Drama ideální rodiny
Je mi smutno z rodin, ve kterých se všichni cítí odcizeni a zatíženi nejasnou vinou.
Vztahy a vazby v normální rodině jsou nestálé a nevyzpytatelné. Je mi líto kluků a holek, kteří se musí svými sportovními a školními výkony podílet na předstírání opaku...
Deti medzi sebou neporovnávam. Je to to najhoršie, čo im môžeme urobiť
"Som triednou učiteľkou 16 úžasným druhákom. Neustále ma prekvapujú svojimi nápadmi, úvahami, tvorivosťou, dobrosrdečnosťou a vzájomnou všímavosťou. Žiaden deň nie je rovnaký ako ten predchádzajúci. V triede mám deti, ktoré opakujú ročník, deti s vývinovými poruchami učenia, deti zo sociálne znevýhodňujúceho prostredia i intaktné deti z podnetného prostredia.
Mám v triede tiež veľa detí, ktoré veci rýchlo pochopia, vedia poznatky aplikovať, majú predchádzajúce skúsenosti, ktoré im uľahčujú pospájať si informácie do súvislostí a napredujú skokom. Snažím sa pripraviť im úlohy tak, aby boli zaujímavé a obohacujúce i pre ne. Navzájom sa všetci učia vnímať a akceptovať špecifické potreby iných žiakov. Zisťujú, že rôznorodosť je v poriadku, aj to, že každý je dobrý v niečom inom."
Prichádza nová generácia detí. Sme na ňu pripravení?
Svědomí se začíná probouzet v tichu, proto se neustále obklopujeme hlukem.
Vždy máme na výběr
Vždy máme na výběr z možností, které se nám nabízejí. Stačí si je jen uvědomit a vybrat si.
Ublížený vztah
Partner je na mě naštvaný. Myslím si, že nemá důvod. Tak ochladnu taky.
Mnoho vztahů rozkládá kumulativní pocit křivdy, ve kterém se partneři navzájem utvrzují a podporují...
Posielate životopisy a nič? Čo s tým?
Dostali moje resumé? Mal/a by som ich kontaktovať znova, alebo len čakať? Ak sa vám nikto neozval, nezúfajte! Vysvetlíme vám, čo robiť, ak ste aj vy jednými zo „zabudnutých záujemcov“.
Mami, mám rakovinu aneb Jak (ne)reagovat, když se ve vaší rodině objeví vážná nemoc?
"Když člověk těžce onemocní, jednou z fází, kterou prožívá, je období zpracování vlastních emocí. Objevují se pocity bezmoci, smutku, deprese, ale i paradoxního veselí až euforie, které vyvolávají ty lepší zprávy. Emoce lítají jako na houpačce. Blízcí lidé často mají tendenci řešit, radit, kontrolovat život nemocného. Podvědomě tím bojují proti vlastním úzkostem a bezmoci, kterou v nich vážnost onemocnění vyvolala. Zeptejme se ho, co potřebuje, buďme mu nablízku, respektujme jeho potřeby, včetně touhy po soukromí. Pokud situace trvá týdny, je dobré obrátit se na odborníka v oblasti duševního zdraví, na psychologa, psychoterapeuta či psychiatra.“
BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA – film o práci s dětmi na okraji společnosti
Je chybou být příliš snaživý v pomáhání druhým
ℒℴνℯ♥
♥ Na nejhlubší úrovni si vaše duše přejí převzít zodpovědnost za temnotu, kterou šířily. Nicméně převzetí zodpovědnosti za vaši temnotu nezahrnuje přehnanou péči o jiné, kterým byste měli pomáhat čije léčit. Je důležité si uvědomit celou podstatu evolučního procesu, poněvadž máte tendenci být příliš snaživí v pomáhání ostatním.
♥ Toto nadšení pomáhat druhým se často stává pastí, poněvadž se vaše energie spíše s druhou osobou zaplete a vy se pak velmi často cítíte vyčerpaní a zklamaní. Pamatujte si prosím: „Dávat více než přijímat není ani vznešené ani založené na srdci, je to jednoduše chyba." Chybou je, že si myslíte, že jste z části zodpovědní za situaci či duševní stav někoho jiného. To naprosto není pravda.
♥ Každý je zodpovědný za svoje vlastní štěstí a neštěstí. A to je pro něj i velké požehnání, jelikož každému to poskytuje sílu tvořit a tak může změnit svoji vlastní realitu. Nejste zde od toho, abyste opravili druhé lidi či matku Zemi. Jste zde, abyste vyléčili hluboká zranění uvnitř vaší bytosti. Prosím, směřujte k tomuto úkolu a vše ostatní do sebe zapadne automaticky na správné místo a bez jakékoli vaší námahy.
♥ Když jste přišli na Zemi a inkarnovali se do lidských těl, měli jste sklon bojovat s energiemi, které jste si přáli překonat. V tom stádiu jste byli v paradoxní situaci. Na jedné straně jste věděli, že chcete něco jiného než je usilování o moc a nenáviděli jste se za to, co jste dělali. Z důvodu dominance vašeho ega, jste se ale neosvobodili od toho, co jste u sebe nenáviděli. Po příchodu na Zemi, jste měli sklony být velmi rozrušeni temnotou, hněvali jste se kvůli ní a vaší reakcí na situaci, ve které jste se ocitli, byl boj.
♥ Paradoxem je, že jste ve své nevědomosti chtěli bojovat s egoistickými energiemi pomocí energií, kterých jste se toužili zbavit. Ještě jste si neuvědomovali skutečné možnosti vědomí založeného na srdci. Když cokoliv pozorujete přes srdce, přestane existovat jakákoliv bitva mezi Dobrem a Zlem. Realita srdce překračuje obojí. Srdce nevzdoruje temnotě. Vědomí založené na srdci je založené na přijetí všeho, co je. Je to typ vědomí, který se zbavil špatné myšlenky, že boj může vyřešit nějaký problém a přemoct temnotu.
Milovat s očima otevřenýma
ℒℴνℯ♥
♥ Mnoho lidí hledá partnera v naději, že tak vyřeší své problémy. Naivně se domnívají, že je milostný vztah vyléčí z nudy, smutku a pocitu, že život nemá smysl.
Depresia je smrteľná. Nezáujem nás stojí milióny
Lekár vlastnoručne šije deky pre každé bábätko, ktorému pomôže na svet. Jeho nápad rodičia zbožňujú
Povýšil svoje povolanie na vyššiu úroveň.
Bratislava spúšťa reuse centrum. Nepotrebné veci dostanú druhú šancu
Děti neřeknou, že mají úzkost – děti řeknou „Bolí mě bříško!“
5 důvodů, proč rodiče ztrácejí důvěru svých dětí (a co s tím)
O čom sa nehovorí: Príchod dieťatka je skúškou aj pre ten najsilnejší pár
Můžský vs. ženský mozek
Prečo máme priestupné roky?
Ako už asi viete, rok 2020 je priestupný. Pravidlo poznáte, každý štvrtý rok je. V skutočnosti je to len časť tohto pravidla, pokračuje ďalej.
Ak je rok deliteľný štvorkou aj stovkou, tak nie je priestupný, aj keď by mal byť. Stále to však nie je všetkou. Ak je deliteľný štvorkou, stovkou aj štyristovkou, tak priestupný je – aj keď by podľa predošlého pravidla byť nemal.
Napríklad 2004 bol prestupný rok. Naopak, 2100 nebude – síce je deliteľný štvorkou, ale zároveň aj stovkou. A zas 2000 rok bol priestupný, lebo pravidlo so stovkou prebilo to, že bol deliteľný aj štyristovkou. Zložité, že?
Ďalej to našťastie nepokračuje, už žiadne ďalšie pravidlá neexistujú. Prečo je to však také komplikované a na čo vôbec potrebujeme priestupné roky?
Dĺžka dňa je daná rotáciou Zeme okolo svojej osi, dĺžka roka zas obehom okolo Slnka. Medzi týmito číslami, nenašťastie, nie je celočíselný pomer. Rok má síce 365 dní, no obeh okolo Slnka trvá trochu viac. Aby nestačilo, os Zeme, ktorá okrem iného definuje ročné obdobia, sa mierne otáča. Vo výsledku tak trvá tzv. tropický rok, teda obdobie napr. od letného slnovratu po ďalší letný slnovrat, zhruba 365.2421871 dní.
Ak by sme nemali priestupné roky a rok by mal iba 365 dní, tak by nám trochu chýbalo. Preto každý štvrtý rok pridáme jeden deň. To by robilo priemernú dĺžku dňa 365.25, čo je zas trochu veľa a tak treba trochu ubrať, sté roky nie sú priestupné. To dáva v priemere 365.24, zas trochu málo. A tak každý štyristý porušíme predošlé pravidlo a rok má v priemere 365 + 1/4 – 1/100 + 1/400, čiže 365.2425 dňa.
Áno, stálo to nie je dokonalé. Rozdiel je v priemere 0.0003 dňa na rok, čiže o 3000 rokov sa dátumy rovnodenností a slnovratov posunú o jeden deň – to nás však už teraz netrápi.
[Samuel]
PS: Na britských ostrovoch bola tradícia, že v priestupné roky (resp. niekedy len 29. februára) mohli ženy žiadať mužov o ruku.
PS2: Použité zdroje nájdete na stránke https://vedator.space/preco-mame-priestupne-roky/
Pravda o novoročním předsevzetí
Příchodem NOVÉHO ROKU… si spousta z nás dává předsevzetí, protože chce na sobě něco změnit….
Dublinčania prišli so skvelou myšlienkou.
Na jeden z mostov vešajú stovky kabátov
Kdy bude na Zemi ráj? Až si uvědomíme, že si realitu vytváříme sami
Ako vrátiť nepodarený darček a na čo máte nárok?
Ziadna aplikácia v smarfone nenahradí záujem rodiča o to, ako dieťa trávi čas
Nájsť po strate partnera silu žiť ďalej je nesmierne ťažké. Dokázať v tejto situácii ešte rozdávať silu ďalším, je neuveriteľné.
Nie je v poriadku, ak zodpovednosť za svoje šťastie preklápame na partnera
Neuvedomujeme si, čo máme, keď máme rodinu, výplatu, možnosť ísť si nakúpiť do obchodu.
Na dobro nie je ľudí nikdy dosť. Láska a dobro nemá dno ani strop.
Sebahaľovanie je pre mnohých z nás neľahké. Mnohí ľudia vyrástli v domácnosti, kde sa vyjadrenie myšlienoka pocitov nepodporovalo, skôr odsudzovalo. Požiadať o hračku znamenalo následne si vypočuť prednášku o smutnom stave rodinných financií. Dieťa odchádzalo s pocitom viny za svoju túžbu a rýchlo sa naučilo svoje týžby nevyjadrovať. Keď prejavilo hnev, rodič odpovedal ostrými odsudzujúcimi slovami. Tak sa dieťa naučilo, že prejaviť pocit hnevu nie je prípustné. Ak bol v dieťati vyvolávaný pocit viny za to, že vyjadrilo sklamanie, že nemôže ísť s ockom nakupovať, naučilo sa držať svoje sklamanie vo vnútri. Kým dosiahneme dospelosť, mnohí z nás sme už vytrénovaní svoje pocity popierať. Už nie sme v kontakte so svojím emocionálnym ja.
Co mě potkává, vychází ze mě
Jak rozpoznat v emoční reakci na chování druhých lidí, jestli jde o moji projekci, nebo jestli emoce pravdivě upozorňují na manipulaci, překračování hranic či na potenciální ohrožení s výzvou braň se, nebo uteč? Zlo v člověku můžeme chápat jako vitalitu, která si říká o transformaci.
Očima druhého
Jak proměnit své vztahy k lepšímu? Většina našich problémů pochází z našeho odporu a boje proti tomu, co je.
