O tom, ako sa výzor -násťročných ľudí zmenil 🙂
Vedcom z Grécka a Švédska sa podarilo zrekonštruovať podobu dievčaťa, ktoré žilo približne pred 9000 rokmi v jaskyni Theopetra v severovýchodnom regióne Grécka. Podobu dievčaťa menom Avgi vedci predstavili v archeologickom múzeu Akropola v Aténach.
Toto by sa mi zišlo 😂
Čínska spoločnosť sa rozhodla, že svojim ženským zamestnankyniam umožní byť o jeden týždeň dlhšie doma. Sedemdňová dovolenka by im mala aspoň trochu dopomôcť k nájdeniu si partnera. Podľa rozhodnutia firmy sú totiž takéto ženy smutné a opustené.
Má škola potenciál vplývať na hodnoty a postoje mladých ľudí? Aké sú vedomosti mladých ľudí z občianskej náuky a histórie? Aké sú predstavy mladých ľudí o spoločnosti a demokracii?
"Ľudia majú niekedy predstavu, že na základe rozhovoru im dám kompletný návod, čo majú robiť, kde majú pracovať. Alebo ich otestujem a poviem im, čo je pre nich najlepšie... Voľba kariérneho smerovania nemôže byť postavená iba na racionálnom vyhodnotení. Zapájanie iných zmyslov, emócií, využívanie kreatívnych spôsobov hľadania seba a svojej cesty nás spája s našimi túžbami, snami a umožňuje nám pozrieť sa na seba a svoju situáciu z iného uhla pohľadu. Potom nastane priestor, keď tie emócie musíme spojiť s racionalitou."
😂
ℒℴνℯ❤
Já tě miluji, a ty …?
❤ Opravdu cenní jsou pro nás ti lidé, kteří se nepoddají našim pokusům udělat z nich viníky nebo je zahanbit, nezačnou nám ubližovat ani nás nepodtrhnou, ale prostě zůstanou poblíž a svou přítomností a pozorováním nám poskytují možnost uvědomit si svůj vklad do toho, co se děje. Svůj podíl. Lidé, kteří svou přítomností a nezasahováním nám dávají šanci samostatně si vyléčit rány.
❤ Často žádáme své blízké, aby omezili svou svobodu, abychom se nemuseli cítit trapně a nebolelo nás to. Žádáme například partnera, aby přestal komentovat náš vzhled, protože je to pro nás bolestivé. Chceme po něm, aby se nedíval na jiné ženy, protože pak musíme zápasit se žárlivostí. Jindy muž žádá ženu, ať se nezdržuje v práci, protože on pak má o ni strach. A dítě má za povinnost nám volat a dávat o sobě vědět, abychom pociťovali pokud možná menší obavy o něj.
❤ Své rodiče honíme po doktorech, abychom se nedejbože nemuseli vypořádávat s hrozbou, že o ně přijdeme. Snažíme se ovlivnit své přátele, aby nenavazovali přátelský vztah s nikým jiným, protože si chceme připadat jako něco pro ně výjimečného. Všechny tyhle prosby a žádosti obalujeme manipulativními sděleními typu „Já tě miluji, a ty…“
❤ Naše duševní bolest je právě jenom naše bolest.
❤ V naší kultuře jsou rovněž velmi rozšířeny metody poukazování na pocity viny, na které jsme zvyklí už od nejútlejšího věku. Stejně tak dobře funguje vyprávění o obavách a duševní bolesti spojené s prosbou, abychom této duševní bolesti nebyli vystavováni. “Prosím tě netrap mě” je jedna z velmi častých vět, které naprosto neuvědoměle (a někdy také uvědoměle) využíváme k manipulaci.
❤ Spravedlivě se rozhořčujeme, když nás někdo trápí právě tím, o co jsme ho prosili, aby to nedělal. Při čtení těchto řádek se zlobíme, že někdo naši duševní bolest nazývá manipulací, ačkoli nás něco opravdu trápí a způsobuje nám to bolest.
❤ Pravdou ovšem také je, že blízké vztahy představují setrvalou a zcela reálnou možnost setkání s trápením a bolestí. Ne snad proto, že by se o to někdo zvláště snažil, ale čistě z toho důvodu, že ten druhý jednoduše nemůže nedotknout se některých našich citlivých míst, pokud je nám dostatečně blízko. Citlivých míst má každý dost. A čím více se snažíme vyhnout bolesti, tím více se naše duše podobá minovému poli, na které už nejsme ochotni kohokoli vpustit.
❤ Smutnou pravdou také je, že naše duševní bolest je právě jenom naší bolestí. Existují lidé, kteří nám někdy dřív nebo právě dnes nějak ublížili. A je-li jim to dáno osudem, nakonec si to uvědomí, pochopí svou vinu a třeba se budou i snažit napravit škody. Ovšem počítat s něčím takovým nemá smysl. Od okamžiku, kdy máme bolest ve svém nitru, je ta bolest pouze naše. A také pouze my s ní můžeme něco udělat.
❤ Východisko je prosté. Když se nám někdo nezamlouvá, vždycky se s ním můžeme rozloučit. Když nám je zima, můžeme se obléct. Potřebujeme-li pomoc, můžeme o ni požádat. Když nám někde něco nedají, vezmeme si to jinde.
❤ Jestliže však setrváváme v nedostatku a nepohodlí a přitom se nikam nepohneme, jestliže obviňujeme někoho jiného, že to on nás trápí a působí nám bolest, ale zůstáváme s ním, je to opravdu vážný důvod k zamyšlení nad tím, jak se stáváme tvůrci svého vlastního trápení. A nad příčinami, pro které se naše cíle absolutně neshodují s naším jednáním.
❤ Opravdu cennými jsou pro nás v takové situaci lidé, kteří nepodlehnou našim pokusům udělat z nich viníky nebo je nějak zahanbit, nedají se s námi do hádky ani nás nepodtrhnou, ale prostě zůstanou poblíž. Jejich přítomnost a naše vědomí, že nás pozorují, nám poskytují možnost uvědomit si svůj podíl na tom, co se děje. Svůj vlastní vklad. Takoví lidé nám pouhou svou přítomností a tím, že do ničeho nezasahují, poskytují šanci vyléčit si své rány sami.
❤ Nepřinášejí nám ryby, ale s trpělivostí čekají, až sami vezmeme do ruky udici. Nevidí v nás oběť, ale někoho, kdo je schopen si se situací poradit. Pomáhají nám tam, kde už nemůžeme, a nepomáhají, jestliže můžeme. A velmi silně nás milují opravdovou, zralou a moudrou láskou.
Milí ľudia, takto vyzerá v tejto chvíli náš obehový systém 😊 Naše telá sú dokonalý zázrak 😊😊
Diktovanie poznámok a výklad učiva nemotivujú žiakov k učeniu. V rozhovore pre TA3 prezradila analytička Petra Fridrichová ďalšie zo zistení prieskumu To dá rozum. Dozviete sa v ňom viac o zaužívaných spôsoboch výučby, ale aj o tom, že skladba predmetov na Slovensku je už zastaralá.
VIETE ČO NA INTERNETE SLEDUJÚ VAŠE DETI?
Mnoho rodičov nemá úplnú predstavu o tom, aké videá sledujú ich deti na svojich tabletoch či smartphonoch a ako veľmi ich to môže ovplyvňovať.
Je preto dôležité zbystriť pozornosť a vyvarovať sa toho, aby vaše deti ovplyvňovali rôzni satanisticky ladení "filozofi", hrajúci sa na vrahov.
Čo ženy lutujú na sklonku života
Do jaké míry zasahovat do přirozenosti dítěte? Můžeme si vypomoci počítačovou metaforou:
– Naše děti v sobě nesou genetický program, který do velké míry určuje hranice toho, kam mohou v životě směřovat.
– Tento program však potřebuje spustit a taky trvale udržovat v chodu.
– Rodiče tak můžeme chápat jako IT správce, kteří kontrolují správnost nastavených procesů a v případě nutnosti se snaží vychytat chybky, které nastaly v jeho běhu.
A ještě pohled druhý, z evolučního hlediska: Pro žádný živý organismus by nebylo příliš evolučně výhodné, kdyby byl tak silně ovlivněn prostředím, jak si výchovu dětí často představujeme.
Keď sú aj tie horšie dni 😊
Krásny piatok kočky😊
Tiež si myslím 😂😂😂
Proč je snazší být smutný než veselý a co s tím?
Představte si, že vám někdo řekne:
"Tobě to dneska nesluší."
Nebo řekne: "Tobě to dneska sluší."
Co na vás udělá silnější dojem? Která ta věta
ve vás vyvolá silnější emoci?
Pravděpodobně to bude ta první poznámka,
která vás spíš zarazí a na kterou budete myslet
ještě dlouho potom.
Podobně jako když se na vás někdo usměje,
nebo se ošklivě zašklebí. Opět zvítězí spíš to negativní
a do vaší mysli se zavrtá intenzivněji, než hezký úsměv.
Proč to tak je?
Proč na nás více působí negativní informace?
Proč je snazší být smutný či naštvaný než být
veselý a v pohodě?
Protože příroda. Ta totiž myslí v první řadě
na naše přežití a k přežití potřebujeme umět
rychle rozpoznat nebezpečí a jiné negativní
jevy. Naši předkové pár tisíc až milion let zpátky
to uměli, jinak by v tehdejší divočině nepřežili.
Pozitivní záležitosti jsou až na x-tém místě. Kochat
se západem slunce a přitom ignorovat hladového
lva? Zaposlouchat se během chůze do krásné hudby
a nechat se přitom přejet při přecházení silnice?
Kdo má geny, které mu dovolí dělat takové věci,
ten je nepředá. Nám předali své geny ostražití
a na negativitu orientovaní jedinci.
Takže to je důvod, proč na negativní poznámku
"Dneska ti to nesluší" reagujeme emočně
mnohem silněji, než na slušení.
Život je ale příjemnější, když v něm nad negativy
převládají pozitiva. (Dle výzkumu by měla
převládat alespoň třikrát.) Co tedy s tím?
Na ty dobré věci, které se nám dějí nebo nabízejí,
musíme zakleknout. Uchvátit je, nepustit,
vysát z nich, co se dá. Jak to vypadá v praxi?
Předně - naučit se všímat si toho pěkného. Aktivně
vyhledávat. Uvědomovat si, že se to zrovna děje.
A vysávat - žít z těch pozitivních věcí, někomu je
vyprávět a tím je prožít znovu, zapsat si je,
probírat si je, třeba na konci dne, prostě nenechat
je jen tak pominout a vyšumět. To se totiž
stane, když se o ně aktivně nepostaráme. Nejsme
stavěni na to, abychom jim automaticky věnovali
pozornost.
Takže až se vám přihodí něco pěkného,
uvědomte si, co se stalo, resp. ŽE se to stalo.
Tímhle můžete začít. Vypadá to jako nic, ale
přínosy takového uvědomování pro naši duševní
pohodu jsou překvapivě velké a taky asi zjistíte,
že to vůbec není snadné. (Naštěstí jenom
zpočátku - dá se to naučit.)
Když to zrekapitulujeme:
1. Jsme stavěni přednostně na zpracování
negativních podnětů.
2. Pozitivních ale potřebujeme pro dobrý
životní pocit mnohem víc, než těch negativních.
3. O ty pozitivní se musíme sami aktivně
postarat - uvědomovat si je, vyhledávat,
vysávat je.
***
- Michaela Peterková -
Vždy majme v hlave to, aké sme jedinečné a naše hodnoty, ktorých sa nevzdajme ;)
Tak je ;)
😂 😂 😂
Facebook mi ráno ponúkol takúto milú spomienku 😂 Majte, kočky, príjemný a pokojný utorok 😊😊
U nás je to pes :D
Nazývať to, čo by malo byť samozrejmosťou slovom ,,trend" je dosť zahanbujúce.
Jiří Halík
Niektorí ľudia sa s vami rozprávajú vo svojom voľnom čase, iní si uvoľnia svoj čas, aby sa mohli s vami rozprávať.
EÚ chce spoplatniť elektrické bicykle povinným poistením ako majú automobily.
V Nitreba vzniklo prvé detské múzeum 😊
Keď už niektorí plnia výzvy 10 years challenge. Bude aj táto foto rovnako populárna?!
