R.: No, jeden význam slova „láska" je touha po blízkosti. Ale blízkost může znamenat dvě věci. Můţe znamenat radost z důvěrnosti, ale také závislost, pocit takové vazby k druhému člověku, ţe obejít se bez něho je velmi těžké. Pro určité lidi láska skutečně znamená lpění, neustálou potřebu mít toho
druhého pro sebe a utrpení, kdyţ partner není nablízku. A z toho, samozřejmě, mnohdy pramení i sobeckost a žárlivost.

J.: Pořád nevím, co tě tak překvapilo na „lásce" u zdravých rodin.

R.: Že obsahuje blízkost a současně i odstup. V těchto rodinách bývají lidé schopni velké důvěrnosti a silných citů. Zároveň ale pociťují i soběstačnost a důvěru v sebe sama, takţe jeden druhého zase až tak zoufale nepotřebují.
Když jsou na čas od sebe odloučeni, vyrovnávají se s tím perfektně. I v takové situaci jsou schopni se plně radovat ze života.

J.: To si opravdu vůbec nechybí?

R.: Záleží na tom, co si představuješ pod slovem „chybět". Samozřejmě, že při odloučení na partnera s láskou vzpomínají, samozřejmě jim myšlenka na něj dělá velkou radost a vzbuzuje v nich dobré pocity. Partneři si však nescházejí v tom smyslu, ţe by se v těchto situacích cítili bídně, že by se nemohli radovat ze všeho, co se právě děje kolem nich.

J.: Takže do jaké míry jsou tedy skutečně citově nezávislí ve smyslu, ţe Jeden druhého nepotřebují"?

R.: Štěstí, které vztah přináší, je pro ně v určitém smyslu přepych, něco jako životní bonus. A tak není jejich život mimo rodinu otravován strachem, že by všechno mohlo být rázem v troskách, kdyby ztratili svého partnera. A samozřejmě, čím více jsi schopen radostně proţívat ţivot a čím větší je tvoje
sebedůvěra ve chvílích odloučení, tím zajímavějším člověkem se stáváš a o to více hodnot se budeš moci s partnerkou podělit, až se zase shledáte.

J.: A navíc, jestliže jsou oba partneři na sobě citově nezávislí, když jsou spolu, potom nebývají vzájemně omezováni svými potřebami - nemusejí si neustále dávat pozor na to, co řeknou nebo udělají, jak to v zájmu naplnění těchto potřeb dělají jiní lidé. Jsou tak mnohem více sami sebou.

R.: A tím se současně dává ostatním členům rodiny prostor pro to, aby se mohli svobodně zabývat vlastními záležitostmi a nemuseli se neustále motat jeden kolem druhého, jak to dělají při obědě psi kolem stolu v obavě, aby o něco nepřišli.

Cleese - Skynner. Život a jak v něm zůstat naživu.