Prečo sa zbytočne trápiš?
Zapamätaj si, že druhí sa s tebou budú zahrávať len dovtedy, kým im to dovolíš. Budú ťa klamať toľkokrát, koľkokrát akceptuješ predošlé klamstvá. Zrania ťa iba vtedy, ak im na to dáš ďalšiu šancu. Neexistujú obete ani zradcovia… Existujú len ľudia, ktorí v mylnej viere dovolia iným, aby si s nimi robili, čo len chcú. Všetko je to o tebe, drahá. Stačí sa len rozhodnúť...
Nedávate deťom priveľa cukru? Takto vplýva cukor na detský mozog
Stále sme sa nenaučili vnímať sladkosti a nadmerný príjem cukru ako škodlivý zvyk. Obzvlášť u detí je budovanie takýchto návykov škodlivé. Veda nám však pomáha objasňovať, aké sú reálne negatívne dopady zlého stravovania.
Proč chceme jedno a děláme druhé
Něco je pro Tebe důležité, ale nejdeš za tím. Chceš přestat kouřit, kouříš. Chceš hubnout, přejídáš se. Chceš běhat, ležíš doma na kavalci. Jak to?
Proč člověk něco chce, ale něco jiného dělá? Proč se musí utkat nejprve se sebou, svým největším soupeřem v životě? Proč tolik lidí končí už na první překážce, své vlastní slabosti, proč se vzdávají, když jim nikdo jiný v cestě nestojí? Proč sahají k výmluvám, když je to JEJICH cíl, JEJICH cesta?
Jak dokáže změnit život obyčejný deník vděčnosti
Na začátku bylo slovo. Tak praví už Bible. Každé slovo je energie. Slovo začíná s myšlenkou a myšlenka se rodí s pocitem. Dobrý pocit vytváří dobrou myšlenku, dobrá myšlenka vede k dobrému činu a dobrý čin přináší dobré výsledky, které umocňují původní dobrý pocit. Říká se tomu emoční spirála. Ale stejně to funguje naopak. Špatný pocit plodí špatné myšlenky, ty nás popouzejí ke špatným činům a ty přinášejí špatné výsledky, které ještě zhoršují původní pocit. Je pouze na nás, kterým směrem spirály se vydáme.
Deníky vděčnosti jsou jedním z nejužitečnějších, ale také nejopomíjenějších nástrojů osobního rozvoje. Lidé říkají, že je nevydrží dlouho psát. Když totiž mají špatný den, nevzpomenou si na nic dobrého. Myslí si, že tehdy se deník vděčnosti neotevírá. Právě naopak. To je čas pro něj! Proč je to takový zdroj dobré energie, a to i tehdy, když nám vůbec není do smíchu?
Neschopnosť presadiť sa v práci alebo syndróm „people pleasing”
Neschopnosť presadiť sa v práci alebo syndróm “people pleasing” (snaha vyhovieť ľuďom, pozn. prek.) sa vyskytuje v profesionálnom živote často. Pre niektoré osoby nie je jednoduché odmietnuť iných či povedať jasné nie. Dôvody takého správania sú rôzne. Môže ísť napríklad o strach nesúhlasiť s nadriadeným či s kolegom alebo prílišná snaha robiť všetko čo najlepšie. Dobrou správou však je, že na zlepšení asertivity v profesionálnom živote sa dá pracovať a výsledky sa prejavia okrem práce aj v bežnom živote jednotlivca.
Jak porazit vlastní závist aneb Proč Ti úspěch druhého člověka může pomoci
Vadí Ti, že někdo má víc, dokáže víc, dosáhl výš? Užíráš se nejen tím, co umí on, ale ještě víc tím, že nezvládneš Ty? Takže víš, co je závist?
Uklidním Tě. I já jsem záviděl. Strašně moc. Zbavil jsem se toho.
Poznal jsem, že závist mi nic dobrého nedává, naopak mi vše dobré bere.
Že se závistí nikdy nebudu mít víc, nedokážu víc, nedosáhnu výš.
K tomu je potřeba vzít to za jiný konec. Ne za ten destruktivní.
Ještě jsem nepotkal člověka, který by mi upřímně řekl: "Závidím." Prvním byl až autor následujícího dotazu, který mě hned přiměl k dnešnímu podcastu.
Vážím si všech, kteří si dokážou přiznat své slabiny. A ještě víc těch, kteří s těmi slabinami pak začnou pracovat. Kteří vytvářejí lepší verzi sama sebe.
Věnováno všem, kteří už chápou, jaké bohatství může být v úspěšných lidech – ať už si za tím úspěchem představujeme peníze, kariéru, schopnost porvat se s problémy, vychovat děti nebo prostě "zvednout sami sebe".
Ľudia si odvykajú od kultúry a žijú v online svete
Zažil som pred troma mesiacmi koncert, kde neprišiel ani jeden návštevník. V spleti zákazov, šírenia strachu, dal strach svoju pečať neistoty, čo bude zajtra. Strach je v ľuďoch. Neistota v ich dušiach.
Jak zahnat žárlivost, která mě může připravit o skvělého člověka
Máš nevysvětlitelný strach, který Tě činí někým, kým nechceš být? Cítíš, jak pochybuješ o partnerovi, jak zradu vnímáš v každém jeho počinu, ačkoli Tvoje vlastní minulost žádnou zradu neobsahuje? Nebo... ano?
Některé rány jsou tak staré, že už si ani neuvědomujeme, odkud pocházejí, a přitom se pořád ozývají. Mohou mít různou tvář. Třeba úzkost, sebesrážení, žárlivost. Ale proč, když se nic zlého neděje – proč to vzniká v Tvé hlavě?
Na Slovensku sa z depresie lieči iba štvrtina tých, ktorí by sa mali
Psychiatrička a terapeutka Soňa Belanská tiež upozorňuje, že pandémia dokázala každého z nás za dva mesiace nesmierne zmeniť a s návratom do bežného života by sme mali byť veľmi opatrní.
Podľa čoho spoznáte emocionálne nestabilných ľudí?
Emocionálne nestabilní ľudia si prechádzajú naozaj obrovskými výkyvmi, pokiaľ ide o prežívanie emócií a správania. U takýchto ľudí môže dochádzať k výbuchom hnevu či výrazným výkyvom v pocitoch voči sebe samému alebo okoliu.
Jak bojovat s osamělostí? Sociální sítě jsou jen „já, já, já“
Člověk by se o Vánocích měl setkat s těmi, které má rád – alespoň ve své vlastní hlavě, soudí kněz a přírodovědec Marek Orko Vácha. Co ale takové setkání sám se sebou? To už prý tak příjemný zážitek být nemusí. „Představte si, že žijete v pokoji, kde je zhasnuto a nepořádek neřešíte. Pak ale třeba přijdete do kláštera a máte pocit, že se rozsvítilo. Ten pokoj je vaše duše,“ usmívá se. „Jsme osamělí a sociální sítě jsou jen ‚já, já, já‘. Jsme sami, i když dohromady…“
Vianoce sú tvorcom odpadu. Vyhadzujeme stromčeky aj obaly od darčekov
Vianoce sú obdobie, ktoré nedá zabrať len našim žalúdkom a peňaženkám, ale aj prírode. Tony baliaceho papiera, ktorý ostane po rozbalení darčekov, a tiež samotný vianočný stromček je odpad, ktorý inokedy v roku nevzniká. Jeho množstvo sa tak z roka na rok v decembri zvyšuje a dosahuje až dvojnásobok bežného mesačného množstva. Celkovo tak ide až o 150-tisíc ton odpadu navyše.
22 svedectiev: Sexuálne obťažovanie zažila prezidentka, režisérka i čašníčka
Potrebujeme počuť hlasy a svedectvá žien o sexuálnom obťažovaní a násilí. Mlčanie bolesť a traumu nezakryje.
Proč Tě tolik lidí nemá rádo, když se rozhodneš být svůj
Když někdo začne pochybovat o tom, zda dosáhneš cíle, který sis předsevzal, co to s Tebou udělá?
a) nic, je mi to jedno
b) ouha, zděsím se, začnu o sobě pochybovat a raději to vzdám
c) super, alespoň mám postaráno o motivaci navíc – budu to chtít dokázat nejen kvůli sobě, ale i KVŮLI NĚMU!
Jak to, že jsou lidé tak rozdílní, že někoho cizí odrazování skopne a jiného naopak nakopne? Jak si vytvořit brnění proti pochybnostem přicházejícím zvenčí, ale také proti strachu a úzkosti, které vznikají uvnitř? Jak si prostě "být sám sebou" UŽÍT?
Ako môžete pomôcť dieťaťu, ktoré ovláda úzkosť a strach?
Máte doma úzkostné dieťa? Ako mu pomôcť zvládať každodenné výzvy, ktoré sa nám z druhej strany zdajú zanedbateľné?
KRUTÁ PRAVDA o sexuálnom obťažovaní: Muži to robia, lebo si myslia, že môžu
V priamom prenose sme boli svedkami prístupu k ženám, ktorý ich degraduje, ukazuje ako sexuálne objekty a objekty určené na mužskú zábavu. Niekomu sa to môže zdať prehnané, ale pravdou je, že takýto prístup bol bežnou súčasťou správania sa mužov v mocenských pozíciách v 90tych rokoch.
Ako emócie zatemňujú rozum. A prečo sú napriek tomu tak potrebné
Nie je vždy racionálne uprednostniť rozum pred emóciami. No často čelíme typom situácií, v ktorých je ,,riadiť sa srdcom" obrovskou hlúposťou.
Dánsky školský systém má k študentom viac dôvery
Začiatky študentov v zahraničí nie sú prechádzkou ružovou záhradou.
Keď sa im narodil syn s Downovým syndrómom, mama sa ho chcela vzdať. Otec to nedovolil a synčeka vychováva sám
Jeho cieľom nie je chváliť sa, ale inšpirovať ľudí, aby sa nikdy nevzdali. Mladý otecko sa stará o syna s Downovým syndrómom sám a ide mnohým príkladom.
10 typů partnerů, kteří nám jen berou čas
Čas je ta nejdražší komodita v životě. Minutu, kterou někomu věnujeme, už nikdy nezískáme zpátky. Den za dnem se učíme chápat, že zbývající čas je to hlavní bohatství, které máme. Nikdo nevíme, kolik těch minut ještě zbývá, ale bezpečně víme, že s každou minutou je toho času o jednu minutu méně.
Mnoho lidí se ohlížejí zpět. Počítají minuty, které někomu věnovali. I když už vědí, že vztah je ztracený, neopouštějí ho kvůli minutám, které v minulosti již investovali – říkají: "Nemohu si přece dovolit ztratit všechen ten čas". Tito lidé si neuvědomují, že život není za nimi, ale před nimi. Co bylo, je mrtvé. Znovu se už nenarodí. Co se narodí, je čas, který s každou minutou přichází. Tam je život. Tam je naše budoucí přítomnost. O naší budoucnosti rozhodujeme teď.
Jsem Stavitel. Narodil jsem se ještě v době, kdy se rozbité věci pokud možno opravovaly, ne hned vyhazovaly. Ale učil jsem se, že oprava musí být možná, aby měla smysl. U ve vztahu je to prosté: Zapotřebí jsou dva. Jeden nestačí.
Úver, nedoplatok, ručenie či poistenie. Kde a ako zistiť, aké má človek dlhy?
Dlh môžete mať aj bez toho, aby ste o tom vedeli
Ako sa naštartovať a zlepšiť si náladu? Začnite si písať pozitívny denník
Aj obyčajné písanie môže ľuďom pomáhať zvládať menšie či väčšie problémy v živote. Prečo je písanie pre dušu liečivé?
Jak se manipulovaný sám stane manipulátorem
Proč se člověk rozhodne dělat jiným to, co jemu samotnému nebylo příjemné? Jakou psychickou zkratkou vzniká šikana i druh manipulátorů, kterým se říká upíři – kousnou a nakazí? Proč někteří lidé podléhají pocitu, že když poníží druhé, vzroste tím jejich hodnota?
Syndrom odkládaného života
ℒℴνℯ
Dana Richards
Až vyrostu, to teprv bude pořádný život” – nejrůznější variace této naivní věty slýchám téměř denně od lidí, kteří se chystají začít žít naplno až se dostaví vytoužené okolnosti. „Až zhubnu a vylepším si vzhled, budu tak šťastná!“, „Ze všeho nejdřív musím vydělat peníze, pak teprv se můžu cítit jako pořádný člověk“, „Jak si založím rodinu, všechno se v životě usadí“, „V důchodu budu mít konečně pokoj“, atp.
Rozvedu se, rozejdu se, seknu s prací, potkám lásku, najdu si milenku, koupím si dům-byt-auto, postavím chatu, přestěhuju se … a nastane veliké štěstí! Nenastane. Veliké štěstí není spojeno s vnějšími okolnostmi, ty mohou být jen příjemným doplňkem (jen občas snad podstatným) toho, co už má člověk v sobě. Jestliže si neumí vážit toho, co už má, těžko si poradí s tím, co přijde. Jestliže nedokáže být šťastný s tím, co mu život až dosud nabídl, nedokáže to ani poté, co dosáhne toužené mety.
Syndrom odkládaného života je bolestí současné civilizace. Mysl mnoha lidí žije daleko v budoucnosti (nebo v minulosti, to však se týká životních lekcí, které nás minuly a táhnou nás zpět, tedy jiného tématu). Zbohatnout, postavit se na vlastní nohy, dobýt si štěstí, věnovat se péči o svoje tělo, navazovat vztahy… ale všechno to dělat někdy potom, teď na to není čas. Teď je život jenom tak nějak jako, chápete? Člověk by chtěl udělat něco, co fakt stojí za to, ale „práce-děti-závazky-určité životní podmínky-nevydařená rodina“…
Když člověk dvacet let jenom bez oddechu pracuje, když nevěnuje dohromady žádnou pozornost svému duševnímu rozvoji, zdraví ani vztahům s blízkými lidmi, dopracuje se ve 40-50 letech nijak slavně fungujícího těla, ještě hůře fungujících vztahů a té nejhlubší vnitřní krize. Kvůli čemu a kam utíkaly všechny ty roky? Aby si koupil auto, byt nebo dům? Aby zajistil děti? Děti však mnohem víc potřebují rodičovskou lásku a pozornost věnovanou jejich problémům, než tátu a mámu, co jsou čtyřiadvacet hodin denně v práci.
Závěrečný tlak roku 2020
ℒℴνℯ
Shelley Young
Od teď až do konce roku dochází k obrovským energetickým změnám, jak ve vašich tělech (fyzických a světelných tělech), tak i na planetě. Přijímáte stahování energie, které jsou často dodávány / přijímány spirálovitým pohybem.
Hybnost energie kolektivního probuzení se nyní také rychle pohybuje vpřed, což lze zaznamenat jako rychlý pohyb energie vpřed, v kombinaci s vlnami vzestupů a pádů, přesto můžete mít pocit, že na osobní úrovni se nepohybujete vůbec. To vše společně může mít za následek mnoho různých příznaků.
Můžete se cítit povzbuzeni energiemi. Pokud pociťujete zrychlený tok/proud energie, můžete pociťovat úzkost. Můžete pociťovat vzrušení, i když nevíte, kam máte namířeno, protože cítíte, že vás na obzoru čekají průlomy.
Můžete pocítit závratě, nevolnost, dezorientaci nebo pocit, že se Země pod vámi pohybuje (podobně jako pohybová nemoc způsobená spirálami a vlnami energie), bolesti hlavy, dehydratace, únava, vyčerpání, mozková mlha, nepravidelné spánkové vzorce a touha po určitých potravinách.
Imunita vs psychika aneb proč a jak vám strach může zamávat s imunitou
Klíčem ke zdraví i svobodnému životu, tedy životu bez úzkostí a strachů, je tedy vnitřní klid. Ten vám sice nezajistí absolutní zdraví, ale pomůže vašemu imunitnímu systému fungovat tak, jak nejlépe dokáže, tedy bez patologických reakcí. A právě patologické reakce jsou to, co činí řadu infekcí a nemocí, včetně infekce virem SARS-CoV-2, nebezpečnými.
A existuje pár vědecky ověřených kroků, které „bytí v klidu“ prokazatelně pomáhají.
🔅Omezte stres – K tomu vedou v zásadě dvě cesty – omezit počet stresorů. Tedy pokud víte, že vás něco silně stresuje, a jde to vyřadit z vašeho života (byť třeba jen dočasně), udělejte to. Typickým příkladem může být sledování online zpravodajství o politice či koronaviru. A zadruhé – aktivně dělat něco pro to, abyste snížili hladinu vnímaného stresu. Například funguje meditace, aktivní péče o doplňování energie, procházky, cvičení, sauna, objímání se s bližními (kvůli produkci oxytocinu) apod.
🔆Přestaňte se bát – Se strachem je třeba bojovat. Jak říká staré české přísloví, tak „Strach má velké oči,“ což bohužel nemění nic na tom, že spouští pocit ohrožení, který, jak už víme, zásadně mění fungování imunitního systému. S úzkostmi vám prokazatelně pomůže bojovat meditace, psychoterapie, ale také třeba vaši přátelé a nejbližší.
🔅Choďte do přírody – Procházky v přírodě jsou jedním z nejefektivnějších nástrojů nejen pro prevenci depresí, ale také pro posílení imunity. Snižuje to totiž vnímaný stres, a tím i hladinu kortizolu v krvi, a mírná expozice některým alergenům může posílit činnost Th1 lymfocytů, což řetězově vyvolá další změny v činnosti imunitního systému.
🔆Pečujte o své psychosociální prostředí – Velmi důležitý aspekt, zmiňovaný nejen v [11] je také vaše psychosociální prostředí, zejména nejbližší rodina a přátelé. Lidé jsou evolučně přizpůsobeni pro život v tlupách. Mezilidský kontakt a zejména péče o někoho či péče o nás ze strany někoho jiného, vyvolává produkci oxytocinu, která zabraňuje tvorbě ACTH (hlavního stresového hormonu), čímž přímo ovlivňuje činnost imunitního systému
Podobného efektu lze přitom dosáhnout i při meditacích se soucitem. Přímý kontakt s ostatními lidmi, nebo v horším případě videokonference, je však pro lidi a lidské zdraví nesmírně důležitý.
Vychovajte optimistu. Bude sa mu žiť ľahšie!
Prečo sa zamerať na výchovu optimistického dieťaťa?
Klíčem k růstu je rozvojová mysl. Jak ji podpořit?
Je pro vás chyba selháním, nebo impulsem ke zlepšení?
Věříte, že je úspěch otázkou talentu, nebo považujete za důležitější úsilí?
Cítíte se ohroženi úspěchem druhých, nebo se jím naopak rádi inspirujete?
Pokud jste si vybrali první možnost, pak nejspíš tíhnete k fixnímu nastavení mysli. To může být překážkou při zvládání změn i dosahování cílů.
Proč nesmíme klesat na duchu, pokud nám zatím schází správný partner
Věří, že existuješ. Hledá Tě. Chybíš mu.
A Ty? Říkáš si: Neexistuje. Vzdám to. Přestanu hledat.
Chceš udělat člověka šťastným? Tak stejně jako Tvůj protějšek věř, že existuje. Nepochybuj o tom, protože Ty jsi jeho jediná naděje.
Usměj se. Protože ten okamžik setkání se blíží.
A možná právě tím úsměvem Tě pozná.
Myslíme si, že keď vyriešime všetky problémy, dosiahneme zaručený úspech. Tak to však nefunguje
Koľkokrát prídu učiteľky do riaditeľne so žiakom kvôli tomu, že niekomu pomohol? Koľko rodičov príde do školy pochváliť prácu učiteľov, alebo poďakovať riaditeľovi za to, ako sa jeho dieťa na škole rozvíja?
Štúdie ukazujú, že je to v prvom rade pochvala a povzbudenie, ktoré vedú u ľudí k lepším výkonom.
