Mám autistické dieťa. Cesta a výzva zároveň

@erikasadek krasne si to napisala, uplne suhlasim 😵 , moj rebricek hodnot sa zmenil....tesim sa z malickosti...

@esssi mali, skoro dva roky...a teraz ideme nejakemu homeopatovi do Podivinu na Morave, lebo uz som z toho hotova. U nas chodime do Skalice jednej lekarke, je super, robime take masaze. Dufam, ze sa mala zlepsi.

ahojte
@esssi si mila . lmen mi cukruj mudra neviem moja zlata. ale jedno viem ze som si minuly rok vela preskakala vela premyslala vsetko chce cas a aj ja som ho potrebovala na dozretie... a mam pocit ze mi to pomohlo a aj patovy ak som ja pozityvna tak na no m vidim vysledky tiez... 😉

budem sa opakovat ale mna tato skusenost na cely zivot zmenila ako aj moj sposob videnia sveta..
skoda len ze nemozem vidiet svet ako ho vidi moj syn to by bolo moje zelanie.... cislo 1

inak teraz ked si spomeniem na obdobie ked strasne plakal ked som mu hovorila daj mi ruku ked sme prechadzali cez cestu a pôdobne a on stranse vrieskal... 😠 ☹
teraz viem ze chudak to bral do slova, z emi ma dat ruku a bal sa;. ☹
no proste su to veci na ktore clovek nemysli vobec a len som sa rozculovala a on plakal a hadzal sa ... chudak. ten musel mat stres moja mama chce aby som jej dal ruku .. ale ja ju potrebujem mama..!!! 😠 😖 😀

Ahojte babulky, keď už píšete o tom túlení, ja som akosi intuitivne začala u malého s hladkaním a masážou chodidiel. Hlavne pri prebalovaní. Kedysi to bol zápas, to sa vtedy malý ešte k nikomu netúlil, okrem mňa - aj ked neviem či to bolo túlenie, skôr nálepka. Takže pri prebalovaní a obliekaní som ho začala hladkať a keď zistil že je mu to príjemné tak sa prestal brániť. Teraz mu už každý deň pomasírujem chodidlá - hlavne pod klembou - tam je podla akupunktúry trávenie, a s tým mal malý problém 😝 . Teraz ma aj on občas pohladká a mám pocit, že našiel nový rozmer maznania.
Neviem či to pomáha, možno je to len na podporu - hlavné zásluhy má asi GFCF dieta, podstatné je že napredujeme 😎

Ahojte,
mam 14 mesacneho syna a uz par mesiacov sa mi nepozdava ze je trosku iny ako deti v jeho veku. Vcera som trochu hladala na internete a podla priznakov sa mi to podoba na autizmus.
Vobec nereaguje na svoje meno, ani ked sa s nim rozpravame a pritom urcite pocuje, lebo ked nieco buchne alebo zacne reklama v telke tak to hned dobehne. Vobec nereaguje ani na mna ani na manzela, aj cudzich ma uplne "na salame" . Ked ho chcem pohladkat tak mi odstrci ruku a ani pritulit sa nechce, to sa hned zacne jedovat. Ked mu chcem ukazovat v knizke obrazky tak mi ju zoberie a zacne ju oblizovat alebo hryzt a vsetky veci musia najskor prejst cez usta...
Nerobi ani papa ani pacicky. Nerozprava, obcas povie hem, a robil cicici na macku, ale uz aj to prestal.
Jemu staci ked mu z tricka trci cverna a on sa s nou dokaze hrat neskutocne dlho...
Za cca mesiac by sme mali ist k pediatricke na ockovanie na MMR, chcem sa jej to povedat a tiez neviem ci ho mam dat ockovat.
A najviac ma vytaca ked sa kamaratky cuduju a on este nerobi ani toto ani hento? a co vsetko uz ich deti vedeli v jeho veku.
Myslite ze uz takto skoro to mozu byt znaky autizmu alebo je este moc maly?

jankaw ja si myslim, ze uz aj v takomto veku mozu byt prejavy, ale holky so skusenostami Ti urcite povedia viac. Myslim, ze pediatricka by sa tiez mohla vyjadrit. Napis, ako ste dopadli.

http://www.autismus.cz/index.php?option=com_con...

@jankaw, tady je souhrn indikátorů, že by něco nemuselo být v pořádku, ale na místě samozřejmě není dělat si závěry sama, ale navštívit odborníky, což Ti jistě zasvěcené maminky poradí. Držte se 🙂

Dakujem, prave podla tych priznakov v clanku ma skoro vsetky, snad okrem chodenia po spickach...

tak dnes budeme mít návštěvu, maminku s dvěma klukama, mladší je autista taky...jsem zvědavá, to bude čoro-moro 🙂

@jankaw no já nevím, tohle je myslím hodně nízký věk...

baby moj syn teda obaj afici ana tomto 🙂

pato by pozeral do nekonecna.... 🙂

samozrejm u nas to ide dookola na disnye kanale. 😀

Ahojte dievčatá, chcela by som sa s vami podeliť o moju radosť nad Maťovými pokrokmi. Ako začal chodiť do tej špeciálnej škôlky, tak sa viac skľudnil, dokonca už tam ráno neplače a najviac ma teší že priberá nové slovíčka a začína ich aj funkčne používať. O nejakej super reči to zatiaľ nie je, je to tak na 2,5 ročné dieťa ale za zázrak považujem už aj toto!!! 🙂 😵
Som skutočne veľmi šťastná!!! 🙂

Prajem, aby aj Vám takto krásne detičky napredovali a hlavne aby boli spokojné a šťastné, lebo len vtedy môžu správne napredovať. 🙂 A vtedy budeme šťastné aj my maminy.

@zuzanada som nesmierne šťastna,že Maťko takto napreduje 😵 ...on je šikula a iste ťa ešte veľmi prekvapí 😉
držím palce v dalšom napredovani...naši anjeli sú vynimoční,a práve preto sme my rodičia o to šťastnejší z akéhokoľvek pokroku....

ahojte, pisem sem prvy raz a chcela by som vas poprosit o nazor...
mam dva a pol rocneho synceka a strach ci nie je autista. co ma strasi najviac je horsi ocny kontakt a nezdielanie pozornosti a emocii, teda, ked mu ja nieco ukazujem to hej to nema problem, ale ked mi ukazuje on, nepozrie sa na mna, ze co ja na to, teda len zriedka... ten ocny kontakt je celkovo o nieco lepsi s cudzimi, u nich nevie co cakat, tak sleduje reakcie, ale u mna menej....len ked naozaj sedim oproti nemu pri stole, tak sa celkom da....
inak recovo je na tom dobre, pouziva suvetia, vela sa pyta, napocita do desat, teda tie veci aj realne spocita, pozna vsetky farby, znacky aut, cisla, niektore pismena, ale napr. velmi nekonstatuje, skor sa na vsetko pyta (napr. maminka preco ma boli noha...., ale nepovie, boli ma noha....teda vacsinou, povie som hladny, len ked vidi jedlo, ale sam pri hre ani nahodou), taktiez ma aj dost obsesiu v autach, stale si ich uklada do rady a potom si och obzera a rozprava mi o nich, ze toto je cervene a toto ma pokazene koleso a tak, ale zase hra sa s nimi aj imaginarne, akoze ide sanitka do nemocnice a auto do opravy a tak, ked je vzruseny alebo sa hneva trepoce rukami, slabsie reaguje na bolest, ked bol mensi chodil po spickach, teraz uz velmi nie, cinnosti napodobnuje vsetky, chce robit vsetko co ostatni, ale nejake pohybove riekanky to vobec nemusi, aj ked napodobnit pohyby vie, to som skusala, kazda nova hra ho bavi len jeden raz, druhy raz sa mu uz nechce, stale musim nieco vymyslat
na druhej strane rad sa jasi, vtedy je aj ocny kontakt vyborny, je velmi mazlivy a ludi ma rad, niekedy oslovi aj cudzich, ale deti velmi nemusi, on sa ich zacne pytat ako dospelych, ze ako sa volaju a tak a oni vacsinou nereaguju, tak ide prec...sam sa vsak moc nezahra, skoro stale sa mu musim venovat, vyzaduje neustaly kontakt dospeleho... dobre papa aj spi
co myslite, je to autizmus? a mate nejake tipy ako zlepsit ocny kontakt? vdaka

@annamm, nuž takto je to veeeeľmi ťažko povedať, lebo tvoj malý vie veci, o ktorých napríklad ja snívam, aby ich Maťo niekedy vôbec vedel. Napríklad to hranie na niečo, alebo otázky. Pravdepodobne sa jedná u tvojho malého o veľké nadanie, lebo podľa toho čo píšeš je skutočne veľmi šikovný a vie na svoj vek toho naozaj veľa. Dokonca aj to, že sa radšej baví s dospelými. Možno by sa mohlo jednať o Asperga, ale to musí posúdiť odborník. Pokiaľ sa ale tvoj malý inak vie zaradiť do detského kolektívu, že sa vie občas s deťmi aj zahrať (to napríklad môj drobec v jeho 4-och rokoch vôbec nevie), tak by som si až tak ťažkú hlavu nerobila. Bude to taký mudrlant. Jednoznačne, ale pre pokoj tvojej duše, by som zašla za odborníkom (napr. do Andreasu, tam sú na to dobrí odborníci).

Ja by som bola šťastná, keby sa mi podarilo dosiahnúť aspoň polovicu z toho, čo vie tvoj malý a potom by som už žiadnu dg. neriešila. Len aby sa vedel zaradiť medzi deti aspoň čiastočne a neškriekal pri každom čo len najmenšom kontakte a samozrejme vedel funkčne rozprávať. Už otázky nemusí mi dávať, len aby vedel povedať, čo chce. ☹ 🙂 😉

@slavkadamko, ďakujem za povzbudenie. Konečne vnímam, že svieti slniečko. 🙂 😉 😵

@annamm na zlepšenie očného kontaktu je veľa cvičení, s ktorými by ti vedel pomôcť odborník, ale u nás zaberá to že keď mu niečo hovorím tak si čupnem aby boli moje oči na jeho úrovni a aj viac krát mu zopakujem čo od neho chcem aby na mňa pozrel prípadne mu jemne pridržím tvár. Ale tvoj malý toho vie dosť, takže ak bude chodiť do kolektívu seberovných určite sato bude zmlepšovať, držím palčeky 😀

dakujem za rady.....no ono to zaradenie medzi deti je prave problem...on sa s detmi hrat nechce, zacal chodit teraz do skolky, takej mensej, je ich tam desat v triede, ale stale chodi s placom, ze sa mu tam nepaci, ale akonahle sa zatvoria dvere tak plakat prestane...on sa hra jedine s detmi starsimi, alebo s dospelymi, rovesnikov sa sem tam nieco spyta, sem tam im robi zle (napr. naraza do niekoho motorkou, ze co to urobi....), ta interakcia a zaujem je tam slaby, maximalne tak, ked niekto place tak mu prinesie auticko a tak.... maly je veru sikulka a som z neho stastna, len sa bojim co bude...aj jeho tato je dost nespolocensky, aj ked z vlastnej vole ( v spolocnosti je cele dni v praci a nema problem, ale ju dobrovolne nevyhladava, ked nemusi), snazim sa trenovat aj ten ocny kontakt, a mam pocit, ze sa to trosku lepsi, no uvidime...ja som aj nad tym rozmyslala, ze ist do andreasu a tak, ale muz je absolutne proti, a aj tak neviem, ci by mi diagnoza v tomto veku nieco priniesla, skor sa teraz zameriavam na to co sa da zlepsit. A to ze znizit sa na jeho uroven, to je uplna pravda, lebo ked stojim, to zriedka na mna pozrie, ale ked som na jeho urovni, je to celkom fajn.... aj ja vam drzim palce, moje starosti su asi len slaby odvar z toho co mate vy....no realne si to viem aspon ciastocne predstavit...., my sme mali tiez vselijake etapy... zelam vela stastia a novych pokrokov🙂

@annamm ahoj.. prepca nie sm tu teraz vela mam vela lietaciek okolo pata v poslednom case.. 😉
co pises tazko povedat za seba Ti poviem preco ani odbornik by Ti tazko povedal a zarucil sa za diagnozu. 🙂
treba vidiet dieta a dlhsie nie len 5 minut hodinu treba naozaj vidietv mnohych situaciac 🙂 h.. 😉

to ze sa znizis ku dietatu plati aj pre zdrave deti , hlavne tie neposlusne kazde dieta sa vlastne treba znizit na ich uroven oci.. 🙂
ale u nasich to plati dvakrat viac.. 🙂
drzim Ti palce i ked vodim ze to nemas lahke , s muzom ak nechce a podobe nieco podobne poznam..
chlap ma problem s tymto cest vynimkam. 🙂
proste si nechce priznat ze jeho dieta je ine ze je tam problem o to viac musis byt silna a nevzdat to.. nebuduem Ti klamat stoji to vela energie.... ale ty ju v sebe najdes uvidis.... a bude to mat za nasledok ze but budes dobre stimulmulovat tvoje dieta..a zacne sa spravat normalne;. niektore su trochu pomalsie.. 🙂 to nevadi.. nemozu byt vsetky rovnake.. 🙂

alebo varianta cislo 2.. mate ten autisticky problem ktory je velmi siroky ver... 😉
a zacnes uz od zaciatku chapat tvoje dieta apomozes uz len tym ze ho chapes a stimulujes a tvoj muz neskor pochopi neskor ale predsa...
(vlastna bolestna skusenost ) budete len pomaly ae isto napredovat. 🙂
zaklad je aby si ty bola ok ak ty budes pozitivne nabita tak vsetko okolo bude nasledovat velmi i ked sa Ti bude zdat ze to ide pomaly a veci sa nehybu..
budes hlav 🙂 ne sa snaizt od zaciatku chapat tv 🙂 oje dieta sleduj vela ako s asprava vela intuitivne pochopis nepotrebujes nato ani kniky.. ver mi staci len nacuvat a laskou naplnene srdce dokaze zazraky... ty budes hlavnym motorom pre svoje dieta nato nikdy nezabudni.. 😉
zelam vela stastia.. a daj nam vediet ako s aveci maju... 😉

no a etse dodam ze minuly piatok si pato rozbil hlavu v nemocke kde je chudka natahoval sa s druhym chalanom a nestastne si to napalil do steny , proste do casti kdeto nebolo chranene... 😠 no 2 cm roztata hlava. 4 stehy...
no co vam poviem skoro skor dostala infarkt ked mi volali. 😒 😀
ale inak jedno ma prekvapilo jeho klud roztata hlava a on v klude az prilisny klud lietal s tym akoby s anic nedialo dalej.. 😖 ani neplakal. ☹

@erikasadek, tak ne sa rýchlo Paťko vyzdravie. Tieto naše deťúrence majú slabšie reakcie na bolesť. Ja to vidím tiež u toho môjho drobca. Málokedy si všimne, že sa niekde buchol. 😒 Všetko zlé je na niečo dobré..........

@annamm podla toho, čo si napisala, mne osobne sa to ako autizmus nejaví.. autistické deti sa nedokážu zahrať imaginarne ...nevyhladavaju vyslovene ludi... ak nejaké dieťa place a on mu prinesie autičko, to znamena, že chápe, že to dieťa je smutne... autistické deti velmi ťažko rozumeju jednotlivým reakciám ludi (skor vobec nie), že je niekto smutný, sa teší a podobne... ťažko sa to sice určuje len podla toho čo tu pises, to dieťa by trebalo naozaj vidieť... píšeš, že aj ocko je dost nespoločenský.... je potrebne vedieť celu anamnezu dieťaťa... ako sa vyvíjalo od narodenia... ako sa malý správa v roznych situáciách, napríklad na navštevach, alebo ked k vam niekto pride na navštevu,... autistické dieťa nema rado napriklad zmeny prostredia, zmeny v činnostiach ...ma rozne stereotýpie činnostne alebo slovne)...a to aj vysokofunkčný autista...ja osobne ti odporučam navštivit andreas... su tam odbornici, ktorí budu vediet určit diagnozu... ak by malo byt tvoje dieťa autistické tak podla toho čo pises, tak by to mal byt vysokofunkčný autista...asperger... ale može sa jednat aj o nejaký nerovnomerný vývin dieťaťa alebo niečo ine a nie o autizmus, možno je tvoje dieťa osobnostne nespoločenský typ človeka, ... možno vyhladava dospelých preto, že kým nenavštevoval školku, tak sa pohyboval viac medzi dospelými ako detmi... podla toho čo pises, tak sa diagnoza určuje ťažko... určite navštiv centrum...ty sama sa upokojis.... ak to nebude autizmus tak preto a ak by to mal byt autizmus tak preto...aspon budes vedieť ako k nemu pristupovat....

@bubina1 moj syn to robi.. 😅 😕 a predsa ma autisticke spektrum kazde dieta je ine;. 😉

@zuzanada dik mas pravdu apson nevrieskal hodinu ze ho boli hlava; 😉 mas pravdu vsetko zle je na nieco dobre.. 😉

Tak jsem Erice slíbila literatůru, tak tady je 😎

Deník koule
První trimestr

Druhý měsíc

Docela by mě zajímalo, kdo vymyslel nablblou definici, že těhotenství není nemoc. Buď chlap nebo nějaká zahořklá stará panna. Každopádně v touze dát to těm plodnicím sežrat, když už mají tak stupidní nápady a chtějí se množit. Tak žádné protěžování.

Začátek je zatím docela fajn. Nevolnosti se dají přežít. Ačkoliv minulý týden na mě jakýsi navátý zákazník vydechoval pivní výpary a na něco se ptal a já neměla vůbec sílu mu odpovědět, protože jsem se strašně snažila ho nepozvracet. Na druhou stranu jsem se možná nemusela tak ovládat, neměl tam co smrdět a aspoň by si to pro příště rozmyslel.

Taky mě děsně bolí prsa. Manžel se zalíbením konstatoval, že jsou větší, poněvadž, jak pravil, on to má v ruce a pozná změnu. Zřejmě si zatím zcela neuvědomuje, jaké zvětšení úplně jiné části těla bude následovat a že z mírně nervní občas zelené manželky se stane funící sentinel.

Už mám první fotku miminka, na ultrazvuku zatím vypadá jako puntík a teď by mělo mít asi tak dva centimetry. Jo, nevinné a nenápadné začátky.

Třetí měsíc

Manžel je posedlý sexem. Zřejmě to bude tím, že já na nějaké laškování nemám teď moc náladu. Včera jsem ho pozorovala, jakým způsobem koukal na vypnutý mrazák. Asi už ho vzruší úplně všechno.

Prsa stále bolestivě bojují s gravitací. Když chci běžet, musím si je přidržet. Běhám jen v nejvyšší nouzi.

Jsem pekelně náladová. Lidé, kteří mě občas štvali, mě teď vytáčí neustále. Snažím se být shovívavá a vůbec mi to nejde.

Byla jsem na další kontrole. Puntík vypadá jako tlustá housenka. Gynekolog si postěžoval na lidskou blbost a vystavil mi těhotenskou průkazku. Teď už mě v tramvaji důchodci ze sedadla nedostanou.

Ještě jedna novinka, moje mladší sestra je taky těhotná. Vždycky jsme si byly dost podobné, ovšem tímhle to zřejmě dovedeme k dokonalosti.

Druhý trimestr

Čtvrtý měsíc

Gynekolog mi při ultrazvukovém měření miminka vyprávěl o svých dvou kamarádech, profesorovi a generálním řediteli. Už týden mu vezou šedesát hřebíků a zatím nedovezli. Na vině jsou malebná česká městečka a jejich restaurační zařízení, kde se již několikrát zarazili.

Můj vztah k okolnímu světu se nepatrně zlepšil. Přístup k sexu ani náhodou. Nastávající taťka si kompenzuje utrpení jídlem a doufá, že se mnou něco bude alespoň příští Vánoce.

Břicho mi pomalu začíná vyrážet do prostoru. Přerostlo prsa.

Rozhodla jsem dělat vzornou matku a chodím plavat. Nejlepší je to v dopoledních hodinách, bazén je skoro prázdný. Ale zas je tam obvykle tříčlenný klan postarších dam, kterým unikl systém rozdělení nádrže na dráhy.

Byla jsem obhlédnout obchody s těhotenským oblečením. Už dlouho jsem neviděla tolik strašně střižených a odporně barevných kusů oděvu v jednom dni. Návrhářům těch hrůz zřejmě nedošlo, že mrkváče se přestaly nosit před deseti lety.

Sestra zvrací, mně je naštěstí skvěle.

Pátý měsíc

Puntík je zřejmě kickboxer. Nejlepší čutance jsou do močového měchýře, efekt na nebohé matce okamžitý.

Nastávající tatínek se zúčastnil ultrazvukového vyšetření. Vypadal, že je se svým dílem spokojený. Gynekolog přepočítal Puntíkovi končetiny a prstíky, všeho máme standartní počet.

Konečně jsem pochopila, proč je pro obézní lidi tak obtížné zavazování tkaniček. Přes břicho to jde mírně řečeno dost špatně. Takže používám způsob ála lovkyně perel.Ve stoje nádech a šup pod hladinu. Rychle zavázat tkaničky, narovnat, výdech a hlavně neomdlít ze změny tlaku.

Velká zábava je městská hromadná doprava. Když vefuním do tramvaje, zraky většiny sedících pánů se upřou ven z okýnek. Zbytek pasažérů nevidí nebo nechce vidět.

Nakonec se zvedne nějaká starší dáma a pustí mě sednout. Odmítám jen ty hodně roztřesené.

Šestý měsíc

Chtěla jsem od manžela slyšet, jestli ještě vypadám dobře. Tedy pokud tomu tak vůbec někdy bylo. A ten cynik pravil, že jsem krásná jako laň, štíhlá až v říjnu. Tady je názorně vidět jeho naivita. Domnívá se, že asi tak půl hodiny po porodu se scvrknu na původní velikost.

Kamarádka se mě ptala, jestli se nebojím porodních bolestí. Na chvíli jsem se zasnila, představila si, jak běhám po nemocniční chodbě a ječím: "Vyndejte to ze mě, hlavně rychleeeee!!!!!" A tak jsem jí bez hnutí brvy odvětila, že to musím vydržet. Co mi taky zbývá, že ano.

Zbožňuji svého ženského lékaře. Slitoval se nade mnou a nechal mě na neschopence, vlastním totiž rozkošné křečové žíly a v práci nemám možnost sedět.

Chudák manžel se ze sexuální abstinence zřejmě zbláznil definitivně. Vždycky se začne o něco pokoušet a i když se nebráním, tak po půl minutě řekne : "Víš co? Necháme to na jindy."

Má podvyživená sestra začíná vypadat jako ženská, břicho se jí vydalo na obhlídku terénu.

Sedmý měsíc

Odborníci tvrdí, že pálení žáhy je mírná obtíž, způsobená stoupáním žaludečních šťáv do krku. Omyl. Nejsou to šťávy, jsou to žiletky. Mně osobně pomáhá konzumace rajčat.

S nábytkem v pokoji jsme provedli akci škatulata hejbejte se. Takže teď tam sice není k hnutí, ale vešla se postýlka a dvě nové šatní skříně.

Dle instrukcí z chytré knihy jsem si připravila zavazadlo do porodnice, kdyby něco. Jediná taška, do které se všechny ty předepsané věci vešly, má rozměry lodního kufru.

Nemám ponětí, jak přežít ty zbývající dva měsíce. Už teď jsem nepohyblivá a funím při sebemenší námaze. Námaha rovná se vstát ze židle. Puntík mi téměř neustále olochtává žebra.

Taky nastala vedra, ještě že máme doma příjemný chládek. Utěšuje mě, že potomek dosáhl velikosti cca čtyřiceti centimetrů a váhy kilogramu a půl. Jednoho dne už se nevejde a bude muset ven. Doufám.

Maminka mi ušila nádherný kapsář na postýlku. Doplnila jsem to vlastnoručně ušitými nebesy. A už mám vyprané všechny mimivěcičky.

Osmý měsíc

Mám třináct kilo navíc. Kolik asi tak může vážit průměrný hroch? Život se mi scvrkl na pokusy udržet náš pidibyt v obyvatelném stavu přes všechny ty miminkovské věci. A já mám pořád pocit, že až přijde mimčo, budou mi veškeré přípravy na nic.

Spím dvanáct hodin denně. Tedy s dvěma malými přestávkami na čůrání a občerstvení. A mám novou obtíž, bolení zad. Jediná obrana je lehnout si. Optimální poloha na boku. Na břiše bych se totiž kymácela a na zádech mě vzrostlý pupík krapet přidušuje.

Když jsem viděla svou štíhlounkou maminku opálenou a ještě hubenější následkem turistické dovolené na horách, dostala jsem děsnou chuť prokousnout jí krční tepnu. To bych ji ovšem nejdřív musela chytit, což je v současné době technicky neproveditelné. Jen počkej, zajíci!!!

Devátý měsíc

Byli jsme v zoo, hroch tam byl taky. Kolik vážil nevím, ale rozhodně měl daleko lepší možnosti než já, protože se zbaběle nechal nadnášet vodou v bazénku.

Při kontrole na gynekologii jsem málem nevylezla na vyšetřovací křeslo. Pak při ultrazvukovém zkoumání jsem konverzačně pravila, že už jsem jako koule. A pan doktor, místo aby mě povzbudil a aspoň trošičku mi to vyvracel, řekl jenom: ?Ano!?

Včera jsem si chtěla nalakovat nehty na nohou. A ono to nešlo. Nějak jsem se nedokázala zkroutit natolik, abych dopravila nátěrovou hmotu na místo určení.

Konečně jsme koupili kočárek. Zůstane pěkně schovaný až do porodu, nehodlám totiž poslouchat řeči pověrčivého příbuzenstva.

Užívám si poslední zbytky svobody a těším se a taky se trošku bojím?.

Moje malá sestřička porodila předčasně, Kubíček je v inkubátoru a oba na mě čekají v porodnici.

Porod

Neměla jsem se bát trošku, měla jsem se bát strašně!!! Přesně v den, kdy jsem měla termín, mě ve čtyři hodiny ráno probudily stahy. A rovnou po pěti minutách. Usadila jsem se v křesle, zabalila do deky a vydržela tak až do půl sedmé. Pak jsem probudila manžela, který začal chaoticky pobíhat po bytě a honil mě ať se okamžitě oblíknu a jedem. Do porodnice jsme dorazili v půl osmé. Po přípravě mě odvedli na sál a uložili na lehátko v porodním boxu. Útulné místo, když pominu, co se tam děje. Pak přišel manžel a snažil se být užitečný. Dostával instrukce jako drž mě, sedni si, nešahej na mě a pilně je plnil. Pořád někdo přicházel a odcházel a strkal do mě ruce. Vzhledem k tomu, že se rodilo jako o život a na chodbě už stála fronta, dostala jsem do žíly oxytocin a armáda porodních asistentek plus jedna mlaďounká doktorka a dohlížející pan asistent se mě snažili přinutit, abych to dítě vytlačila ven. Doteď se snažím zapomenout, co jsem jim všechno řekla. Každá druhá věta začínala slovy nešahejte na mě a nebo kdy už bude konec. Víceméně proti mé vůli ze mě vytáhli čtyřkilového chlapečka. Manžel šel hrdě fotit očišťování potomka a já absolvovala něco vyšívání. Pak jsem si konečně pochovala Ondráška, který vůbec neřval a vypadal moc krásně.

Můj vtipný choť nedbaje stavu mé tělesné schránky se mě půl hodiny po porodu otázal, kdy že bude bratříček. Jeho štěstí bylo jen v tom, že jsem se nemohla zvednout z lehátka a pořádně ho nakopnout.

A je to, jsme tři!!!

@erikasadek ved práve to som chcela napisat...každe dieťa je ine.... u niekoho sa takéto správanie može diagnostikovat ako autistické, u ineho nie... preto treba vyhladat odbornu pomoc.... autizmus je širokospektrálny... su deti, ktoré vykazuju symptomy autizmu, ale ked sa na to pozrie komlexne, tak to nemusi byt este autizmus... može sa jednať o niečo uplne ine... (dieťa ma nadchu, kašle, ma zvysenu teplotu..može sa jednat o prechladnutie, alebo chripku...symptomy su rovnake ...prechladnutie vsak nie je chripka) preto treba navštivit centrum aby sa vylučil alebo potvrdil autizmus...
dieťa treba zažit v situáciách... napriklad imaginarna hra: dieťa sa može javit, že sa hrá imagirne s autičkom...ide auto do autoumyvarne... tato situácia može byt naučena...a napriklad pri každej hre može ist auto do autoumyvarne...a potom je to o určitej spereopýpii, alebo sa naozaj hrá imaginarne...každa situácia s autičkom može byt ina... treba odpozorovat napriklad, či ide stale s tým istým autom do tej autoumyvarne, či sa da cesta doautoumyvarne zmenit, alebo či sa da urobit medzizastavka napriklad v obchode... pri hre je kopa faktorov čo sa sleduje...
pri stretnuti dieťaťa s dospelým treba tiež vela veci odsledovat, či otázka ako sa voláš, je stereotypna....alebo spontánna... vela deti s autizmom sa spýta napriklad ako sa mas...je to skor stereotypna otázka... dieťa s autizmom celkom nezaujima odpoved, nevedia si poradit s odpovedou alebo teda sa nevedia vžit do emocie... diagnostikovat autizmus nie je lahke a naozaj to musi posudit odbornik....

@erikasadek jééé to je něco...asi byl v pohodě, že na tu ránu neviděl...

@esssi, už dávno som sa tak nenasmiala. Je to super poviedočka, alebo ako to nazvať a máš fakt "spisovateľské črevo". Dúfam, že ho poriadne využívaš a ešte tu niečo na odľahčenie témy prilepíš. 🙂 😵

@esssi ty si poklad superrrrrrrrrrrrrrrrrr 🙂 😀 😀 😀 😀 boze mas super spisovatelsky talent hlavne humoristicky.. 😉 len pokracuj dalej tak dobre som sa nasmiala.. no uzas.. 🙂

inak mas pravdu asi je lepsie ze to nevidel..

no mam novinku rano som boal u psy.. u davno sme sa nevideli... takze pato zacina na ostro v nemocke;; rano skola, a o 12 nemocnica do 16 OO; s tredu tu skola nie je, ale on pojd ena cely den do nemocky ...
a vo stvrtok terapia ponikmi. specialnym kazdy stvrtok a v piatok budem aj jaj na hodinu kazdy piatok musim prist je psychomotricika... s rodicom priamo tam....

takze sa strasne tesim od kedy bol s ponikmi prvy krat moj syn mi po prvy krat povedal co robil . tak strasne bol nadseny a ocareny prvou seancou ze mi rozpraval sa, mama dnes som bola na malych konikoch nechce ani panovy povedat ponik.. a bol cierny od teraz j eto jeho ponik.. kazde diata ma skuskovu seancu 3 krat aby s apresne prisposobil ponik pre nich..

boze moj dakujem som taka stastne pato robi strasne pokroky.. a etse som sa pytala na detoxikaciu takze psy je za nepozna, to nie je to jeje domena, ale porozpravame s av nemocke kde je a mam donist papiere co som nasla na internete ze urobime spolu , a budu merat vysledky ak sa do toho dam takze dne sma nic nerozhodi..