• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

17. októbra 2017 
@andy231 fu ha tak haam mi to nehrozi,tak budem davkovat opatrne...Inak vcera som si ho urobila poobede a k veceru ma stasne bolela hlava asi hodinku,potom uz v pohode...moze byt ze som si sipla viacej...Ale este v ten vecer som sla s tou partiou co som tu nedavno spominala ze mam stres tam ist atd.tak som s nimi sla von a vobec som nebola nervozna.Bolo super a bola som prekvapena ze som nestresovala :grinning: :grinning: zeby kozlik??? :slight_smile: Musim sa priznat ze som si dala 3 velke piva a pohar sampusu.Inak skoro vobec nepijem a dam si takto raz za 3 mesiace,vedsinou si dam raz do tyzdna jedneho radlera inak nepijem...Ja viem ze na lieky sa pit nema,ale podla mna nepijem vela a neberiem benzace takze to nieje take strasne,aj ked viem ze najlebsie nepit vobec :slight_smile: Dnes ma katastofalne boli hlava.Spala som asi 5 dodin a teraz momentalne taham v robote dvanastku :slight_smile: Takze neviem ci ma boli hlava z toho kozlika alebo z toho piva :sweat_smile: Zatial si musim zaklopat,ale akosi mi je fajn.Strasne mi pomaha ked rano a vecer dakujem za vsetko dobre co sa mi v ten den stalo a proste dakujem uplne za vsetko co vela ludi berie ako samozrejmost...Dava mi to pozitivne myslienky, ze stale mam toho dost a ked takto v duchu casto dakujem,zistujem ze je tolko veci za co clovek moze byt vdacny a co vsetko ma...Asi to bude tou knihou,som zvedava do kedy mi to vydrzi :wink: Samozrejme moje caje(placebo efekt)tiez robia svoje.A na ten kozlik si dam bacha:jednu malu lyzicku a nie kazdy den...Vsetkym vam prajem pekny zvysok vecera :dizzy_face:
5. okt 2013 o 19:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (3)
Ahoj holky,snad nevadí, že nejsem ze Slovenska. Trpím úzkostně depresivní poruchou, která se teď projevuje hlavně depresí. Smutkem, žádná chuť do života, ten nehorázný smutek, nezájem o cokoli, pocit odcizení, nejde mi ani brečet, jak jsem v sobě zablokovaná. Bohužel hodně špatně reaguji na antidepresiva. Obávám se, že mi kdysi uškodila, když mi byla nasazena na panickou poruchu, kdy jsem z ní byla vyléčená a měla po 4 letech 2 ataky. Věděla jsem, jak na ně, nebyla tam žádná další úzkost, ty 2 ataky. Bohužel jsem do AD byla dotlačena, nebudu to popisovat jak.Byl mi nasazen Cipralex, který mě ale přestimulovával, což jsem tehdy nevěděla a zvyšoval úzkosti a lékaři vždy jen navýšili. Měla jsem úzkosti pořád, najednou nefungovalo nic z toho, co jsem znala z terapie, protože mi to dělaly léky. Nebyla jsem schopná brečet, byla citově otupená, jako když to nejsem já. Obávám se, že AD se nemají nasazovat vždy a hned, ale s rozmyslem, mě přijde, že mě rozhodila.Vysadila jsem, ale potíže, která svým způsobem vznikla až s AD se vrátily, tak jsem nasadila citalopram. Na léky reaguji hodně citlivě i tam trvalo než jsem se stabilizovala dlouho, tehdy to bylo pouze na úzkosti a derealizace a paniky. Po několika letech se pomaličku vysadilo, ale problém po čase přišel, jak jsem už byla zvyklá být otupená, tak jsem najednou toho až tolik neunesla a AD citalopram jsem nasadila znova, ale v PL mi ho primář vysadil, že na moje potíže nejsou třeba, slíbil terapie 3x týdně. Já ho prosila, ať to nedělá, že je to jedno z mála AD, co mi sedne, udělal to, terapie nebyly a já upadla poprvé do deprese. Po odchodu z léčebny zkusil psychiatr znova citalopram, ale už se choval jinak a já se pořád nadavovala, pak byl zkoušen Zoloft, po něm jsem měla deprese ještě horší a myslela jen na to jak se zabít, nedalo se to vydržet, po 3 týdnech byl zkusen cipralex, asi 20dní jsem se cítila jako znovuzrozená, ale jak začal mít hladinu a to bylo jen 10mg, tak přišly silné úzkosti, neutlumit to rivotril nic, až snížení na 5 mg, to po měsíci neudrželo depresi. Tehdy jsem se lékařky ptala, zda když si je cipralex a citalopram podobný, zda by mohl ještě citalopram zabrat. Lékařka nevěděla, ale zkusily jsme ho první 3 týdny byl úzkosti jak prase i deprese, pak se mi podařilo plakat a úzkosti polevily, ale zůstaly deprese. Každý den jsem brečela, síla žádná, lepšilo se to pomalinku, 2 měsíce jsem ležela, nevím ani jak jsem to zvládala. I pak to šlo pomalu i když jsem začala fungovat fyzicky, pořád tam byl hluboký smutek. Pak bylo pár dní lépe, ale pak zase propad a tak to bylo pořád dokola ještě 8mý měsíc léčby jsem si přála, aby mě někdo zastřelil, nebo mě smetlo auto. Skončilo to nástupem do práce ke známé, kdy jsem nevěřila, že to zvládnu, ale pořád jsem byla unavená, prostě to nebylo ono a teď po 2 letech, kdy jsem i docházela na terapie, byla jsem bez depresí a úzkostí ale unavená tak, že jsem nebyla schopná osobního života, ani změnit práci uklizečky na lepší kvůli únavě jsem se s psychiatričkou dohodla ona navrhovala vysadit časem mě napadlo, že 5mg cipralexu by mi mohlo stačit, když nemám takové deprese a budu zároveň krytá. Věděl o tom psycholog říkal, že už jsem někde jinde, ať se nebojím, psychiatrička, jak jinak a šla jsem z 20mg citalopramu na 5mg escitalopramu. 14 dní mi bylo super, pak přišla ataka paniky,které už jsem nemívala a úzkosti. Měsíc jsem marodila a dalo se to dokupy, další měsíc jsem fungovala normálně a pak najednou přišla deprese. Zkoušely jsme zvýšit cipralex na 10mg, ale zvýšil mi zase jen úzkost a deprese zůstala. Pak nás napadlo vysadit, první 3 týdny to bylo dobré, ožila jsem do sebe, deprese zmizela, byla jen hrozná podrážděnost. Energie, elán, vše bylo, ale po 3 týdnech přišla angína a propad do deprese. Nevím co mám dělat. Jak z toho ven, moje sestra je proti lékům. Já z nich mám taky hrůzu, protože moje reakce jsou hodně citlivé. Jak jsem tu u různých psala. Venlafaxin mi byl kdysi taky zkoušen tehdy ještě na úzkosti, které mi ještě zvyšoval. nevím, jaké mám naděje. Co ještě je a hlavně to jak mi je po lécích ještě hůř jako daleko větší deprese, úzkosti, derealizace a odcizení, jsem tak zoufalá. Na AD jsem vždy reagovala s přehnanou citlivostí. Přemýšlela jsem o tom paroxetinu, ale jak píšete, že jste po něm byly unavené, ten asi z deprese moc nevybičuje, když tak unavuje. Nevím, omlouvám se, že otravuji, ale nevím už kudy kam a vidím jen jediné řešení. Obdivuji Vás za Vaši odvahu a výdrž.
5. okt 2013 o 20:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@esselte nie, nemam PP. Ale v rodine mame jeden pripad psych.ochorenia a viem, ake je to tazke a ako blbo na to reaguje spolocnost atd... hoci ten clovek na vlastne zdravy, uz nema ani ziadne prejavy, ale akonahle sa niekto dozvie o jeho minulosti, tak hned meni postoj a pokazi sa aj vztah medzi nimi. No nastastie sa tak nedeje vzdy, ale vtedy ti ludia naozaj stoja za to :slight_smile:
5. okt 2013 o 21:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@annette3 ahoj,chodia sem aj holky z Moravy a Ciech :wink: a jasne ze nevadi, ze nie si zo Slovenska, aspon vieme, ze tieto nase choroby nie su len slovenskou narodnou zalzitostou :grinning: :grinning: :grinning: Ale teraz vazne, z tvojho prispevku som mala pocit, ako by si vycitala AD, ze problemy ti vznikli prave z nich. Na jednej strane sa ti necudujem, lebo ich teda vyskusali dost na Tebe,ale na druhej strane by som ti trosku oponovala. AD su lieky aj ja poruchy, ktore mas ty, teda aj na uzkost ajna depresiu. Ak ti AD sadnu a uzivaju sa spravne, pomozu ti. Nie su to lieky, ktore by ti mohli nejako ublizit, naopak su to jedny z najbezpecnejsich liekov. Samozrejme, ako vsetky lieky maju aj neziaduce ucinky,ale tie vacsinou v priebehu prvych dvoch az stzroch tyzdnov vymiznu. Tak preco mas stale depresie a uzkost, to je asi otazka, ktora ta zaujima? Podla toho co pises,mi to pripada, ze si nebola liecena dostatocne a spravne. A tkto nase choroby maju tendenciu sa vracat, co si si urcite vsimla aj ty. Po dvoch az troch atakoch tazkej depresie by sa odporuca lieky brat celozivotne. Takze urcite sa potrebujes liecit, ale v prvom rade musis zmenit postoj k liekom, musis ich brat ako svojich pomocnikov, nie nepriatelov,aj ked ti vela z nich nesadlo, mjsis dufat,ze najdes liek, ktory tisadme. Dalsia vec je dobry psychiater a spravna liecba. Skus najst psychiatra,ktoty ma tie najlepsie referencie,pytaj sa znamych, aj tu na MK, zistuj.... AD nasadzuj velmi pomaly, ked si taka citliva a hlavne uzivaj ich presne ako sa maju,nikdy nevysadzaj svojvolne resp. rataj s tym, ze kedze sa ti choroba uz opakovala viackrat, mozno by holo lepsie uzivat ich uz celozivotne.Ked ti AD zaberu, potom je vhodna aj psychoterapia. Velmi zle je ked si poddavkovana,len skuseny dr. Ti vie nasadit tu spravnu davku AD a tu je dobre uzivat aj 3 roky a potom pomalinky znizovat na nizsiu davku a tu uzivat aj celozivotne. Za pomoci dr. A psychologa musis mat jasno vo svojej chorobe a v jej liecbe. Verim ze sa ti podari najst dobreho dr, spravnu liecbu a hlavne pokoj v dusi. :wink:
5. okt 2013 o 21:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska ahoj, moc děkuji za odpověď a milé uvítání. Jsem opravdu přesvědčená, že když mi byl nasazen poprvé Cipralex, tak zbytečně, krom 2 atak panik, které jsem znala a věděla jak na ně mi dál nic nebylo. Naopak po nasazení cipralexu donucením (nebudu tu vypisovat celý příběh, to asi není podstatné a bylo by to na dlouho, vím to já a mí blízcí) jsem začala mít celodenní úzkosti. AD mohou člověka přestimulovat, což byl můj případ, ale tehdy jsem to nevěděla, měla jsem úzkost pořád. O cipralexu je to i známé, že může úzkost zvyšovat a mně ho pořád navyšovali až na 25 mg.Nemohla jsem brečet, nebyla jsem to jako já, a pořád ty úzkosti a najednou nefungovalo nic z toho, co jsem znala z terapie.Naopak se mi ulevovalo až když se začalo snižovat. Každý mozek reaguje jinak a já mám za to, že tehdy to bylo špatně a hlavně to zvyšování. Neřeknu, kdybych na tom byla zle, jako teď, ale to je jedno, o to nejde už teď.Později jsem brala citalopram a vysazoval se pomaličku až po asi 4 letech.Do té doby jsem se léčila na úzkosti ne deprese.Když jsem po vysazení, začala mít potíže, tak jsem nasadila s psychiatrem a jak jsem psala, tak mi ho primář v PL vysadil a tam jsem poprvé upadla do deprese. Teď podruhé po změně AD, jak jsem psala výše. Já jen nevím, co mám teď dělat, na AD reaguji tak citlivě. Psychiatričku mám hodnou, slovenku, bere mě s mou citlivostí na léky, ale já nevím, co ještě zkusit. Myslela jsem trochu na ten paroxetin, ale když jste psaly, jak jste po něm byly unavené, tak nevím, zda by na deprese zabral, vím, že je nejsilnější ze SSRI. Ty NÚ, kdy se mi totálně zhorší deprese, úzkosti, derealizace to je peklo, mám pocit, že mi přeskočí, stavy k zešílení. Nevím, co je ještě za možnosti AD, těch AD přeci jen tolik není.Ty jsi neměla nikdy takhle odporné NÚ, že jsi myslela, že přijdeš o rozum. Jsem tak zabloklá, že nemůžu ani brečet.Jinak děkuji za hezké přivítání a před Tebou osobně klobouk dolu. Měla jsi u depresí i úzkosti a odcizení, nebo derealizace?K psychologovi chodím, ten také s tou změnou AD teď před 3mi měsíci souhlasil, říkal, že jsem stabilizovaná, já mu říkala, že se bojím, že tím riskuji vše, ale ta únava byla šílená, říkal, že už jsem někdo jiný no a
takhle to dopadlo. Děkuji
5. okt 2013 o 22:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska Ahoj, to som zasa ja, chcem sa spýtať, či mi môže pocit úzkosti vyvolať ak samotná cymbalta, dnes, ked som ju užila, tak asi v priebehu 10 minút mi znova prišla úzkosť, je možné, aby antidepresívum, ktoré užívam rok vyvolalo u mna úzkosť?Ja už som z toho všetkého hotová.Asi som nejaký zvláštny prípad,alebo mi to ozaj nefunguje s cymbaltou, tak ako má?
6. okt 2013 o 12:04  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska no, to neviem ani ja. hovorila, ze jesen je take horsie obdobie pre taketo stavy, neviem, necham to na nu, uvidim. pekne dni :slight_smile:
6. okt 2013 o 13:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@esselte ahoj, no myslim, si, ze nie, je to zalezitost psychiky, teda toho, ze momentalne si trochu dekompenzovana. ale z Cymbalty urcite nie, navyse Cymbalta je indikovana aj na uykostne poruchy a za 10 min. po uziti ti este absolutne nemohla ani zacat posobit. ale vobec nie si zvlastny pripad, to by sme tu boli zvlastne pripady vsetky :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: . Proste momentalne nie si uplne stabilizovana a to je cele. a ta uzkost sa ti ako konkretne prejavuje?

@annetta3 ja som mala tiez velmi neprijemne NU pri niektorych AD, konkretne si spominam na Cypralex, aj Paroxetin. ale nejako som si vzdy povedala, ze to musim vydrzat a potom vlastne tie NU prejdu.absolutne si netrufam radit ti, ktore AD,nemozem si to dovolit, lebo nie som lekar a ani neviem presne cim konkretne trpis. jedine co ti mozem poradit je, ze sa musis liecit, ak sa u teba zase prejavili priznaky depresie. a velmi dobre je, ze mas doveru k svojej psychiatricke, tak potom nevidim ziadny problem za nou ist, vsetko prebrat a najst vhodnu liecbu pre Teba. ak si citliva na AD, velmi malo NU maju SNRI, dualne AD, co je Venlafaxin a Cymbalta a su velmi ucinne na depresie aj uzkostne poruchy, aj ked si pisala, ze Venlafaxin u Teba nezabral. neboj sa ist do liecby, skuseny lekar ti pomoze, najma na zaciatku a potom to uz budes zvladat aj sama. Ja som mala asi vsetko, tazku depresiu, ze sa mi nedalo z postele vstat, tazku uzkost, ze som myslela, ze sa zblaznim, ze mi nacisto preskocilo, mala som rozne fobie, obsesie, strachy.....takze viem ako to je,vsetko poznam...da sa z toho dostat a zase normalne zit,xlovek toho v zivote strasne vela dokaze,aj ked si mysli, ze je na konci so svojimi silami, ma este rezervy.Urcite chod k lekarke, drzim palce :wink:
6. okt 2013 o 13:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska ahoj, moc Ti děkuji. Připadám si jako ztracený případ. Zkoušíme teď TCA antidepresiva konkrétně prothiaden. Můžu se zeptat, zda ty Tvé NÚ po antidepresivech byly jako ještě větší úzkost, deprese, odcizení, kdy se bojím na kohokoli a cokoli podívat, protože to vnímám úplně jinak, úplně mě to děsí, jak mi vše přijde jakoby cizí, jiné, jako když tomu přestávám rozumět a přicházím totálně o rozum. Ta zvýšená úzkost po zvýšení cipralexu, to nešlo vydržet, neustupovalo to rivotrilem ničím, prostě to byla přestimulace. Diagnostikovanou mám smíšenou -úzkostně depresivní poruchu, ale je toho více, jako nutkavé myšlenky, neschopnost je zastavit. Teď nejvíce je to deprese. Ano psychiatričku mám ráda, ale po tom, co jsem zažila za šílené stavy na AD z nich mám panickou hrůzu, nemůžu za to, ale to bylo takové peklo, že jsem myslela, že do sebe vrazím kudlu.Kdyby to bylo jako nevolnosti, točení hlavy, ale po té psychické stránce. Venlafaxin mi doktorka nedoporučovala, protože by mi zvyšoval úzkost, jako když jsem ho kdysi na úzkost brala. Holky, já jak píšete Vy, bych ten svůj život někomu darovala a měla klid.
Hrosko, a ten paroxetin Ti pak zabral jsi psala dobře, ale co mě zaráželo, bylo, jak jsi psala, že jsi po něm byla hodně unavená, můžeš mi to nějak přiblížit? Nejde mi ani brečet, jak to mám v sobě udušené.

Holky: zažil jste někdo pocit odcizení, kdy Vám vše známé přijde jako úplně cizí, že Vás to děsí, kdy máte pocit, že přijdete o rozum a při nasazení AD se Vám to ještě zhoršilo? Že i Vaši blízcí se Vám byť jste je viděli samozřejmě stejně, vše zůstalo stejné, ale Váš vjem byl jiný.
Děkuji
6. okt 2013 o 15:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska Začne sa to takým teplým pocitom na chrbte, potom to postupne prejde do tela, potom mi je naopak zima a dnes som si potom aj zdriemla a už bolo ok, samotný atak trvá asi tak 3 sekundy,potom únava, zima a postupne úľava.
Ináč dnes som sa aj pohádala s mužom, on totiž neznáša, ked sa mu sťažujem ,že mi nie je dobre, povie mi na to, že stále sa len sťažujem na tú depku a on už má toho dosť, potom sa obul aj do nášho syna, že je to moja strašná výchova a môj chorý vplyv na jeho správanie,že vraj som zrelá na to , aby ma zavreli do klietky,nechci vedieť ešte tie nadávky, čo pri tom padali.Presne to isté sa stalo v tomto období minulý rok, vtedy som od neho odišla k našim, ale len na tri dni,lebo mama sa starala o moju chorú babku, ktorá už aj zomrela, nechcela som im robiť dlhšie starosti ale bola som rozhodnutá, že odídem.Len to nie je také ľahké, pretože máme na dome hypotéku a v lete sme kúpili nové auto.Môžem byť v poriadku, ked som v takom strese,ale jeho to stále prepadne vtedy, ked mi je zle, on má asi v jeseni tiež depku.A to dnes má prísť sestra s rodimou na návštevu, proste aj4 xanaxy, lexaurina a neviem čo sú na toto málo.Ale, ked som sa po tej hádke poriadne vyplakala,aspoň sa mi trocha uľavilo.A potešila si ma aj tty, že ten atak nemohol byť z tej cymbalty,je to proste všetko v mojej hlave.
6. okt 2013 o 15:41  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@esselte to s tym muzom, akoby som o sebe citala. :frowning2: Ked som bola zdrava, snazila som sa, nic ine som nerobila, len som sa starala o deti, domacnost a tvrdo pracovala, aby sme mali peniaze este som aj muzovi pomahala s jeho pracou, proste aj dusu by som bola vyplula, nezastavila som sa :stuck_out_tongue_closed_eyes: ....a potom prisla depresia a prvy krat v zivote som cakala, ze ma aspon pochopi a aspon slovne povzbudi, ale opak bol pravdou.....robil mi este napriek, utekal z domu, nebavil sa so mnou, neroyzpraval, ako keby som mu nejako ublizila :rolling_eyes: . strasne, strasne ma sklamal :pensive: , neviem sa s tym doteraz vyporiadat, keby on nejako ochorel, urcite by som mu pomahala a nenechala ho v tom. z mojej strany to strasne nastrbilo nas vztah, ze momentalne k nemu uz nic necitim :rolling_eyes: .
No tie ataky to je zrejme prejav panickej poruchy, jedina vyhoda asi je, ze to trva tak kratko, to zas s depresiou je horsie, ta u mna trvala od rana do vecera a od vecera do rana :stuck_out_tongue_closed_eyes: Zajtra teda skus zavolat dr. a dohodni sa s nou ako budes tu Cymbaltu uzivat. A teraz, ked beries tu prvu 60mg rano, tak doobedie je bez atakov? :confused:
6. okt 2013 o 16:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@annetta3 paroxetin je vyborne AD a presne ako si pisala da sa povedat, ze to je najsilnejsie SSRI. Mne osobne zabral skvele, na 8 den ma doslova vystrelil z postele, odvtedy som mohla fungovat, ale stav sa mi zlepsoval postupne a k uplnej stabilizacii doslo az cca po roku, ale potom uz bolo super. Paroxetin ma siroku indikaciu je vhodny na depresiu a aj na vsetky uzkostne poruchy, takze u teba, kedze mas zmiesanu depresivnouzkostnu poruchu (u mna to iste) by ti mal pokryt vsetky problemy. Nevyhoda bola, ze ked som uzivala Paroxetin, potrebovala som dlho spat, proste spavala som aj 10 hod alebo som si potrebovala pospat aj poobede. Najhorsie to bolo prvy rok, ale potom to uz bolo lepsie a uplne som si na liek zvykla a nemusela som uz poobede spavat.Ale zase cez den, po tom roku, som bola na nom velmi aktivna. Ale nepozerajme sa na AD az tak z hladiska NU, aj ked aj to je niekedy dolezite, podstatna je remisia.A Paroxetin bol ten liek, ktory ma vratil do normalneho stavu a co som citala aj odborne clanky aj clanky, ktore pisali pacienti, je to jeden z najucinnejsich AD.
Juuuj keby som tu ja mala pisat, co som pocitovala prvy krat pri nasadeni Cypralexu, tak by som vas asi vsetky tuna odplasila, to by bol iny horor :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :fearful: :astonished: . A samozrejme vsetko sa mi v uvode este zhorsilo aj depresia aj uzkost, proste som si myslela, ze som sa definitivne zosalela a preskocilo mi. Takze teraz uzivas TCA Prothiaden? a kolky den ho beries? Mas nejake NU?
6. okt 2013 o 17:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska ahoj, včera jsem vzala teprve první tabletu, bere se večer. Jak píšeš o tom paroxetinu, že Ti zabral 8mý den a od té doby jsi mohla fungovat, ale stav se Ti do stabilizace zlepšoval rok, co si mám pod tím představit? Že jsi měla pořád propady do deprese, nebo nic moc náladu? Můžeš to nějak rozvést? Děkuji.Po jaké době jsi se pak mohla vrátit do práce? Remise je podstatná, jestli se z toho dostanu, tak už nevysadím, ale zatím to vidím černě. Jenže když člověk po něm potřebuje tolik spát, může pak vůbec pracovat?
Mě hrozně mrzí a trápí, že se se mnou moc nebaví moje sestra. Myslí si, že tyto stavy jdou zvládnout vůlí. Viděla jak mi bylo po AD zle a jak dlouho jsem ze z toho dostávala ještě tehdy z úzkostných poruch, kdy jsem nebyla dobrá ani s léky.Ví, že to první nasazení bylo taky špatně, tak léky vidí že to je špatně a stačí chtít a psychoterapie, správná.Nemám šanci jí to vysvětlit, protože se mnou o tom nechce ani mluvit. Vím, že Ty jsi si tohle užila s manželem, což muselo bolet ještě více.
Já jsem z těch NÚ ale pak tak rozhozená, že jsem dole ještě více a musím se hrabat ještě z většího dna. Jak jsi to zvládala? Brala jsi anxyolitika?Vnímala jsi odcizeně i své děti, nebo se v podstatě všeho bála a přišlo Ti divné a Ty se nemohla dostat zpět do sebe? Jak jsi to vše vydržela? Promiň, že se ptám?
6. okt 2013 o 18:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@annetta3 ja som 1. krat prekonala tazku depresiu, cize tam je stav, ze nemozes vykonavat beznu cinnost, viacmenej som bola na tom tak, ze som nemohla vykonavat uz ziadnu cinnost, lezala som v posteli a nevladala som otvorit ani oko, takze preto si pamatam ten 8. Den zaberu Paroxetinu, ze vtedy som z tej postele zrazu vstala a z takou akoby lahkostou. Zacala som sa vracat do zivota, zacala som pomalicky jest, robit zakladne veci, aj ked som sa musela do vsetkeho nutit,ale asponsom to uz mohla urobit. Samozrejme, ze to vsetko islo pomaly, najprv som zacala lepsie v noci spavat, potom to jedenie, pomaly nejaka cinnost v domacnosti, pomaly ustupovali aj uzkosti, negativne myslenie, pomaly som zacala pracovat.....proste rok trvalo kym somzase bola ako predtym, teda normalne som spala, jedla, pracovala, tesila sa zo zivota.....rok to trvalo kym ustupili uplne vsetky priznaky depresie. Do prace som sa mohla vratit tak cca za 1 mesiac od zacatia uzivania Paroxetinu. S tym spanim to bolo tak, ze cez sobotu, nedelu som spala aj do 11,00h. Ja nemam taku pracu, ze musim chodit na 7 hod, takze ked sa dalo aj cez tyzden som si rano pospala. :grinning: co sa tyka tych NU na zaciatku liecby, tak to bol brutal, dr. mi nasadila Paroxetin 30mg hned od prveho dna, ziadne take ze postupne, ale hned 30mg a ziadne anxiolitika. Bola som vtedy neskusena a myslela som, se su to moje posledne dni, zhruba som mala take pocity ako ty, proste, ze tie AD mi strasne skodia, ze ma zmenia a ze uz to nebudem ja a ze ich radsej nebudem uzivat a ze mozno som ich nepotrebovala a nejako by som to rozchodila aj bez nich. A tie pocity prisli najma vtedy, ked sa mi na zaciatku spravilo este horsie ako bolo. Ako som to mohla vydrzat? Neviem, na toto ti fakt neviem odpovedat, len tak, ze asi pri mne stali vsetci svati.takze tie stavy ktore prezivas ty zial patria k depresii, poznam ich aj ja aj ostatne dievcata, co su tu. Tak sa nemusis bat, ze si jedina s takou chorobou, je nas naozaj vela. Nastastie depresia je liecitelna a urcite sa z nej vyliecis aj ty, velmi drzim palce. :wink:
6. okt 2013 o 20:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska ani nevím, jak Ti poděkovat. Chce se mi ptát, snad to nebude netaktní, jak se Ti podařilo to vydržet a neskončit to. Já na to myslím často.Měla jsi hodně těžkou depresi, já někdy ležím taky celý den, nebo zametu a někdy se i projdu. Jindy nezvládám.Nemám potřebu jídla ani pití, to asi taky znáš.Vnímala jsi taky vše tak jinak odcizeně? Vím, že se na to ptám opakovaně, ale zatím jsi neodpověděla, vím, že mám moc otázek.Ty jsi v depresi v noci špatně spala, já myslela, že jsem četla, že s tím jsi problém neměla, tak to byl asi někdo jiný.A po tom 8 dni braní Ti ustoupily deprese a úzkosti po delší době. Tak to, že jsi se vrátila do práce po měsíci užívání od paroxetinu, to je dobré znamení. Myslíš, že by mi mohl paroxetin pomoci, když mě 10mg cipralexu moc stimulovalo a zvyšovalo úzkosti? A jestli jsi měla to odcizení, zmizelo Ti to pak? Omlouvám se, pokud se opakuji, ale moc dobře mi to teď nemyslí.
Jinak nasadit hned vyšší dávku a bez anxyolitik to je dost necitelné od psychiatra.Já čím mám větší úzkosti, tím více mám odcizení a derealizace a to mě hrozně děsí, mívám to v extrémních úzkostech, někdy to přetrvává i když nejsou extrémní a taky mi to z části odosobnění způsobují antidepresiva.To, že je možná nepotřebuji a škodí mi mě napadá často, ale hlavně proto, že mám tu zkušenost, kdy mi byla nasazena na věc co se dala snadno řešit jen psychoterapeuticky a byla to AD, co mě úzkost právě zvyšovala, jak jsem psala. V depresi si myslím, že je to jinak, ale pořád mě napadá, že bych to bez nich zvládla a hlavně jsem tak naočkovaná od mé sestry, která slyšela ode mě, jak mi kdysi AD uškodila, ale v depresi je to asi jinak. Já už se na nohy postavila několikrát od roku 2005, ale to bylo s úzkostmi, panikami a derealizacemi. Deprese přišla před 3 lety poprvé a to je o dost těžší, nebo hodně těžké jinak, protože prostě není síla, chuť motivace, 2 měsíce jsem jen ležela, jak jsem jen psala a brala AD, která jsem brala na asi popáté, protože to s léky bylo velmi komplikované.Když jsem na ně přešla, to bylo peklo,3 týdny úzkostí, že jsem myslela, že se nechám znova i přes negativní zkušenosti z léčebny hospitalizovat. Pak ustoupily a dařilo se mi brečet, tím i asi odešly, ale deprese zůstala hodně dlouho. Já už bohužel v léčebně byla jako dítě, protože moje dětství nebylo moc šťastné. Ve 20ti se léčila s atakami panik,derealizací, a obsedantně-kompulzivním myšlením. tehdy mi terapie velmi pomohly ve stavu, kdy jsem byla přesvědčená, že mě nikdo nemůže dát dohromady, ale byla 3x týdně a neměla jsem přeci jen výraznou depresi.
Co mi po AD vadí a aspoň já to mám a popisuje to více lidí je to oploštění emocí a asi mi i působí určité odcizení.
Hrosko, a Ty jsi měla deprese, úzkosti, obsese vše najednou? Co jsi dělala celý den? Je nekonečný, vím, jak jsi to taky tady někde psala, že jsi právě počítala hodiny do doby kdy si budeš moci jít spát.
Promiň, jestli Tě moc otravuju, máš můj obdiv, jak jsi to zvládala. Kdo Ti dělal jídlo, když jsi jen ležela a staral se o Tebe?Tobě nenabízeli hospitalizaci?
Ještě mám před mesntruací
6. okt 2013 o 22:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@maria43 Tiež ťažie prežívam toto obdobie. Dnes mám 19. deň čo beriem k Zoloftu ten Anafranil. No zatiaľ som si všimla, že nezatínam celý deň zuby ako predtým. Ale som nervóznejšia a horšie spím. Predtým som nemala problémy so spaním, ale aj dnešnú noc som bola 3x hore, napádajú ma sprostosti a potom sa tak vyhecujem, že neviem zaspať.Čudujem sa, lebo Anafranil ma predtým uspával. včera som aj plakala z tohoto všetkého. Pritom som už aspoň 3 mesiace neplakala. Neviem, či je to NU alebo je to už reakcia na lieky. Tieto naše choroby sú fakt pliaga. A ty ako si víkendovala? Pociťuješ už nejaké zmeny ?
7. okt 2013 o 08:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simka1111 Moje úzkosti sa týkajú obavy, že sa z toho nedostanem, aj keď sa snažím pozitívne myslieť aj tak ma to žere, že sa z toho už nedostanem. Vyše roka je tomu, čo mi lekár povedal, že sa s tým musím naučiť žiť a ja to mám v sebe, však už tretí rok žijem v týchto sr@čkách, už si ani neviem predstaviť aký je život bez úzkosti. Všetko v mojej hlave sa točí okolo mojej choroby, mám obrovské výčitky voči rodine, hlavne voči synovi. Ja keď sa na neho pozrem, hneď mám hrču v hrdle /úzkosť/ , strašne je na mňa naviazaný a ja v takomto stave.....Je mi z toho všetkého nanič. Dnes mám 19 deň Anafranil, zatiaľ bez väčšieho efektu, skôr sa mi zdá , že horšie , asi aj NU. Zdravý rozum mi hovorí, že treba vydržať ale keď je to také ťažké. Ver mi, keby som nemala túto úzkosť, nič by ma netrápilo, mám perfektného manžela, ktorý ma podporuje, dobrého syna, a všetko okolo je OK, ale vidíš tešiť sa z ničoho neviem. Ale Ťa už nebudem otravovať , len som Ti napísala , že čoho sa týka moja úzkosť.
Ty už cítim, že Ti je lepšie, len tak ďalej :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
7. okt 2013 o 09:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska Pozdravujem Ťa , nechcem sa tu opakovať, vyššie som všetko uviedla. Som nejaká nesvoja, veľká úzkosť, blbá nálada, však to poznáš.
7. okt 2013 o 09:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@annetta3 ahoj mne ked dali AD coaxil čo je najslabšie tak na mna presne pôsobil v začiatkoch že som čudne videla také čudné sa mi zdalo všetko hrali sme volejbal u nás na záhrade s kamarátmi a fakt všetko bolo divné ako hovorím si že som neni blázon no presne ako ty píšeš a ešte k tomu potom začala depersonalizácia že sa mi zdalo čudné ruky som mala proste došiel záchvat potom som bola v meste s detmi tak som šla po chodníku a znovu tá dezorientácia utekala som do auta a tam do hlavy pocity na zbláznenie deti vzadu sedeli no ja som myslela že zošaliem.volala som sestričke s plačom že nevládzem že sa bojím že sa zbláznim z toho tak som znížila lebo to sa beru 3 tabletky denne a potom ten týžden šla k doktorovi a dal mi lexaurin aby som to lepšie zvládala.ten kto to nezažil fakt nevie a potom to vo vnútri duši ostane také spomienky že ako ti bolo a bojíš sa znovu skúšať nové AD lebo si mala zlé skúsenosti môj prípad.
7. okt 2013 o 10:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte :slight_smile: ste tu niektorá,,čo ste boli velmi dlho doma?? materská,,rodičovská,, proste s detmi.. Totiž mám nastúpit v stredu do práce,,ale v tomto mi nepomáhajú ani lieky :frowning2: Mám hroznú nervozitu,,ako to všetci bezo mna zvládnu,,strach o deti.. hlavne dcérka--bude chodit sama zo školy_ tretiačka :cry: viem,,už velká ,,no ja sa strašne bojím... normálne váham,,či pojdem :sweat_smile: Ja som už 9. rok s nimi doma ..2 rodičovské,, s malým na predlženej doteraz.. no už chodí do školky na celý den.. a predsa som už hotová z toho,stále len doma a tak.. ale teraz mám také zmiešané pocity :confused: aj chcem íst,,aj nechcem :unamused: Ako ste to prežívali babulky s našími diagnozami?? to odlúčenie od detí ,, :frowning2: :frowning2: či som len sama takáto zúfalááá :pensive: :pensive: :pensive:
7. okt 2013 o 10:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@mary1995 19. den je este stale malo na TCA, vies ze oni zacinaju ucinkovat az za 4-6 tyzdnov, takze naozaj moze byt teraz horsie, lebo sa ti pridruzili aj NU. Este musis vydrzat a na to co ti povedal ten doktor nemysli, to je blbost, nebudes sa ucit zit s uzkostou a budes robit vsetko pre to, aby si zila bez nej. A dokazom toho je tvoje dlhe obdobie, ked si fungovala bez uzkosti. Mozno je dobre, ze citis urcite zhorsenie,lebo vies ze lieky zacinaju ucinkovat aj ked teraz su to NU, ale treba vydrzat a dat Anafranilu sancu. Pokial je velmi zle, kludne si teraz vypomoz benzakmi, mas na to plne pravo. Mary si len na zaciatku, vydrz, oplati sa bojovat, verim tomu :wink:
7. okt 2013 o 11:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@mary1995 ahojky moja, konečne si sa ozvala, tak také úzkosti mám aj ja že sa z toho nedostanem, je to peklo ti poviem ale musíme vydržať... Ja už chcem nech je 22.10 vtedy mám psychologickú normálne som strašne rada budem k nej chodiť každý týždeň a ona ma aj kurz psychoterapia kadejaké terapie robi dokonca aj hypnooterapia a vraj jej veľmi ucinna má samé super referencie dokončasť aj vydáva knihy tak je to moja nádej
7. okt 2013 o 11:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@annetta3 no moje, skjsim ti nejako odpovedat. U mna je hlavny problem depresia , to je proste choroba, ktorou trpim a depresia ma velmi vela priznakov, medzi ne patria aj uzkosti, strach, obsesie......takze ano vsetkz problemy som mala naraz, ked depresia odoznieva, odoznievaju aj jednotlive jej priznaky. Ked sa uz z toho dostanes, je to tak, ze neskumas, ci to bola uzkost, ci strach, ci depresia, ci obsesia, je ti to jedno, hlavne ze je to uz prec. A vsetky tieto priznaky sa vacsinou prelinaju, takze nejake tvtde kategorizovanie, ze mam len to, alebo to a to nie, asi ani nema vyznam.
So spanim som prvy krat problem mala, ale len kratko, ym mi nezabrali AD, druhykrat nastastie nie. A to odcudzenie, neviem presne co tym myslis, skus mi to rozviest? Ked som len lezala, len som sa dosuchtala na zachod, moc som toho nezjedla vtedy, len tak aby som neumrela, velmi som aj schudla. Ked somnieco potrebovala sp4avit, musela som si dat Frontin, ten nachvilu ulavil a ja som mohla aspon nieco urobit. Hospitalizacia?.......nikdy!! :stuck_out_tongue_closed_eyes:
7. okt 2013 o 11:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@hroska Všetko čo píšeš je pravda, aj ja si to uvedomujem ale vieš keď je človeku na figu ťažko vie pozitívne rozmýšľať. Ja si tiež hovorím, že toto zhoršenie je prechodné klop, klop.....a potom, že bude lepšie, ale keď sa neviem presvedčiť. V hlave sa mi vytvárajú samé katastrofické scenáre, z toho potom sú neznesiteľné úzkosti. Viem, že nič mi nepomôže, len vyčkávať len to je neznesiteľné. A tá úzkosť Ťa chytá z ničoho, len sedíš a robíš a zrazu Ti začne horieť tvár, hrča v hrdle,a už si vyplašená čo to je, prečo to prichádza. Mám doma Rivotril, ale mňa ani nenapadne aby som si ho dala, lebo mne to vôbec nepomáha.
7. okt 2013 o 12:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simka1111 Tá psychoterapia Ti určite pomôže a už Ti zaberajú aj AD, takže pomaličky by si sa mohla začať stabilizovať. Potom už bude dobre.
7. okt 2013 o 12:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@mariemmka ja beriem 20 mg a musim povedat,ze rana mam stale dost blbe,tocenie hlavy,take divne pocity v ociach,busenie srdca,tak neviem,ci tych 20 mg nieje malo,asi zajdem za dr.lebo si myslim,ze po 3 mesiacoch by to uz malo byt dobre
7. okt 2013 o 12:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@mary1995 s rivotrilom nemam skusenost, ale Frontin by ti mohol aspon trosicku ulavit, ved je to anxiolitikum, mne pomohol v najhorsom. Aspon aby si tak netrpela, tak si ho daj, ked je uzkost neznesitelna, ved je to len docasne. Ja som hltala Lexaurin a Frontin cca 7 tyzdnov, tak sa nemas coho bat.
7. okt 2013 o 12:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@hroska Tak skúsim ten Frontin ja ho síce nemám ale dám sa šéfom ponúknuť. A to Ťa upokojí úplne alebo Ťa to len stlmí?? Dosť sa mi teraz nehromadilo, možnože aj z toho som taká rozhádzaná. Mame idú meniť bedrový kĺb všetko okolo toho som vybavovala, už mala termín a dostala nejakú infekciu močových ciest, teraz sa toho nevie zbaviť, Býva od nás na 25 km, takže je to obťažné ju nosiť do nemocnice na všelijaké vyšetrenia. A v robote sa už na mňa pozerajú krivým okom, že furt behám s ňou po lekároch. Pred sebou mám veľký audit z troch systémov, z toho som tiež na nervy. A je toho ešte viac, ale nebudem to tu vypisovať.
Ďakujem Ti za rady, dúfam že mi pomôžu.
7. okt 2013 o 13:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@andy231 ahoj, je to přesně jak píšeš, v člověku to tak zůstane, že má hrůzu pak zkoušet nová AD. Byly a jsou to hrozné stavy ty samy o sobě a pak ještě to zhoršení. O coaxile a depresonalizaci po něm jsem to četla už jiné diskusi u nás. A už Ti to aspoň odeznělo? Děkuji za Tvůj příspěvek
7. okt 2013 o 13:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simka1111 ahoj, musím Ti napsat, že máš můj obdiv, jak to zvládáš. Mně se to vůbec nedaří. Z deprese se léčím podruhé, ale předtím několikrát z úzkostných poruch a už nemám prostě sílu. Jsi dobrá, opravdu, chtěla bych si z Tebe brát příklad, ale nikdy mi to nevydrží déle jak 5 minut.
7. okt 2013 o 13:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok