Šijeme látkove plienky, vložky, vlniaky, bio oblečko. Ako sa vám darí?

@jieff tá kukla je super, moje oblubene farby 🙂 a tie stihacky nesmiem ukazat mojmu najstarsiemu, lebo by sa isiel po nich zosaliet 😀
@katka82 suprova bundicka
@terezita krasna jarna bundicka, ale tak ty mas asi vsetko pekne a take origos 😀
@lanka šaty su na 1*. podobny obrazok mam ulozeny, co sa mi velmi pacia, ale na tento level este nemam 😅
@caramilla maly je nadherny a v tej tucniakovej mikine uplne naspapkanie 🙂

@koki_melo to víš že stojí 😉 ještě v tu dobu co je PPM je kreativ v Dubči, tak to spojíš 😉

@caramilla vítejte zpátky doma 🙂 máš nááádherné miminko 😵 😵 je k zulíbání 😉 ještě jednou moc gratulujeme a přejeme pohodové sžívání 😉

@bulinka Prostě bych zmenšila tu větší čepičku. Předepírám i bambus...

@caramilla srdečne blahoželám ešte raz, malý je nádherný, máš krásne detičky..... tak si užívajte...

@koki_melo V 95% jsou na PPM látky bavlněná plátna vhodná na patchwork, ale samozřejmě taky na šatičky a kloboučky🙂 Ceny mají stejné jako v e-shopech, výhodou je, že to vidíš naživo. Je tam docela drahé vstupné, takže pokud chceš jen na nákupy látek, asi se to nevyplatí. Pokud tě zajímá i patchwork, tak určitě jo! Hromada lidí, určitě jít bez dětí, trchu volnější je prý pátek, já znám jen sobotní nával🙂

@caramilla ještě jednou gratuluju, malý je překrásný 😵
A k dokrmu - v Motole ho necpu, ale dávají, když je dle nich potřeba. U Vojty to potřeba bylo, měl necelá 4kg, hned od druhého dne hrozně plakal, začala mu stoupat teplota, vůbec nemohl usnout, rychle padala váha.. Takže proti dokrmu jsem nic neměla. Co mi vadilo, bylo, že pak už vůbec nikdo neřešil kojení, musela jsem si vyběhat odsávačku a dávat mu dokrm vlastní MM. Argument, že mu přeci nebudu cpát U, když už mám nalitá prsa, jim přišel zvláštní. Byli jsme tam 4 dny, poslední den už jsem dokrm nedávala, to už tolik nesledovali ty tabulky, co jsme museli vypisovat, a na doma jsem krabici ani stříkačky nekoupila, věřila jsem si, že to dám. Ale nebýt tak jednoznačně rozhodnutá kojit, tak odjedeme na UM, protože malý se vůbec nedovedl přisát, neteklo mu to, vrazili mi kloboučky, místo, aby mi ukázali, jak ho přikládat pořádně... Ale dokrmu chutnal, krásně po tom spinkal... Nerozumím tomu, proč taková velkovýkrmna nemá smlouvu s laktační poradkyní.

@jitu22 ale některé z těch sestřiček v motole jsou laktační. Jen jsem si jí musela vydupat a chodit za ní tak dlouho a otravovat, až mi to všechno ukázala. Sice velmi neochotně, ale ukázala... V podolí naopak super, tam byla laktační úplně úžasná a dělala jenom to. A dokonce měla doma trojčata 😀 ale pak tam byla jiná a už taky nic moc...

@caramilla na podobné scény jako s oblékáním kalhotek (jako že to nejde....) se připrav. Ela bráchu zvláda bez problémů, ale očividně ji to trošku trápí, protože podobné scény máme taky. Prostě z ničeho nic se rozbrečí (nemám ponožky...., hned na to nemám kolo....) a po chvilce je zas v pohodě. Řešila jsem to a prý je to proto, že dítě něco vnitřne trápí, ale vlastně neví co, tak si vymýšlí příčiny proč brečet...Mělo by se prý postupovat tak, že si dítě nemáš všímat, jen ho uklidnit, že to bude dobré. Poslední dny se mi taky povedlo Elu zase uspat v poledne v kočárku (už nespala) a to tyto stavy taky zlepšilo 🙂

@sufik1 hm, tak tahle informace ke mně nedoputovala a to jsem tam byla 2x 😠 Teď podruhé byly všechny ty sestry moc ochotné a oběma spolunocležnicím radily ochotně, trpělivě... Akorát každá jinak. Obě ty holky měly problémy s kojením, prvorodičky, a když jedna sestra řekne vleže, druhá vsedě, třetí ještě jinak.., chudák holka z toho má v hlavě guláš. Takže já všem svým kamarádkám prvorodičkám doporučovala, aby si hned při první nejistotě někoho zavolaly, jedno jestli LP nebo zkušenou kamarádku, a řídily se už jen radami té jedné osoby, které věří. No a jedna z kamarádek se po svých nevalných zkušenostech z porodnice (a kupodivu zrovna z Podolí) rozhodla stát laktační poradkyní.

U nás žárlení moc neproběhlo, Vojta byl ještě maličký (20m), akorát se přesunul do naší postele a už v ní zůstal. Byla jsem vždycky proti spaní dětí v posteli rodičů a teď už bez nich neusnu. Kolikrát si večer malou musím vzít k sobě, jinak prostě nezaberu. Převaluju se třeba 2 hodiny a usnu, až když se malá probudí na kojení (to pak totiž zůstává až do rána u mě). Horší to začíná být teď, když už se Týnka trochu pohybuje, bere si hračky, všechno ožužlává a začíná tak Vojtovi překážet.
No a do toho Vojtovi asi začíná první vzdor, najednou se nemůžeme nějak domluvit, na všechno je odpověď "ne", "nechci", má svoji hlavu a je to občas složité. Už je dost velký, aby věděl, co chce, ale ne dost velký, aby chápal, proč to nejde. A je pro mě náročné myslet na to, že vlastní názor není zlobení.
Takže kombinace jejich sporů, krocení Vojtova způsobu hry se sestrou (dělá si z ní auto, koně, skákadlo, překážky, pracovní ponk, kde šroubuje a vrtá...) a jeho vzdorů je občas hustá. NO, zatnout zuby, nadechnout se a nějak to přežít 🙂

@jitu22 no ta laktační byla dlouho na mateřské s těma trojčatama a ten zbytek taky radila každá jinak... trochu rozhodily i mě a to jsem se moc nedala.

žárlení. U nás je boj, když mu berou hračky. Jsou už rychlí, Koblížek už dosáhne nejen na stolek, ale dneska začal šmátrat po lince v kuchyni. A obchází... a to je jim 10 měsíců... Myšička zas kecá jak o život...

@jitu22 na to má Andrej celou rodinu 😀 😀 😀 , vrtá do nás vrtačkou, řeže nás pilou...

@caramilla gratulujem k drobcekovi 😵 Neboj Mina si zvykne, je to zmena pre vas vsetkych.

@jitu22 s laskou to s nimi zvladnes 😉 niekedy je to riadne na nervy, u nas ma teraz tazke obdobie Elias - sendvicove dieta. Tiez si ponervacim, ale koniec koncov s nervacenim nic nevyriesim a vsetko ide lahsie, ked sa dokazem na veci pozriet s nadhladom a laskou, ze to nerobia, aby mi ublizili, proste si nieco riesi a ja mu s tym mozem pomoct. Len keby som sa na to dokazala vzdy tak pozerat a jednat 😀

@sufik1 10 mesiacov? To nejako bezi, ja ich mam zafixovane ako miminka 🙂

@caramilla malý je krásný buclínek 😵 i přes to, že je ho kusanec, tak je to pořád křehký drobek 😵 Pěkně si užívejte první dny a Jasmínka bude určo spokojená velká sestřička 😉

@jitu22 soucítím 😉 Já mám sice věkový rozdíl větší, ale zase to žárlení nám to komplikuje...zlepšuje se to,ale občas na mě jdou fakt mrákoty , člověk se musí obrnit a přežít 😀 Linda spí jen 1* za den cca hodinu, max-2hodiny, takže není oddechu😝

@caramilla blahopřeju, ten je krásný!!! Přeju hodně hezkých chvilek <3

@jitu22 ono to pomine, malá povyroste a budou parťáci. Ještě to mám docela čerstvě v hlavě. Ale jak píšeš, zatnout zuby.
Jinak ke zlobení a vzdoru. Já jsem různou četbou a přemýšlením došla k názoru, že když se v dětech ty špatné emoce potlačí, naučíme je nebrečet, nevztekat se, že se to s nima pak ponese do dospělosti a budou se vztekat, protože najednou budou moct.
Vidím to na DH, ten když mu něco nejde, tak se hned rozčiluje, velmi neefektivně.
A taky hned když se začne vztekat Filip, tak má tendenci mu to zakazovat a potlačovat. Ale ne pozitivním způsobem, ale negativním - přestaň, když nepřestaneš, nepůjdeš tam a tam, něco ti nekoupím.
Prostě to má odposlouchané ze své rodiny.
Taky mi nejlíp funguje uznání jeho pocitů, ale zároveň tomu nechat volný průběh.
Jinak Filip se vzteká vlastně furt, má cholerickou povahu, občas to bylo horší, někdy je to lepší, ale naučit se zacházet se vztekem je jeho a můj velký úkol. 😉

@caramilla gratuluju k mláďátku a taky že jsi to v porodnici hezky ustála... já si až teď uvědomuju, jaké jsme na tohle měla štěstí. Naše porodnice se prezentuje jako nakloněná přirozenému porodu (v tom tedy zase tolik vlastní aktivity nevyvíjí, se mi zdá...) a podpoře kojení. A to se mi tedy potvrdilo, jen jsem si myslela, že je to takhle všude, že je to normální. Syn se narodil o 2 týdny dřív, takže mohl být malinko slabší...a neuměl se vůbec přisát. Navíc neměl trpělivost, takže se ani moc nesnažil a hned se vztekal. V porodnici to nikdo nehrotil, zkoušeli jsme přikládat, nakonec jsem druhý den dostala odsávačku, ať zkusím, jestli mám mlíko...to bylo v pohodě, tak jsme začali dávat mlíko stříkačkou přes prst a stále zkoušeli přikládat. Z porodnice jsme šli jen o den později, aby se ujistlili, že syn dobře přibírá. Doma jsem ještě 5 týdnů odsávala a krmila stříkačkou (a přikládala...), než se syn chytil a začal pít sám. Pomohla mi laktační poradkyně z nemocnice, kam jsem pak zašla - hlavně psychicky. Poprvé mi zkontrolovala techniku a ujistila mě, že dělám všechno dobře, že jen záleží, jestli se syn chytne...a podruhé, to už začal pít sám, mě ujistila, že i když podle váhy nic moc nevypije, tak že vidí, že pije dobře, má plné bříško, je spokojený...takže mám vyhodit váhu a kojit a nic neřešit 🙂. Jinak naše dětská dr. hned na první návštěvě, když zjistila že odsávám atd... říkala, že se na to mám vykašlat, že se zbytečně ničím a mám dát sunar... kdyby byly takové v porodnici, tak asi nekojíme. Ale protože tam byly jiné, tak kojíme dodnes 🙂.

@saaralota to sa krásne číta 😵
@caramilla blahoželám ku krásnemu valibukovi a super pôrodu 🙂

moje vytvory-niesu dokonale,ale su moje 😵 .rifle a tricko su recyklacia 🙂

Baby, kto ma elasticku teplakovinu okrem Batani a posiela do SR? Dikes za radu

A este tak rychlovka pre kamoskinu malu, som vahala, ci si ich nenecham :o)

@laeela v tom s Tebou naprosto souhlasím. Hodně mi kupodivu pomohl nějaký řetězový post na facebooku ve smyslu "nehtějme po dětech, co nedokážeme sami". Byl tam bod Neříkej dítěti" "okamžitě se uklidni", to je úkol pro velmi trénovaného jogína. Já jsem holerik, hned vypěním,vztekám se, nadávám, naučit zvládnout svoje emoce pro mě bylo celkem těžké. Ani ne tak, že bych řvala a sprostěnadávala, ale naučit se vyklidnit vnitřně. Možná i proto, že ač oba rodiče jsou cholerici, vztekání se nám netolerovalo. Takže jsem se naučila, že řvát a nadávat je normální reakce na cokoli, ale přitom špatné. A navíc to z duše nenávidím, jako dítě jsem tím věčným křikem dost trpěla. Naučila jsem se vztekat a řvát uvnitř, což je ve výsledku mnohem horší. A odnaučit se to, to je proces na celý zbytek života.
Takže když se Vojta rozčiluje, vím velmi dobře, že říkat mu "zklidni se a přestaň řvát" a čekat, že se zklidní a přestane, je nesmysl. Sama se taky neumím zklidnit jen proto, že mi někdo říká, abych to udělala 🙂 Spoustu jeho vzteků chápu - když ho odnáším zprostřed silnice, kde si nutně potřebuje vrtat klackem ve výmolu, když ho odnáším z louže, protože jsem mu, blbec, nedala ven holínky ale tenisky, když mu kazím hru "zatluč sestře hřebík do hlavy". Racionálně to mám celkem zvládnuté, ale v těch konkrétních situacích pak kolikrát nezvládám, jsem unavená, hladová, nestíhám... Ale to všechny známe 😉

@jitu22 a jak to teda řešíš? mě se teď Ela vzteká /nebo spíš vztekle brečí/ a často ji říkám, že až přestane brečet, že uděláme tohle.... občas ji nechávám, ale většinou se k ní přidá i malej, Ela začne řvát ještě víc jak ho slyší-problém kůli kterému to začalo je dávno odstraněn a ona/oni pořád ječí. Teď když ji uklidnim, věnuji se jí a řeknu at přestane brečet, tak fakt po chvilce přestane-takže to je špatně a mám jí nechat brečet-nebo jen nezduraznovat to,že má přestat.

Já jsem flegmatik, takže její povaha )asi bude po tatínkovi trošku cholerik, ale to si nejsem jistá) mě občas překvapuje-já se vztekat neumím a když jo, tak na 95% vnitřně a i to se stává málo, to se spíš rozbrečím, když mě něco mrzí....

Rozjela se tu diskuze o výchově, já ráda čtu různé knížky a čerpám z nich. Kdyby to někoho zajímalo, mám album plné různých knížek a z těch nejlepších jsem napsala výpisky do článků. Asi nejvíc mě zaujaly knížky Respektovat a být respektován a Do nitra dětských emocí. Nebýt jich, tak vychovávám úplně jinak a nejspíš by to bylo o dost těžší.

@jitu22 ta druhá část příspěvku - jak u nás...taky chápu, že "kazím" hru, když zakazuju strkat prsty do zásuvky...chápu, že se rozčiluje....ale jinak moc nevím, co s tím. Snažím se zaujmout něčím jiným, ale na to už mi většinou neskočí...někdy z toho vyjdeme celkem se ctí, někdy je z toho scéna v parku, kdy si lidi musí myslet, že jsem to dítě někomu ukradla... 🙂.

@jitu22 Teď jsi mě rozesmála s tím hřebíkem do hlavy. Zrovna onehda se hrála podobná hra u nás, jakože počítáme sestřičce prstíčky a když se maminka nedívá, tak jí je ohejbáme do luku 😠 .

@saaralota U nás dost pomáhá tzv. uznání emocí. Řeknu, že ji chápu, že se zlobí, že nemůže něco dělat, že jí to zakazuji a nechám ji si pobrečet, vyvztekat. Není potřeba vysvětlovat, jenom tu emoci uznat, že má na ni právo. To odvádění pozornosti je v podstatě potlačování.