Dá se pracovat při miminku?

Ahoj, možná že už tady takováto téma byla či je, ale nenašla jsem ji. Mám 17ti měsíční dceru a přemýšlím o tom, že začnu pracovat, aspon na poloviční uvazek. Nejsem si ale jistá, jak to všechno zvládnout. K tomu ještě studuji na VS ale to nikdy neovlivnilo muj čas strávený s dcerkou. Je velmi společenská, ale nevím zda je moc brzo ji dát do soukromé školky i když by to bylo jen na dvě tři hodinky denně. Máte někdo zkušenosti? Finančně to zvládáme zatím ok, ale spíš jde o seberealizování a myslím si, že i malá potřebuje trošku změnu, ale bojím se toho. Prosím poradtě nebo napište svoje názory.
kacka.va
6. feb 2008
digysa: já si myslím, že záleží na tom, jestli se fakt dítěti věnují. Pokud jsou s ním jen doma a nevěnují se mu, tak ani 4 roky nepomůžou 😉
kacka.va
6. feb 2008
monatko: mně všichni říkali, že mně to v těhu taky přejde ty moje představy o práci doma, tak zatím mě to teda nepřešlo. Teď mi zase všichni tvrdí, že mě to přejde po porodu 😃
monatko
6. feb 2008
kacka, presne, ani mna to este nepreslo 😃 kedysi som nechapala, preco baba v 5.mesiaci uz nelezi a neodfukuje na gauci, no ale mna by zozrali asi mrle 😃 😃
monatko
6. feb 2008
minule ma zarazila jedna znama, ked sa ma pytala, ci sa ako tehotna nebojim tolko lietat na aute :-o :-o :-o
kacka.va
6. feb 2008
🙂
mem
6. feb 2008
poupe, kacka.va: ja taky kancelarska prace
jde to, nemela jsem moznost pockat po porodu jak to bude a za 2 mesice rict ja tu praci chci, riskla jsem to a zatim to jde. Jde o dohodu se sefem, pokud je normalni tak je to dobry.
Ohledne toho extremu: my mame takovou vedouci uctarny, poridila si druhou j´holcicku a bylo to presne tak, praci ji nesli uz do porodnice, no sileny A jeji nazory: dite nechat vyrvat ve 3 dnech, nenosit to se rozmazli, bla bla bla. Tak bych dopadnout nechtela.
Pokud si to nekdo srovna v hlave a skoubi to, tak proc ne.
Naprosto souhlasim s nazorem, ze pokud se mu venuju kdyz potrebuje a stihnu pritom praci, tak je to lepsi, nez se cely den doma "nudit" a koukat s nim treba jen na bednu.
charlinkaautor
8. feb 2008
mem tak to gratuluju, zvládnout takhle malé miminko a práci. Já si myslím, že jsou maminy které mužou být nonstop tři roky s děckem doma, ale já bych prostě nemužu. Už takhle studuju VŠ, dělám si státnici z AJ jinak by mi prostě ruplo v bedně nic nedělat a točit se jenom kolemplotny a plínke.
Monatko 🙂 co jsi řekla té babce hihi?? Já pracovala do osmého měsíce, 6 dní v týdnu 8 hodin a byla jsem spokojená.jak jsem šla na mateřskou tak to byla hruza, nuda.
berynka
8. feb 2008
Ahoj,
já si taky myslim, že by matka měla být s dítětem aspoň do 2 let věku. Sama si pamatuju, když mi byli tři roky a máma jednou za měsíc jela na víkend pryč a jak jsem se cítila hrozně 😞 .
Je jasné, že na mateřské je člověk dost vygumovaný a potřebuje občas změnu. Ale něco jiného je chodit jednou týdně na kurz keramiky, nebo na poloviční úvazek do práce. Já sama mám štěstí, že můžu pracovat z domova, tak to dohánim po večerech, když malá usne.
adetka
8. feb 2008
ja som chcela pracovat popri Mirke... vtedy, ked spinka... pripadne ju na stretnutia (cca. hodinku, dve v tyzdni) nosit so sebou... ale zistila som, ze som rada, ked Mimi spi... a ja mozem porobit nieco v domacnosti, pripadne si oddychnut...

aj ked.... peniazky by sa zisli... a aj rozhybat trosku mozog... ale asi pockam do jesene... kym bude Mimi dostatocne velka, aby som ju mohla dat na par dni v tyzdni do jasliciek (bude mat 21 mesiacov)...
sylvar
8. feb 2008
taky se přidám, já pracuji od října minulého roku, malé bylo 5. měsíců, když jsem nastoupila,jeden týden chodím do práce 2x, druhý týden 3x, chodím většinou na 6 hodin,ale znamená to, že v 8 vyběhnu z domu a ve 4 přijedu.malou hlídá babička.V práci jsem byla dohodnutá, že jakmile to bude možné, na část úvazku nastoupím.Bohužel jsem měla rizikové těhu od začátku, tvrdnutí břicha atd.tak jsem v práci brzo skončila, proto jsme se dohodli, že nastoupím, jak to bude možné,samo ne na úkor Sofinky.Dělala jsem sekretářku ředitele, tak že dost jeho věcí v mé hlavě a připomínat připomínat.Dělám to stále s tím, že je to teď náročnější,protože jak nejsem v kanceláři ckaždý dne, musím si dodatečně zjišťovat, jaké materiály přišly a znamenat si to do diáře a hlavy a hlavně včas nezapomenout připomenout.Ale vyhovuje mi to.Doma by mě trefil šlak, je to takový určitý relax v práci, najednou zapomenu na krmení, plínky...Ze začátku jsem byla ale nepříčetná a na malou myslela snad každou minutu a stále volala domů, jestli neřve, jestli mě nepotřebuje...
A co si budem povídat, 7600,- není nic moc :-p

Bohužel, občas si do práce musím udělat výlet i s malou,ale zase jsou tam kolegyně,tak když nechce být v kočárku, střídají se v nošení 😃 už mi bylo navrhnuto, že mi pořídí postýlku pro malou,ale to nechci, zatím chci chodit jen tak jak chodím,to stačí
berynka
10. feb 2008
V jeslích sebevědomí nevyroste
Institucionální hlídání batolat je zcela nepřijatená praxe minulého režimu, víme, jaké škody napáchala na dětech a na rodičích. Pokud někdo tvrdí, že v mezinárodním kontextu neobstojí pohled psychologů a dětských lékařů na škodlivost institucionální výchovy batolat, tak musí předložit kvalitní longitudiální výzkum (viz. Langmeier, Matějček)...
Společnost uplatňuje svůj vliv na vývoj rodin finančními toky. A zde, se obávám, je jádro pudla: prostě část ženské populace, která chce být matkami, se domáhá financování výchovy svých dětí státem, aby si mohla dělat, co chce, což se skryje za potřebu být zaměstnaná. Tohle fňukání je výsledkem státní výchovy fňukající generace. Prostě někteří lidé nechtějí vzít zodpovědnost za svůj život na sebe. Má-li vyrůst generace zdravých, sebevědomých lidí schopných řešit své životní situace, potřebuje k tomu v raném věku blízkou osobu, aby si byli schopni vytvořit právě ono sebevědomí a v dospělosti stáli na svých nohách.
Pro kojence i batole je rodina jediným skutečně bezpečným prostředím, kde se cítí doma a prožívá pocit jistoty a ochrany, kterou v tomto věku potřebuje. Pokud se naruší jeslovým či jiným zmatkem, člověk později prožívá nejistotu ve vztazích, nedůvěru a různé problémy v osobních vztazích.
berynka
10. feb 2008
Citace: Zápecová, Marie. Batole v rodině, potřeba, nebo přežité dogma? Psychologie dnes, leden 2008, s. 32-34. Praha : Portál, 2008.
beranek
10. feb 2008
Ahoj, přidávám se k těm, co by rády pracovaly 😉 Své dítě miluji, ale potřebovala bych řešit i jiné věci než co řeším každý den, prostě se trochu odpoutat od domácího stereotypu. Bohužel můj zaměstnavatel mi neumožní práci z domu nebo občasné docházení do zaměstnání. Nejlepší by byla práce z domova nebo chodit do práce třeba jeden den v týdnu, to by mi stačilo, ale kde něco takového vzít.... =-)
gedren
10. feb 2008
Ja to vidim podobne, maly dite bych do zarizeni rozhodne nedala, nedavam ji ani hllidat babickam, proste jsem rada s ni. Pracuju doma, protoze me moje prace desne bavi (Helenka si pritom hraje, ona je takovej samostatnej tvorecek, tak to mam jednoduchy), kdyz jdu do prace, beru ji s sebou. Mam teda samozrejme i stesti na typ prace, ze ji muzu delat z domu (delam vyzkum, a kdybych nedelala, tak v nasem oboru - informatika - proste vzdycky neco na doma sezenu).

Kdyby dite a prace skloubit nesly, treba kdyby byla Helca nemocna nebo kdybych musela nekam casto chodit a bez ni, tak ma u me jednoznacne prednost dite, v zivote se napracuju az az, ale ona uz nikdy nebude takhle mala a nebude me tak potrebovat jako ted.
beranek
10. feb 2008
Jo, a odešla jsem 6 týdnů před porodem na mateřskou a myslela jsem první dny, že se doma zblázním. Prostě jsem byla zvyklá na aktivní život v práci a najednou nastal klid a pohoda a já jsem z toho byla špatná 😃 Dva týdny před porodem jsem už ale byla víc unavená, tak jsem to i přivítala, že si lehnu během dne, to bych v práci nemohla 😉 😃
kyri
10. feb 2008
moje zkušenost:

práci jsem měla domluvenou i na dobu po porodu - lektrování práva na sš - a byla jsem ráda, že něco budu dělat, ale ještě 4 měsíce po narození dítěte jsem byla tak vyfluslá častým kojením a nevyspáním, že představa, že budu cca 1-2x týdně hodku a půl ještě kočírovat třídu puberťáků, navíc se ještě doma chystat na přednášky v čase, který vlastně nemam, a když ho mam, tak radši relaxuju nebo spim, páč jinak bych to opravdu nedala, mě vedlo k tomu, že jsem s tím sekla...

teď se chystám zase do školy (teda, asi až od září, ale do tý doby bych měla zmáknout nějaký seminárky :-N ) a na praxe a stáže, tak se těšim, čím je dítě nezávislejší, tím jsem z možnosti nějaký práce nebo tvůrčí činnosti víc nadšená 😉
gedren
10. feb 2008
Jo, to ja jsem byla taky prvni mesice po porodu totalne vyflusla, hlavne z permanentniho kojeni. Takze jsem uvitala, ze jsem na ty matersky, a tudiz veskera prace, co delam, je jen na bazi dobrovolnosti 🙂 Kdyz mi v tom pul roce Helci skoncila materska, tak uz jsem byla trochu pri sile, tak mi to presne takhle vyhovovalo, ze jsem z obcasny prace presla na poradnou 🙂
elly
10. feb 2008
Tak ja jsem taky nasoupila do prace uz 2 tyden po porodu...u nas je to jine..mamem vlastni firmu, takze to nikodmu nepusobilo problem.. a casove se to da taky zvladnout....muj syn odmalicka spinka...zadne problemy s nim nejsou, takze je to fajn a kdyz potrebuju volno, tak ho mam....jinak ze zacatku je to fuska vsechno zkloubit dohromady..prace, krmeni, domacnost..ale casem se to da zvladnout..ja bych doma byt nemohla......sice az bude Mike starsi tak uz budu delat jen na pul uvazku, abych no neosizovala a mohla se mu venovat..... 😉
charlinkaautor
10. feb 2008
Sylvar. to je pravda, že 7600 CZ není moc. Ale představ si, že je to jmění oproti 4400 SK, co se dostává tu na Slovensku. Maminy to tu mají jednodušší zda do práce nebo ne,protože dost často je tahle směšná cena rodičovského příspěvku donutí. 😞
sylvar
10. feb 2008
charlinka, to je děsný :-p mě udělal zaměstnavatel podmínky, tak jsem se na pár hodin vrátila, vyhovuje to nám všem x-) nechodím denně,já mám nějaké korunky, babička si užije vnučky, když jí ale není dobře nebo pláče, protože samozřejmě vycítí, že odcházím, zůstanu dokud se nezklidní, od uplakané neodejdu nikdy, jednou by si mohla vzpomenout a brát to jako že jsem se jí nechtěla věnovat.pro jesle určitě nejsem, ani pro paní na hlídání,ale když to někde jinak nejde :-|
mem
10. feb 2008
Já mám taky štěstí na dobrou dohodu v zaměstnání. Ale hlavně: malá je hodná a od 1 měsíce už spí skoro celou noc, takže se mi ten její režim a skloubení práce a domácnosti povedl. Přiznám, že na začátku jsem byla mimo a než si to nějak zvykla, byl to mazec. Jen doufám, že to takto vyrží, co já vím, za chvíli se jí to přehodí a budu režim hledat znovu 🙂)
Každopádně všem přeji v práci při mímu hodně zdaru, je to celkem dobrej ventil
balsiger
10. feb 2008
ahojda vespolek...tak ja jsem v patek po 6mesicich zacala znovu pracovat. dcerce bude brzo 5mesicu...delam na polovicni uvazek, malou mi hlida sousedka v dome, jelikoz moji rodice jsou 1000km daleko a tchyne jeste maka na plny uvazek...zijeme ve svycarsku,tady stat matku podporuje 80% z platu plnych 89dni od porodu...a pak nazdar bazar :-p ,starej se sam...chodim na 2.5dne, nastesti si prac. dobu muzu sama usporadat,jak se mi to hodi...
bramburka
10. feb 2008
no já myslim, že je rozdíl se dítěti věnovat a věnovat. Pokud někdo věnování říká tomu, že dítě oploží do ohrádky a 2 hodiny se pidlí s píglováním oken a pod...tak já nevidím důvod proč to nevyužít pro seberealizaci v práci, samo jen na kratší úvazek. Já osobně už doma blbnu, na MM jsem zlá, nebaví mě strašně uklízet a vařit ale baví mě si hrát s malou. Chci si pořídit paní na výpomoc, sama budu raději dělat práci co mě baví a ve zbytku dne se věnovat -malé. Chci chodit na 1 den v týdnu, takže myslím, že Xenušce kklidně 1 den s tatínkem , babičkou nebo dědou neublíží!!!!
digysa
11. feb 2008
Kacka.va: Mas pravdu, je rozdiel sa "venovat" a "venovat"....Ja som mala na mysli to prave- "venovat sa dietati".... Ja a moj manzel sa venujeme synovi velmi, ci uz po mentalnej alebo fyzickej stranke

A tiez si myslim, ze nie som nejaka "krkavcia" matka, ked som hned po par dnoch nastupila do prace.....pretoze, tie 2 hodiny cez den, ktore som venovala praci, sa velmi lahko daju zabit telefonovanim a pozeranim TV....

Ale budme zase spravodlive a zamyslime sa, ze nie vzdy sa babatko narodi v tom najlepsom case...ak ma zena robehnutu karieru a "prihodila sa nehoda"...tak si myslim, ze to mierne zanedbanie a najatie si opatrovatelky je podla mna 100 krat lepsie ako ist na potrat. Niekedy sa treba zamysliet aj nad okolnostami....niektore mamicky by aj chceli byt s detmi a nemozu...
poupe
11. feb 2008
vstoupim vam do toho,mam jiny problem,chci pracovat,ale nevim kde,mate tipy?pracovala jsem samozrejme,ale u velky firmy,takze me v praci zastoupi,ale kde si privydelat,poradte
bramburka
11. feb 2008
já pujdu k svému zaměstanavateli, ale zkus třeba se zamylet co umíš co by mohlo zajímat jiné maminy. Dá se optom služba nabídnout mateřskému centru a chodit učit, at uz jsou to jazyky, počítače, ruční práce, sport nebo se tam dá jít i vypomáhat s hlídáním dětí při kurzech. Pak mě napada, já třeba dělala brigádu v baru, dá se tam jít jen na odpolední, ale to asi moc zábava není, spíš pro ty, co potřebují peníze...
bramburka
11. feb 2008
na www.jobs.cz je sekce brigády, jsou tam i ruzne jednorázové přivýdělky pro maminy na mateřské, např. různé výzkumy a tak. Jukni tam do sekce brigady pro studenty.
poupe
11. feb 2008
diky moc
sylvar
11. feb 2008
no já jsem též názoru, že malé určo neuškodí být dva tři dny v týdnu s BABIČKOU, já se realizuji,nic nepřeháním, na úkor malé nikdy nic, protože jsme ji chtěli a milujem ji.chodíme s ní oba na plavání, za dětma kamarádek, povídáme,hrajem si...
s prací já neporadím, pač jsem nehledala, vrátila jsem se tam, kde jsem před nástupem na MD pracovala...
digysa
11. feb 2008
Tip na pracu doma: mam kamosku, ktora ma dalsie mamicky kamaratky a varuje im deti, v jej dome. Je ich asi 5 + 1 vastne a celkom dobre si zarobi.

Začni písať odpoveď...

Odošli