• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Pokazila som život sebe aj malej v brušku

25. mája 2013 
julianna, četla jsem jen 1. příspěvek.. Máš doma člověka, co si zpackal život, nedaří se mu vztahy.. je to nervák, cholerická povaha... Potřebuje ovládat, vědět, že má navrch, že mu neutečeš, nedovolíš si k němu, nebudeš odmlouvat a nebudeš drzá. Buď je despota nebo si nevěří, není si sám sebou jistý.. ono to spolu trochu i souvisí.Navíc ty pocuchané nerv.. to je blbá kombinace. Bez ohledu na to, jaký je celkově, co dělá, jak vypadá, jak se tváří, co jste zažili... čím víc ti ubližuje, tím hůř se cítí, tím míň si sám sebe váží a tím hůř se zachová..... pak už z toho nemůže ven.. To ale neznamená, že ho to jakkoliv omlouvá. Mluv na něj klidným hlasem, vždy uznej, že má pravdu, omluv se mu, vysvětli, žes to a to tak nemyslela, ať se nerozčiluje.. a řekni mu, že ho máš ráda. On se po tomhle (divadlu) uklidní. Teda snad.. Zažehnáš tím hrozící útok, ať slovní nebo fyzický. A trvalo by roky, než by se vnitřně uklidnil a pochopil... to je risk.. možná by to ani nepochopil a mezitím se spíš rozejdete..

To ovšem není život. Teď koukáš jen malý kousek před sebe. Situace je příšerně stresující, hrozně moc bolestivá, nešťastná, plná nejistot. Teď jako těhulka potřebuješ naopak cítit velkou jistotu, zabezpečit miminko... To je pak vnitřní boj. Celkově je ale pravděpodobné, že byste byli nešťastná rodina, ty bys byla nešťastná, děťátko také.. To není dobré. Nečetla jsem příspěvky ostatních , ale umím si je představit. Nejspíš ti většina radí rozchod. Je to názor třetí nezaujaté strany, která není ovlivněna zážitky, lpěním na vztahu atd.

V hlouby duše partner není zlý, to je jasné, ale nezvládá sám sebe. Nezvládá... A silně nezvládá. S miminkem je kopa práce, budeš hrozně unavená, nevyspalá, budou s tebou mávat hormony, budou se dít velké chemické změny.. to není jen tak.. Váš vztah může velmi pravděpodobně dopadnout rozchodem - dřív nebo později.. Neoddaluj to.. Těhotenství je zátěž, jseš ve 29. tt. Teď ti poroste bříško, bude těžknout a citelně. Já ke konci sotva lezla, a to mi neotékaly nohy. Věř, že to je ale stále sranda, proti tomu kolotoči, co přijde, až se mimi narodí. Musíš se na něj těšit, mít ho ráda. Kvůli svému milovanému miminku se rozhodni co nejdříve, aby i ono vědělo s čím má počítat. Vysvětli mu to, že to trápení přejde, ať se nebojí, že za to nemůže, že maminka má problém, ale ten překoná. Že ho máš ráda.. Ono to přežije ve zdraví, tak křehký život není, aby s ním kdejaký stres zacloumal..
Já ti radím také, abys odešla.. Ale potřebuješ pomoc!! Musela by tě k sobě vzít rodina, kamarádi... musíš mít kde bydlet..!! Kdyby se taková možnost nenabízela, podívej se na internetu.. zřizují se centra pro maminky v těžké situaci, jakou máš teď ty.. Kdyby nikdo nepomohl, můžeš přechodně k nám. Ale bydlím v Praze. Pokud se odstěhuješ, budeš potřebovat někoho, kdo tě rozptýlí, odvede ti myšlenky, zabaví tě a hlavně zaměstná tě.. práce je na tohle dobrá. Také je dobré si říct, že se nic neděje.. nemyslet na minulost nebo budoucnost. Třeba půjdeš nakupovat a bude se ti stýskat a budeš přemýšlet, že by to mohlo jít atd... Tak v ten moment se podívej třeba na chodník, okno, auto.. a řekni si.. já to vydržím, teď momentálně se mi nic neděje, jdu po chodníku a kolem projíždějí auta. Nic víc, nic míň.. Časem totiž všechno přebolí a vyřeší se, proto je dobré se v myšlenkách přes tuto dobu přenést a zbytečně se netrápit.. nebabrat se v tom. Je to zbytečné...

Buď silná kvůli miminku. Seber všechnu energii, co máš, zatni zuby a vydržíš a překonáš všechny překážky.
11. apr 2008 o 11:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no a třeba pak poznáš dobrého člověka a věř, že vztah s ním by byl šťastnější než tento.. Pokud se nerozejdeš, těžko budeš někoho takového poznávat.. No a tuhle jsem četla, že na Islandu si ženský nejdřív udělají dítě, celá rodina se z něj těší a až pak řeší snad studia.. (nebo obráceně.. :sweat_smile: ) no a pak teprv řeší chlapa.. Tam prý lítá svobodných mamin.. :slight_smile: Holt jiný kraj, jiný mrav :grinning: Tak je třeba se na to dívat.. S nadhledem.
11. apr 2008 o 12:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
teď jsem přečetla i 2. příspěvek.. No hele, je to pro teb těžké. Opět.. měj nadhled! tak se chvíli neuvidíte.. no co.. Je spousta vztahů, kdy manžel je vytížený, cestuje po světě.. Vždyť miminko může vídat.. jasně, že se těší.. a až ho uvidí, tak zjihne úplně, protože je úplně maličké, krásné... Ale znovu pootýkám.. dej si na něj pozor, je to nervák, neumí se pořádně ovládat... není v tomhle ohledu dospělý, vyrovnaná osobnost... Tak budeš bydlet jinde.. no a co. Stejně je buď v práci nebo někde pobíhá.. Představ si, že v tomhle budeš vychovávat svoje děťátko.. Já nevím, musela bych ho vidět... Ale radím: Buď silná a mysli jedině na miminko!
11. apr 2008 o 12:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
julianna...neviem, kolko mas rokov, ale pripadas mi ako nesvojpravna, ked si sa po tolkych zlych skusenostiach vzdy k nemu vratila. ked je teraz z teba nervozny a nadava, pri dietati to bude este horsie. odporucam co najskor odist. je to psychopad, ako tu uz pisali.
ak ho neuvedies ako otca, vzdavas sa aj naroku na vyzivne, ak za to vobec stoji ta vyska stanovena sudom.
11. apr 2008 o 12:23  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Julianka, ja ti napíšem to isté čo všetky baby...nečakaj, nemáš na čo čakať, on sa nikdy nezmení, viem to, mám tiež kamarátku, ktorá je v "podobnej" situácii...tiež si myslela, že dieťa veci zmení...ale to je veľký omyl, pretože keď príde dieťa je viac "dôvodov" na hádky...ty budeš viac nervózna, keď maličkej niečo bude a pod. on tak isto...takže prosím ťa nečakaj na nič, na žiadny bod zlomu, lebo ten môže prísť veľmi neskoro...ja viem, že ty to myslíš dobre, ale....to je nanič. Uvidíš ako sa ti život zmení keď odídeš od toho tyrana, budeš spokojná a šťastná pri maličkej...máš mamu, ktorá ti chce pomôcť, tak to si váž. Držím ti palce.
11. apr 2008 o 12:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
teda "psychopat" sorry
teraz som precitala aj 2. prispevok. ked nechces odist, cakaj co bude. ved kazdy sa uci na vlastnych chybach.
ale mohla si sa poucit a na chybach druhych, ako som tu citala.
11. apr 2008 o 12:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Renci ja mam taky isty nazor ako ty, je mi luto co tu teraz napisem , ale niektore matky su sebecke voci svojim detom, v prvom rade je dieta a potom nejaky psychopat a ohlady by sa mali brat na dieta a nie na debilov. Viem, ze doba je tazka, ale nie je ani nebude jedina, radsej by som bola chudobnejsia a skromnejsia ,ako by malo moje dieta trpiet kvoli nejakemu chlpatemu hovädu!!
11. apr 2008 o 12:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Papali jsme... chtěla jem jen říct, že miminko je maličké a krásné, ale pak už se starání o něj stane rutinou a on se začne „nudit“ a zas se vrátí do starých kolejí. Prostě je nemalé procento lidí, kteří se takhle chovají, není to znát na první pohled. Nic výjimečného. Oni se lidi můžou změnit.. Mladý člověk nemá jasno, zablbne si, zamotá se do vztahů, nechová se hezky.. udělá chyby.. Dobrá, ten se dejme tomu změní. Uvědomí si to, dospěje.. Ale chlap, co už má za sebou pokažené vztahy a nedbá na to, ten se už nezmění. Tomu nevěř. Ten už zkušenosti má, ten už něco zažil. Když ptáčka lapají..., nevysvětlí ti, že už mu to 2x nevyšlo, protože se nechoval, jak se sluší a patří. Buď budete s dítětem dalších pár let nebo desítek let mít nic moc život nebo ne, pokud odejdeš. Pro tebe je to teď hrozně moc náročné, to je ta potíž. Ale zvládnout se to dá. Pořád máš možnost volby. Jsou na tom lidi ještě hůř a daleko hůř. Vždy je ten pohled relativní. Jiní třeba možnost nemají, unesou jim dítě, odtáhnou do cizí země... nemají žádné příbuzné apod. Určitě je ti ale jasné, že řešení tvojí situace přesahuje možnosti nějakého diskuzního fóra. Výhrůžky z jeho strany a jeho chování jsou vážné. Tohle je spíš na psycholozích, policii, podpůrných centrech pro maminky apod. Znovu říkám, že je jasné, jak ti musí být, ale seber sílu kvůli miminku a začni situaci řešit. Nečekej, jak to dopadne. Minimálně s ním nezůstávej v jednom bytě. Pokud to zatím nechceš nazývat rozchodem, nemusíš.. Aby ses necítila pod tlakem. Ale v tom bytě nezůstávej. Něco s tím dělej. A nepřemýšlej nad tím, jak se chová ke svým dětem a jak slibuje nebo neslibuje. Jseš těhotná, máš zodpovědnost za své dítě. Ono se samo bránit nemůže. Neboj, zvládneš to.. Držím palečky! :slight_smile:
11. apr 2008 o 13:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
petkapatko, ano.. dobré bydlo není všechno.. nakonec bez peněz se tolik nezblbne. Chudí uměli být šťastní. :slight_smile:
11. apr 2008 o 13:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Julianna,to je mi líto.Ale nečekaj na nic!
Nebo chceš,aby začal bít i miminko,až se narodí?!! To to opravdu chceš riskovat? Divila bych se!Tomu se říká domácí násilí,děvenko milá.A v těch horších případech to končí často i smrtí partnerky nebo děťátka!Vážně na to chceš čekat?
Často jsou ti muži navenek neodolatelní,mají sexepíl,charisma,umějí skvěle bavit společnost a jsou miláčky společnosti.Navenek vypadají jako skvělí a senzační a dokonalí.Ale doma?Stávají se z nich surovci,kteří partnerku ničí psychicky,nadávají jí,říkají jí,jaká je bez nich nemožná a že je kráva,která jim komplikuje život a jací jsou oni chudáci,že ji mají na krku..Tím to začíná.Postupem času je nadávek čím dál víc,pak padne první facka,pak druhá..Po pár letech už partnerku ani nepustí z bytu ven-ke kamarádce,k doktorovi,časem ani k rodině,pak do práce.Partnerka je pak zavřená doma,úplně a cele závislá na tom tyranovi,který ji bije čím dám častěji,z menších a menších pohnutek.Potom už i bezdůvodu.Třeba jen proto,že on šel bez deštníku a venku zmoknul..A může za to přece ta krůta,co má doma,ne?Přece,kdyby si ji nevzal,tak by stopro nepršelo!Ještě později ji dává i jídlo na příděl a určuje,co a kdy může sníst a kolik,pak ji třeba nutí spát na podlaze jako psa,týrá jí hlady.A pak stačí třeba jedna hádka v práci se šéfem,nebo že mu dlouho na semaforech nešla zelená a napadne i dítě!!!..
Miluješ malou?Chtěla jsi ji?Chceš ji?Chceš ji jednou víst do školy,na taneční?Chceš jí jednou vypravit svatbu?Ano?
A chceš,aby se toho DOŽILA???
TAK NA CO JEŠTĚ ČEKÁŠ???????????????????????
KOUKEJ BALIT!!!!!!!!!!!!!!
Cesta zpátky NENÍ!

Držím palce.A žehnám Ti.Budu se za tebe modlit,abys dokázala odejít...
11. apr 2008 o 13:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj Julianna.

Dufam, ze si precitas nasledovne riadky. Myslim si, ze ziadna co sme tu pisali Ti nechcu radit zle. Vsetky sa s takym niecim stretli, niektore to zazili na vlastnej kozi, preto Ta chcu pred niecim takym varovat. No ty to teraz vidis inak. No, ved aj ked si sa rozchadzala s byvalym priatelom, zdalo sa Ti to spravne a teraz to vidis inak. Tak to je aj s terajsou situaciou. Zda sa Ti to co robis, ze je to dobre, ze davas vasmu vztahu sancu, no o nejaky cas sa na to budes pozerat inak.

Pises, ze si si pokazila zivot ... No, este si si ho nepokazila, len si ho pokazis, ak pri nom ostanes. Totiz, on potrebuje mat niekoho ako obet, na kom by si stale vyvrsil svoju zlost, koho bude nenavidiet. A si to ty. Teraz, ked si tehotna a ked budes mamou budes este viac zranitelna a na nom zavisla a nevzopries sa mu, si perfektna obet z jeho pohladu.

Ak rozmyslas o odchode, sprav to teraz, nie po porode, pretoze:
1. Teraz este pre neho ako tak nieco znamenas, nosis jeho dieta pod srdcom, a aj tak si k tebe dovoluje. No a po porode uz nebudes pre neho nic, budes ako handra, ktorou pozameta vsetku svoju zlost, zlu naladu z prebdenych noci, lebo urcite ho mala bude rusit v spanku a on sa potrebuje vyspat, ved predsa na vas zaraba.

2. Zena je predurcena na materstvo a preto uz pocas tehotenstva sa stava citlivejsou a po porode sa aj dovtedy „silne“ zeny zmenia na citlive matky, ktore musia citit, co ich dieta potrebuje. Preto su zeny po porode akoby navonok „slabsie“ voci vplyvom okolia. Preto ak chces odist, tak teraz, po porode nebudes mat na to sil a prejde par mesiacov, kym sa z Teba zas stane ta silna nezavisla zena. Ved ked sa pozries teraz na seba, nezmenila si sa aj ty odkedy si tehotna?

A co sa tyka uvedenia otcovstva. Neuvadzaj ho, daj otec neznamy. Ved pekny vztah otec – dcera sa da budovat aj bez papierov, nie? Ved aj vy ste spolu bez papierov, tak preco nie aj on. A mimochodom, otcovstvo sa da aj neskor uviest, nie?

Spominala si, ze ma so svojimi detmi pekny vztah. No, radsej by som sa popytala ako to vidia ich mamy, lebo on potrebuje len navonok nabudit dojem, ze je vsetko v poriadku. Ved nie je aj Vas vztah navonok prezentovany ako super vztah so super atraktivnou zenou s ktorou caka dieta? Ale len ty vies, ako to ozaj je.

A este na zaver, ak s nim chces ostat, tak si ho aspon vyskusaj, ved nic Ta to nestoji. Chod byvat k mame do svojho. Nemusis sa s nim rozist, len chod k mame. Ved aj tak si u neho v byte cele dni sama, tak preco nebyt s niekym a moct sa porozpravat. On za Tebou moze kedykolvek prist a ak mu na Tebe zalezi, tak pride. Preco mu musis stale len ty dokazovat, co k nemu citis, ze sa vratis. Teraz nech pride on, nech Ti dokaze, co pre neho znamenas.
11. apr 2008 o 14:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
juliana, napriek tomu, že som rozvedená, nikdy som nechápala, ako môžu existovať ženy, ktoré si nechajú od muža nadávať, ktoré znesú vyhrážky a obmedzovania a nechajú si zo seba robiť handru. Chápala by som to, teda možno, keby sa toto dialo pred 60-70 rokmi. Ale teraz??? Dnes??? Ale po prečítaní tvojho ďaľšieho príspevku, ako ste všetko rozobrali a ako sľúbil, že sa zmení, to už chápem. Každá z nás by predsa na jeho mieste sľubovala to isté, nie? Hádam, ti nebude rozprávať, keď sa chystáš zdrhnúť, že ťa bude naďalej urážať, ponižovať a vyhrážať sa ti podrezaním. Veď by prišisel o ten servis, čo doma má a so štyrmi deťmi na krku sa už predsa len ťažko hľadá ďaľšia sliepka, ktorá by mu zobala z ruky a všetko toto znášala.
Kľudne pri ňom zostaň a o pol roka založ tému, ktoá bude oveľa, oveľa smutnejšia ako táto. Mám pocit, že si tak trochu masochistka, odídeš z pekného fungujúceho vzťahu, do vzťahu s mužom, ktorého by každá z nás zďaleka obišla. Ak ťa to baví, tak kľudne čakaj na prvé facky a kopance. Ale pozor, už nie si zodpovedná len za život svoj, ale aj za život toho drobčeka, čo nosíš pod srdcom!!!
Keby sa k nemu choval akokoľvek pekne, dieťa veľmi intenzívne vníma vzťah medzi rodičmi a ich spolunažívanie si berie ako model do svojho života s partnerom. Takže možno si o tom ani nerozmýšlala, ale tým, že s tým psychicky narušeným človekom zostaneš zničíš životy dva, svoj aj tvojho dieťatka. Vlastne je to aj v názve tejto témy. Tak stále nechápem, tak ako ostatné baby, čo ti tu písali, na čo ešte čakáš. Asi na to, ako budete o pár rokov na titulke novín a v správach.
Trochu drsný príspevok? Možno trochu dosť. Ale nemyslím, že ťa vyprovokuje k nejakému činu (len tajne dúfam a želám to tomu maličkému), keď ťa nevyprovokovalo správanie tvojho partnera, kedy by som jka podávala trestné oznámenie :rolling_eyes:
12. apr 2008 o 02:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
juliana citala som prispevky na prvej strane. Musis od neho odist. A viac neverit, ze sa zmeni. Ano si tehotna. Ale prave to by ti malo dat silu na taketo rozhodnutie. Ked uz nie kvoli sebe, tak kvoli malickej. Zopar mojich znamych vyrastalo v prostredi, kde bolo strasne dusno a nevyrastli z nich dobri ludia.
A ak sa bojis, ze bude mat narok na dcerku. Nuz, mozno ta prekvapi ze ani neprejavi zaujem. Tvoj priatel je idiot a tyran a peniaze nie su vsetko. Vrat sa k mame a bud stastna slobodna mamicka. Myslim ze je tu stale moznost uviest do rodneho listu otca neznameno, ale neviem ako sa potom postupuje z pravnickeho hladiska. Kym si bude moct brat dcerku na vikendy alebo volne chvile, nejaky cas to potrva a mozno uz bude mat ine zabavky.
Tvoj pribeh mi pride ako zo zleho sna, ale nerob stale tu istu chybu a neodpustaj mu a nevracaj sa. Uz predsa nemas preco verit, ze sa zmeni.
Mama zije sama?
12. apr 2008 o 05:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
chcela som povedat este, ze nazov prispevku podla mna uplne nevystihuje skutocnost. Zatial si svojej dcerke zivot neskazila. Ak s nim zostanes, tak jej ho pokazis. A raz ti to bude vycitat.
12. apr 2008 o 05:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nieviem, ale asi cakas kedy mu prepne poriadne a zmlati teba ale aj malu, toto riskujes, takze by si sa mala trochu zamysliet a cim skor sa od neho odputat....... ozno to vyznie tvrdo ale je to tvrde, podla toho co si tu vsetko napísala , s takym clovekom nevies co zajtra a co o hodinu.
ked odíjdes a zariadis si zivot sama - urcite no nebude jednoduche, ale vies ze bude mala mat sancu rast v kludnej atmosfere a harmonii..... porad sa s nejakým odborníkom, alebo aj s tvojim gynekologom - je povinný drzat lekarske tajomstvo, on ti povie co hrozi tebe alebo malej...... mozno to ta presvedci a otvori ti oci

drzim ti palce a prajem ti stastnu buducnost..... a aby sa to vyriesilo co najskor :wink:
12. apr 2008 o 07:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
julianna: čítam príspevky od teba a dievčat.., je dobre napísať na papier, či sem čo človek cíti, vyžalovať sa mame, uľaví sa ti....ale nezabudni, že to sú len písmená a slová. Nenechaj si zničiť život, VEZMI HO DO SVOJICH RÚK.... možno bude začiatok bez toho ani neviem ako ho nazvať..."čudného" chlapa ťažký, ale chceš skončiť na liekoch? ako píšeš so svojimi deťmi má dobrý vzťah, tak veľmi ľahko môže byť že i s tvojou dcérou bude mať dobrý vzťah a ty budeš vždy iba tá .... najposlednejšia.... A to nevravím kým bude malá a bude cítiť tvoju nervozitu, budeš nevyspatá ty i bábo. Pokiaľ na teba siahne a ublíži ti nemyslíš, že už bude neskoro?? Ja ti držím palce a fandím aby si sa rozhodla správne, určite nie je ľahké sa rozhodnúť spraviť prvý krok... ale keď ho urobíš...neposielaj mu sms..alebo telefonát a podobne..Jednoducho sa pobaľ a odíď... Naber prosím silu a choď.... Ja mám skvelého manžela, ale pracujem na takom mieste, kde poznám údeli mnohých žien v tvojom prípade...tak hlavu hore a nevzdávaj to
12. apr 2008 o 12:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Komu není rady - tomu není pomoci :unamused: :unamused: :rolling_eyes: . Držím ti, Julianno, pěsti - ať z vás s malou nejsou otloukánci :frowning2:
12. apr 2008 o 12:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Juliano,napadlo mě ještě:co tvůj minulý partner?Řekni mu o svých problémech.Třeba je řešení jednodušší,než si myslíš..Třeba na tebe stále ještě čeká.A podle toho,cos o něm psala,si myslím,že by tě vzal spátky i s miminkem.A rád..
12. apr 2008 o 15:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
juliana prečítala som si tvoj životný príbeh a tak trochu som sa v nom videla. podobné som si prežila aj ja.naštastie dieta na ceste nebolo. po prvé:musíš byt silná! nezmení sa.som si istá. aj ja som sa párkrát vrátila,myslela som že fakt sa zmení.... áno.na mesiac.a zase dookola a čím dalej,tým horšie. ale raz som si povedala DOST! tie asi 3 mesiace potom,čo som odišla neprajem nikomu - prenasledovanie,vyhrážanie....a horšie veci. ale som rada že som to spravila a bola som sprostá lebo som to mala spravit ovela skor. a dnes som štastná.mám priatela,lúbime sa a vážime si jeden druhého,no proste nevymenila by som ho za nič. urob to čo najskor. držim palce.
12. apr 2008 o 21:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Minule som čítala v nejakom časopise o psychickom týraní a toto presne do toho zapadá. Najprv muž ženu prehnane velebí, vychvaľuje do nebies aká je úžasná. Potom sa ju snaží čo najskôr k sebe nejakým spôsobom pripútať napr. diaťaťom, sobášom ale snaží sa to urobiť skôr ako by ho mohla žena odhaliť aký je v skutočnosti. Keď je žena už nejakým spôsobom pripútaná k nemu začne sa naplno prejavovať začne ju urážať, ponižovať a neskôr zvyčajne aj biť. A popritom všetkom sa snaží svoju obeť odizolovať od okolia od príbuzných, známych kamarátov. Čím viac ju odizoluje od okolitého sveta tým ma obeť menšiu šancu sa od neho odpútať. A ešte tam odborníci vysvetlovali že obeť si paradoxne svojho tyrana zastáva. A tiež tam hovorili v prípade že žena od neho predsa utečie napriek tomu že sa tyran vyhráža zabitím a podobne, väčšinou to po čase vzdajú a hľadajú si ďalsiu obeť. A drvivá väčšina tyranov mala nešťastné detstvo a vnútri sú strašne neistí a zakomplexovaní.
14. apr 2008 o 18:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Juliana, ešte by som ti chcela v dobrom poradiť- tvoja dcérka si z detstva určite nebude pamätať či mala 2 alebo 20 tričiek, 2 alebo 20 bábik, ale nervy, stresy, bitky a to napätie si pamätať určite bude
14. apr 2008 o 18:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
darina77 - no přesně tak, ona oběť se hlavně totiž ani odpoutat nechce. Viděla jsem o tom pár pořadů - ty ženy mají na těch tyranech paradoxně závislost :angry: . Já si to neumím vůbec představit, mě říct přítel p... nebo k...., tak mu jí v tu ránu takovou máznu, že vezme druhou o zeď a je konec.

Julianno - ještě není pozdě :wink:
14. apr 2008 o 23:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
darina77
Máš pravdu to akoby som čítala o mojej priateľke.
Nehá sa mlátiť psychycky týrať a ešte ho aj zastáva že len mal zlý deň. :angry:
Teraz najnovšie sa už vyhyba aj priateľkám pretože on jej narozpráva somariny.
Od takého muža ruky preč. Pobaliť veci a isť preč... :angry:
Radšej žiť sama a skromne ako sa nechať ad nejakého somára urážať a byť.
15. apr 2008 o 09:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Přesně jak píšou holky-kdyby mě chlap sprostě nadával,to by pak viděl ten tanec a velice brzy i odchod i s dětma.Jen pro srovnání-měli jsme před pár lety manželskou krizi-oba jiného partnera-on z trucu,já sehnaný podnájem a papíry na rozvod.Plácali jsme se v tom asi půl roku a bylo to psycho.Ale ani v těch nejvypjatějších situacích jsem neslyšela sprosté ani jiné nadávky,nedejbože facku(odneslo to jen nějaké nádobí :stuck_out_tongue_closed_eyes: )Od té doby nám to už nějakej ten rok zase klape(snad už napořád).A já vím,že mám fantastickýho chlapa.A ten tvůj tě napadá-slovně a fyzicky -pro nic za nic!Nenech si to líbit,zničí tě to. Pravděpodobně skončíš na práškách nebo na akoholu.Takových ženských už jsem viděla!Moje máma byla stejná(a to ji nikdo nemlátil ani nenadával,jen prostě nikdy neřekla svůj názor a vždycky se podřídila a měla z toho špatný pocity a nervy a táta ani nevěděl,že jí něco vadí(-těžko říct jak by to dopadlo,kdyby to věděl)Dneska už je mrtvá,zabila ji ta její berlička-pití.A neříkej,že tobě se to stát nemůže,může a jdeš tam tou nejkratší cestou!A děti ti to taky pak budou vyčítat,žes byla slaboch a nepostavila ses tomu a budou se na tebe zlobit,žes dovolila,aby měli zkažený dětsví(můj bratr s mamkou nemluvil asi 10 let a na pohřeb šel jen proto,jaká byla,když byl ještě malej-je mu 25).Protože to musíš řešit ty! Nikdo jinej to za tebe neudělá.
15. apr 2008 o 12:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
juliana...ty žiješ s psychicky chorým človekom...schizofrenikom...a poviem ti ja na tvojom mieste by som mala strach, lebo by som nevedela, čo od neho môžem čakať
a ty nechceš od neho odísť, myslela si, že tu nájdeš nejakú, ktorá ti povie, že ostan, však sa zmení....ako chceš ho len ospravedlnovať....držím palce....
16. apr 2008 o 10:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Juliana, zdrhaj tak rychlo ako sa da...
neboj zvladnes to.. ja tiez byvam u mamy s malou, uz pracujem a zvladame to... drzim ti palce. velmi.
17. apr 2008 o 14:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mila Juliana. To ako svojho partnera opisujes, presne zodpovedá tzv. hranicnej poruche osobnosti. Je to clovek, ktorý vo vztahoch ide od extremu do extremu. Jeden den ta vasnivo miluje, stale ti vola, je hrozne nezny, ale v momente sa to moze zmenit kvoli uplnej banalite a vtedy sa meni na nepoznanie, zrazu ta nenavidi, ponizuje a pod. Akoby ten clovek mal dve tvare. Ak mu pohrozis, ze odides, zrazu sa zmeni a naslubuje ti hory-doly. Samozrejme, nikdy sa nezmeni, s tym absolutne nerataj. Zivot s nim je ako na husenkovej drahe; vysky a pady. S takymto clovekom si znicis nervy, lebo jeho spravanie je nevyspytatelne a nepredvidatelne. Aby si mala silu riesit situaciu, najlepsie by bolo ist do psychologickej poradne. Psychologovia su tam na to, aby ta vypoculi, posilnili tvoje sebavedomie a pomohli ti riesit situaciu.
Prajem ti vela sil.
17. apr 2008 o 15:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Juliana:
Prosim te, jsi prvni zenska, co jsem poznala, co ma stejneho chlapa. Asi mame i my dve stejne osobnosti, ze jsme s takovych chlapem spjate. Pro me to zni uplne neuveritelne, kdyz jctu tvuj prvni prispevek. Presne v tom jsem uz dlouhou dobu ja.
Ja od nej skutecne odesla a to i s miminkem, ale takovy chlap te ze svych siti nikdy nepusti. Vlastne neni uniku.

Ja taky porad delala to, co chce on, aby byl spokojeny, abych ho nedrazdila a trvalo dlouho, nez jsem si uvedomila, ze je to na ukor meho stesti. Kolikrat ja uz od nej odesla a na jeho nalehani se zase vracela... Paradoxne mi oci nejvic otevrelo prave tehotenstvi. Mozna je to tak i u tebe.
Jenze jak jsem psala, venku z toho nejsem a nejspis ani nikdy nebudu. Takovy vztah je opravdu znicujici a nici cloveka uz celej zivot. Zvlast pokud je s tim partnerem spjaty ditetem.
Promin, ze ti nedodavam moc energie. Snad ti pomuze aspon to, ze jsem v uplne stejne situaci.
17. apr 2008 o 16:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jana 1:
Jani, krasne napsane. Tvuj prispevek je opravdu velmi chapajici a empaticky. Ty jsi neco podobneho prozila? Nedovedu si vysvetlit, jak jinak by o tom clovek mohl takhle psat....
17. apr 2008 o 16:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok