Pomáhat si pomáháním

Jak čelit strachu, který přichází z neznáma; je tu náhle, nečekaně, naráz? Jak se nenechat strhnout strachem druhých a řečeno po anglicky zůstat silným – „stay strong“? Cesta z labyrintu existuje. Jednou z cest je pomáhat druhým.

🥰

O psychoterapii zaměřené na člověka (PCA)

V této epizodě si povídám s mým hostem, kterým je Soňa Algayerová, psycholožka, terapeutka a supervizorka. V této epizodě si povídáme o tom, jak vypadá psychoterapeutický směr zaměřený na člověka - PCA (někdy nazývaná jako Rogeriánská terapie). Dozvíte se, co může stát za úzkostí, jaké jsou hlavní podmínky v terapii podle PCA, jak se liší práce terapeuta od práce supervizora a spoustu dalších informací. Dál jsme se snažili směr přiblížit tak, aby byl srozumitelný pro ty, kteří uvažují nad výcvikem, ale také pro ty z vás, kteří hledají psychoterapeuta a snaží se zorientovat v tom, jak může vypadat terapie podle směru terapeuta.

Fascinující orgán - mozek

Anatom prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D., představí nejvíce fascinující orgán v lidském těle – mozek. Podíváme se, jak vypadá. Na třech anatomických modelech si popíšeme jeho jednotlivé části. Řekneme si, z čeho se mozek skládá, a představíme jeho funkce. Jak vlastně byly funkce mozku odhaleny? Jaké metody a postupy se k nalezení poruch mozku používají dnes? Na funkce mozku se podíváme z různých stran a úhlů a vysvětlíme si, k čemu slouží Willisův tepenný okruh na dolní ploše mozku.
Na průřezu mozkem uvidíme další menší součásti a postupně tento nejzáhadnější lidský orgán rozebereme, včetně mozkového kmene a mozečku. Dozvíme se, jaké tři funkce mozeček plní a co se s námi děje, když je intoxikován alkoholem.
Ukážeme si, kde se nacházejí jednotlivá centra mozku včetně pro člověka toho nejdůležitějšího – centra naší osobnosti, úsudku a myšlení. Co se stane, když si někdo toto centrum naruší?
Kde přesně v mozku vzniká Parkinsonova choroba? Proč je kůra lidského mozku gyrifikovaná? To vše objasníme a navíc názorně ukážeme na anatomických modelech.
Kolik má mozková kůra laloků a kde se nacházejí? Co je to polohocit? Proč se nám při lehkém nárazu hlavy dělají před očima hvězdičky? V popisném videu najdete na všechny tyto otázky odpovědi a dozvíte se mnoho dalších pozoruhodných informací o stavbě mozku.

Ako zvládať smútok

Ako zvládať smútok

Zaujímavosti týždňa:

Vláda sa s nami nerozpráva. Považujeme to za porušenie princípov sociálneho dialógu. Vláda chystá ďalší konsolidačný balíček no svojich sociálnych partnerov pri jeho príprave prakticky ignoruje. https://www.facebook.com/Aktuality.sk/posts/pfb...

Čo sú to predátorské časopisy. https://www.facebook.com/reel/1026042715811494

Predstavte si, že by ste pracovali 14 hodín denne, mesačne 30 až 31 dní. https://www.facebook.com/watch/?v=8299127743522...

Všemocní sionisti, zákerní Chazari: Keď sa dezinformátori boja povedať Žid.

Tři zprávy, které se včera nezávisle na sobě objevily v médiích: https://www.facebook.com/repozice/posts/pfbid02...

Pieseň vďačného otca ❤️❤️❤️☺️
Má 3 drobcov. Učiteľ angličtiny. Viac takých učiteľov k našim deťom 🙏

Neurosteroidy v nemoci a ve zdraví

Termínem neurosteroidy jsou označovány látky steroidní povahy, které vznikly v nervové tkáni. Jejich koncentrace v mozku se liší v průběhu života, v nemoci či ve zdraví a také dle pohlaví. Neurosteroidy ovlivňují činnost receptorů pro přenos nervového vzruchu a v konečném důsledku tedy ovlivňují samotnou činnost centrální i periferní nervové soustavy. Kompenzace vzniklých nerovnováh pomocí neurosteroidů proto může poskytnout léčebný neuroprotektivní efekt. Americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) a Evropská léková agentura (EMA) v nedávné době schválili používání tří neurosteroidů pro léčbu poporodních depresí a dětské formy epilepsie. Schválení neurosteroidů jako nových léčiv proto jednoznačně dokazuje jejich obrovský potenciál pro další vývoj. Při přednášce si vysvětlíme, co neurosteroidy jsou a jak se liší od steroidů-hormonů. Povíme si, jak se liší neurosteroidy v rámci pohlaví a věku. Objasníme, jaké indikace se v současné době v oblasti neurosteroidů studují a které nemoci by bylo možné neurosteroidy léčit. V neposlední řadě vám poradíme, jak vy sami můžete své neurosteroidy ovlivnit ve svůj vlastní neuroprotektivní prospěch.

Pacienti s ťažkým ochorením majú právo sa hnevať aj smútiť

Pacienti s ťažkým ochorením majú právo sa hnevať aj smútiť

Ako povedať „nie“

Povedať nie šéfovi, chlapcovi, alebo kamarátom môže byť často tá najťažšia vec na svete. Mnohí z nás sa môžu báť, že to neurobia dosť slušne a riskujú tým stratu. O tom, ako sa naučiť povedať nie a prečo je táto schopnosť dôležitá.

To podstatné vo vnútri

Sloboda v hraniciach. Kedy je správne sa vystavovať stresu a kedy si ubližujeme. Viera v sám seba. Disciplína ako forma sebalásky. Zrkadlo našej duše.

Kolaboráciu s nacistami si obyčajní ľudia ospravedlňovali vykosteným kresťanstvom

„Zlepšovanie životnej úrovne, budovanie škôl, administratívnych bu­dov, kúpalísk či modernizácia infraštruktúry neboli od genocídy izo­lované. Naopak, tieto procesy tvorili jednu líniu národného projektu, v ktorom sa marginalizované skupiny násilne vytláčali zo spoločného priestoru v mene „pokroku“. Tento citát pochádza z knihy historičky Hany Kubátovej, „Kresťanský nacionalizmus, budovanie národa a holokaust na Slovensku, ktorá nedávno vyšla vo vydavateľstve Oxfordskej univerzity a aktuálne je už dostupná aj v slovenčine. Vo vydavateľstve Denníka N vyšla pod zdanlivo poetickým názvom Kde líšky dávajú dobrú noc.

Témy a udalosti, ktorými sa však kniha zaoberá, sú skôr prozaické, často tragicky prozaické. V dnešnom podcaste budeme hovoriť o fungovaní režimu vojnového slovenského štátu na lokálnej úrovni, na úrovni miest a obcí na východe Slovenska.

Ako vyzerá režim slovenského štátu, keď sa naň pozrieme z regiónov, ktoré boli v tom čase považované za perifériu? Akí aktéri boli kľúčoví v budovaní štátu a národa na miestnej úrovni? V čom boli špecifické tamojšie etnické čistky? A napokon, ako prebiehalo povojnové zúčtovanie a vyrovnávanie sa s vojnovým režimom na miestnej úrovni?

Co je hraniční porucha osobnosti?

Jak se projevuje hraniční porucha osobnosti? Může ji mít i dítě? Kam se obrátit pro pomoc se zvládáním hraniční poruchy osobnosti?

Je číslo IQ přesné?

Jak můžou vypadat testy inteligence? Má inteligence nějaké složky? Jaké jsou teorie týkající se tohoto fenoménu? A co inteligenční testy na internetu? Ukážou vám přesné číslo vašeho IQ?

Samota

Ako sa člvek ocitne v samote? Kedy je izolovanosť od ľudí problém? Prečo je niektorým ľuďom tak ťažké sa zo samoty dostať?

Klid a loyalita

Bol som podvedený, tak som podviedol. Na skutočný svet nie je čas.

O asistované reprodukci

Co prožívají ženy a muži, kteří procházejí léčbou neplodnosti? Jaké psychické dopady může proces IVF mít? A je neplodnost opravdu "jen v hlavě", jak si někteří lidé myslí? Na tohle a spoustu dalšího se ptám hosta v této epizodě.

Neočakávajte, že sa partner počas vzťahu nezmení

Človek sa počas dlhodobého vzťahu nevyhnutne zmení. Každý z nás totiž v živote prechádza psychosociálnymi krízami, ktoré nás formujú.

Čo robiť, ak sa nám zdá, že sa náš partner alebo partnerka zmenili, ako obnoviť komunikáciu vo vzťahu a zistiť, v čom zmena druhého tkvie a prečo nikdy nedúfať v zmenu partnera bez ochoty otvorene hovoriť o vlastných potrebách.

Rodičia vs. mladí

O vzťahu rodičov a mladých.

Jak se mění mozek po narození?

Jak se mění mozek po narození?

Vývin pripútavacieho vzťahu

O čom sa dozviete v tejto časti:
- o neskorších problematických vzťahoch detí z detských domovov
- hranica 3 a 12 rokov v pripútaní
- bezpečie na základe výlučného vzťahu
- potreba predvídateľnosti

Odpustenie nás môže zbaviť previazania s človekom, ktorý nás zranil

Podľa psychologičky, smútkovej poradkyne a vedkyne Lucie Záhorcovej možno odpustiť všetko. Zdôrazňuje však, že odpustenie neznamená zmierenie sa s druhým človekom, nepredstavuje ospravedlnenie jeho činov a nerovná sa ani zabudnutiu.

V podcaste Terapia slovom vysvetľuje, čo odpustenie znamená, ako nám môže pomôcť smútiť a zbaviť sa nenávisti a aké kroky urobiť, ak chceme odpustiť sami sebe alebo druhému.

Ľahostajnosť naša slovenská? Už v 19. storočí sa nad ňou pozastavovali naše politické elity

Pasivita, stagnácia a nezáujem o národnú vec, či všeobecne o veci verejné – to býval ešte na prelome 19. a 20. storočia častá ponosa slovenskej inteligencie vo vzťahu k bežnému a v drvivej väčšine na vidieku žijúcemu slovenskojazyčnému obyvateľstvu.

Sťažoval sa dokonca i vari najznámejší predstaviteľ konzervatívneho martinského národného centra Svetozár Hurban-Vajanský: „Keď sme povrchne pozreli na ľud, opanoval nás hnev nad jeho zpustlosťou ... nad pokorou pred mocným, nad nepovedomosťou.“

Bolo to však práve martinské centrum a Slovenská národná strana, ktorá po volebných neúspechoch v 70. rokoch 19. storočia vyhlásila volebnú pasivitu. No i podľa jej neskorších kritikov boli charakteristické črty rozširujúcich sa radov tzv. maďarónov nápadne podobné vlastnostiam slovenských národných predstaviteľov.

Ako písal o slovenskej politickej reprezentácii Vavro Šrobár v prvom vydaní mesačníka Hlas: „nafúkanosť, prázdne vystavovanie vlastnej hodnosti svetu na obdiv, neplodná záhaľka... Už hádam aj tým, že ústami Vajanského vyhlásila sa za pars pro toto, za celý národ, čím zdôraznila svoje výlučné postavenie voči ľudu..., zachovávala bežný mrav tzv. vzdelanej spoločnosti maďarskej“.

Proces národnostného útlaku, resp. maďarazicácie, ktorý sa tradične v slovenskom historickom diskurze spája s obdobím po rakúsko-uhorskom vyrovnaní, tak nie je možné oddeliť od iného sociálneho javu, ktorý je na Slovensku typický vari dodnes – pasivita, nezáujem či tzv. národná a politická indiferentnosť.

Ako sa teda tvorilo moderné politické vedomie predovšetkým u bežného slovensko-jazyčného obyvateľstva v niekdajšom Hornom Uhorsku? Vyznačovalo sa skutočnou pasivitou a nezáujmom, menil sa tento stav s nástupom moderných populistických strán? A ako vyzeral zápas politických elít o priazeň a pozornosť obyčajného obyvateľa slovenskojazyčných uhorských žúp. Odpovede aj na tieto otázky chce dať nový výskumný projekt, hradený z európskych prostriedkov Plánu obnovy a odolnosti SR.

Umělá inteligence – od pravidel k neuronovým sítím

V přednášce bude představen přehled současných a historických metod umělé inteligence. Začneme systémy založenými na pravidlech a tzv. bázi znalostí, kterou zpočátku ručně zadával znalostní inženýr. Poté budou následovat systémy, většinou už založené na teorii pravděpodobnosti, které byly schopny se učit z trénovacích dat. Další téma se bude věnovat hlubokým neuronovým sítím, které v roce 2006 způsobily revoluci v umělé inteligenci, jež pokračuje dodnes. Nevyhneme se ani znepokojivým zprávám o technologické singularitě, do níž se s největší pravděpodobnosti řítíme.