Kapitola tridsaťjeden

Lujza

Dnes som od rána mala fakt skvelý deň. Stihla som zjesť celú ovsenú kašu a nie iba jej menšiu polovicu, dokonca som si dala aj bezkofeínovú kávu, aby som si v práci mohla dopriať ešte ďalšiu, už normálnu. S Leom som sa ako každé ráno poškriepila kvôli obliekaniu, ale dostavila ho do škôlky načas a nie desať minút po stanovenom čase. Do práce som prišla s polhodinovým predstihom, paráda. Na tvári sa mi usídlil blažený úsmev. Pripravila som si podklady na schôdzu v Borisovej kancelárii a zvŕtala sa v našej miniatúrnej kuchynke, aby som si pre seba a šéfka prichystala životabudič. Len tak pre radosť. Šéfko sa na mňa musel vždy dvakrát pozrieť, ako by sa uisťoval, že som to ozaj ja. Pochválil ma za to, že som mu počas dovolenky pomáhala na diaľku, a že zmena mi fakt prospela. 

Prvý krát, odkedy som sa vrátila, sa stretnutia zúčastnil aj Dominik. Vôbec mi tu nechýbal, no keď sa nám stretli pohľady, vyschlo mi v ústach. Ostal zaskočený a dlho-predlho si ma obzeral, až som musela odvrátiť pohľad ako prvá. Uvoľnil si golier na košeli, slastne a vzrušene si vzdychol, navzdory tomu, že sme boli v preplnenej zasadačke. Do pekla s ním. Stiahlo sa mi lono (podotýkam samo od seba) a na líca mi vyšla červeň, ktorú som si v odlesku čiernej obrazovky telefónu skontrolovala a našťastie pôsobila celkom prirodzene. 

Zasadli sme k dlhému stolu a Boris spustil dlhý monológ o ďalších postupoch firmy. Na sebe som cítila Dominikove oči, ale tvárila som sa, že ma Borisove slová fakt zaujímajú, no po chrbte mi stekala kvapka potu, nasiaknutá biliónmi častíc vzrušenia. Už len z jeho prítomnosti som bola vedľa ako jedľa.

Problém bol v tom, že som sa dostala len cez polovicu agendy, takže niektoré veci pre mňa boli ešte stále nové. Áno, mohla som sa na to opýtať Dominika, lenže to by znamenalo, tráviť s ním v jednej miestnosti až priveľa času. Ja som si však všetko zisťovala sama a odolávala tak jeho šarmu, dokiaľ...

Ahojte vospolok, už ste na Naše deti týždňa aj zabudli, však? V pohode priznajte si to... aj ja som zabudla 😀

Naprávam resty a tu ich pekne máme všetkých, ktorí sa zapojili vo svojom blogu:

Najprv práca, potom odmena, napríklad aj vo forme zábavy pri pečení:

Bezpečnosť pri práci je prvoradá za každých okolností a na každom mieste:

Krásne sobotné ráno sa začína, ako inak, upratovaním! Upratať takýto domisko... fúúú, to zaberie kopec času:

Kým staršia robí úlohu z Výtvarnej výchovy a kreslí samu seba s rúškom, mladší sa zabáva kreslením a pomáhaním pri upratovaní:

ℒℴνℯ❤ 

❤ Doreen Virtue ❤

❤ Je čas vypustit všechny starosti, obavy, strach a všechno negativní, co jste do svého vědomí nebo těla za dnešní den nasbírali. Stejně jako když si každý večer před spaním umyjete obličej, je důležité vyčistit se i duchovně, než se ponoříte do spánku. Tato meditace je vytvořena tak, aby přinesla kvalitní spánek a pomohla vám zapamatovat si sny - abyste měli neustálé duchovní vedení a kreativní inspiraci.

❤ Usaďte se do své pohodlné meditační polohy a začněte hlubokým nádechem, ve kterém se napijete osvěžujících myšlenek a pocitů. Když jste s tím hotovi, hluboce vydechněte všechny starosti, obavy a strachy, které jste nasbírali během dne. Pokračujte v hlubokém nadechování a vydechování a začněte se nořit do sebe.

❤ Když svou pozornost obrátíte dovnitř, možná si hluboko ve svém nitru povšimnete tlumeného světla. Dívejte se dovnitř, dokud neuvidíte kousek světla, který jakoby září přes temná oblaka. Požádejte tato oblaka, aby odplula pryč, a plujte jako letadlo přes mraky, dokud nedosáhnete ke svému vnitřnímu světlu. Soustřeďte se dovnitř a obklopte se bílým světlem čisté energie, které vás na celou noc uklidní.

❤ Užijte si chvilky bezpečí a klidu, když se budete do tohoto světla nořit a padat, a dovolte, aby vás jemně nadnášelo jako bílý obláček. Stejně tak klidně, bezpečně a pokojně. Víte, že jste absolutně milováni, je o vás zcela postaráno a radujete se z pocitu odevzdání.