Šijeme látkove plienky, vložky, vlniaky, bio oblečko. Ako sa vám darí?

@caramilla To je dobře, že jsi si kojení vybojovala, ale je to tam teda hnus fialovej. Mě kamarádka, co tam rodila, šla z prodnice z Příbrami s lahvičkou a říkala, že na chodbě stála fronta na příkrm, že po kojení se dítko zvážilo a zbytek se dalo UM.
V tomto se mi líbil přístup v Mělníce, tam nic neřešili. Komu nešlo kojení, nebo měl pocit, že má málo mlíka, ten si chodil půjčovat odsávačku (krásnou elektrickou), takže spolubydlící se takto za noc rozkojila díky odsávačce. Příkrm tam snad nedostával vůbec nikdo. Vážit jsme nemuseli, vážili si sami jen ráno při vizitě a nad každým jásali, že krásně přibral (ten poslední den oproti tomu předchozímu). Občas prošla sestra, koukla jak kojíme pochválila a poradila, že to tělíčko dítka mám dát břicho na břicho, aby nemusela při kojení otáčet hlavu a měla jí rovně.

V Motole jsme příkrm dostali, ale jen kvůli děsně silné žloutence, že s příkrmem se jí lépe zbaví, jinak by jí UM nedávali. Jenže sestry netíhali, po kojení zvážili, ale než dali dokrm tak uplynulo i 1,5 hodiny a na další kojení mi malá nechtěla pít, protože byla najedená. Jsem se to snažila vyhádat, že jí už UM dávat nemají, že mi praskají prsa (další den, co se nalila) a sestra, že to má v papírech, že musí. Ale pak se ráno vyměnila směna a nastoupila sympatická sestra a ta mi malou nedokrmila a od dalšího kojení už ani nebylo potřeba, vše vysosla už MM. Eli byla na světýlku, tak jsem jí bohužel nemohla mít u sebe.

V Mělníce pořád zase říkali, že žloutenka je, rosta, ale že světýlko zatím nutné není. Dokonce nás pustili z porodky i když žloutenka neklesla, ale už alespoň nerostla.
Mě fakt ten Mělník nejvíc sedl.

Ještě bylo super dětské v Českých Budějovicích se synem, tehdy ještě jedna z mála baby friendly hospital. Syn byl na kojení úplné střevo, on netušil co s tím, vůbec mu to nešlo a oni mi ho rozkojili. Já teda prsa do krve, syn kousal jen tu bradavku a nechtěl vzít celý prs, ale setřička se nevzdávala, já sice řvala bolestí, syn se bránil, ale ona ho přesto asi na 20. pokus přesvědčila jak má pít. A tak to bylo po 2 hodinách 2 -3 dny. Na konci pobytu už to zvládl. Ale rodit jinde, tak jsme asi na UM. To holky byly šikulky, těm to šlo hned po narození.

no já tím uznáním emocí začínám, většinou...ale k ničemu to nevede. Když potřebuju třeba, aby nestál uprostřed silnice, tak ho odnesu, vysvětlím, řeknu, že chápu, že se zlobí...ale on mi tam běží zase a tak pořád dokola. Chápu, že má svoje názory, ale nemůžu ho nechat stát v silnici....tak hledám způsob, jak mu pak zabránit, aby tam vlezl zase...a končí to tím, že se pereme, on dělá scény a já ho odnáším někam z dosahu... 🙂.

@caramilla Také ještě jednou blahopřeju. Maličký je krásný a sourozenecká fotka je dokonalá. Přeju ať vám to všem klape.

@jemi přeruším to, co dělá, on se rozbrečí a začne vzteat, já mu opakuju, že chápu, že se zlobí, že ho to mrzí.. ale že to z toho a toho důvodu nejde. On se vyloženě nevzteká, že by dělal scény, spíš prostě brečí a řve, nebo se zabejčí. Ale obvykle chce nakonec utěšit, nezlobí se na mě. Tak ho, když to jde, nechám vybrečet, pomazlíme se a pak si to ještě jednou vysvětlíme.
Když ubližuje Týně (dělá něco, co ji bolí), tak ho plácám přes ruku, která to udělala. On se rozbrečí, přijde si to nechat pofoukat, tak si to vysvětlíme, že ho to bolí stejně jako Týnu a protože ji to bolí, tak jí to nemá dělat. Jinak ho neplácám, nevidím v tom smysl (resp. u něj to stejně nemá efekt a schlazovat si na něm žáhu mi je proti mysli).
No a když se rozčiluje, že jsem mu vzala nebo zakázala něco nebezpečného, řeknu mu, že ho chápu ale z toho a toho důvodu to není možné.
A vždycky se k tomu ještě vrátím jednou hned po tom, co už je klidný, a znovu si to vysvětlíme.
Jen si teda nejsem jistá, jestli to má nějaký smysl, protože mi přijde, že tomu nemůže ještě úplně rozumět. Ale beru to spíš jako výchovu sebe, abych uměla konstruktivně vysvětlit, že ho mám ráda, ale vadí mi, co dělá, až bude chápat víc.
U rodičů jsem dodnes nepochopila, co přesně jsem v některých situacích dělala blbě a měla dělat jinak.
Naprosto na něj nefungují slovní výzvy. Nemá smysl na něj pokřikovat ať nedělá to a to. musím k němu přijít, vzít ho za ruce, koukat se do očí a pak teprve možná uspěju.

To všechno funguje hezky, když nejsem ve stresu a na všechno je čas. Jindy se to nepodaří, řvu po něm a pak je mi to líto a omlouvám se

Ach jo, to je zase elaborát... 😠

@mooncaa taky jsem na Mělníku byla spokojená (ten můj příspěvek o kojení v porodnici je z Mělníka).

@evaon aj bubulakovo.sk ma el. teplakovinu. Mam ju doma, ale zatial som z nej este nesila. Zda sa mi, ze je dobra.

@katkacagy Viem, ale nema sivu...Dik :o)

@saaralota jasně, že nenecháš dítě uprostřed silnice. Odnýst pryč, když utíká, tak bude za ruku, nebo na kočáru. Když se vzteká, tak ať se vzteká. Potřebuje ze sebe tu emoci dostat. Ale jde o to, že není nutné za to dítě nějak trestat, nadávat ho, bít, jak občas někde vidím.

@betelgeuzz to chápu, já bych spíš potřebovala poradit, jak ho zvládnout (hlavně fyzicky 🙂), při té situaci - odnesu ho odněkud a vrací se zpátky..., vrazit ho do kočáru chce nadlidské úsilí, za ruku nepůjde, to si radši lehne na zem a huláká... 🙂. Vždycky jsem si myslela, že mateřství je náročné duševně...ale mě to přijde hlavně fyzicky 🙂.

@saaralota Já jsem si říkala, že ten tvůj příběh o kojení mi připomíná přístup v Mělníku. Jen škoda, že takových porodnic není víc.

@evaon kdybys ji chtěla 10 m, tak vím 😀

@caramilla ahoj, gratuluji ke Kryštůfkovi, nádherné miminko!!!

@evaon batani.cz má antracit a šedý melír 😉

@saaralota tak asi jedině posilovat 😀 A pak sledovat, kdy k těmto situacím dochází. Často je to reakce na únavu, hlad, žízeň, tak se snažit to eliminovat..

Holky, čím stříhat ten svatební tyl? Můžu normálně krejčovskými nůžkami? Abych si je nezničila... 😕

@macin73 ja to jima strihala, jine na latky nepouzivam. obyc.by mi to nepresmikly (naskladala jsem si ho docela dost na sebe a smikla to naraz, abych si usetrila praci.. 😅)
a jdu vam to tu zase zaspamovat (uz abych sla zas do prace, co jsem na te neschopence, tak prosedim nejak moc casu u stroje.. 😅)

@jitu22 hele,já jsem flegmatik,ale děti (resp. Fany)mě dokážou tak vytočit, že se taky neudržím na uzdě a bezhlavě na Fanouška řičím...ono totiž, když něco vysvětluju 5x a stejně to nezabere, tak mi ty nervy rupnou...prostě lidské, ale utěšuju se tím, že jsou i matky,které nad tímhle vůbec nepřemýšlejí a řvou neustále a ani je nenapadne, že jsou i jiné metody výchovy než křik a řev....

@terezita ech, to jsou krásné úplety 😵😵😵Kdybych jich sama na skladě neměla 30metrů, tak by mě i zajímalo odkud jsou,ale vzhledem ke stavu skladu to vědět nepotřebuju....nechci...nemusím... 🤐

@crawler tak ja ti to teda nepovim! 😀 ne a ne a ne! 😅 😀

@terezita ale pokud by to chtěl vědět někdo jinej, tak mu to klidně řekni- zkusím ty řádky očima přeskočit😀

@jemi já právě na tyto věci přestala reagovat, ve smyslu, že to chování nepotlačuju.
Já to napíšu asi na příkladu:
Slíbili jsme Filipovi, že nějaký den půjdem do hračkárny.
Ve středu cestou ze školky mi říká, že by teda chtěl jet do té hračkárny, ale mě se to nehodí, řeknu mu to, vysvětlím důvod a on se začne vztekat a brečet.
Tak akorát řeknu: "vím, že jsi smutný, protože dnes nemůžem do té hračkárny". A nechám ho bejt.
On totiž pochopil ten argument, že dnes to nejde, ale ta emoce tam zůstává a musí ven.
Bude to vypadat vtipně, ale já to praktikuju i na manžela, když je naštvanýže něco nejde tak, jak by chtěl, tak mu řeknu: "to musí být otrava, když se tolik snažíš a ono je to k ničemu".
A fakt to funguje, on se přestane vztekat, slovně mi dvakrát zopakuje, co ho štve a najednou je klidnej. 😀

@betelgeuzz píše to samé.
Tím vlastně řeknu, uznávám, že máš právo být naštvaný. Uznávám tvůj nárok na tu emoci. Tím dítěti dám najevo, že je přijaté, že je moje, i když se nechová zrovna nejlíp a že v tom je jeho bezpečí.
Třeba Filipa to hrozně posunulo, najednou se často stane, že by měl nárok brečet, nebo se vztek a on akorát řekne "achjo". A to je celý. Nesmí být teda unavený ani hladový, to pak brečí stejně. 🙂

@terezita - jééé, ty zamilovaný jelínci (nebo co to je) jsou parádní 😉 a mě by teda asi zajímalo, odkud ty úplety jsou, ale nějak bych stejně nevěděla, co z toho ušít, tak je to jedno 😀 😀 😀
Ty prdelatý tepláčky jsou super.... 😉 škoda, že tohle Ottobre nemám, na malocha bych je ještě asi ušila. Takhle se budu kochat u tebe.

@saaralota když v tomto telecím věku, jak to popisuješ, byly oba maloši, tak já jsem jezdila na bezpečné procházky, tj. radši naložit děti u baráku do auta a vyjet do lesa nebo na louku, než někam jít pěšky u silnice.
Hodně jsem omezila jakékoliv nákupy s nimi a manželovi jsem jednoznačně vysvětlila, že když budu mít nějakou důležitou schůzku, setkání, besídku nebo něco jiného, tak prostě musí doma pohlídat děti.
Ono někdy stačí fakt pár měsíců, kdy povyrostou a už je to trochu o něčem jiném.
Ale tohle, co máš ty, to je prostě ještě blbý věk. 😉

@terezita no úžasnýýýýý 😵 😵 😵 😵 já čekám na pampeluchy 😀 😀 😀 jako já přehlídku nestíhám, teď co je tchán ve špitále tak skoro ani zakázky 😝 dneska jsem za ním byla 3x, BOŽE 😀 a to ten den ještě neskončil 😀

@saaralota já takhle neustále řeším, co se zdrháním. Vojta tuze rád zdrhá a já kolikrát fakt nemám náladu dohánět ho s kočárem, nedej, aby byla malá v manduce nebo šátku. Taky chápu, že se vzteká a proč, ale prostě zdrhat nemůže, je to nebezpečné. Jednou mi zdrhnul v nákupáči a ztratil se, myslela jsem, že se asi zblázním. Jak hledat v obřím tescu dvouleté dítě, které nemluví a neumí vyslovit pořádně ani své jméno? Od té doby myslím na to, že musím pořídit takové ty náramky na jméno a telefon. Naštěstí jsem ho po chvíli našla, ale pár minut to určitě bylo. Ale jak dosáhnout toho, aby to nedělal, to netuším. V kočárku nejezdí, chodí pěšky nebo na odrážedle, za ruku akceptuje jen po přechodu nebo když sám chce,jinak ze vzpouzí. Vodítko taky nelze

@petkasv tak ja jdu udelat strih a zitra ty pampeluchy snad i stihnu usit.. 😅
@bury jestli chces jednu velikost obmalovat, rekni kterou, ti to pak muzu poslat. si myslim, ze zbytek bys pak byla i schopna poupravit podle toho druheho strihu co ty mas, jsou hodne podobne.. (a heslo dne je "dawanda".. ale pssst, crawler to tunesmi cist.. 😅)
@bordino diiiky!! 😉 balicek dorazil 🙂

@betelgeuzz no s tím posilováním jsem měla začít už dávno 🙂.

@laeela tak tím se taky utěšuju, že za chvíli pobere rozum a bude líp (nebo ještě hůř?) 🙂. A taky se snažím omezovat rizikové situace a zbytečně nevyvolávat problémy...ale občas se tomu nevyhnu a to je pak rodeo 🙂

@jitu22 vodítko mi někdy přijde, že by mohlo být fajn řešení 🙂 Ale stačí mi pes, ještě by se mi motali do sebe 🙂.