta a kytice a romanticke vecere.vztah graduje a ja som stastna,ze mam takeho muza akeho mam. 🙂 je senzacny.a hadky doma neriesime vobec.ale vobec.toto mi nikto verit nechce,no my sa naozaj nehadame.mame pravidlo,ze vzdy ked sa nam na tom druhom nieco nebude pacit,tak to hned povieme,aby sa potom aj drobnosti nekopili a nakoniec z toho bude jeden velky problem.vzdy si vsetko predebatuvavame.nikdy si nenechavame svoje trapenia pre seba.no ja ako kazda zena potrebujem mat az cas sama pre seba.aj ked ho milujem a aj nasho syna,tak potrebujem byt aj sama so sebou,tak vcecer ked maly zaspi sa venujem muzikovi,potom on ide spat a mne ostavaju nejake 2-3 hodinky pre seba.pozeram filmy,som na nete,robim si manikuru,cvicim...proste sa venujem veciam,ktore by som pri mojich chlapoch tazko mohal robit 🙂 a funguje nam to 🙂