Problém s uspávaním bábätiek

Táto téma je pre tých, čo majú problém s uspávaním babätiek a starších detí, ale nechať vyplakať dieťa je pre nich neprípustné...
Zásady uspávania dieťaťa:
- ISTOTA – znamená, že sa človek môže úplne spoľahnúť na splnenie svojich očakávaní
o schránka – deti sa cítia bezpečne v stiesnených priestoroch – v schránke: perinka, zavinovačka, šatka, pretože im to pripomína pobyt v maternici
o rytmus – pravidelné pohupovanie pripomína pohyby matky, keď bolo dieťatko ešte v nej. Ak nechcete stráviť celú noc pohupovaním dieťaťa, porozmýšľajte nad kolískou alebo závesnou sieťou. My sme mali určitý čas natiahnutú šatku medzi stenami postieľky. Rovnako fungujú uspávanky, ššš a pod. Pre deti je rytmus tak dôležitý, že keď ho nedostávaju zvonka, vytvárajú si ho sami: pohupovanim, mrnkanim, kývanim ručičkou apod. Takto vytvorený rytmus môže prerásť do zvyku, že dieťa sa bude ukľudňovať určitým spôsobom až do dospelosti – autistické rysy správania.
o istota miesta – dieťa musí zaspávať a budiť sa na tom istom mieste, inak je dezorientované, plače...Predstavte si vy, ako by ste sa cítili, keby ste zaspali doma v posteli a zobudili by ste sa u susedov...

- BEZPEČIE– je to istota vzťahujúca sa k ľudským bytostiam, medziľudských vzťahov
o istota matky (blízkej osoby) dieťa sa cíti stratené vo veľkom svete. jediná istota je jeho matka.
(Viac info v knihe od Jiřiny Prekopovej : Když dítě nechce spát, Portál 2008.)

Zasada c. 1 pri prekopovej je, ze pokial je dieta zdrave, prisposobuje sa rodine a nie rodina dietatu...ale malo by mat urcite veci ako pomocku- teda ten rytmus, istotu a pod. aby ste si nemysleli, ze prekopova odsudzuje vsetkych, ktori dieta nechaju plakat...to nie,...
ak dieta place, hoci su podmienky splnene, treba pokracovat vo zvolenej forme, a nechat ho plakat....ale byt stale pri nom a hovorit mu, ze ho lubite, ze ste pri nom, ze chapete, ako sa citi...prave to je chyba, ak dieta komanduje rodicov a oni ked place, tak stale menia sposob uspavania....to dietatu neprida na pokoji....dieta ma získat oporu u rodicov...
myslim, ze su iba dva rozdiely a podla mna dost podstatne v pristupe vyplakavania a prekopovej - 1. rodic je s dietatom stale a 2. rytmus...a to je velka vyhoda, pretoze ked je rodic s dietatom, vie lepsie reagovat na jeho potreby...
priznam sa, ze aj ja som vcera uspavala lucku s placom...pretoze chcela zuzlat prsnik, hoci uz nepila a mne to nie je prijemne...no bola som pri nej, hojdala som, spievala, hladkala a hoci to bol strasny plac, do 15 minut spala...ale vie, ze mam ju stale rada a neopustim ju, aj ked sa hneva...(neviem to tak opisat, treba precitat prekopovu).

Keďže novorodenec má pamäť cca 7 sekúnd, toľko si pamätá, že ste tu, že existujete....po tomto čase na to zabúda a cíti sa ohrozený. Preto ak prídete po minúte jeho plaču, 53 sekúnd sa cítil stratený. Tu odporúčam prečítať si toto:
"Miminko tráví dobu bdění v toužení, v nedostatku, v nekončícím čekání na správnost, která má zaplnit tu tichou prázdnotu. Na několik minut denně je jeho toužení přerušeno a jeho drásavá potřeba po dotyku, chování a pohybu je ukojena. Jeho matka je jednou z těch, které se po dlouhém rozmýšlení rozhodly povolit miminku přístup k prsu. Miluje ho s dosud nepoznanou láskou. Zpočátku je to pro ni těžké, odložit miminko po kojení do postýlky, protože tam tak strašně pláče. Ale je přesvědčená, že tak se to musí dělat, její matka (a TA to přece ví) jí říkala, že nesmí polevit, rozmazlila by ho a pak by měla problémy. Na okamžik cítí, že ten malý tvoreček, kterého drží v náručí, je tím nejdůležitějším na světě.
Vzdychne a uloží miminko něžně do kolébky, která je ozdobená žlutými káčátky ve stejném designu jako celý pokojíček. Vyzdobit ho jí dalo spoustu práce. Závěsy jsou načechrané, kobereček má tvar pandy, všechno je v dětských barvách: bílý prádelník, přebalovací pult s vaničkou, s poličkou na zásypy, olejíčky, mýdlo, šampón, kartáček na vlasy. Na zdi jsou obrázky zvířecích mláďat oblečených jako lidé. V zásuvce komody je spousta košilek, dupaček, capáčků, čepiček, rukaviček a plenek. Ničeho nešetřila, dětský pokoj je perfektní, i když si s manželem zatím nemohou dovolit nábytek do celého domu. Nakloní se, políbí miminko na sametovou tvářičku a odchází směrem ke dveřím. První výbuch utrpení otřese tělíčkem miminka. Matka opatrně zavře dveře. Vyhlásila mu válku. Její vůle musí zvítězit nad jeho. Přes dveře slyší něco, co se podobá mučení. Její kontinuum to jako takové chápe. Situace je opravdu tak vážná, jak to zní. Příroda by tak silné signály nepoužila, pokud by se o mučení nejednalo. Matka zaváhá, její srdce to táhne k miminku. Ale musí odolat a jít svou cestou. Vždyť ho právě nakrmila a přebalila. Je si jistá, že mu opravdu nic nechybí, a proto ho nechá plakat až do vyčerpání.
Když se miminko vzbudí, znovu pláče. Jeho matka nahlédne do dveří a ujistí se, že je na svém místě. Opatrně zase dveře přivře, tak aby v něm nevzbudila falešnou naději. Utíká do kuchyně, kde má práci, ale dveře nechá pootevřené. To aby slyšela, kdyby se miminku náhodou „něco stalo“.
Když v kočárku pláče, je často odměněno známkou života. Máma kočárkem houpá, protože zjistila, že to pomáhá na ztišení. Bolavá touha po pohybu, po zážitcích, po všem, co měli jeho předci v prvních měsících života, je zmírněna houpáním. Je to sice dost ubohé, ale je to lepší než nic. Hlasy na blízku nelze spojit s ničím, co by se ho týkalo, na naplnění očekávání to nestačí. Ale taky je to lepší než ticho v dětském pokoji. Míra kontinuálních prožitků se blíží nule, hlavním zážitkem miminka je jen touha.
Matka ho pravidelně váží a je pyšná, jak miminko prospívá."
(Z knihy Jean Liedloffová: Koncept kontinua, DharmaGaia 2007)

Istota sa týka vecných formalít (postieľka, pravidlá zaspávania), pocit bezpečia však pramení z istoty vo vzťahoch medzi dieťaťom a rodičom, súvisí s láskou.
Pre dieťa je pri zaspávaní najdôležitejšia istota (na tom je založená „vyplakavacia“ metóda). Ak ale chcete, aby dieťa zaspávalo aj rado, s pocitom, že nie je opustené, potrebuje aj bezpečie, teda Vašu prítomnosť. Inak si netvorí vzťah k Vám, ale k sebe samému, snaží sa spoliehať iba na seba...

Ak máte staršie dieťa, ktoré sa bojí spať samo, priviňte ho k sebe do postele, ale veľmi tesno. Tak, aby sa takmer nemohlo hýbať. Ak je jeho strach veľký, vydrží pri Vás. Ak je ale jeho pohodlie dôležitejľie ako jeho strach, samo si pôjde ľahnúť do postielky...Ale bude vedieť, že u Vás má istotu a bezvýhradne ho milujete... 🙂
venonna
22. jan 2009
mywiel, iba som sa opytala na dovod 😉
ale obe temy su na prvej strane, hadam sa maminy vedia preklikat z jednej temy do druhej 🙂
mywiel
22. jan 2009
sisa ani ja som si nemyslela ze som schopna nakricat na svoje babatko, ale ja som plakavala s nou kazdy den citila som sa bezmocne, to z tej vycerpanosti a zufalosti asi cloveku prepne. Ked som s placom volala svokre ze uz som v koncoch ze neviem co robit lebo nic nezabera (ona ma 5 deti) ta to pozna vie o com hovorim baby blues a tak len mi povedala za 5 minut som u teba len ju nevyhod z okna, to by som samozrejme neurobila len vie pochopit ako sa vycerpana matka citi, ked sa to opakuje denno denne a nemoze si ani 4 hodiny vkuse v noci pospat ani cez den to by praskli nervy kazdej.
mywiel
22. jan 2009
No dobre koncim tak pekny vecer. 🙂
venonna
22. jan 2009
zukab, Prekopova tuto metodu ponuka prave takymto unavenym rodicom, co si uz nevedia dat rady (je tam opis niektorych pripadov z jej praxe) 😉 🙂
a na koliky tiez odporucam bkm - teda nemusis praktikovat vsetko, staci, ked malu sem tam vezmes nad umyvadlo do polohy "klbko" a nechas vyprdkat 😉
kili
22. jan 2009
venonn, neviem, či stačí len to klbo, myslím, že dieťa sa najpv musí naučiť uvolniť svaly, že vtedy môže, takže treba fakt všetko postupne. najpv naučiť reagovať na čúrací zvuk a potom to klbko. ale to je pri takto malom dieťati otázka pár dní 😉
zukab
22. jan 2009
sisa, ver mi, ze aj milujuca matka, pre ktoru je dieta vsetkym na svete dokaze stratit nervy, dokaze byt nevyspata, vycerpana, zufala, nervozna, vidi plakat dieta a nevie ho hodiny utisit, toto sa opakuje kazdy den, cele tyzdne, proste zvysi hlas a na dieta nakrici.
je to normalne a ludske.
vsetci lekari sa ma tu pytali, ako to zvladam, ci som v pohode, ze ak mam nervy na dranc, ze je to v poriadku, mozem mat stretnutie s poradkynami a co ja viem kym este.
a povedali, ze ak niekedy citim zlost, ze je to uplne prirodzene a nerobi ma to o nic horsou matkou.
nie som na to hrda, ale bohuzial, nie som dokonala.
sisa.b
22. jan 2009
mywiel, ale zukab pise, ze jej mala spi aj 7 hodin. moji mali mavali koliky a prve styri mesiace som preplakala s nimi. bez rektalnej trubicky sa nevykakali, cvicili sme, pili rozne cajiky a kvapky, ale nepomahalo nic 😞 nastastie ja som mala pomoc od mamy, ktora chodila kazdy druhy den a starala sa o nich, aby som si mohla aspon dat nieco pod zub. takze viem, o com hovorite.

no ja uz budem radsej ticho =-) a to som sa tesila, ze konecne tema pre mna :-p
venonna
22. jan 2009
kili, ja viem, ale nie kazdy sa stane nadsencom bkm, ako my, ked si precita uvod 😕
kili
22. jan 2009
venonn, no ale potom neviem, či to zrovna zafunguje proti kolikám :-|
sisa.b
22. jan 2009
zukab, ja tiez nie som dokonala matka - vcera som si poplakala pri jednej knihe od prekopovej, lebo som zistila, kolko chyb som urobila. ale som tu, aby som sa poradila a nasla sposob, ako sa tych chyb v buducnosti vyvarovat 😉
zukab
22. jan 2009
sisa, ano mne mala v noci spi. ale dni su peklo. a ja som v zahranici, o pomoci si mozem nechat snivat. som tu na vsetko uplne sama. bez rodiny, momentalne bez kamaratiek. tie maju pracu, byvaju na opacnom konci mesta, proste nie je cas.
jediny kontakt so svetom mam cez internet. aj to len ked mam stastie a nezaspim od unavy.
takze nie len kolikove dieta ale aj samota. to na nalade neprida, ver mi.
sisa.b
22. jan 2009
venon, kili, ja som nadsencom vela veci a ked nejaku taku temu objavim, tak vy ste tam uz doma 😃
venonna
22. jan 2009
za pokus to stoji, casom moze zukab skusit komplet bkm 🙂
kili
22. jan 2009
sisa, no aspoň vieš, že si správne 😃
venonna
22. jan 2009
zukab, neviem, kde presne byvas a ake tam je pocasie, ale podla mna je zakladom satka a ist von na dlhsie prechadzky. Obe sa dostanete na vzduch a prevetrate hlavu, Ty sa uvolnis a mala to nasaje od Teba. Deti vseobecne vonku spavaju lepsie... 🙂
sisa.b
22. jan 2009
zukab, my sme sa prestahovali a tiez tu nikoho nepoznam 😞 a zavislacim na nete. ale teda ja mam znamych len par kilometrov od seba...
sisa.b
22. jan 2009
kili, to dufam 😃 ste tu pekne rozlezene a ja vas nestiham docitavat :-p a vy pritom taaak zaujimavo kvakate
zukab
22. jan 2009
venonna, snazim sa chodit co najviac von, len bohuzial, toto rocne obdobie nie je najlepsie, ale co uz. mne dazd ani vietor nejako extra nevadi, len malu nechcem do takeho pocasia velmi tahat. teda taham ju, ale nie na 3 hodiny. ale o chvilu je tu jar, takze super 🙂

sisa, buduci tyzden idem na mesiac domov, tesim sa ako male dieta na vianoce a pocitam minuty do odletu lietadla 😃
venonna
22. jan 2009
sisa, no sak Ty nemenej zaujimavo kvakas 😃 ved my s kili sme len zaciatocnicky, kym Ty... 🙂
venonna
22. jan 2009
zukab, nemate tam nejake materske centrum? To by Ti mozno pomohlo a tym padom aj malej, lebo podla mna ona citi Tvoj smutok za domovom... :-|
kili
22. jan 2009
sisa, teda až teraz ma napadlo si pozrieť albumy, no a ty si teda kočka, to koľko máš rokov? a už tri deti 🙂
bambusko
22. jan 2009
ha, tak tu sa roztahujete 😃
sisa.b
22. jan 2009
tak u nas tatik uspal prave malu na rukach :-p to asi nie je v tej knihe, vsak? =-) ale budem prispievat, az si ju precitam.

ven, ked sa nam dobre kvaka, tak co? 😃

kili, dakujem, ale ja uz som oproti tebe stara korytnacka :-p a kocka? dnes som zistila, ze mi ostalo este 15 kil od porodu 8-( takze sa asi presuniem niekam do 90-dnovej temy :-p
kili
22. jan 2009
sisa, ja som síce po pôrode nemala moc na vyše, ale teraz mám +20kg a to som aj predtým mala viac ako by som musela :-p
sisa.b
22. jan 2009
zukab, tak si to doma uzijes 😉

ven, ale ja som len zaciatocnicka v inych veciach, a vy ste tam uz davno doma. vychovavat tretie dieta je pre mna nieco uplne ine a vsetky tie metody nove 🙂
sisa.b
22. jan 2009
kili, ja som po tych dvoch mala tiez +18kg a zhodila som to bez chudnutia, to len teraz mam z tych kil akysi stres =-) ale toto sem nepatri :-p
shewolf
22. jan 2009
ahojte, je zaujimave to tu citat 🙂
trosku mi je luto mywiel, ako ju tu "odsudzujete". Podla toho, co pisala, ake to bolo predtym, sa ani necudujem, ze vyskusala aj tuto "drasticku" metodu. Dietatko citi, ked je maminka nervozna, nahnevana, atd.. (a to teda je, ked je dlhsie nevyspata, unavena, ubolena, ustarostena...). A potom, ako to tu bolo niekde pisane, je to zacarovany kruh. Teraz, ked maminka je kludna, spokojna a usmiata, je spokojne aj dietatko a mozu si uzivat obaja. ... Myslim, ze keby takto zili v nervozite este dalsie mesiace, nedajboze roky, az by sa maminka nervovo zrutila, asi by to zanechalo ovela horsie "stopy" ako tie 3 dni...........

tymto ale neobhajujem metodu "vyplakania". Ale je rozdiel, ked ju niekto zavedie cim skor, aby sa nemusel svojmu dietatku venovat, alebo ked to niekto vyuzije ako krajne, "zufale" riesenie........

A samozrejme, kadze dietatko je ine, ako aj kazdy rodic. A verim tomu, ze vsetci sa snazime pre tie nase stvoreniatka nadherne urobit to najlepsie 🙂

my nasu zabku uspavame podla toho, co potrebuje. Niekedy jej staci, ked ju polozim, drzim ju a hladkam. Ked je nervoznejsia a viac place, tak ju utisujeme na rukach (a niekedy ju doooost dlho natriasame) a "velmi niekedy" zaspinka aj sama pri hrani. Niekedy sa na rukach len ukludni a utisi, mozem ju polozit a odvdaci sa mi usmevom 🙂
sisa.b
22. jan 2009
shewolf, ale my ju tu neodsudzujeme 😉 odsudzujeme len tu knihu, podla ktorej sa zariadila a ktoru tu chodi propagovat. toto je totizto tema o inej knihe a inej metode. a kazdy, kto ma s nou nejake skusenosti alebo sa chce o nej nieco dozvediet, je tu vitany 🙂
majenka
23. jan 2009
Hurá hurá hurá!!! Super téma!!! Díky... x-) . Já osobně teda knihu, kterou zmiňuje Mywiel, dost odsuzuji a uplatňování této metody nechápu a dětičky, které byly nuceny si touto metodou projít, lituji... No nicméně Koncept kontinua je úžasná knížka x-), která určitě stojí za přečtení. A musím teda říci, že Anička rozhodně nebyla a není "hodné" miminko, které by spalo samo v postýlce...první měsíce jsem pronosila v šátku, na rukou...skákala hodiny na míči, chodila po bytě...ze začátku jsem také nestíhala domácnost, ale brzy jsem pochopila, že je to jedno... 😉

Dodnes spí malá se mnou v posteli. Chodí spát většinou po 21. hodině a usíná cca 22-23...někdy dříve nebo i déle-odvíjí se od spánku během dne. Do postele chodím sní a uspávám u prsa...když už je hodně přejeděná a nechce více pít, tak usne i sama-pořád tam ležím sní-ale je to málokdy 🙂 . Dneska už si vůbec neumím představit, že by spala v postýlce-připadá mi tam zavřená jako zvířátko v kleci (občas ji tam dám v rámci hry) :-x x-)
bihan
23. jan 2009
Tak mne mywiel nie je ani trochu ľúto, tak ako nebolo nikomu ľúto mňa a iných kočiek, ktoré sa v tej "druhej" téme snažili maminám vysvetliť, že existuje aj menej drastická a účinnejšia metóda..
A prečo účinnejšia? Ani sa mi nechce počítať počet tých mamín, ktoré sa nechali zlákať vidinou bezproblémového zaspávania za pár uplakaných nocí a po týždni a hodinách , ktoré ich dieťa prerevalo, to vzdali.
Mywiel možno mala úspech a možno malo úspech pár iných mám, len hovorím, percentuálna štatistika by zrejme nedopadla veľmi dobre.

Kým pri tejto "metóde" (preto v úvodzovkách, lebo to nie je ani metóda, ale skôr všeobecný prístup k dieťaťu ako individualite) niečo ako neúspech neexistuje, pretože vždy je riešenie aj bez toho, aby som svoje dieťa týrala niekoľkohodinovým plačom.

Začni písať odpoveď...

Odošli