Darovanie kostnej drene. Aké riziká hrozia darcovi?
viete o tom nieco??co podstupuje taky clovek ktory chce byt darcom a ake rizika berie na seba?tak ma napadlo ze by bolo dobre pomoct tym, ktori to potrebuju....nikdy by som sa nechcela dozit aby som musela ja zhanat darcu...
Stručné zhrnutie
- Krvetvorné bunky sa odoberajú dvoma spôsobmi: klasický odběr kostnej drene z pánevních kostí v anestézii (max. 1500 ml, 2–3 dni hospitalizácia, rekonvalescencia 7–14 dní) alebo ambulantný odběr stimulovaných kmeňových buniek z periférnej krvi po 4 večeroch injekcií G‑CSF a následnej niekoľkohodinovej aferéze na separátore.
- Do registra darcov sa zvyčajne zapisujú osoby vo veku 18–35 rokov (evidencia môže zostať do 60 rokov), kandidát musí byť zdravý, vážiť aspoň 50 kg a podstúpiť vstupné vyšetrenia vrátane krvných testov, RTG a interného vyšetrenia; podpisuje sa informovaný súhlas.
- Registrácia a informácie sú dostupné na pracoviskách krvných centier a na weboch czechbmd.cz, kostnidren.cz, transplantacia.sk; finančná podpora sa dá poslať DMS KOSTNIDREN na 87777 (30 Kč, nadácia dostane 27 Kč) alebo SMS na 855 (30 Sk, spomenuté v diskusii).
Q: Kde sa môžem registrovať ako darca kostnej drene na Slovensku a v ČR?
A: Na Slovensku sa v diskusii uvádza pracovisko v Bratislave na Antolskej a web transplantacia.sk; v ČR sa registruje na krvných centrách v Prahe, Plzni, Brne, Olomouci, Ostrave, ČB, HK, Moste a Ústí nad Labem a informácie sú na czechbmd.cz a kostnidren.cz.
Q: Aké sú kritériá pre vstup do registra darcov?
A: V diskusii sú uvedené kritériá: vek 18–35 rokov pri zápise (evidencia do 60 rokov), zdravý stav bez závažných chronických ochorení, minimálna hmotnosť 50 kg a ochota podstúpiť niekoľko vyšetrení vrátane krvných testov, RTG, EKG a interného vyšetrenia.
Q: Ako prebieha odběr kmeňových buniek z periférnej krvi?
A: Dárca dostane 1–2 injekcie stimulačného prípravku G‑CSF počas štyroch večerov, následne ambulantne prebehne niekoľkohodinový odběr na separátore (aferéza), pri nedostatočnom množstve sa môže vykonať doplňujúci odběr ďalší deň.
Q: Ako vyzerá odběr kostnej drene z pánevných kostí a aké sú riziká/rehabilitácia?
A: Odběr kostnej drene sa vykonáva v anestézii vpichmi do pánevních kostí, odoberie sa maximálne 1500 ml podľa váhy, dárca zvyčajne zostáva 2–3 dni hospitalizovaný a bolesť v mieste vpichov ustúpi do 7–14 dní; pri tomto „tradičnom“ odběru bývala vyššia strata krvi a niekedy autotransfúzia.
Q: Môžem darovať, ak som v minulosti prekonal/a infekčnú mononukleózu alebo boreliózu?
A: V diskusii je uvedené, že prekonaná mononukleóza neznamená automatické vylúčenie z darcov kostnej drene (jedna diskutujúca uviedla, že jej preto povolili darovať dřeň, hoci krv nie), pri borelióze bola otázka otvorená a odporúčalo sa poradiť sa na krvnom centre.
Q: Sú nejaké vedľajšie účinky stimulácie G‑CSF?
A: Diskusia uvádza bežné reakcie na G‑CSF: bolesť kostí (v krížovej oblasti), bolesti hlavy a únava pripomínajúce chrípku, ktoré zvyčajne ustúpia krátko po odběru.
Q: Ako aktualizovať osobné údaje v registri darcov v ČR?
A: V diskusii sú kontakty: odporúčané e‑maily pre Prahu CSCR‑Prague@ikem.cz a darci@czechbmd.cz a na plzeňskom webe kostnidren.cz je formulár pre zmenu údajov.
Q: Ako finančne podporiť nadácie spojené s dárcovstvom?
A: V diskusii je možnosť poslať dárcovskú SMS vo formáte DMS KOSTNIDREN na číslo 87777 (30 Kč, nadácia dostane 27 Kč) alebo podľa jednej zmienky poslať SMS na 855 (30 Sk) pre slovenskú nadáciu.
Závery z diskusie
Zhoda
- Väčšina diskutujúcich považuje registráciu do registru darcov kostnej drene za jednoduchý krok s nízkym osobným zaťažením a za morálnu povinnosť pomôcť.
- V praxi sa dnes častejšie využíva odběr stimulovaných kmeňových buniek z periférnej krvi na separátore než klasický odběr z pánevných kostí.
Sporné názory
- Niektorí uvádzajú, že sternálna punkcia alebo odběr z hrudnej kosti existuje, zatiaľ čo väčšina diskutujúcich popisuje hlavne pánevní odběr a aferézu; oba typy odběrů sú v diskusii uvedené ako možnosti.
- Otázka vylúčenia darcov po prekonanej infekcii: jedna účastníčka uviedla, že prekonaná mononukleóza nevadí pri darovaní dřeně, zatiaľ čo iné príspevky odporúčajú konzultáciu s krvním centrom (teda obidve možnosti sa v diskusii objavili).
Otvorené otázky
- Je borelióza (Lyme disease) kontraindikáciou darovania kostnej drene alebo krvi podľa aktuálnych kritérií?
- Koľko presne stojí „vstupné vyšetrenie darcu“ — v diskusii sa spomína suma 30000 bez jasnej meny alebo kontextu.
- Ako často sa v praxi stále vykonáva klasický odběr z pánevných kostí oproti aferéze v rôznych pracoviskách?
Spomenuté značky a firmy
czechbmd.cz, kostnidren.cz, transplantacia.sk, nadacialeukemie.sk, IKEM
Spomenuté produkty a metódy
odběr kostní dřeně z pánevních kostí, odběr stimulovaných kmenových buněk z periferní krve, G‑CSF, separátor (aferéza), RTG, EKG, interní vyšetření, informovaný souhlas, autotransfuze, sternální punkce, DMS KOSTNIDREN 87777, SMS 855 (30 Sk)
Miesta a osoby
Praha, Plzeň, Olomouc, Ostrava, Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Most, Ústí nad Labem, Bratislava (Antolská), Německo, Maďarsko, Karlák
Jo a je to z těchto stránek. Zdá se obecně, že každý registrovaný dárce je jim dobrý...
já jsem registrovaná..... už několik let. k registraci jen odeberou asi tři zkumavky krve, nic to není.
jinak odběr dřeně z kyčlí se už dneska moc nedělá, bylo to dost bolestivé, navíc člověk ztrácel hodně krve, tak musel mít i autotransfuze, plus ta rizika taky nebyla nejmenší. většinou už to jde dneska přes separátor - přes přístroj, který si z krve sám odfiltruje, co potřebuje.
také jsem registrovaná. jak psala fender, odebere se krev, dle toho se člověk zařadí do registru. v případě, že dojde ke shodě nějakého pacienta s někým v registru, pozvou člověka na další podrobnější testování.
toho odběru z kyčle jsem se vždycky bála, tak jsem ráda, že už se to moc nedělá. i když si myslím, že ta pravděpodobnost, že na mě někdy "dojde řada", ja taaak strašně malá... 😉
Obecně je pravděpodobnost, že na člověka "dojde řada" mnohem menší, než že sám onemocní onkologickou chorobou.. takže bytí v registru považuji za morální povinnost každého člověka. 🙂
souhlas 🙂
já jsem vždycky záviděla dárcům krve, že můžou být nějak prospěšní - já sama krev darovat nemůžu - a chtěla jsem taky NĚCO dělat.... tak jsem se registrovala 😎 asi z toho nic nebude, ale tak každý rok si pobrečím nad příběhy z too jejich časopisu a pošlu dárcovskou sms.... 😵
Ahojte. Jsem ráda, že jsem tu toto téma zahlédla, protože já o tom uvažovala, když jem byla těhotná, a to mě nechtěli 😀 , prý se mám znovu "snažit" až dokojím. 😀 Ale od té doby jsem na to trošku pozapomněla. Sice stále ještě kojím, ale je fajn, že jste mi to připomněly. 😉
Osobně si taky myslím, že být v registru nikoho nic nestojí (krom té trošky krve a chvilky času) a kdyby bylo nejhůř, tak si to konec konců vždycky může rozmyslet... Nicméně kdybych věděla, že možná někomu zachráním život, tak to určitě neodmítnu... a to ani když se děsivě bojím odběrů krve a všech věcí, co s nemocnicemi souvisí... 😀 Říkám si ale, že když jsem zvládla píchnutí spinální anestezie a císařský řez, tak prostě musím zvládnout i spoustu jiných věcí. 😎
Taky jsem registrovaná. Udělala jsem to hned v 18ti, kdy jsem šla poprvý darovat krev. Nic mě to nestálo a třeba jednou někomu zachráním život, za trochu bolesti to určitě stojí 😉
fender-ja sa úrave tej bolesti najviac bojim-inac neviem ako dostanu tu kostnu dren,ved ked je uz krv v zile, uz nema tie "komponenty" co potrebuje prijemca....asi by som sa mala na to informovat co a ako sa robi. 😅
odběr kostní dřeně - z pánevních kostí (vpichy do pánevních kostí a odsátí kostní dřeně - maximálně 1500 ml, podle váhy dárce), v anestézii, 2-3 dny pobyt na lůžkovém odd. specializovaného odběrového centra. Pak následuje několikadenní rekonvalescence. Při tomto „tradičním“ odběru je dárci odebrána menší část kostní dřeně z celkového množství v těle. Po odběru pobolívají vpichy v pánevních kostech, a stav dárce se vrátí do normálu do 7 - 14 dnů.
to je vynatok z clanku co pridala Anza 😉
DĚKUJU všem, co jste v registru. Opravdu ze srdce a upřímně. Před necelým rokem se nás to začalo taky dotýkat - moje mamka onemocněla akutní leukémií. Dárce jsme dlouho neměli, nakonec jsme našli někoho v Německu. Transplantace proběhla opravdu infuzí (mamka říkala, že to vypadalo jako pomerančová ledová tříšť - oranžový s bílýma kouskama).
Přestože je to vlastně takhle úžasně jednoduché (pro dárce), nepodařilo se mi v práci (na oddělení mám 18 chlapů, z toho asi 4 jsou mimo věk vhodný pro dárcovství) přesvědčit jediného člověka 😔.
Ještě jednou DĚKUJU vám všem!
holky já jsem darovala kostní dřeň už když mi bylo 10let a zvládla jsem to, takže to tak hrozný není. Samozřejmě sternální punkce neboli punkce z hrudní kosti odkud se bere vzorek kostní dřeně není nic příjemného, ale vydžet se to dá...Potom odběr z pánevních kostí mi dělali v celkové anestezii tak to jsem se vyspinkala moc dobře a pak už jen asi 3 dny v nemocnici, teď nevím přesně to už si nepamatuju, ale šlo to. Kdyby to mělo někomu pomoct šla bych do toho určitě znovu 🙂 😉
ja som ,,len,, darca krvi, ale uvazujem aj o kostnej drne. Len dufam, ze mi nepovedia, ze mam pribrat 😅.Mam 51-52kg, kakze nemozem schudnut aby som mohla aj nadalej darovat 😉
danulka2darujem ti par kilov navyse 😵 😵 aj ja chcem darovat krv,ale raz mi to zakazali asi to skusim znovu a aj tu kostnu dren snad niekomu pomozeme...
na tom separátoru funuje tak, že krev se vám filtruje přes přístroj - separátor krevních elementů. a on si z krve oddělí kmenové buňky, které potřebuje. takže tam vlastně bolí jenom to, že vám napíchnou žílu, což je opravdu minimum. pak člověk jen lrží a čeká, až se to přefiltruje 😉
tenhle způsob se používá ve většině případů, ani nevím, zda se vbec dneska ještě bere z kyčlí.
jak dlouho to trva?ale ono je to vlastne jedno ja uz nemuzu darovat ani krev kdyz sem mela boreliozu a mononukleozu co?
aponchie, já měla taky mononukloózu, proto nemůžu dávat krev. ale na dřeň mě vzali 🙂
na vstupním vyšetření to trvá tak deset min, než odeberou tři zkumavky. jak dlouho to trvá na separátoru to nevím, u každého zřejmě jinak, protože každý má v periferii jiné množství kmenových buněk.
no, fakt 🙂 protože prý mononukloózu prodělal skoro každý, většina prý to ani neví, takže protilátky už má kde kdo a na dřeň to teda nevadí. na krev mě taky ale nechtěli.
s boreliózou teda nevím, ale to by ti určitě řekli někde na krevním centru.
Může tady dát někdo nějaký seznam, kdo všechno může či nemůže darovat kostní dřeň a krev? A co chudokrevní lidé? Ti asi ne, že?
Ďakujem všetkým darcom a registrovaným, doteraz som sa tomu veľa nevenovala, ale pred mesiacom nám ochorel synovec na leukemiu, má ten lepší stupeň, ale aj tak potrebuje kostnú dreň. Ako vhodný darca sa zatiaľ preukazala moja sestra, ale aj tak vám všetkým zo srdca ďakujem, že myslíte na dobro a zdravie iných.
registrovat se dá na kterémkoli krevním centru...😉
chudokrevní lidé asi krev dávat nemůžou, ale dřeň snad ano, to se neodebírá krev, ale jen určité buňky z ní.
Podmínky pro vstup do registru
* je Vám 18-35 let (evidovat v registru Vás budeme do 60 let věku, pokud nepožádáte o vyřazení nebo pokud nenastanou okolnosti, které by bránily případnému darování krvetvorných buněk)
* jste zdravý/á (neměl/a jste infekční žloutenku, tuberkulózu, těžké astma, AIDS, závažná onemocnění krve, cév, srdce, chronické onemocnění vnitřních orgánů, cukrovku), neužíváte dlouhodobě některé léky a vážíte alespoň 50 kg
* budete ochoten/na věnovat nám svůj čas a podstoupit několik vyšetření.
víc info zde: http://www.czechbmd.cz/ jiniak si myslím, že informace vám určitě dají na krevních centrech. na stránkách jsou napsaná jen některá pracoviště, kde je možné se registrovat, ale berou i v ostatních - vím že určitě v olomouci a určitě v ostravě.
Teda do registru jsem zaevidovaná už několik let, ale teď jste mi připomněli, že jsem jim nenahlásila změnu příjmení a adresy. Tak to jdu hned napravit. Doufám, že mě kvůli tomu už nevyřadili.
evi, nemyslím, že by tě kvůli tomu vyřadili.
centra jsou dve, v praze a plzni, na plzeňských stránkách mají přímo formulář pro změnu údajů, tu:
http://www.kostnidren.cz/registr/napiste/zmena.php
já jsem byla na vstupní testy v Olomouci a spadám pod Plzeň.
Nevie niekto poradit kde by som sa mohla registrovat na nieco take tu v Anglicku? a branie antikocepcie je tiez problemom pre darovanie krvy alebo krvnej drene?
tak yjsem registrovaná od 18, chodila jsem několik let darovat krevní destičky a přitom jsem se zaregistrovala. Chodila jsem darovat krev na Karlák - nevíte kde mám nahlásit tu změnu příjmení a adresu. Nebo mají možnost dárce vyhledat podle rodnýho čísla, jako policajti - jsou databáze občanek, apod.
adoracion, HA rozhodně nevadí. ani na krev ani na dřeň, alespoň tedy v ČR.
ygreen, pokud jsi chodila v Praze, tak budeš asi patřit pod Prahu 😅 zkus písnout na CSCR-Prague@ikem.cz , popř. na darci@czechbmd.cz , mělo by stačit jméno, příjmení původní, adresa původní a datum narození + nové údaje.
Jak probíhá odběr krvetvorných buněk
Prokáže-li se shoda mezi Vámi (dárcem) a pacientem a transplantační centrum si Vás vybere k odběru, je nutná příprava k odběru krvetvorných buněk, tj. podrobné vyšetření Vašeho zdravotního stavu: odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic, (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření; případně další doplňující vyšetření.
Proběhnou také nezbytné administrativní úkony jako je podpis informovaného souhlasu, pojištění, atd.
Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk máte právo kdykoliv změnit. Když se však již pacient připravuje k transplantaci (chemoterapie, ozařování), může být ohrožen jeho život.
V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby
odběr kostní dřeně - z pánevních kostí (vpichy do pánevních kostí a odsátí kostní dřeně - maximálně 1500 ml, podle váhy dárce), v anestézii, 2-3 dny pobyt na lůžkovém odd. specializovaného odběrového centra. Pak následuje několikadenní rekonvalescence. Při tomto „tradičním“ odběru je dárci odebrána menší část kostní dřeně z celkového množství v těle. Po odběru pobolívají vpichy v pánevních kostech, a stav dárce se vrátí do normálu do 7 - 14 dnů.
odběr stimulovaných kmenových buněk z periferní krve (krevního oběhu) - ambulantně bez narkózy. Provádí se na specializovaném pracovišti (odběrové centrum). Odběru předchází stimulace tvorby krvetvorných buněk - po čtyři večery před odběrem dostane dárce 1 - 2 injekce stimulačního přípravku (G-CSF), jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu. Poté se provede odběr (nastimulovaných) krvetvorných buněk ze žíly pomocí přístroje - separátoru. Tato procedura trvá několik hodin. V případě nedostatečného množství odebraných buněk je třeba následující den provést kratší doplňující odběr.
Dárce může mít různé reakce na stimulační přípravek, většinou je to pobolívání v kostech, v kříži, bolesti hlavy, únava - podobá se to stavu při chřipce. Potíže vyvolané stimulací odeznívají krátce po odběru.