• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

28. mája 2017 
ta Hayova v svojej knihe tvrdi praveze, ze mala podobni matku ako ty, Kubaka.... ale ja som si to nikdy nevedela predstavit, ako odpustit zlo... alebo snazim sa pochopit, preco niekto robi chyby a tak..... ale ked viem, ze robi zlo vedome, nie som schopna mu odpustit...ani to nepokladam za spravne. hovorim si, ja sa hnevam, stve ma, ze je to zly clovek a najradsej by som ho odstranila zo sveta! nemozem predsa odpustit cloveku co tyra svoje dieta a zenu. mozem ho akkurat potrestat, oddelit....
preto mi to pripada take neuprimne.... zlost a hnev a pod. su predsa prirodzene emocie. nebudem ich v sebe potlacat. radsej vykricim na cely svet, ze si myslim,, ze je to nespravne.
co sa tyka homeopatie, ciastocne jej verim. vyskusam ju v lahsich stavoch. viem, ze su ludia, ktori jej veria viac.... podla mna tam funguje aj placebo efekt....ale ved nevadi. zase si myslim, ze cim menej chemie do seba davame, tym lepsie.
a kazdy nech si pomoze ako vie...
2. apr 2010 o 21:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
och Meum, ja si nemyslim, ze si ti sviniari zasluzia, aby si im odpustila. problem je v tom, ze kym to v sebe nespracujes, asi sa nepohnes dalej. zabudas vobec niekedy na tie chvile? povedz, stane sa, ze na tu hrozu nemyslis?
2. apr 2010 o 21:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dievcata,vy ste sa tu ale "rozdivocili". Kazdopadne cloveku prospieva pozitivny pristup k veciam.viem,ze v takych pripadoch ako detstvo meum a kubaky tazko hladat nejake pozitiva.ale uz len to,ze ste nezanevreli a obe mate deti a muzov,ste prikladne matky a snazite sa vyrovnavat s minulostou, je po tom vsetkom hovatsky pozitivne. Nasli ste svoju cestu napriek tomu,ze vam nebolo dopriate bezstarostne detstvo.ved to je skvele,ste vitazky! Baby,prajem vam vsetkym vela kupacov,sibacov,vody a hlavne jar plnu zdravia,lasky,pokoja a vyrovnanosti.
2. apr 2010 o 22:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dievcata,vy ste sa tu ale "rozdivocili". Kazdopadne cloveku prospieva pozitivny pristup k veciam.viem,ze v takych pripadoch ako detstvo meum a kubaky tazko hladat nejake pozitiva.ale uz len to,ze ste nezanevreli a obe mate deti a muzov,ste prikladne matky a snazite sa vyrovnavat s minulostou, je po tom vsetkom hovadsky pozitivne. Nasli ste svoju cestu napriek tomu,ze vam nebolo dopriate bezstarostne detstvo.ved to je skvele,ste vitazky! Baby,prajem vam vsetkym vela kupacov,sibacov,vody a hlavne jar plnu zdravia,lasky,pokoja a vyrovnanosti.
2. apr 2010 o 22:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
No, a mate to aj na duplu...:grinning:
2. apr 2010 o 22:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
A co je vlastne to odpustenie?
Ze sa uz nechcem pomstit a vedome tomu cloveku neublizujem?
Ze sa s tym zmierim a nie je to moj hlavny program?
Ze sa dokazem stretnut s tym clovekom bez toho, aby vo mne vsetko vrelo?
Ze tomu cloveku pomaham a robim len dobre?
Ze tomu cloveku pomaham natolko, ze jeho dobro uprednostnim pred svojim?

Ktory stupen z tychto je postacujuci? Nemam rada zjednodusujuce vyhlasenia: odpustite! Ale co to znamena? Aj nabozenstva ucia, ze odpustat treba, ale ziadne neposepka, ako to urobit, kde zacat...pretoze to vobec nie je jednoduche...myslim, ze je to jedna z najtazsich veci
3. apr 2010 o 09:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Inkinka, ty si na to " kapla".... veru, pekne si nam tie stupne odpustenia napisala....
ja napriklad strasne tazko odpustam. to je asi moj hlavny problem. mozno to suvisi s tym, ze som prilis egoisticka a beriem sa prilis vazne...neviem. zase v inych zivotnych situaciach sa mi to zislo, lebo som dokazala odist, ked mi bolo ublizovane...

a tato filozoficka debata je aktualna prave teraz, v case Velkej noci. ako daleko sme schopni odpustit?

rozmyslam Inka, nad tymi stupnami odpustenia a dospela som k tomu, ze som schopna prist len k prvemu stupnu.....snad niekedy k druhemu...
3. apr 2010 o 10:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zavisi aj od toho, o co ide...dostala som sa viac raz do 4. stupna, ale veru dlho som tam nevydrzala :unamused: zneuzivat sa nenecham a spadla som na 3. stupen :wink: a o odpustenie musi ten druhy stat, a brat to ako odpustenie a nie ako samozrejmost
3. apr 2010 o 10:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Inkunka filipal-na jednicku-niet co dodat :wink:
3. apr 2010 o 11:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Boze zase som Ti tam pichla tu inkunku-prepác inkinka :slight_smile:
3. apr 2010 o 11:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
srdcko :grinning: to bude nase tajne heslo :grinning:
3. apr 2010 o 11:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
o.k :grinning: ja truba :grinning:
3. apr 2010 o 11:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
No toto je uz "ina" debata, na vysokej urovni, uz sme lepsie ako politici a knazi. :fearful: :fearful: :fearful: :fearful: . Ze by to robil ten Serotonin????? :fearful: :fearful: :fearful: :fearful: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: , resp. ten Seretonin - ako vravi MM, ked ho vecer v posteli sprdnem, ze zas musim ist otvorit kvoli nemu okno - a on ze to preto, aby som mala na noc dost toho Seretoninu. :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
3. apr 2010 o 12:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
filipko... zostaň naďalej taká silná aká si :wink: ... Nedaj sa odradiť rečami že niečo sa nedá.
3. apr 2010 o 12:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hroska, uz len preto sme lepsie, ze tie dve spominane skupiny za to platime a my tu filozofujeme z cisteho altruizmu :wink: :grinning:
3. apr 2010 o 13:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Inkinka :grinning: :grinning: , :wink:

Dali :fearful: :fearful: :fearful: ???, akoze co "sa neda"?? :fearful: :fearful:
3. apr 2010 o 13:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
silna? praveze sila je priznat si ze pomoc potrebujes od inych a od liekov a zacat ich brat, nie len potlacat vsetko sebazaprenim a len dufat ze sa to niekedy zase nevrati a este v horsom stave ako predtym, co sa jej prave stalo. tak v com je teda ta sila? podvadzani samej seba, recami o odpustani?

a inakinka ma pravdu v tych stupnoch, len skoda ze ja nedokazem ani ten prvy stupen, mam to stastie ze toho cloveka nikdy nestretnem, mozno uz je pre moje potesenie mrtvy, mozno ho uz nasiel interpol, ale vsetko toto mi sposobuje len radost z toho ze je iste ze sa nikdy nestretneme. druhy je 100% mrtvy na predavkovanie takze dalsia moja "radost"

skutocne odpustit sa da len niekomu co o to stoji a nevyuzije to nakoniec este vo svoj prospech na vyuzivanie dotycnej osoby
3. apr 2010 o 13:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hroska ... dostať sa z depky bez chémie :slight_smile: . a meum, nič v zlom ale filipko si práveže priznala že mala depresie, že s tým treba niečo robiť... len si vybrala túto cestu, ktorá je ťažšia... ale je cestou.
3. apr 2010 o 14:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Pre mna je odpustenie dôležité hlavne kvoli sebe samej... ved JA sa liečim, JA chcem mať zdravú čistú dušu bez hnevu a zlosti...
3. apr 2010 o 14:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dali, BEZ CHEMIE sa z tazkej depresie NEDA dostat, to je fakt akoze sa Zem toci okolo Slnka. Pri lahsich formach nepopieram, to je mozne, ale chce to tiez vela prace. A okrem toho pri tazkych depresiach hrozi riziko samovrazdy. Dali, ak niekto tvrdi, ze sa dostal z tazkej depresie bez chemie, tak potom to nebola depresia.
3. apr 2010 o 14:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ake je to vsetko jednoduche a ruzove...Dali uz dosiahla nirvanu...teda jej JA :unamused:
3. apr 2010 o 14:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
:dizzy_face: hovorím len z vlastných skúseností. Moje názory môžu byť pre niekoho dobré, pre niekoho zlé, pre niekoho poučné pre niekoho nezmyselné... tak ako názory všetkých ľudí na tomto svete. Vrátane vás dievčatá :slight_smile: . všeci sa učíme, celý život. Niekto to zvláda tak niekto onak... Napriek depresiam ktoré som prekonala som na svoje JA hrdá a som šťastná že som si tým prešla... Niesom najmúdrejšia, ani svatá :wink:
Prajem Vám pekný deň a veľa pozitívnych myšlienok :slight_smile: .
3. apr 2010 o 14:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
Dali, toto citam z nadhladom, mam na vec svoj nazor, urcite ho nezmenim, necham si poradit jedine od niekoho kto nad depkou zvitazil, ci uz bez AD alebo s AD.

Este jednu srandu vam teda napisem a to ako som sa zbavila depresii , nie uzkosti...a isla som podla knihy L. HAY - ked uz je vam taka smiesna.
Po celom dome som mala popriliepane papieriky s tvrdeniami_ Mam sa rada a som so sebou spokojna, Zbavujem sa depresii_ Zbavujem sa neprijemnych pocitov ..., povymyslala som si ine , ktore som pre seba potrebovala. Rano ked som vstala a isla som sa umyt, hned mi do oci padli tieto vyjadrenia a tak som ich citala pri umyvani zubov , pri vareni v kuchyni, pri utierani prachu, v aute...nakoniec som sa ich naucila naspamat a ked ma prepadla " zla myslienka" tak som jej to vratila dobrou.
Tym , ze som ich citala , vyradovala som z hlavy negativne myslienky. Cim dalej a viac som si to opakovala, negativnych myslienok bolo stale menej a menej az nakoniec vymyzli....
Mozno je to smiesne, ale po pol roku vymyzli.
Takze ak chcete vyhrat nad zlymi myslienkami musite v prvom rade zmenit svoje myslenie, ak ho nezmenite, tak mozete AD brat cely zivot.
Mam sesternicu, ktora 2 roky brala AD, 2 roky bola bez nich a teraz je v hroznom stave. Nedokaze ist lietadlom ,edokaze ist do inej krajiny....pred rokom som jej navrhovala svoje metody, neurobila to a co myslite? Je uz dva tyzdne na AD.
Niekto sa s tym vie vyrovnat, ze ich bude uzivat cely zivot , ja a Dali a este iny o ktorych som tu citala sme to vzali do svojich ruk a zvitazili sme nad uzkostami a depresiami.

Ja ich teda urcite nemam.
To ze ma niekedy boli telo, moze a nemusi znamenat depresiu. Moze to znamenat aj vycerpanie organizmu. To by si my mohla ty Andy vysvetlit, ako sa to da rozoznat. Rozhodne sa depresivne necitim. Akurat som si vsimla ze ked vela oddychujem , tak ma telo neboli. A ked zacnem behat po nakupoch tak mi to na druhy des zratava.

Tak a mozete dalej bojkotovat.
Ja len dufam, ze toto citaju nezainteresovany, ktorym to pomoze.

A co sa tyka odpustenia, je dost pravdepodobne ze clovek ktory ublizil, tomuto bolo taktiez ublizovane,. Najprv treba pochopit preco ublizil a ake mal on detstvo. Potom ked zistime, ze bol v detstve tyrany, pochopime a lahsie odpustime.
3. apr 2010 o 15:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
filipko :dizzy_face: pekne si to napísala.
3. apr 2010 o 15:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Filipko, Dali to mi je jasne, ze momentalne nemate depresiu, uz len podla toho, ze pisete, mate svoje nazory, ste nad vecou..... Vsetko, co ste popisovali, vsetky tie "recepty" ako bojovat s depresiou, to beriem, s tym suhlasim.... To plati, dobre su aj cvicenia, joga, dokonca poznam cloveka, ktory to skusal aj cez liecitelov..... atd. To vsetko moze pomahat, ALE nie vtedy, ked je depresia tazka, lebo vtedy nie si schopny vstat z postele a ten papierik napisat a prilepit ho na stenu. Dali, Filipal, mali ste niekedy pocit, ze smrt je blizko, a Vasim jedinym prianim a jedinou myslienkou, ktora davala zmysel bola SMRŤ, tak hrozne ste si ju priali, ako v zivote nic predtym. Mali st niekedy pocit, ze vsade, kde ste sa pozreli, stala "zubata" a v ruke drzala velikansky noz a bodala nim do kazdeho....... a to som napisla len tie "lepsie pocity", ktore mavaju ludia v depresii. Takze nebudem sa opakovat : alternativy - ANO, ale tazka depresia = nutnost AD . A Filipal a Dali, skuste aj Vy citat co pisem, piseme, nielen donekonecna opakovat to svoje.
3. apr 2010 o 15:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
hroska... ja som také pocity mala
3. apr 2010 o 15:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dali, a vtedy Ti pomohli tie papieriky, ci AD???
3. apr 2010 o 16:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Homeopatiká, meditácie, pohyb... a knihy typu Miluj svoj život. Ja som AD nebrala vobec.
hroska... ja sa nechcem hádať, fakt neviem akým zázrakom som sa z toho dostala, bývalo mi velmi zle, v noci som sa zobúdzala s triaškou a panickými strachmi a plno iných otrasných pocitov som mala... Len naozaj mi tieto stavy cca po roku zmizli, preto verím tomu že sa to dá aj takto.
3. apr 2010 o 16:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
filipko - jestli si necháš poradit JEN od někoho, kdo nad depresí zvítězil, tak takový člověk jsem přesně já. Bez nadsázky
Měla jsem na to papír, byla jsem v neschopnosti 9 měsíců - beru léky již 7 let a deprese je dávno zažehnaná, ze všeho jsem se dostala. Žádné výbuchy bolestí, žádné návraty úzkostí, paniky, depresivního útlumu, myšlenek na smrt. Mám druhé dítě, podnikám a jsem silnější a schopnější než dřív. Prošla jsem zároveň důkladnou terapií, kdy jsem pochopila a zpracovala důvody zhroucení bezprostřední i z dávného dětství. I můj psychiatra mě považuje za stabilizovanou - jednou přijde čas, kdy budu moci pomalu léky vysazovat. ( i když zrovna v mém konkrétním případě to vypadá, že budu muset zůstat na nějakých udržovacích minimálních dávkách, protože můj můj stav byl tak těžký, že úplná obnova těch biochemických procesů v mozku patrně už nenastane, to ale nevadí, není žádný důvod ke strachu z dožitovního braní léků - v menopauze se to třeba změní samo. Nemají vedlejší účinky, nemají jiný vliv než čistě v mozku, tam, kde je to potřeba. Je spousta lidí, coberou mnohem agresivnější léky celý život, protože musí.)

dali Takže pokud tvrdíš, že jsi měla deprese, tak byly tak lehké, že ti na ně stačila nějaká populistická knížka, pozitivní myšlení, odpouštění celému světu a vesmíru, zachránili tě andělé- Fajn

Pokud filipka tvrdí, že zvítězila nad depresí, tak silně nemluví pravdu, protože ta potlačená deprese se jí vrátila po třech letech ještě v horší formě. Je to jak psala meum - jen sebeobelháváním si ji zatlačila do organismu a ona se opět prodrala na povrch a svou nostielku úplně skolila. Zvolit si efektivní cestu znamená takovou, která je vyzkoušená, vědecká, racionální, opravdu zabírá a chorobu zažené napořád a definitivně. Protože deprese je jako hromada smrdutých odpadků: zametete je do kouta, zavřete do sklepa a ony vám po čase stejně zamoří celý dům smradem.

Řekla bych, že je krajně nevhodné, nezodpovědné a troufnu si říct nebetyčně sobecké vůči rodině a dětem být stále v tomto depresivním, nevyhovujícím stavu. Protožem moje rozpoložení mohutně dopadá na okolí, zvláště pak na děti, jsou-li maličké. Proto je mou priroritou s tím skoncovat jakýmkoliv účinným způsobem - v případě psychických onemocnění léčením psychofarmaky. KLidně popřu nějaké své vznešené představy o vyléčení pomocí papírku po zdech - je to směšné a jen odraz právě té choroby.
Kdyby se totiž s depresí dalo zatočit jen s nějakou pitomou knížkou, tak by nebylo potřeba psychiatrů, kteří se léta vzdělávají. a léků..

dali - filipko Vy jste holky nezvítězily totiž vůbec nad ničím. Je mi líto Jestliže Filipce řekla psycholožka že má larvovou depresi, tak nevím, kde bereš tu aroganci tvrdit, že ne a zpochybňovat názor odborníka. Protože ona narozdíl od tebe ona odborník je. My jak tu jsme tak máme tolik pokory před lékaři a cítíme takový vděk, že je způsob, jak s tímhle šíleným peklem (a duševní nemoci jsou to absolutně nejhorší choroby, co mohou člověka potkat) zkoncovat, že se neprotivíme radám lékařů a nehádáme a jsme vděčné, že to doopravdy funguje.
A to s tvou známou - viditelně vůbec nic o mechanismu depresí, léčení, recidiv nevíš. Nemůžeme vědět, jak těžkou panickou poruchu měla, proč léky vysadila - měla je patrně brát mnohem déle- několik let terapeuticky a pak jen udržovací dávky. Že se vrátila k AD je nejvýše rozumné

Stavíš se tu do role mentora - a z jakého titulu? Vždy't jsi nic nedokázala !!!- točíš se v kruhu, jen si něco namlouváš, popíráš své problémy, odmítáš akceptovat názor odborníka - tomu já laciky říkám zabědněnost.
Místo čtení Miluj své pohlavní orgány a tlusté střevo bys měla prostudovat problematiku depresí, panických poruch a úzkostí. Doporučuji jako úvod Alici Millerovou Dětství je drama. Tam se nedočteš sentimentální řečičky alá Odpuštění a Pozitivní myšlení, ale pochopíš natvrdo jak je život těžký, rafinovaný a co všechno na nás působilo v dětství, jak nás formovaly události a jak zašifrovaně se pak všechno projeví v dospělosti . Je to mnohem složitější než si říct, že někomu Odpustím.
Inkinka tento termím velmi trefně rozepsala - za což jí děkuju, nikdy se mi to nepodařilo takhle skvěle naformulovat - velmi poučné.
3. apr 2010 o 16:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Okrem toho som prehodnotila celý svoj život, pár vecí som zmenila a potom to začalo pomali odchádzat.
3. apr 2010 o 16:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok