• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Môj syn mi dá zabrať. Ako to zvládate vy?

13. júna 2011 
Ja ho mam teraz...Maly je veeeeľmi živy,momentalne mu ide vela zubov naraz,striedavo ma teplotu,teraz chytil nadchu.Cele dni chodi,mrnči,plače,vrieska-nič ho nebavi.Trva to dlho a dnešny deň som už zrela na psychiatriu.
On je aj inokedy taky umrnčany,za všetko plače,ale teraz je to hroza.Nič sa pri nom neda robiť.Som uplne vyčerpana.A to nehovorim o každoddenom rituali s jedlom-musim ho 1000 krat niečim zaujať,aby niečo zjedol.Keď vidim,ake kludne a spokojne deti maju kamošky...
Ja svojho syna lubim,ale da strašne zabrať a ja som neuveriteľne moc unavena.
Ako to zvladate vy?
2. júl 2009 o 21:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
davidko-já mám občas chvilky,kdy zalezu na WC a brečím :wink: Má teď šílené období,kdy na něj neplatí domluva ani po dobrým ani po zlým :frowning2:
Ani skoro ve 2 letech si neumí hrát sám,no možná 10minut.

Doufejme,že je to přejde :confused: :wink: .Vím,je to psycho :angry:
2. júl 2009 o 21:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jo, mam takove chvilky. Mala je fakt lehce hyperaktivni, chodi pozde spat a ja byvam casto daleko vic unavena nez ona, proste to nekdy nedavam
2. júl 2009 o 21:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Davidko nemas mojho syna? :grinning: Ja som tiez z neho totalna troska.Unavena nervozna....Nic ho nezaujima,ani hracky ani ked mu ukazujem ci citam,on len kde by co vyparatl,stiahol a tak.je maximalne neopatrny a to aj niekolko krat denne konci placom.
Najviac ma stve to, ze vylezie na postel a chodi po nej a ja obieham jak pes aby nespadol.
Aj ja by som uvitala akukolvek radu c i napad ako ho zabavit.
2. júl 2009 o 21:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nezvladam :grinning: pri dcere som mala pocit, ze je to uz lepsie, ked mala 2 roky, viac sa sama hrala....kazdy vravel, ze ked chcem 2 deti, nech ich mam po sebe. A tak som si myslela, ze to nejak zvladnem a sli sme na druhe babo. Misko sa narodil, ked mala dcera 3 roky. Je sice dobre babo, ale tiez niekedy potrapi. Ale zato Veronika je divoka a vzdorovita :frowning2: Niekedy po nej tak kricim, ze ma pocuju az na druhom konci mesta. Nemam cas si poriadne upratat a uz vobec nehovorim, ze nemam cas na seba. Vecer padam mrtva do postele. Ja sa na psychiatriu objednavam kazdy den :slight_smile: . Ja mam teraz obe deti chore- maju anginu- nepamatam, kedy som sa vyspala. To je nas udel, ja niekedy aj lutujem, ze som s druhym babom nepockala aspon 5 rokov. Ale utesim Ta- pride cas, ked to bude lepsie....uvidis. Ked bude troska starsi, tak sa bude viac hrat sam alebo s kamaratmi, pojde do skolky....
2. júl 2009 o 21:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Anica ja mam medzi detmi 5,3 a neni ani to ruzove.Strasi sa chce hrat ,tak aj mala.Potom vrieska ,ze jej to neda.Ja vrieskam tiez ,tiez si myslim ,ze ma kazdy pocuje.Adam je taky zivy a mala ani nehovorim.Vsetko opakuje po nom.Tiez uz niekedy nevladzem.Adamovi stale vysvetlujem neskac ,nechod tam ,nerob toto......kvoli malej .Je mi ho aj luto ,Uz si tiez hovorim ,ze kazdym rokom sa to zlepsi.A potom uz budem mat cas na samu seba.Je to jasne ,ze je to udel matky.Matka musi vydrzat vsetko. :grinning:
Tak drzim vam vsetkym palce :slight_smile:
2. júl 2009 o 21:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mali.
2. júl 2009 o 22:04  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte, aj ja mám pocit, že niekedy už nevládzem. Niekedy som v takom vypätí, že sa rozrevem ani neviem prečo. Asi zo stresu. Ale našťastie v takých chvíľach je vždy pri mne manžel, nechá ma osamote a ide s deťmi preč. Ja sa vyrevem ukľudním a fungujem ďalej. Vydržať!!!!!!
2. júl 2009 o 22:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zvládám to jak se dá :wink:, ale to někdy psycho. malá si chvíli nesedne, sama si nehraje - tedy hraje, ale pouze pokud může horolezčit po výškách - pořád je na mě nalepená, chodíme občas i doma za ručičku, asi abych náhodou nevzala roha :sunglasses:... a že se mi někdy chce. minulý týden jsem jí chytala, žuchla a způsobila si krevní výron kotníku - takže mám sádru na noze a bolí to jako prase...
má dny kdy to jde a pak dny kdy je to na prášky, neposlouchá mě, včera málem vletěla pod auto, protože jsem jí s tou sádrou málem nedoběhla, když bych se náhodou snažila jí dát výchovně přes plínku, tak se mi řehtá - někdy si říkám, co jsem komu udělala, že jsem si zasloužila takovou čertici - takže asi tak to ne/zvládám :wink:
všem pevné nervy - moje mamka už od jejího narození říká, že bude líp - no pořád čekám až to bude...
2. júl 2009 o 22:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
vanja vydrzat, vydrzat a vydrzat ja mam dvojicky a starsiu dceru a kazdy mi vravi ze musim vydrzat iny recept nie je najhorsie ze nemam nikoho komu by som ich mohla dat ... aspon na chvilku :angry: tiez mam pocity ze sa na mna vsetko vali ak to pride aj si poplacem ale verim ze bude lepsie - raz :sunglasses:
2. júl 2009 o 22:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
astora . určite bude lepšie. Ja si ešte takto hovorím: Keď musím, tak s radosťou a vďačne.
2. júl 2009 o 22:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
vanja tak tak kolkokrat zavidim druhym ze maju babky a kdekoho tetky a co ja viem co a ja nikoho kamosky nemozu tolko pomôct lebo robia , muz takisto ostava to vsetko len na mne ... a obcas ma to desne ubija aj ked ich milujem
2. júl 2009 o 22:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
astora - možno bude lepšie keď budú veľké deti, ale potom budú iné problémy, asi dôležitejšie a potom budeme s radosťou spomínať na to, aké to bolo krásne keď boli ešte len malí. Pretože ostanú nám už iba pekné spomienky, čo si utvrdíme aj na fotkách, ktoré sme nafotili a videá natočili. Na to zlé sa zabudne, a zabudneme aj na to, že sme niekedy nevládali.
2. júl 2009 o 22:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jasne vzdy spominam ake to bolo ked este boli babatka , potom ked rastli pomaly atd ale rada by som aspon na tyzden vypla :sunglasses:
2. júl 2009 o 22:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
baby nie sme same.... sú nás miliony..... tak sa utesujeme navzajom, ale fakt mozme byt radi ze su zdraví a živí.... aj ked sú hyperaktívni a niekedy je nám do placu od vyčerpanosti.... ale poviem vám, ked ma príde objať a povie mami tak mám aj únavu na háku.....
3. júl 2009 o 00:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
takovy pocit mam denne :grinning:
3. júl 2009 o 00:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
No tak toz znám.Malá je psycho od mimča,ubečená,nespavá.Dnes v noci jsem skoro nespala,pořád brečela,každou chvíli vzhůru.A to vždycky jen tak mručela v noci když se vzbudila,ted začla normálně brečet,nevím proč-jestli zuby-chybí ji ještě ty poslední stoličky,nebo co to je...A hlavně se vzbudí,brečí,ale nechce sni dudel,ani čaj ani cici.Takže fakt mazec,protože přes den se nezastaví,jenom za ní lítám,a melu z posledního.Kde ty děcka tu energii sakra furt berou?????? :unamused:
3. júl 2009 o 12:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Pořáááád.Ale zatím jsem to vždycky zvládla,i když někdy s brekem :confounded:
3. júl 2009 o 12:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
davidko to som mala aj ja také obdobia to treba len prežit a zas vínde slniečko. ved zúbky raz budú von. vydržkaj :slight_smile:
3. júl 2009 o 12:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak ja mám depresiu ako býk.Mám malého synčeka a k nemu trojročného akčného staršieho, ktorý musel teraz zo škôlky tri mesiace zostať so mnou doma.Práve dnes sa strašne rozplakal,že on chce ísť už do škôlky.Tak mi ho prišlo ľúto...
3. júl 2009 o 12:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
pravidelne :grinning:
3. júl 2009 o 13:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Asi tak :grinning:
3. júl 2009 o 13:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak já měla krizovku když jsem byla asi 2 měs v kuse nemocná, a Fílovi bylo asi rok, nechodil a neustále chtěl nosit... to už jsem kolabovala...ale zatim jsme to vždycky ustáli... no když bylo nejhůř, musel nastoupit manžel
3. júl 2009 o 19:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
myslim, ze kazda mamicka mala ten okamyh, ze nevladze a ruti sa na nu vsetko z kazdej strany. mna to tiez neobislo. ked renko iba lezkal, tak som chcela, aby uz sedel :slight_smile: , ked liezol po styroch, tak som chcela, aby chodil... no teraz lieta po byte hore dole, z postele na gauc :stuck_out_tongue_closed_eyes: a to je tak dookola, lebo ho to bavi. dvierka na linke mam zabezpecene gumkami a uz ani to nepomoze... hrnce si vzdy vybojuje :slight_smile: , bavi ho to chcvilku, no a ja mam potom co pratat.renko je zlaty chlapcek, ale ked sa chce salit, tak to stoji za to. najhorsie natom je to, ze ma casto sekne v krizoch, takze musim davat pozor nielen na renka, ale aj na seba. ale ja vzdy hovorim, ze tym vsetkym treba prejst a hlavne mat trpezlivost, pretoze deticky rastu a vzdy to bude ine. a ako pise kacka79...ked bolo najhorsie, tak nastupil manzel a znova bolo vsetko ok :wink:
3. júl 2009 o 23:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
uz 1000x :wink: a vzdy sa to zlepsilo :wink: tak sa drzte
4. júl 2009 o 06:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ano, asi ty začátky hned po porodu kdy jsem v noci v porodnici nespala ani jednu noc za celou dobu pobytu (nemohla jsem usnout) a protivné sestřičky .... a k tomu 40 C horečky a 2 x mastydída prsu a kojení pořád dokolečka uf, retence mléka asi do cca 10 m. , šestinedělí, časté buzení v noci ... nejvíce mě vyčerpávalo to nočné nespaní ... žádná pomoc od rodiny protože všichni jsou v SR, tchýně manžela na začátku byla na zabití a jen dělala rozbroje mezi námi ... uf, uf, uf, jak šel čas tak se to všechno pomalinku dávalo do normálu a teď je to dá se říct v pohodě :slight_smile:
4. júl 2009 o 06:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte maminy, tak aj ja sa k Vam pridavam, uz nevladzem :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Nas Janulko je hrozne zlate dietatko, ale je vo veku, ze vsetko objavuje, ku vsetkemu sa stavia, vsetko otvara, uz bezka za ruku, takze musim bezkat s nim :sweat_smile: . Ked sme doma, nechce sa sam hrat, alebo nevie, takze musim vzdy sediet pri nom. Ked idem na zachod, uz knuci a stvronozkuje za mnou. Uz je tak zle, ze po toalete si nestihnem ani ruky umyt a on uz po mne lezie a pyta sa na ruky, lebo chce vidiet, co robim. Ked uz je najhorsie a ja neviem, co by sme robili, pozbieram vsetky sily a ideme vonku do kociara, aspon tam posedi, no to sa musime pohybovat. Rano nam vstava 5.45 a hned chce ist k nam do postele. Cele doobeda sme vonku, cupita po vlastnych, no za rucicku a musim byt vkuse v strehu, lebo vsetko strka do ust. Cez den pospi 2,5-3 hodinky, vtedy sa stihnem aspon ako tak upravit a co to uvarit. Mne manzel nemoze pomoct, lebo je vkuse v robote. Niekedy mam pocit, ze uz to nevydrzim. No potom nas Janulko urobi nieco mile, vtedy sa pousmejem a viem, ze musim kvoli nemu vydzrat :dizzy_face: .
5. júl 2009 o 16:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dufam, ze Vam to vycari usmev na tvari :grinning: :

Miluji svého chlapečka nadevše!!! Od jeho prvního vykouknutí na svět jsem připravena splnit mu jakékoliv (zatím nevyřčené) přání.
Stačí mu jen povytáhnout rozkošné obočíčko a já letím, jen abych mu udělala pomyšlení. S radostí ho přebaluji, s radostí ho krmím, dříve kojila, s radostí ho 105x denně převlékám do čistého, suchého, nepoblinkaného nebo jinak zneuctěného oblečení. S radostí s ním chodím každý den a za každého počasí na procházku, s radostí sbírám jím odhozené hračky a neméně nadšeně mu utírám pusinku, mě, podlahu a stěny od vyprskané mrkvičky. Opravdu si to užívám a neměnila bych.
Snad jediné...nedostatek spánku. V prvních týdnech jsem spala i během hovoru s tchyní, vypadala jsem vzhůru, leč klamala jsem tělem.
A tak po dlouhých bezesných večerech jsem vymýšlela, co podniknu v Matýskově pubertě.
1. Budu ho budit v 5 ráno
2. Nechám ho v 6 ráno milosrdně usnout, abych ho vzbudila v 6.11
3. Poté, co v 7 ráno vzdá jakýkoliv pokus o spánek, budu vřeštět hlady a nedám pokoj, dokud mi v posteli(mně stačí i v kuchyni) nepřistane snídaně
4. Po snídani budu líbezná a budu vyžadovat jeho pozornost sáhodlouhými hovory o jeho škole
5. Doprovodím ho až ke škole (i moje zlatíčko největší mě doprovází všude, třeba až na toaletu, je mu beze mne smutno)
6. Budu ho neustále pusinkovat...to dělám i teď a tenhle zvyk se mi líbí :
7. Vyloženě se těším na dobu, až bude mít všechny své povinnosti za sebou a usedne k televizi, počítači či knize a já s ním budu chtít trávit ten jeho vzácný okamžik osamění
8. Tento bod je ode mne trochu zlomyslnost, ale jednou do měsíce proč ne...Jednu noc za čas ho budu budit co 10 minut a budu mu přitom připomínat, vidíš, tohle jsi dělal mamince táák dlouho, až přestala spát úplně
9. Budu ho zbožňovat, i když to s ním !bude třískat!
10. Budu mu vždy nablízku i kdybych byla nevím kde!
11. Vždy se budu snažit ho chránit, i když vím, že "hubu si musí natlouct" každý
Maminky, pokud máte nějaké své body - sem s nimi...
Ani já nenapsala zdaleka vše:slight_smile:
5. júl 2009 o 16:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte dievcata,

po prvykrat sa zapajam do dyskusie hoci citam prispevky m.konika uz davnejsie,povodne som chcela napisat nieco podobne ako vy,ale nakoniec som sa rozhodla pre nieco uplne ine lebo prave to pojde od srdca..a mozno vam to trosicku pomoze..
mam skoro rocne dievcatko,cakala som nanu velmi dlho mam 38 rokov,tada ziadna mladica :sweat_smile: ,aj moja je velmi ziva,neposedna vecne urevana,navyse som nanu totalne sama lebo som sa prestahovala do manzelovho bydliska a on kedze pracuje v zahranici skoro nikdy nieje doma,no a ja mam podobne stavy ako vy..ale kazdy den si spomeniem ako to bolo predtym,bez nej..total prazdno v mojom zivote v mojej dusi..
ja som dlho nemohla otehotniet,a potom ked som si to uz nadobro vzdala otehotnela som pred troma rokmy,vobec som tomu nemohla uverit,ale potratila som..este sa vidim ako lezim v nemocnici(v izbe s jednou mamickou v piatom mesiaci) plakala som do perin aby som ju neotravovala a aby sa necitila neak blbo vinna ze ona ano,a ja nie..)dlho som chodila ako bez duse,vtedy som tam vnutri niak umrela,spolu s mojim babetkom,necakala som ze este raz to bude mozne,ze mi panboh da este sancu..dal..
aj teraz sa mi tlacia slzy do oka..prepacte ze to pisem,ja uz na sebe dost citim aj vek uz proste nieje to ako v dvadsiatich :wink: tu bolia krize,tam hlava proste vsetko mozne,je to zavse velmi velmi narocne,ale ked sa rano ta moja budi ja vatsinou by som bola niakaj liscej nory zahrabana na celorocny spanok,no ked sa teda otocim a vidim ten bezzubi usmev(rano este vatsinou veplace tak) tak zmaknem ako vosk a pomyslim si ze na tento usmev som cakala celych 17rokov :cry:
tak velmi som tuzila byt niekym takymto vynimocnym milovana a tak velmi som chcela uz takto milovat,a byt uzitocna,ze vam to ani nedokazem vyjadrit..
vsetky tie vsedne dni stravene nicnerobenim,a snivanim ake to mozno raz bude..
baby mat dieta nieje az taka samozrejmost,drzim vam/mne palce aby sme to zvladly,lebo mi to dokazeme,sme MATKY..
5. júl 2009 o 20:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte,ja mam ten isty problem ako vy.uz vobec nevladzem,som strasne unavena.maly stale place,hadze sa na zem, no proste katastrofa.dnes ani cez obed nespal.vecer som to uz nezvladla a isla som sa von vyplakat :frowning2:
5. júl 2009 o 21:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj, mě to přepadlo asi před měsícem, myslím, že tím každá projdem, ráno vztek, v poledne nervy na pochodu a večer slzy na krajíčku. normálně jsem se manželovi sesypala, zničeho nic, koukal na mě jak puk, co se mi stalo. a já jen - došla mi štáva, denně 24 hodin přisátý klíště a prostě mám dost. bylo to spíš psychický,přešlo to za pár dní, jak když sluníčko vykoukne z mraků.
hned na to jsme koupili kolo a ob den, když uložíme malýho spát, jedu na hodinku ven. šlapu, 20km, rovinky, pohoda, vypláchnu mozek. a těším se domů. kdo máte možnost, doporučuju.

Jinak mám pro vás dobrou zprávu, přejde to :grinning:
6. júl 2009 o 14:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
1 2 3 ... 5
Tvoj príspevok