Šijeme látkove plienky, vložky, vlniaky, bio oblečko. Ako sa vám darí?

@ivuska.h hihi ja dostala taky lampicku, k sicimu stroji s led diodama.. ale cokolada mi tu teda chybi! mam abstak.. 😅 😀

@ivuska.h ted jsem si to přečetla o @rebelie (moc gratuluju!!!!) ... jsem si říkala, jestli ty ještě ne.. jestli si nedáš mimčo pod stromeček jako Ježíška 🙂.. no ale to ti asi říká kde kdo..co?

ahoj holky, včera som nestihla, tak ešte dnes prajem všetkým krásne vianočné sviatky...a ja idem vyskúšať rezacie kolečko s podložkou, ktoré som včera dostala 😉

prosím vás baby, aké veľké máte rezacie podložky?

@kryska5 mám 45*60 cm, menší bych nechtěla a tahle je tak akorát...i když na větší věci musím posunovat látku.

ahoj, tak já se jdu taky pochlubit 😀 pod stromečkem jsem měla nový nůžky od Kai, potom jsem dostala nový naušnice a hlavní dárek bylo Dolce Gusto, tak si tu právě popíjím Chococino 😝 🙂 a dneska se mě mhd ptal na ten overlock, co bych si přála od Ježíška příští rok a prej jestli se ten overlock nějak přidělává k tomu mýmu starýmu stroji 😅 😀 😀 😀 tak jsem mu vysvětlila, že to je celý nový stroj 🙂 samozřejmě pak následovala i otázka jestli ten starý pak prodám, tak při záporné odpovědi jenom protočil panenky, ale nijak dál to nekomentoval 😀 😀

jinak dneska jsme byli na obědě u našich, Vojta měl na sobě to opičkový tričko a všem se moc líbilo 🙂 půlroční neteřinka na ty opičky pořád koukala, tak jí taky ušiju tričko 😉 škoda že nemám podobně žlutý patent, aby neměla úplně stejný jako Vojta...

@kryska5 tiež mám 45x60

@medvi11 @katkaela ďakujem 🙂

žienky slovenské, super, už máme 6položiek na objednanie + 2 ak by sa nahodou objavili znovu. Verím,že dáke patenty ešte uživíme. Objednám skôr ako 14.januára, len ak sa tam objavia tieto vypredané položky, dobre?

@ivuska.h Já jsem fakt věřila, že 24. to bude 😀 Sem lezu, abych se podívala, jesli "už" 😀 😀 😀

Ahoj holky,
všem díky moc za gratulace a dodatečně přeji pěkné svátky! Dneska nás konečně pustili domů (B. normálně, mě na reverz), takže jsme strašně happy a užíváme si domácí pohody...
Zkusím nějak v rychlosti napsat, jak se to seběhlo: Ve středu rano jsme jeli na 9h do Mělníka s nějakými bolestmi +- po 5min, ale vždycky je 20-30s dlouhými. Po prijeti se to zastavilo, monitor OK, cipek lepsi, ale porad otevreny asi jen na 1cm. Podle doktorky se melo zacit vecer s preindukci. Pres den silena depka - jednak ze ty bolesti asi nic neznamenaly,druhak ze ustoupily, pak proto, ze jsem byla na normalnim pokoji, takze jsem se desila, ze vecer zavedou tabletku, Petr pojede domu a ja budu sama na pokoji s dvema zenskejma, co jim hrozi predcasny porod, sama... navic nastvana, ze jsem musela rano na prijem, kdyz tabletku budou zavadet az vecer... Takze jsme stravili den s manzelem na navstevnicke mistnosti, hrali karty a kostky, v pyzamu sli na prochazku (obleceni mi zavreli do satny) a snazili s nějak vydržet. Do toho jsem zavidela holce z MK z termínové diskuse, co ji prijali taky rano a ona fakt rodila a po poledni se ji narodil synek... Vecer nam spestrili oni svym ambu- porodem, protoze pediatr na ne zavolal policii 😠 . Pres den se postupne vratily bolesti, jenze ja brecela, ze k nicemu nejsou (protože tak to rano vypadalo, i mně doktorka přesvědčila, že když to "jde zespoda", že to žádný kontrakce nejsou). V 18:30 jsme se vecpali na monitor a k doktorce - super zpráva - jsem otevřená na 3-4cm a můžeme jít na sál! (Obrovská úleva, ani ne tak že to půjde bez indukce, ale že může se mnou Petr zůstat.) Na sále rychlá sprcha, posun o další cm, jenže Dr. se nelíbil monitor (když se mimi hýbalo, nezrychloval se mu tep) - doporučení píchnout vodu - váhali jsme, ale vzhledem k tomu, že jsme věděli, že může být zkažená (bylo to 41+5tt) a že Soňa, co porodila dopoledne říkala, že si jí nechala píchnout a že to bylo OK, jsme do toho šli... voda byla úplně zkažená, zeleno-hnědá ☹ a tady někde se to začalo pos.rat... Očekávalo se, že se to urychlí, jenže já přestala vnímat kontrakce (byly-li jaké) a bolelo mě úplně všechno... po hodině žádné zlepšení, takže s argumentem, že ta voda byla špatná a monitor nic moc, urychlí se to oxytocinem... moc se nám nechtělo, ale měli jsme o mimčo strach, takže souhlas... no, a pak už jen šílený bolesti, ale vlastně bez kontrakcí... do toho, že prý je mimčo vysoko (ale na druhou stranu jsem dostala vynadáno, že když řvu, tlačím ho předčacně dolů, tak nevím)... pak nějakej hodně špatnej monitor, pokles ozev asi na 60, kyslík a hledání polohy, kde je mimču trochu líp, a v podstatě rychlý závěr, že bude CS... V posledních chvílích jsem už jen řvala, že to bolí a ať mi pomůžou (mimochodem, potom oxytocinu mi píchli něco na bolest, ale nepomohlo to vůbec) - za to se stydím... Někdy po píchnutí té vody jsem měla poslední záchvat rozumného uvažování a řekla Petrovi, ať zařídí nadstandard (ptali se nás na něj při odchodu na por. sál a my řekli, že se rozhodneme pak, protože jsme doufali, že to půjde ambulantně...) - vyšlo to a zpětně za to děkuju Bohu, protože to nám pak hrozně pomohlo... Nějak mě dostrkali na sál, a pak si pamatuju už jen oblouzněný noční rozhovor s Petrem, že máme Barnanáše (22:45) ... Petr byl naprosto úžasnej, protože se fakt o mimčo pral a přestože tam byl nějakej debil pediatr, tak vybojoval hrozně moc - sice byl B. asi 2h v inkubátoru (přestože Apgar byl 9/10/10), ale pak už byl jen a jen s tatínkem a nehnuli se od sebe... Já byla na JIPu, pořád mi měnili kapačky, vložky a já se pořád jen ptala, kolik je hodin, protože jsem věděla, že ráno uvidím B... Petr přijel okamžitě, jakmile ho nahoře na porodnickém pustili - v 5h ráno a rovnou jsme zkoušeli B. přiložit... naštěstí je skvělá přísavka, takže kojení se pak rozeběhlo rychle... No, Petr pak přes různé protesty, že mimčo tahá po chodbách a že prochladne atd. chodil skoro pořád (v podstatě byli oba u mně, jen odjížděli, když byla vizita, nebo tak něco). Mně slíbili, že když se postavím a osprchuju, že mě přeloží ke klukům, takže jsem asi v 10h silou vůle vstala, vykonala a po 14. hodině (museli mi ještě dát nějaký kapačky apod.) jsem 15h po porodu šla pryč z JIPky... První den jsem jen kojila a byla ráda, že nějak funguju, ale postupně to bylo lepší a lepší... Za celou dobu jsem se obešla bez léků na bolest... A takhle jsme to nějak dopytlíkovali do dneška, kdy mi naštěstí pokleslo CRP (bylo zvýšené a i po ATB zvýšené i včera, takže to bylo limitní, abychom mohli domů) a B. přibral, takže B. pediatr sám navrhl propuštění, mně si chtěli nechat do zítra, ale podepsala jsem reverz... Jsme doma, jsme neskutečně štastní (i když ten průběh porodu mě mrzí, to přiznávám) a já musím vyseknou obrovskou pochvalu Petrovi - staral se o Báška i o mně, první dva dny dělal fakt úplně všechno kromě kojení a byl prostě skvělej!
Omlouvám se, za tak dlouhý psaní - říkala jsem si, že budete zvědavé a já se asi potřebovala vypsat...
@caramilla Puzzle mikiny s panaromatem Jizerek jsou boží!
@crawler Hezká soví taška
@ivuska.h Co Ty? Rodíš? 😀
P.S.: Přikládám 2 fotky našeho zlatíčka...

@rebelie je krásnej 😵 😵 😵 a z toho, že porod nebyl takový jaký sis ho představovala, z toho si nic nedělej, důležitý je, že jste oba v pořádku 😵

@rebelie tak to bol teda dramaticky pôrod, taky si asi necakala... Máte nadherneho synceka, gratulujem. A je skvele ked v manželovi objavis takého OTECKA;)

@rebelie krásny drobček! Ale čo si vyčítaš? Spravila si maximum, mne nepripadá, že sa dalo robiť niečo iné. Je to tak ako to má byť, hlavne, že ste obaja v poriadku!

@michamicha @season Já vím, že nemá smysl si nic vyčítat, ale člověku se to samozřejmě honí hlavou... navíc hormony šestinedělky... Tak přemýšlela jsem, jestli jsem neměla jít na tu indukci třeba už v těch 40+6tt, nebo jestli jsem měla přistoupit na ten oxytocin... Jestli jsem měla "poslušně" jet ve středu do Mělníka ráno, nebo zůstat ještě doma, aby se porod víc rozeběhl a my tam nedřepěli celý den na návštěvní místnosti, protože to mi určitě taky nepřidalo (v podstatě jsem 9h porodu strávila na návštěvnické místnosti, kde bylo max. nepohodlné křeslo - žádný míč, nahřáté pecky, možnost masáže od tatínka... a k tomu šílená depka, že tam veče zůstanu sama...). Ale to nemá smysl řešit, kdyby malej chtěl, mohl zavelet k výsadku dřív... a hlavní je, že jsme oba v pořádku... Teď se jen dobře zhojit, aby nebyly komplikace, až budeme B. chtít pořídit sourozence....

@rebelie Moc gratuluju, malý vypadá spokojeně 😉 Manžel je super, že se tak postaral. A fakt si neříkej "coby kdyby", vím, že je to těžké, ale nemá to prostě cenu, asi to tak prostě mělo být.

Já zatím nic, občas je mi divně, hodně spím, občas pobolívá břicho, ale kontrakce žádné. PA včera říkala, že prý do dvou dnů porodím 😀 Monitor včera vpořádku, hlavička v pánvi už úplně dole a fixovaná, takže vše je připravené...

@rebelie gratuluju..a zvládli jste to skvěle i přes všechny nástrahy a komplikace ....a ještě jedno plus - a třeba zrovna to měl ten Váš Barnabáš v plánu.....ukázalo se jaký je tvůj muž Muž 😉 Tak mu přeji hodně štěstí a zdraví do života a spokojené rodiče 😉

@ivuska.h Díky moc, malej je fakt krásnej... a manžel byl úžasnej - popravdě mi právě to, že se hned o malého staral on a měl ho u sebe pomáhá se s tou sekcí nějak smířit... ale je to legrace, tatínek má díky tomu prvotnímu kontaktu mateřské instikty, které já ne - třeba vůbec nechce miminko dát do ruky někomu jinému než mě apod. Neříkat si "coby kdyby" je těžké, ale snažím se to neřešit (navíc bych asi příště jednala stejně)... jen mi samozřejmě hlavou běží, jak tak sekce ovlivní i další těhotenství a další porod...
Tak do dvou dnů, jo? Už se asi těšíš, viď. Budu držet palce, aby vše bylo v pořádku...

@caramilla Máme za sebou první noc v naší zaprděné postýlce (největší podíl na tom prdění má Barnabáš) a je to fakt paráda to společné spaní...

@rebelie Co napsat... Zvládli jste to všichni tři skvěle a díky Bohu, že jste v pořádku a doma. Občas věci nedopadají, jak si přejeme a hodně to bolí a mrzí, ale určitě to člověka někam zase posune. Rozhodně ti to ale nezávidím, u toho popisu jsem tu brečela a ještě brečím... Máš úžasného muže, úžasného chlapečka, ten má krásnou čepičku a statečnou maminku 😀
Ať se všechny rány na těle i na duši co nejrychleji zhojí, vzájemná láska překoná hodně, společné spaní je také úžasný lék 😉
Přes slzy už nevidím, tak radši končím.
Barnabáškovi pusinku 😀

@ivuska.h Myslím na tebe, aby to dopadlo vše OK 😉

Aby tu řeč nestála, tak přikládám fotky Japanstyle a Jasmínky a miminka sladění 😀

@caramilla Ahoj Péťo, díky za přání - jsem ráda, že má někdo pochopení pro rozbolavělou duši čerstvé maminky... statečná si tedy moc nepřijdu - to je právě asi ta věc, co mě trochu trápí, že jsem to prostě neustála, já fakt byla v závěru úplně oddaná... ale asi to v ten moment nešlo... snažím se to moc neřešit, zas taková hrůza to nebyla a s Petrem si to teď moc užíváme... Jasmí to moc sluší, tak fotka u piana je krásná... a Tvoje šatky... cože jste zvolili takový netradiční styl? (Mimochodem jsem si uvědomila, že je asi dobře, že mám kluka, já bych asi holčičku takhle vyparádit neuměla, což by jí určitě chybělo...).

@rebelie Rozbolavělou duši máme po porodu každá, já zejména 4. den po porodu, když začínám mít mlíko 🙄 Navíc s dalšíma dětma pak ještě člověka chytá depka, jak se zvládne věnovat těm starším, když teď přitom instinktivně preferuje to mimino a tak... Jinak bolení jsem úspěšně zaspala a zas se nic neděje. Klárka už nekašle a nehorečkuje, zato má průjem, ne sice nějaký akutní, ale prostě když už jde, je to tekuté... Enterol se nám do ní podařilo dostat jednou a od té doby odmítá... Akorát furt kvílí, že jí pálí zadek a zotročuje tatínka. Prostě ideální prostředí na porod 😀

@ivuska.h Add rozbolavělá duše 4. den po porodu - myslím, že je čas na vtipnou historku - třeba dítě vychechtáš 😀. Třetí den mi přes podávaná ATB stouplo CRP, takže jsme nemohli přejít na tabletky, pokračovali v ATB intravenózně a na 4. den byl v plánu kontrolní odběr + moč, kterou chtěli cévkovanou, aby se vyloučila kontaminace... Strašně se mi do toho cévkování nechtělo, přišlo mi to zbytečné a když na to ráno mělo dojít, tak jsem bulela... Probrali jsme to s doktorkou a já tedy souhlasila (hlavně v naději, že to bude OK a půjdeme domů). Šla jsem tedy na vyšetřovnu a po docela nepříjemném snažení o zavedení cévky se ukázalo, že ze mně nedostane ani kapičku, takže to budu muset absolvovat ještě jednou... a ať se prý napiju - tak jsem samozřejmě vypila asi 3 hrnky a po chvíli se mi chtělo, šla jsem to ověřit na záchod a když něco teklo, šla na vyšetřovnu, že tedy už.... zdálo se jim to brzy, ale že prý když vím, že tam něco je, že to zkusí... no a po zavedení cévky se nestačila divit 😀 - počůrala jsem jim komplet celou vyšetřovnu 😀 😀 😀 Takže cévkování byla nakonec docela legrace a když bylo CRP lepší a moč negativní, řekli jsme, že jdeme dom... Přeju, ať se Klárčin průjem zlepší a Ty můžeš konečně v klidu porodit...

@rebelie blahoželám, je rozkošný.....

Ahojte,
ja som si dala pod stromček 3 dni off line, ale dnes som už bola zvedavá, ale prečítala som len túto stranu...
@ivuska - držím palce 🙂
@rebelie - blahoželám, že ste zdraví a že sa kojíte a že máš silný zážitok, ktorý Ťa určite posilní a že Vás to spojilo s mužom ešte tesnejšie... naozaj je všetko, ako má byť... Ja som rodila ako 41 ročná prvé dieťa. Tehotenstvo ukážkové, ako 20ročná... Posledné 2 týždne mi tvrdlo brucho, ale podľa dr. to bolo normálne. Ale stále som mužovi hovorila, že sa malému v bruchu už nepáči a chce ísť von. Deň pred termínom nadránom som dostala pichľavé bolesti, išli sme do pôrodnice. Monitor žiadne sťahy neukazoval a neverili mi, že mám bolesti. Otvorená som nebola. Nechali ma 1,5 hod. napojenú na prístroj v ambulacii, skoro som tam umrela. Bolel ma celý človek. Až ked si všimli, že prestali ozvy srdca bábätka, bežala som nahá a bosá s kvapačkou v ruke na operačku. Tam som povedala, že nie som alergická a som úplne zdravá a nech rýchlo režú... Malý po "narodení" nedýchal, 10 min. ho oživovali... Dali ho do inkubátora a keď som sa prebrala, bol pri mne môj prestrašený muž.. Ja som necítila nič, bolo mi úplne jedno, či malý žije.... asi ma niečím napichali. Potom nás opatrne pripravovali, že malý nemusí byť v poriadku. Keď som ho uvidela, hneď som vedela, že bude ok. Bola som kľudná a pokojná. Asi nikdy som v živote som si nebola tak istá, ako vtedy - že malý je ok... Na druhý deň sa mi naliali prsia a tak som odsávala. Na 8. deň som si mohla malého konečne prvýkrát chytiť - to mi ho priložili a začal sať nádherne! Odvtedy sme sa kojili až do 2 rokov... Malý je úplne ok... Vtedy som nemala vôbec žiadne info o kojení, mojich právach v nemocnici.... Môj muž je skvelý otec - hneď vedel, čo má robiť... S malým spíme doteraz spolu a je mi jedno, čo hovorí na to moje okolie. Stále "dobiehame" to, že sme prvé 2 týždne nemohli byť fyzicky spolu... Ani ja som si taký pôrod nepredstavovala... ale teraz verím mojim inštinktom oveľa viec, ako predtým ... práve vďaka tomu. Všetko je tak, ako má byť. Nech ste zdraví a určite Vás prežité dramatické chvíle zblížia s malým oveľa viac (uvidíš časom). Tvojho muža a malého už zblížili a poznanie, že Tvoj muž je chlap do koča aj do voza, je tiež super... Tešte sa zo spoločných chvíľ a buďte spokojní a veselí.

@monikajan Tý jo, Ty sis teda prožila věci... tady u toho bulím... Mně teda instinkt nic neříkal, takže jsem věřila, že když se mimi nikam nechystá, je mu u mě asi dobře... i proto jsem odkládala indukci... a když se to rozjelo, věřila jsem, že porodíme bez komplikací... ale holt to tak nemělo být - jaký záměr v tom pán bůh, osud, nebo kdo měl, (zatím) netuším, ale jsem ráda, že tu vedle mě chrupká spokojený B. a obdivuju svýho muže - ne jen za tu péči o malého, ale i za to, že ustál vůbec u toho porodu být - v roli bezmocného pozorovatele to asi muselo být dost šílené...

@rebelie rebelie moc gratuluju ke krásnýmu chlapečkovi, porod nebyl jak sis přála, ale skončil dobře - to je to nejdůležitější!
Všem přeju krásný Vánoce a kdyby to v PFku nešlo přečíst "Do Nového roku přejeme samá příjemná očekávání"
To naše má předpokládaný termín koncem června 🙂
Nějak mi nebylo dobře tak se šitím jsem se zasekla, ani adventní taška nemá malý kapsičky došitý, ale mám v plánu se do toho dneska pustit, tak pak to třebas i vyfotím🙂 Jinak jsem s taškou vcelku spokojená,unese dost plínek na Vánoční navštěvování🙂 A aspoň jsem se naučila přišít zip!
Ještě vkládám fotky drobností co jsem už zvládla ušít: návleky z kočárkovýho šusťáku, ještě do nich všiju gumičku pod patu
pak přebalovací podložka pro švagrovou - to uprostěd,co vypadá jako pokémon je prosím sova!

@caramilla ještě jsem zapoměla napsat, že vám to u stromečku moc sluší! Supr nápad, takhle ladit do tématu. Měli chlapi kimona? 🙂