• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Ovariálny hyperstimulačný syndróm - OHSS

7. júla 2017 
IVF už taky nikdy, ale na druhou stranu jsem ráda, protože bychom třeba neměli žádný děti.
2. jan 2013 o 11:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo -Tak jak je?
3. jan 2013 o 07:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Stále stejné,nekončící bolesti a plné břicho. Váha o kilo víc, v pase stejně. Hodnoty v krvi stejné, Je to nekonečný příběh.
Když Tě pouštěli z nemocnice, tak jsi měla ještě pořád velké břicho? Kdy to opadlo?
Vím,že máš asi jiné starosti a já Ti pořád držím palečky. Dobře, že je u Tebe připravena varianta císaře, jen žádné rizika!
Určitě to dobře dopadne . Já jsem tu dnes 25 den a jen se bojím, abych tu nebyla víc než měsíc. Už i tak mi z toho hrabe.
3. jan 2013 o 14:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo -vydrž bude se to zlepšovat, máš tam asi víc vody než jsem měla já. Když mě pouštěli, tak tam ještě nějaká voda byla a když jsem šla ke svoji gyn, tak ta měm chtěla hnát hned zpět, ale ona mě neviděla na začátku, ale měla strach. Držim palečky, tak občas písni- jak je, ale určo už bude jen líp. Já jen nechápu, že ti ten ET vůbec udělali- ta Dr. musela být pěkná kráva - s prominutím, mohla jsi jít o něco později a nemuselas takhle trpět
3. jan 2013 o 15:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Tak to jsi vystihla přesně. Můj stav hlavně zavinila ona. Dělala mi ještě před stimulací punkci cysty. Ta cysta se mi udělala při stimulaci v předešlém cyklu a já jsem se už tenkrát ptala, jestli to není nějaké riziko, když mi stimulace vyvolává vznik cyst. Pani dr. to ale jako rizikové nepovažovala a po punkci té cysty jsem hned musela začít stimulovat. I když na ultrazvuku bylo vidět úrodu oocytů a vajíček, přesto mi stimulaci zvýšili.Měla jsem už tenkrát bolesti v břichu a cítila jsem se nafouklá, ale jen jsem se dozvěděla,že mám více pít. Když mi odebrali vajíčka, musela jsem zůstat na pokoji CAR přes noc, byla jsem v té budově sama, všichni po skončení prac. doby odešli domů. Cítila jsem se blbě, břicho už dost nafouklé, při kontrole ale paní dr. - vše v pořádku a nevadilo ji ani, že zvracím. Dokonce na mou otázku, jestli nemohu mít ten syndrom řekla klidně, že ho už dávno mám a že ET tomu nevadí a klidně mi ho udělala, já jsem znovu zvracela a byla jsem
úplně grogy - poslala mě do nemocnice a tam se OHSS rozjel na plné pecky.Byla to fakt kráva nebeská.
A co ty,Peťo,pořád je maličké v klidu?Druhý porod je prý většinou rychlejší a také porodní cesty se už jednou roztáhly, tak to možná půjde hezky. Moc Ti držím palečky a hlavně ať jste oba s mimi zdrávi!!!
3. jan 2013 o 17:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo -dík,zatim se nic neděje, v sobotu mám další kontrolu. a kde jsi byla v caru? Normálně bych si šla na ní asi stěžovat :angry: . Co dcera jak to snáší? Já byla úplně hotová, když jsem do té doby s malým byla denně a ted jsem ho neviděla každý den a když tak jen na chvilku.Doktoři mě měli asi plný zuby, protože jsem furt řvala, že už chci domů. Strašná nuda v tom špitále a jídlo jejich už jsem nemohla ani vidět. Hlavně vždycky nějakej dr. mi slíbil, že mě pustěj a druhej pak zas, že ne, tak to mě vždy rozbrečelo. Já měla pak i jaterní testy blbý. Taky jsem ze začátku ležela na gyndě a tam chodili skoro všochni na potrat- to byl taky paradox- my skoro umíráme abysme mohli mít děti a jim se to nehodí, tak jdou na potrat, ale to je život. a srdíčko už je? Přeju ti, hlavně at má všechno dobrej konec, když už tak musíš trpět.pa
3. jan 2013 o 18:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jsi zlatíčko,Petro. Víš, já jsem na pokoji sama a gynda,gde ležím byla o svátcích prázdná, teď ani nevím, protože na jiné pokoje nechodím. Jsem ráda,že mám notebook a můžu přes skype volat domů a nebo k našim. Co se týče mé holčičky, tak to je pro mně největší problém, větší,než samotné bolesti a trápení s OHSS.Ještě nikdy jsem nebyla bez ní ani pár dnů.Je to o to víc šílené,že jsme teprve krátce přestěhované - v domě mého přítele a jeho maminky. Naštěstí oni jsou zlatíčka a myslím,že se o malou starají dobře.Jenže já jsem s ní vždycky byla každý den a teď si připadám,jako bych žila jen z poloviny.Začala chodit do první třídy a to byl hlavní důvod urychlení přestěhování do jiného okresu, nechtěla jsem, aby v průběhu školní docházky měnila školu.Já z toho úplně šílím,že nemůžu být s ní a že mi nebylo dopřáno s ní strávit první vánoce v novém bydlišti.Jsou to stressáky jak blázen a já už fakt nemůžu vydržet tady v nemocnici. V Caru jsem byla v Olomouci,ale blíž bydliště byla pobočka tohoto Caru v Polance n.Odrou, tak mi doporučili chodit tam. Lékaři se tam střídají jako ponožky a vlastně to jde jak na běžícím pásu - o nějakém individuálním přístupu k pacientce nemůže být ani řeči. Já bych se moc chtěla dostat do pozitivní nálady, ale nejde to.Je to už přespříliš dlouho a já potřebuji vědět,že je to na konci a že během několika dnů půjdu domů.Vězně pouští na amnestii a slušní lidé trpí bez naděje,že v krátkém čase půjdou domů.Pořád dokolečka dokola - vydržte.Jak to ale mám vydržet. Jsi neuvěřitelná, že tak krátce před porodem ještě dokážeš psát a potěšit svou účastí. Moc Ti děkuji. Srdíčko ještě nemá ozvy, asi je to brzy. ET byl 9.12. a já nevím, jak se počítá u mimi, kolik má týdnů.Snad při tom protrpěném pobytu v nemocnici vše dopadne dobře a budou i ozvy.......
Překvapilo mně,že sis nenechala říct pohlaví mimi - to máš tedy výdrž, já bych to nedokázala. Ale na druhé straně je stejně nejdůležitější, aby to bylo zdravé.Vypadáš na fotečce moc sympaticky a jsi veselá, asi,že máš malého u sebe.
Určitě se na sestřičku nebo brášku těší.Moje malá ještě o možném přírůstku nic neví, nechci nic zatím říkat, protože se mi zdá, že je ještě přede mnou velký kus cesty, než bude nějaká jistota.
Zdá se mi to všechno takové smutné, při prvním těhu jsem si to vychutnávala a teď nemám ani příležitost se trošku
zaradovat, břicho bolí, neklesá,přítel i malá daleko a i když jsou tady,tak to je stejně takové nemocniční neveselé.
Přeji Ti dobrou noc. Pa!
3. jan 2013 o 21:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo - jsem ráda, že tě aspoň trochu můžu potěšit a zvednout třeba jen o malinko náladu, protože všechno co prožíváš- jsem prožívala také. Máš to o něco horší s tím přestěhováním, školou a vánocema, ale věřim, že malá je šikulka a vše dobře zvládla. hlavně, že přítel s maminkou jsou skvělý, ale chápu tvoje pocity.Taky jsem tam chodila jak tělo bez duše- možná by nebylo špatný, kdybys byla s někým na pokoji a mohla si popovídat- líp to utíkalo- než jen tv, čtení atd. Zkus opravdu myslet na to, že třeba za týden budeš o kus dál- jde to hrozně pomalu, ale jde a já si myslim, že psychika půl zdraví. Já zas řešila co s Tomem- manžel si bral ošetřovačku, která šla jen myslím na 9+dní, pak musel na 1den do práce a zase na ošetřovačku. K tomu ještě podniká a chodí až večer domů- takže komplikace- musely se zapojit i babičky. Jen nechápu, jak by to měl člověk dělat, když bych musela být ve špitále třeba půlku těhu. sociální systém v tomhle státě fakt hadr. Nemluvě o tom- co pak dostal za peníze, ale čert vem prachy.
Jinak pohlaví jsem si říct nechala, taky bych nevydržela a čekáme druhýho kluka- bude to Adámek- moc se na něj těšim, jak bude vypadat, ale toho porodu se děsim snad víc než u prvního.strašně jsem chtěla holčičku, trošku mě to mrzí, že nebudu česat tu panenku a kupovat krásný šatičky a kočárky atd, ale hlavně, že se aspoň zadařilo. Zas je to kvůli věcem praktičtější a jak říkám, maj to chlapi v životě jednoduší. Budu si muset počkat na nějakou vnučku. Nebo se chodim pomazlit k ségře - ta má 2 holky :slight_smile: .
Jinak jestli se ti špatně leží a spí, tak mě hodně pomohl kojící polštář, že jsem si vypodkládala to břicho. Jinak jestli bych mohla ještě v něčem poradit, tak napiš.
Hezky se vyspi a moc na tebe myslim a říkej si, že každý den jsi o krok blíž k domovu.
Ještě se chci zeptat- co všechno ti dávaj za léky a jídlo, jesli můžu?
3. jan 2013 o 21:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
3. jan 2013 o 21:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Náš Tomik.
3. jan 2013 o 21:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Toník je super,vypadá starší a je moc roztomilý. Já jsem dnes opět připojena na infúzi, přibrala jsem další kilo a další 3cm v pase. Uplynuly 4 týdny mého nemocničního pobytu a dnes mi pan dr oznámil, že je to ještě na dlouho, že některé pacientky byly se syndromem v nemocnici i 3 měsíce. Jsem úplně hotová.Prostě na syndromy nestačí, neumí to. Velmi lituji, že jsem trošku víc neuvažovala při výběru CAR. Nejlepší jsou ta, která mají přímo fakultní kliniky a v případě komplikací je pacientkám poskytnuta opravdu odborná pomoc. Mám po náladě jsem na dně. Moc Ti držím palečky, alespoň Ty ať to zvládneš super.Pa.
4. jan 2013 o 13:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo a jaký máš výsledky bílkovin- jestli špatný- což je pravděpodobný, tak by ti měli dát doprčic ten albuminNapíšu ti moji léčbu- samozřejmě nejsem Dr. a měli by se řídit KO, jak často ti dělají krevní obraz- mě ho dělali asi každý 3 dny, dostávala jsem normoš infuse na zavodnění- 2x500ml/den, poté asi 3 s tim albuminem, když už ta bílkovina byla špatná. Nějaké tablety i na játra a večer vždy injekce na ředění krve. každý den - tvaroh nebo něco podobného k snídani.Bohužel na dlouho to je- to mi taky říkali. Já teda chodila do gennetu v Liberci a pak ležela v jablonecké nemocnici a dobrý. Zajímalo by mě čím tě fakt léčí?
4. jan 2013 o 13:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jo a kontrolovali i příjem a výdej moči za 24h
4. jan 2013 o 13:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49
Tak začnu tím močem a tekutinama, to je stejné, také měří moč z 24h a pití podle čárek, které dělám za každou vypitou skleničku.Dostávám znovu tu infuzi na zavodnění ráno a večer - tak to dělali celou dobu až do toho kolapsu s tím ucpaným katetrem v krku - to mi infuzi vytáhli a dnes ji znovu zavedli, již ne do krku, ale do ruky.To je tedy taky stejné.Albumin mi dali po první punkci. O tu jsem prosila - měla jsem 111 cm v pase ( skoro dvojnásobek).Na ředění krve mi také něco píchají- každý den do nohy.KO berou jedenkrát týdně a také dělají UZ břicha. Ozvy ještě nejsou, ale dnes mi říkali, že těhotná jsem určitě, tak nevím,podle čeho to hodnotí.Po první punkci jsem spadla váhově dolů a radovala se , jen ale dva dny, pak už břicho natékalo znovu a po pár dnech jsem měla břicho ještě větší, než před punkcí. Jenže mi další punkci nechtěli dát, až se břicho nepředstavitelně nafouklo a ztuhlo, nateklo do zad a já nemohla nic -ani ležet na žádné straně, ani se ohnout do sedu - museli mi dát znovu punkci, ale z rány po punkci uteklo během dalšího dne velmi hodně tekutiny, celkem i s punkcí přes 5 litrů.Opět úleva, ale ani při poklesu bílkovin jsem nedostala albumín, pak přišly ty třesavky a vysoké horečky,dávali mi paralen a pak prášky na uklidnění. Zvracela jsem a sesypala - pak teprve zjistili, že katetr ucpala krevní sraženina - rychle ho dali pryč. Od té doby žádné infuze, jen antibiotika a injekce na ředění krve. Tak nevím, když to tak popisuji, nevypadá to, že mě léčí špatně, jen nechápu, proč stále a stále se vytváří ta tekutina v břichu a já se zase přestávám hýbat a bolestí nespím. Přece po čtyřech týdnech bych už měla mít to břicho trošku menší.A hlavně ta jejich předpověď, že tu budu ležet 3 měsíce, že takový případ už tu měli. Já nemám pocit, že by se ten syndrom u mne neměl zvládnout jako u všech do měsíce.Mám jen výpotek tekutiny v plicích,
dýchám ale bez větších potíží. Srdce a ledviny jsou v pořádku. Víš, co mi dr. řekl. Že úspěšnost jejich léčby je v tom, že žiju. Když si vzpomenu, že mě přes tu sraženinu v katetru mohli zabít, tak o úspěšnosti léčby pochybuji.
Ale nechce se mi věřit, že bych tu měla být třeba ještě měsíc, tak týden, po pěti týdnech přece musí umět člověku pomoct, aby mohl jít domů. Péťo, ty nemáš chybu, stále v pohodě, nic se neděje? Adámek si v klidu počká na svůj čas.
Hlavně,ať to pak jde jak po másle. V těhotenství jsi už pak po OHSS neměla žádné problémy?
4. jan 2013 o 15:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Ještě se Tě chci zeptat, Péťo,jak to bylo u Tebe s tou punkcí - měla jsi to břicho hodně hodně napnuté při strašných bolestech nebo ti tu punkci dělali ve stádiu, kdy břicho bylo sice velké, ale nebylo napjaté úplně k prasknutí.
Já už mám potřetí maximálně napnuté břicho,jsem jak golém. A další punkce se nedočkám, to fakt přes víkend nemůžu vydržet.
4. jan 2013 o 16:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo - ahoj u nás se zatim bohužel nic neděje, byli jsme na nákupu jídla a jsem k.o. - Tom neskutečně zlobí, tak jsem hotová a od 5 ráno už nespim. Jinak to vypadá, že léčba je podobná, ale zajímalo by mě - kolik máš ty bílkoviny- jestli jsou na spodní hranici, tak by ti měli dát ten albumin- 1x v tvém stavu si myslím, že je to málo, když já jsem to neměla tak strašný a dostala jsem asi 3. taky nechápu proč se nelepšíš- mělo by se to opravdu zlepšovat. Punkci mi dělali 1x- když už jsem se nemohla ani hnout a opravdu ta bolest nešla vydržet, ale říkali mi, že čím míň se to bude punktovat, tím líp, takže jak píšeš ty- 2dny úleva a pak se to opět začalo plnit- bylo to taky hnusný, ale snažila jsem se to vydržet, aby už punkce nebyla nutná a pak nastal zlom a začlo se to zmenšovat a bylo líp. Vypunktovali mi 3l. Jestli zabral ten albumin fakt nevim. Jinak těhu usuzují z toho, že se to právě nelepší, ale spíš horší a takhle se ti to rozjelo, protože kdyby těhu nepokračovalo, tak budeš lepší. Ty hormony co se v těhu tvoří ten stav zhoršují. ještě se zeptám- zaváděli ti 1 nebo 2 embrya- aby jsi třeba nečekala dvojčata. Po 25 dnech mě pustili a manžel musel zůstat ještě aspoń týden se mnou doma- nezvládla bych se postarat o prcka, člověk byl jak moucha. Pak už těhu ok- břicho bylo od začátku větší, ale jinak dobrý. Až teď v listopadu jsem 3 dny krvácela a byla opět ve špitále, ale to bylo spíš tim, že mám nízko placentu.

Opravdu to musí být hrozné, strašně ráda bych ti pomohla, ale nevim jak. Zkus se zeptat na ty bílkoviny a ten albuimin- bohužel jiná léčby na to opravdu neni. Dostávala jsem injekce na bolest, ale ty nepomáhaly.Mysli hodně na mimi co nosíš v bříšku, že to děláš pro ně. To mě drželo nad vodou, že jsem věděla, že je spoň to těhu ok.Opravdu na tebe moc myslim a držim palečky, včera jsem tu skoro brečela, jak musíš trpět. Je to hnusný, dlouhý a bolesti neskutečný, ale zvládla jsem to, tak věřím, že to dokážeš též. A až se uzdravíš, tak bych normálně tu Dr. z caru žalovala nebo si na ni nejmíň stěžovala a udělala jim tam pěknej humbuk.
4. jan 2013 o 19:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Jsi super, jak mě dokážeš povzbudit,moc Ti děkuji.Sestra mi říkala,že na hodnotu bílkovin se mám ptát dr.,ale já se ptám vždycky při vizitě, jenže dostávám neurčité odpovědi - není to až tak špatné,trochu se to lepší, hodnoty jsou stejné.Bílkovina je údajně na spodní hodnotě,ale prý není nutno dávat albumín. Přesná čísla hodnot ale nevím a asi by mi je tu nikdo neřekl. Mamka včera dělala trošku humbuk u primáře a já mám pocit, že už mě tu nemůžou vystát. Na druhé straně zase by to mohlo pomoct v tom, aby se mě snažili zbavit a já mohla jít brzy domů. Péťo, já dnes mám pocit trošku lepší,než včera a jsem ráda, že nejsem úplně na prasknutí. Není to nějak výrazněji lepší, jen jsem ráno dokázala i trošku snídat, což je výkon.Jsem ráda,že jsi mi to popsala u Tebe, taky myslím, že ta druhá punkce mi sice krátce pomohla, ale tím velkým úbytkem - z břicha to teklo druhý a třetí den hodně a ubyla jsem přes 5 litrů.To byl asi moc velký úbytek a tělo zase na to reaguje větší tvorbou tekutiny. Možná ale,že včerejší infuze pomohly k tomu, že dnes je to malinko snesitelnější - včera jsem byla už skoro na konci sil. Je to sice pořád jak na houpačce, ale věřím tomu, co píšeš, a pokusím se vydržet tak, abych nemusela mít další punkci. Včera při vizitě říkali, že mi můžou dát příští týden propustku na dva dny podle toho, jaké budou hodnoty při odběrech. Ale když jsem byla tak na prasknutí, skoro jsem to brala jako provokaci,cožpak při takovém napjatém břichu a bolestech mohu jet domů?Dnes už to vidím trošku pozitivněji. Včera jsem moc nedokázala pít, dneska je to lepší. Chtěla jsem se zeptat,Peťko,jestli je pravda, že začátek zlepšení se projeví zvýšeným čůráním, že prý tak začne odcházet tekutina z břicha. Já zatím nic takového nepozoruji.
A ještě jeden dotaz, došlo vůbec po odeznění OHHS k poklesu bříška, nebo to bříško už zůstalo a jen se vyšším těhotenstvím zvětšovalo?
Jinak Tě opravdu obdivuji, jak v době termínu porodu kmitáš do obchodu a ještě máš na starosti malého. Je to sice
určitě zdravé a dobré pro porod, ten pohyb, ale i tak, ten strach,že Ti to začne někde po cestě,to chce fakt odvahu.
Já jsem malou rodila v neděli na 1.máje, takže má každé narozeniny volno. Porod byl bez komplikací, jen se malá
průchodem přes porodní cesty nalokala plodové vody a pak několik dnů hůř pila, pak se to spravilo.Celé miminkovské období pila super, dobrý jedlík se s ní ale nestal. Uvidíme, co mě čeká teď a jak vše dopadne. Tebe také moc moc držím palečky a myslím i na Adámka, jak je mu asi u maminky dobře a jak si v bříšku zatím prima vegetí...
5. jan 2013 o 14:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo - to jsem ráda, že je aspoň o trochu lépe a věřim, že už bude jen líp, trpěla jsi už dost. Jinak s tím čůráním moc nevim, ale myslim, že cca co jsem vypila- to jsem vyčůrala. Jinak s tou propustkou si myslím, že to neni až tak moc dobrý nápad, vím, že psychycky by ti to asi pomohlo, ale stejně budeš jak moucha a nebude ti moc dobře a aby se ti to pak ještě nezhoršilo, ale uvidíš- hodnotím to podle sebe, když mě pustili domů, tak to nebyla žádná sláva.
Bříško zůstalo trochu zvětšené- cca na 3 měsíc.

Máš zavedený jedno nebo 2 embrya?

Jinak jsem dnes byla na kontrole a stále nic, už jsem taky docela unavená, valim se jak koule a nejvíc mě vyčerpává Tom, protože neskutečně zlobí. Po večerech už tu kolikrát lezu po 4. Nemůžu moc spát, dnes jsem od půl 5 vzhůru.Občas už kontrakce jsou, ale nepravidelný. Další kontrolu mám v pondělí, tak jsem zvědavá.
Dneska jsme byli v bazénu, já teda na Toma a manžela čekala v pizzerii, tak to docela uteklo.Je to teď hrozný- nedá se s dětma nic kloudně dělat- venku hnus- doma jen zlobí, jak já přes ty zimy trpim.

Přeju hezký večer a dobrou- pokud možno bezbolestnou noc a určitě se zase ozvi- budu se těšit.
5. jan 2013 o 20:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Ahoj,Péťo, včera jsem to zapomněla napsat - zavedli mi 1 embryo ,nechtěla jsem riskovat dvojčata, i když mi říkali,že jedno embryo na první pokus je pravděpodobnost velmi nízká,že otěhotním.Podle toho břicha to vypadá,jako bych tam měla celou rotu embryií.... Dneska se cítím stejně jako včera, břicho neubylo ani váha, ale já už jsem vždycky ráda, když nepřibudu, to považuju za úspěch. S tou propustkou si to myslím stejně, jak píšeš, raději ať mě pustí pak- už definitivně, až nebude žádné riziko zhoršení, snad se ten den D blíží. Nejvíc se těším na malou, i když spolu mluvíme přes Skype, moc mi chybí. Můj partner je takový domácí kutil a spíš tráví více času v dílně, kde opravuje auta, než by měl čas na zábavu. Zajít na bazén nebo bruslák, na to on moc není - to po něm ani nemohu chtít, já jsem ráda, že se aspoň o malou postará tak, aby byla v pohodě a zatím to zvládá dobře a naštěstí je tam také jeho maminka.
Taky nemám to hnusné blátivé počasí ráda, raději krátkou ladovskou zimu a dlouhé teplé léto,to miluju.
Pořád mi nejde do hlavy, proč to břicho už trošku nespadne, to je nekonečné čekání.... Peťko, tebe se prostě do toho špitálu nechce a Adámkovi už vůbec ne. Ani se nedivím. Ale zase na druhé straně si moc dobře vzpomínám, jak jsem už chtěla mít porod za sebou a také jsem si musela trošku počkat.Říká se,že se přenášejí holky, ale byl to spíš špatně vypočtený termín. Tebe držím palečky pořád a zírám, jak stále někam chodíš, jsi hodně odvážná, ještě že máš manžela nablízku. Jestli už se ale ozývají nepravidelné kontrakce, tak to může brzy vypuknout. No hlavně, aby jsi to krásně ustála, ale podle Toho,co už jsi všechno zažila, to určitě zvládneš perfektně. Co bychom všechno nevydrželi pro ty naše potomky..... Moc Tě zdravím a moc moc držím palečky....oběma a hlavně ať jste zdraví!!!!
6. jan 2013 o 15:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo - ahoj, tak to jsem ráda, hlavně, že se to nehorší. Já když se měřila, tak mi pak ubýval cca 1-2cm v pase za den, ale chce to měřit ve stejnou dobu- nejlépe hned ráno a na stejném místě. Jinak já pokaždé měla 2 embrya a zůstalo vždy 1.
A chodí přítel s malou za tebou na návštěvu?
No mě se do špitálu chce, ale Adámkovi asi ne. Dneska v půl 3 mám kontrolu, tak až pak bude čas, tak dám vědět, jak jsem dopadla.
Včera odpolko jsem poslala manžela a Toma k babičce a já tady uklízela skříň a odzddobovala strom a vánoční dekoraci. Ještě bych potřebovala do porodu vyžehlit a založit manželovi papíry do účetnictví. Pak se vrátili, Toma jsem převlíkala do pyžama- jemu se zas něco nelíbilo, tak mě fláknul mašinkou přímo pod oko až mi to tam rozsek. Tak dostal tak na prdel až mi ho bylo líto, ale strašně mě to bolelo. Já vůbec nevim proč je takovej, jinak je moc chytrej a šikovnej, ale opravdu strašně zlobí. Řve, vzteká se , do všech a všim mlátí a já už jsem zkusila všechno možný a nic nepomáhá. Je strašně živej a divokej. občas mi přijde. že se chová jak magor a nemůže být 5 minut za den normální. Předstva, že tohle udělá Adámkovi mě děsí. Před tím bazénem jak jsme byli byla taková kašna a jeho nenapadne nic jiného- než do vody strčit nohu, že?Ještě, že jsem mu koupila tak drahý a nepromokavý boty. No prostě děs s nim teď- pořád ho musim někde honit- což už mě teď značně vyčerpává. Taky teď řešim jestli mu nezrušit polední spaní- večer mi usíná až kolem půl 10- což mě docela štve, ale zas si to neumim představit, že si za celej den od něj chvilku neodpočinu, tak nevim.
Promiň, že jsem to tady na tebe tak vychrlila, ale dost mě jeho chování trápí. Hezký den :wink:
7. jan 2013 o 07:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj,Péťo, už jsem ani nemyslela, že se ozveš a ty jsi mne zase tak mile překvapila.U mně je to stále stejné, stejné bolesti, stejné nevolnosti, stejné břicho. Návštěvy mám, můj partner se mnou víc mluví po telefonu, na návštěvy chodí s malou, jenže je to tady z mého bydliště přes 80 km, tak já nejsem pro, aby jezdil s malou takovou dálku, bývá ji v autě špatně a já dávám přednost tomu, aby se věnoval malé doma, se školní přípravou to také není jednoduché a navíc partner má druhé zaměstnání ve firmě,poskytující půjčky, a tak tolik času na přejíždění nemá. I rodiče jsou pracovně vytížení, ale jezdí za mnou,jak mohou.
Ještě jsem chtěla k tomu Tomíkovi. Ve školce říkaly učitelky, že děti celkově jsou živější a skoro každé druhé je hyperaktivní. Údajně je to ovlivněno celkově přechemizací stravy,zhoršením kvality ovzduší,půdy,vody atd. - tělo na to
reaguje alergiemi, atopickými ekzémy, ale také vysokou aktivitou a divokostí,často špatně zvládanou. U chlapců je ta hyperaktivita ještě horší. Já jsem měla problémy u malé spíše s těmi alergiemi, jinak byla vcelku klidná a poslušná.Jen občas zlobila a byla rozpustilá, někdy chytla i na zadek. Já jsem si v době, kdy měla 2 roky vůbec neuměla představit,
že bych otěhotněla podruhé. Připadalo mi, že stíhám při ní tak akorát, ještě dva pejsky a docela mi to stačilo. Jenže jak rostla, tak jsem si zvykala na to,že je už hodně samostatná a po pár letech se mi už do toho těhu moc nechtělo.Teď si budu znovu zvykat na tu divočinu a určitě ten věkový rozdíl mezi dětmi není už ideální. Takhle, jak to máš ty, je to sice
šílené a bude to fičák, nicméně brzy budou klučíci parťáci a přece jen si spolu více vyhrají, než děti s věkovým rozdílem 8 let,jako u mne ( pokud vše dopadne dobře). Možná u Tomíka pracuje už i psychika, že ví, že půjdeš do nemocnice
kvůli miminku a snaží se na sebe upozornit. Těžko říct, je ještě malý, ale určitě už hodně chápe. Budeš po návratu z porodnice určitě potřebovat hodně pomáhat, aby nový přírůstek do rodiny nevzbudil velkou žárlivost a Tomík aby se cítil
stále jako dosud. Koneckonců bude to on, kdo je starší a ta role malého Šéfa mu bude určitě vyhovovat. Sama nevím, jak to bude u nás, malá je středem pozornosti a určitě k nějakému narušení psychiky dojde - také musíme být opatrní.
Tak opět a znovu - držím palečky. Pa.
7. jan 2013 o 19:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo -ahoj, tak já nevěděla, že jseš tak daleko od domova- to je pak jasný, že nejezdí, tak často. Jinak mám po kontrole a stále stejné- kontrakce to nějaký ukazuje, ale nic pravidelnýho a čípek stále vysoko- dr. se ve mě trochu pošťourala, tak uvidíme. Další kontrola ve středu a nejdýl mě nechají do pondělí.

Jinak Tom dnes nespal, protože vstával až 8:45 a odpo jsem musela do toho špitálu a teď usíná.Docela to s nim šlo až na pár scén, ale myslela jsem, že to bude horší. Dopo jsme měli docela akční, přišla mi sousedka s o 2m starší holčičkou než je Tom, v půl 12, že půjdou pro bráchu do školky- Nikolka se tady počůrala, tak jsem ji řekla ať mi ji nechá a jde sama, vzala psa- který ještě chudák spadl ze schodů. Tak jsem tu měla skoro dvojčata a to byl mazec- každej chtěl něco jinýho, všechno vysypaly a už chtěli další věc- tak já jen lezla a uklízela, aby se dalo vůbec kam šlápnout. Pak si pro Nikču přišli a Lukášek, že chce jít taky k nám- tak tu byli 3. Odešli asi v 1- Tomovi jsem rychle dala polívku, pofackovala to tady a za chvilku dojel manžel a jeli jsme. Byla jsem šťastná, když jsem si na půl hoďky sedla na to natočení mimča. :slight_smile:

Tak hezký večer a ráno přeju menší bříško.
7. jan 2013 o 20:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 ahoj,Peťko,teprve teď Ti mohu odpovědět - včera jsem se stěhovala z nemocnice v Bohumíně do Fakultní nemocnice v Ostravě.Už jsem toho měla dost, když jsem se od primáře ráno dozvěděla, že ať počítám, že v nemocnici si pobudu možná i tři měsíce.Ráno jiný doktor rozhodl o tom, že budu dostávat 3x denně infuze - přitom minulý týden mi nedávali ani jednu celý týden, prý je už nepotřebuji - a najednou znovu a 3x denně. Není kde píchat, já mám ruce rozpíchané, krk ještě nezahojený po tom katetru, prostě to dost vyhrotilo. Pan primář byl toho názoru, že není co uspěchávat a tak jsem pochopila, že první trimestr počítají,že zůstanu tam. Domluvila jsem s mamkou, abych šla do té fakultky, když mi nepomůžou k rychlejšímu uzdravení, tak mě alespoň neohrozí na životě, což se v Bohumínském špitále stalo. Stěhování a nové přijetí včetně všech vyšetření - to byl včera celý den. Dneska jsem zapla počítač až teď,
a píši jen Tobě, aby sis nemyslela, že jsem přestala psát. Ani náhodou. Také mě zajímá, co Adámek v bříšku - pokud už nejsi v porodnici. Já jsem narostla o další centimetry a mám ještě větší bolesti. K punkci se tady ale nedostanu, tak uvidím, kolik vydržím. Přece, Péťo, to musí jednou začít ustupovat!!! Jsem už úplně na dně.Dokonce mi tady řekli stejně jako v Bohumíně, že mám počítat s dlouhým pobytem. Já to prostě nedávám, jak to, že ostatní ženy byly ve špitále maximálně měsíc a já tu mám být tak dlouho? Doktorka v Bohumíně před mým odchodem ještě sdělila,že to těhotenství
pravděpodobně nedopadne - že neslyší ozvy a růst že se zastavil. Víš,Péťo, ta představa,že to bolestné trápení je vlastně k ničemu je hrozná. Ale proč to už nějak definitivně nepotvrdí? Pokud to nevyšlo, tak ať se aspoň netrápím bolestma zbytečně. Byla jsem před hodinou na ultrazvuku a paní doktorka - mladá holčina- říkala,že tam nic moc nevidí
a že lepší ultrazvuk je na ambulanci, tak ať prý se domluvím, ať se na to mrknou tam. Tak to je fakt věc, abych tady chodila testovat ultrazvuky.Je to šílené a břicho roste a roste a já už sotva dýchám. Postel nemá polohovací ovladač, takže záda bolí ještě víc.Nevím, co jsem komu udělala.
Moc Tě pozdravuji a jsem zvědavá, co je u tebe nového. Pa.
9. jan 2013 o 20:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo - ahojky, tak to mě moc mrzí, já už myslela, že budou nějaké pozitivní zprávy, ale celé mi to přijde nějaké divné :frowning2: .A proč se to stále zhoršuje, když už to je měsíc po Ti nikdo neřekl? Já nevim mě prostě každý cca 3 dny dělali odběry krve, pak mi šli dolu ty bílkoviny, tak jsem k infusim dostala ještě ten albumin, pak šly do háje zas játra, tak jsem dostala tablety na játra. Pak se to pomaloučku lepšilo. Vím, že už neni kam píchat, mě už taky nebylo kam a když píchly, tak céva praskla a chodily mě napichovat sestřičky z ARA- strašně to bolelo a každého odběru jsem se děsila, ruce byli jedna velká modřina.
Posílám opravdu moooooooc sil do toho nekonečného boje a budu doufat, že to mimísek nevzdal a žije.

Jinak já jsem stále 2v1, dnes po kontrole konečně otevřená na 1 prst, ale nic zvláštního se neděje. Pokud neporodim do soboty, tak mám v sobotu ráno v 9 nástup na vyvolání. Vezmu si noťase, tak klidně si můžem psát - pokud budu schopna.Jinak to jde, ale v noci strašim na netu, protože nemůžu spát, spodek už celej bolí, tak tu po večerech lezu po čtyrech a Tom neskutečně prudí, protože už mě rozčiluje každá maličkost. Já ho chápu- potřeboval by se venku vylítat, ale venku už 14 dní hnus a já už taky sotva lezu. :angry:

a v noci- aspoň trochu spíš?

Moc na Tebe myslim a věřim, že už musí být líp. Drž se.
9. jan 2013 o 21:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Peťulko, ty jsi zlatíčko, že mě tak povzbuzuješ a přitom sama máš porod na krajíčku. Pro mně je to neuvěřitelné, jak vše bereš a zvládáš, musíš být nesmírně silná žena. Je to asi v genech a já asi úplně mezi ty nejsilně jší ženy nepatřím. V životě jsem už přečkala různé zdravotní trable, kdy mi šlo i o život, ale tenkrát jsem byla ještě svobodná bezdětná a vše jsem si tak nebrala a zvládala bravurně. Jenže teď už cítím velkou zodpovědnost při dítěti, každý den,kdy jsem bez ní,je dlouhý a nenávidím, jak se to vleče. Ani nevím, jestli to někam směřuje, teď,když doktorka v Bohumíně před mým odchodem ještě zpochybnila těho, je pro mně trápení ještě nesnesitelnější.Ranní měření dopadlo beze změn ( naštěstí není přírůstek, ale někdy je to jen nepřesnost měření a další den hodnoty vyskočí). Stále přemýšlím, co je u mne jinak, že mi jak v Bohumíně,tak zde, předpovídají dlouhou hospitalizaci. Včera večer mi paní doktorka neuměla říct z UZ, jak to tam vypadá a už vůbec ne, něco změřit. Zítra mám jít na další UZ. Počítala jsem,jak to se mnou je - 5.12. byla oplodněna vajíčka, 9.12 byl ET jednoho embryjka. Ozvy jsou prý slyšet 6.týdnů od početí nebo 7-8 týdnů od poslední menstruace. U mně to vychází na příští středu, že by mohlo být potvrzeno nebo vyvráceno zamlklé těho. Já si nemyslím,že ta doktorka v Bohumíně střílela od pasu, určitě,když to zpochybnila, něco špatně na UZ viděla. Takže si myslím, že to tak bude. To trápení by pak asi mohlo skončit dřív, i když včera mě ta mladá dr ubezpečila, že to těho délku mého léčení neovlivňuje. Tak to jsem byla z toho hotová, zatím podle všech je můj stav
špatný právě pro to těho. V těle mám teď cca 18000 toho hormonu HCG (nevím přesně tu zkratku), infuze teď nedostávám, jen léky na játra a na ředění krve.Břicho je napjaté hodně a prakticky se nedá spát. V Bohumíně jsem měla v posteli rošt na automatické ovládání jako mám i doma, tady mám postel nastavenou na jednu polohu a tak mám velké bolesti zad. Břicho je obrovské, chodím málo, jen na WC a do koupelny, chodím nakřivo. Té velikosti břicha se všichni podivují, je to fakt buben obrovský - z něhož trčí hubený zbytek těla. prostě pohled pro bohy. Ještě tu mám před postelí teď velké zrcadlo, tak to je fakt věc, kterou zrovna při tom stavu "potřebuji".
Musím ale říct, Peťko, že když čtu,jak ty zvládáš poslední dny nebo hodiny do porodu, tak mi to moc pomáhá, protože vidím, že jsi syndrom zvládla a vše směřuje k tomu, že určitě zvládneš bravurně i druhý porod.Moc Ti držím už těch několik dnů palečky a věřím, že s Adámkem bude vše jak po drátku a že se pak ozveš, že jste OK. :dizzy_face:
10. jan 2013 o 13:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo ahoj můžu se zeptat, jak se jmenuješ? No děkuju, ale silná taky moc nejsem, dneska ráno už jsem tady bulela, že už nemůžu, zle mi bylo- zvracela jsem, do toho se starala o dítě a ještě musela uvařit oběd, spodek strašně bolí, takže až tak silná taky nejsem- neboj. Jinak tvoje pocity jsou normální - taky, když jsem tam ležela jsem říkal, že kdybych doma neměla malý dítě, tak tam můžu ležet a člověk tak nespěchá a tak ho to všechno nedeptá a to Tomovi nebyli ani 2 roky. Takže tš chápu a je to normální.

Nevim, ale mě dr. v nemocnci říkali, že kdybych těhu nebyla, tak se to tak nerozjede, že růst HCG v krvi ten stav zhoršuje a pokud ti HCG roste, tak by to snad mělo být ok, ale nejsem dr.. A na nejhorší je vždycky času dost. Já třeba, když jsem šla do prvního IVF- jsem si neúspěch vůbec nepřipouštěla. A i teď jak jsem tam ležela s OHSS, jsem si říkala, že to musí být dobrý.Já prostě věřim, že ten bojovníček tam pod tou vodou stále bojuje a nevzdá to.

Já se dnes už modlila ať přijede manžel, nejsem schopna skoro ničeho- nejlíp se mi sedí v křesle u PC, ale Toma to nebaví a je mi ho líto. Teď šli s taťkou na chvilku ven, tak jsem ráda, že se aspoň chvilku vyvětrá. Člověk mu to nevysvětlí, že mi neni dobře a už nemůžu. No snad bude taky brzy konec. V noci jsem skoro nespala, usla jsem asi v půl 11- ve 2 byla čůrat a až do půl 5 strašila a ve čtvrt na 7, když šel manžel do práce už zas byla vzhůru. Tom vstával v 7 a přes oběd toho taky moc nenaspal. Takže se těšim až usne večer a bude klid. Chci se vykoupat a asi si dobalim tašku, kdyby náhodou :slight_smile:
10. jan 2013 o 16:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Ahoj,Péťo, moje zkratka verimo se skládá částečně ze jména mojí dcerky Verunky a částečně ze jména mého - jsem Monika.Kdybych psala ze svého počítače, poslala bych Ti i nějaké fotečky, jenže NB je od našich a tady
v něm fotky nejsou. Dnešek byl pro mně jen pokračováním utrpení a velkých bolestí. Nejvíc jsem v šoku, když se mně nějaká sestra zeptá: a bolesti máte nějaké? Oni si tady snad myslí, že si tady jen tak poléhávám. Většina personálu vůbec o tom syndromu nic neví. Koukají se na mne jako na nějakou těhulku před porodem a myslí si, že dělám vědu s velkého břicha. To, co se odehrává v břichu, šílené tlaky,bolesti při sebemenším pohybu,křeče atd. - to vypadá jak výplod mé fantazie.Když si vzpomenu,jak krásně a bez bolestí jsem prožívala období, kdy mi rostlo bříško a v něm malá Verunka. Teď jsem naplněná nějakou tekutinou k prasknutí a můj organismus toho má právě dost. Na vaječnících se mi vytvořilo plno myomů a ty se zvětšují. Co všechno se v tom těle děje, netuším, ale přece už je to tak dlouho, snad by mohlo začít něco ustupovat. Nikdo se tady se mnou nebaví, vlastně jen ráno u vizity pokývají hlavou, o nějaké uvolňovací punkci si můžu nechat leda zdát. Mamča mi dnes trošku promasírovala záda, to byl prima pocit, ale jen na chvilku.Peťko, já to už fakt nedávám, je to nekonečně dlouhé trápení bez konce a bez vidiny zlepšení.
Přeji Ti dneska lepší spaní a moc na Tebe myslím a přeji všechno nej a silnou výdrž!!!!
10. jan 2013 o 22:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo - tak ahoj Mončo. No je můj čas, tak opět strašim u PC stále 2v1. Já nevim, večer mám kontrakce v celku pravidelně, ale jak jdu spát vše přejde, postupně mi odchází ta hlenová zátka- Adam je prostě courák. Nevim, jak tu přežiju dnešek než se manža vrátí z práce.

Mony- já fakt už nevim- co poradit, ale dr. by přeci měli vědět- co dělají- ne?Vím je to nekonečný, ale jednou ten konec musí přijít - ten den D, kdy ti bude líp, bude vše pomalu ustupovat a dočkáš se propuštění. tak hlavně ať se necourá, jak Adam a přijde to konečně už brzy. Těžko říct- jestli třeba v tom Bohuníně něco nezanedbali, když se to tak rozjelo???

Jinak já měla vaječníky asi 7cm a cysty všude.
Myslim na tebe.pa
11. jan 2013 o 02:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@petra49 Ahoj,Peťko, dneska je to stejné jako včera. Byla jsem znovu na UZ - a mám nějaké hodnoty - gestační váček je 2cm, v něm žloutkový váček 6 mm. Dr. vidí srdíčko, ale ozvy ještě nejsou. Také jsem se dotazovala na týden, ve kterém je mé těhu. Podle poslední MS je to přesně 7 TT a 2 dny. K oplodnění došlo později, takže embryjko bude staré tak kolem 5 týdnů. Ale když chci srovnávat nějaké údaje o velikosti plodu, musím brát ty údaje podle MS - takže těch 7TT a 2 dny. Trochu jsem to omrkávala na netu, jak to mám s tou velikostí, ale abych řekla pravdu, moc moudrá z toho
nejsem. Také maminky uvádějí někdy dobu těhu podle skutečného oplodnění a někdy podle měsíčků, což je rozdíl skoro dva týdny. Možná bych se v tom neměla moc hrabat, ale ta dr.,co zpochybnila moje těhu, mě přece jen zviklala. Tady se na mé těhu dívají zatím normálně a prostě to jen monitorují. Ode dneška jsem měřena a vážena 3x denně - proč, to nevím.Cítím se stejně jako včera a naštěstí centimetry nepřibyly ( ale ani neubyly).Jídlo je tu vcelku dobré a např. obědy jakžtakž jím - v rámci možností. Včera jsem měla průjem,tak to slavné nebylo a le dnes to šlo. Snažím se vyhrabat s depek. Moc děkuji, že mi také pomáháš.Musí to být pěkný nervák, to čekání a čekání. Ale zase lepší doma, než čekat v nemocnici. Tomík už se sklidnil? Úplně živě si umím představit, jaký máš klid v noci, když všichni spí a nedivím se, že
jsi vzhůru, i když spánek potřebuješ také. Já jsem celkem překvapena, kolik je na netu různých webů a diskusí k těhu, to je neuvěřitelné. Nikdy jsem se nekoukala a teď zjišťuju, že se člověk může hodně dozvědět. Doktoři často mlží, nemají to rádi, když se zmíním, že čtu diskuse na netu. Holt, už to nemají tak jednoduché, trošku více se dají srovnávat přístupy i postupy při léčení a hlavně pak výsledky. Hodněkrát nějaká ta rada nebo soucítění člověku pomůže.
ˇMoje dr. mi ráno při UZ vyšetření říkala, hlavně žádné internetové diskuse a debaty s kamarádkama. Prostě je lepší, když pacient je neznalý a věří jen jim - dr. Já myslím - důvěřovat ano, ale nebýt slepý a trošku se orientovat.
Kdybych se zajímala o IHF podrobněji,možná bych si ušetřila ty své komplikace.Podle toho, co vím už teď, se u mne čeká až na dobu, kdy dochází k poklesu tvorby HCG a to jsou nejmíň dva týdny ( pokud nebudu mít zamlklé těhu, pak by byla revize a pak snad rychlý návrat do normálu) - no ale za to trápení bych si snad to mimi zasloužila, tolik těch bolestí už jsem vydržela, byl by to pech....
Peťko, doufám, že to bříško moc dole netlačí, resp. že to zvládáš statečně jako dosud.Jsi super.Držím palečky pořáááááád. Moc Tě zdravím.M.
11. jan 2013 o 17:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@verimo - tak super Mončo- já myslím, že podle toho co píšeš vypadá těhu hodně nadějně a bobískovi se daří dobře. Já jsem se dr. ptala jestli mu ten OHSS nemůže ublížit, tak prý ne.

S informacemi na netu- já si teda hledám téměř vše- udělám si aspoň svůj obrázek- např, když měl Tom moučnivku- dr. doporučila genciánku- kterou úplně nesnášim- jednak je vše fialové a jednak se v některých zemích nesmí používat- že je prý karcinogenní. tak jsem si našla jiný věci, že na to zabírá gel z Německa přímo na moučnivku a za 3 dny jsme měli pokoj. Nebo když měl Tom v srpnu stomatitidu- taky jsem hledala na netu - co na to je dobrý a co komu pomohlo a též jsme byli úspěšný. Takže proč ne.

Jinak u mě stále stejné, takže si myslím, že ráno nastupuju a uvidim co mě čeká- taky se bojim. Dneska jsem tady chlapům ještě vygruntovala a vyprala, večer ještě něco vyžehlim a ráno nástup. Začíná mi být zle- A to všichni říkaj, že druhý porod je lepší a rychlejší. No nevim.

Máš někoho na pokoji? Myslím, že by to bylo fajn- ten čas pak rychleji utíká, když si můžes s někým popovídat.
Tak zatim pa, kdyžtak se ještě ozvu- Tom jde z vany, tak ho budu muset obstarat. zatim pa
11. jan 2013 o 18:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok