• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Pôrod bez partnera. Zvládnem to aj sama?

25. októbra 2008 
Adulík; já při prvním porodu taky měla strach, že manžel bude jančit, že když uvidí moje bolesti, bude prudit personál, ať mě něco dají a tak. Ale měla jsem určitou představu a byli jsme dohodnutí, že mě pomůže uhlídat moje požadavky. Ve finále jsem rodila předčasně a spoustu věcí jsem musela nechat na odbornících, ale jeho přítomnost mě pomohla hodně. Např.nechtěla jsem nic od bolesti, protože to člověka utlumí a když za mnou sestřička přišla v hodině H, a nabízela mě analgetika, tak to byl on, kdo mě podporoval, že to zvládneme. Taky mě hučelo v hlavě a já nebyla ochotná poslouchat nikoho jiného než jeho a fungoval jako tlumočník. Všichni byli strašně milí a hodní, ale on mě zná a zná moje názory a znal moji představu a tak dokázal udržet atmosferu, ve které jsem se cítila dobře. Když se malý narodil, odvezli ho pryč a on šel s ním. Já byla šťastná, když se potom vrátil a mohl mě říct, co a jak se s ním děje a udělal fotky a já mohla celých dlouhých 24hod koukat alesoň na ně. Nikoho jiného by tam nepustili.
Určitě vím, že kdyby nechtěl jít on, seženu si Dulu a jdu s ní. Dokáže dobře poradit a hlavně podržet ve chvílích, kdy je člověk docela bezmocný.
Maminky jsou asi taky fajn,ale svoji bych tam nechtěla. Nějak moc mě v uších zní její výraz" ty naděláš" i když to asi nemyslela nikdy zle. Vztah máme bezvadný, ale k porodu to prostěnení :wink: Jinak chvíle v 1.době porodní jsou někdy opravdu nekonečné.
Kalo; to s těma samicema jsi nemyslela vážně, že ne? Píše se rok 2008... :wink: Jo a černá vdova samečka po oplodnění dokonce usmrtí. Uááááá Ještě, že jsme lidé.
8. okt 2008 o 23:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj adulik, predosle reakcie necitam, lebo su dlheee jak slak, tak sa mozno budem opakovat.. myslim si, ze porod sama zvladnes a mozno aj lepsie, ako s manzelikom, tak nevesaj hlavu a smelo do toho! Ja som muzika mala pri porode, teda dve hodinky tam bol, ked som mala kontrakcie a pri samotnom tlaceni isiel radsej von a som rada, ze pri tom nebol.. a pri tych kontrakciach ti aj tak velmi nepomoze, ja som smskovala, zober si mp3, nejake krizovky alebo knizku a uvidis, ubehne ti to ako voda..ten moj sa ma snazil stale rozveselit, ale nejako sa mu nedarilo.. ale prekonal sa, ze tam so mnou vobec isiel.. zle u mna bolo, ze som tam bola uplne sama na chodbe pre cakatelky, kedze som komukativna a spolocenska osoba, samota bez internetu ma vie zabit a mp3 aj ostatne veci som si zabudla v tom zhone doma :frowning2: ale snad budes mat ty vacsie stastie a budes tam mat aj nejake spolutrpiace tehulky :wink: drzim ti silno palceky a tesim sa, ked napises, ake to bolo :wink:
9. okt 2008 o 08:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
adulik: ja som mala maminu pri porode a bolo to super, vo všetkom mi pomahala :sweat_smile: najprv hovorila, že ked už pojde to tuheho tak pojde na chodbu, ale nakoniec zostala pri mne až kym sa mala nenarodila :grinning: keby som išla rodit znovu asi ju tam zasa chcem :sweat_smile:
9. okt 2008 o 10:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jelikož jsem zůstala v těhu jako svobodná mamka,přítele jsem u porodu tedy neměla,vzala jsem si k porodu ale mamku a bylo to super,dost mi pomohla,porod byl celkově rychlý,dokonce u mého porodu nebyl ani žádný lékař,jen dvě sestry,doktor akorát přišel zkontrolovat placentu a pochválil mě že bych mohla učit rodit více rodičky.
ted jsem znovu těhotná,manžela u porodu chci,ale on jít moc nechce,že bude aspon na chodbě,já ale sama rodit nechci,tak syna pohlídá děda pokud bude doma,manža bude na chodbě a na sál si s sebou vezmu opět mamku,pokud si to manžel nerozmyslí.
9. okt 2008 o 10:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Caute baby,

ja veruze vobec neviem ci muza pri porode ano alebo nie. :unamused: Na jednej strane by som sa asi tesila, keby tam bol ved nech si malu pofoti ked ju budu vazit a merat a bola by to aj pre mna velka podpora a zas na druhej strane mam obavu aby to zvladol lebo on veruze krv moc nemusi a tiez som uz pocula aj taky nazor, ze na niektorych chlapoch to zanecha tak silny dojem, ze maju este neaku dobu problem vnimat tu zenu tak ako pred tym hlavne v sexualnej oblasti. A to by som dost nechcela aby sa nam nieco podobne udialo. :confounded:

Takze dost neviem. Asi to budem musiet vyriesit neak tak ze ked uz pojde do tuheho alebo mu bude proste zle tak odide. No neviem, som z toho zmatena.
9. okt 2008 o 11:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
já jsem též rodila bez partnera, byl v praci..nejdřív mě to mrzelo, ale po tom porodu jsem si říkala, že by mi tam byl k ničemu, páč jsem stejně musela jen ležet na monitoru...a akorát by mě tam rozčiloval...nejvíc mi pomohlo to, že pak byl se mnou celý tři dny v porodce :slight_smile:
9. okt 2008 o 11:50  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
konja, on strašne chcel,aby sa malý volal po ňom,lenže to meno má 3/4jeho rodiny a ja som povedala,že moje dieťa sa tak volať nebude.dokonca som ho jedno obdobie vydierala,že keď k tomu pôrodu pôjde,že mu to meno dám.
Keď som mu to potom vytýkala,povedal,že aj tak by som mu to meno nedala.Akoby to bolo len o tom blbom mene.
Ja som mu to vyčítala hlavne preto, že som celú dobu musela byť na monitore a na kyslíku a s infúziou a keď mu začali tlaky a volala som sestričku,nikto tam nebol.Prišla až na 6-te zakričanie.Vtedy mi to prišlo hrozne ľúto,že tam nikoho nemám,kto by tú sestru alebo dr.zavolal a som odkázaná na to,či ma budú počuť,že ich volám.
9. okt 2008 o 14:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
misutovo odfotit malu, ked ju budu vazit a merat moze aj ked nebude priamo pri porode, ale cakat na chodbe :wink:
9. okt 2008 o 14:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
janette4:To mi je líto.Neumím si představit, že by se takhle zachoval můj manžel, že by mu to potom nebylo líto, že mě v tom nechal,že by se mě potom aspoň neomluvil.Asi by pak u nás doma bylo hodně zle.Vím,že to není dobré,ale jak se znám,tak mlčky bych to nepřešla.Janette4 tak snad aspoň k druhému půjde,když už ví jak zlé to pro tebe bylo.Držím palce :wink:
9. okt 2008 o 15:23  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Konja, no to mu radím! :grinning: Ale keď nebude chcieť, zavolám si aspoň tú mamu. :wink:
9. okt 2008 o 15:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky Adu, no muj moc taky nechtěl , ale kdybych si to moc moc přála tak by dojel, když pak přišlo na věc byla jsem ráda, že tam nebyl, on by to jednak asi psychicky nedal a mě by jen znervozňoval. Fotky sice nemáme, ale to neva a já mám na porod docela dobrý vzpomínky, takže jsme si to s Janinou užily samy :sunglasses: :wink:
14. okt 2008 o 20:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
aj ja som také niečo počula, že niektorých chlapov potom prejde chuť na sex so svojou ženou, tak radšej nech čakajú na chodbe, to čakanie je niekedy ešte horšie ako celý pôrod,
14. okt 2008 o 20:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj, já si teda nedovedu představit že bych tam musela být sama. Bála bych se, hrozně moc a no nedovedu si to představit. Přítel je sice rozhodnutý, že při porodu nebude, nechce mě vidět trpět a nezvládl by to. Ještě bych musela podporovat já jeho aby to s ním nešlehlo :grinning: :grinning: Já si teda taky říkám, že kdyby tam byl, tak asi nechci až do konce, asi bych se potom necítila..hezky při milování..nevím, kdo ví co by mu probíhalo hlavou když by mě tam viděl.. :grinning:
Každopádně než příde na samotný tlačení, byla bych moc ráda kdyby tam on byl, je to přece taky jeho dítě a proč si to má ženská odtrpět sama. Ale zase na druhou stranu, maminka je maminka, v tu mám velkou důvěru, tu volám když je mi špatně, takže asi by mi hodně pomohlo kdyby tam byla ona. U tý by mi nevadilo že by tam byla až do konce. To bych se cítila v pohodě, v bezpečí.. Poslední dobou zjišťuju že se ze mě stává velkej mamiňák :grinning:
Obdivuju ženský, co na to byly sami..to teda klobouk dolů :pensive: :grinning:
14. okt 2008 o 23:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
deathy:samotný tlačení už většinou trvá jen pár minut, nejnáročnější z celého porodu je doba před tím ke které bych si partnera. Důvody už jsem tu několikrát vypisovala takže se nebudu opakovat. Jen bych chtěla přidat jeden svůj aktuální poznatek. Hodně se tu spekuluje o tom, že chlap k porou nechce, že zůstane na chodbě protože nechce vidět svoji ženu trpět. Mám na to sice svůj (asi docela radikální :wink: ) nároz, ale říkala jsem si budiž, někomu to tak určo vyhovuje. No ale teď jsem si žažila něco co mě přivedlo na myšlenku jestli náhodou není mnohem horší nechat toho partnera na chodbě než ho vzít dovnitř aby věděl co se děje. Moje zkušenost nesouvisí s porodem, ale v situaci jsem byla myslím podobné jako ten tatínek na chodbě. Můj syn si v pátek rozrazil hlavu a tak jsme s ním museli do nemocnice na šití. Museli jsme vzít sebou i malou dceru a jak se spěchalo, tak to dopadlo tak, že manžel šel se synem do ordinace a já zůstala s dcerou na chodbě. No nepřála bych nikomu co jsem si tam zažívala.Nevěděla jsem co se tam děje, jen jsem slyšela jak syn pláče a sestra to bude dobrý, ještě chvilku vydrž a on plakal, že to nevydrží, že to hrozně bolí. Manžel pak říkal, že to nic nebylo, on je syn totiž strašná poseroutka a šíleně řve i kvůli odřenému kolenu, ale mě bylo na té chodbě v tu chvíli tak strašně, byla jsem tak bezmocná když jsem nevěděla co mu dělají. Bylo to hrozné čekání a moc jsem si přála abych mohla být vevnitř ikdyž na šití bych se taky nezvládla koukat,ale neodešla bych,jen bych se otočila. No a tak mě tak potom napadlo jestli to ty tatínkové nemají u porodu stejně když je nechají čekat za dveřmi, oni slyší svojí ženu naříkat, trvá to dlouho a nevědí co se tam děje.Nevím už na které straně to je, ale někdo tu psal, že měl tatínka na chodbě a že bylo slyšet jak tatínek zoufale kope do skříněk na chodbě.Tak teda nevím zda je to úplně ideální volba. Pokud je chlap jak píšete slabá nátura a nezvládl by pohled na svoji trpící ženu (ikdyž já myslím,že zvládl, chlapi jsou prostě jen hysterky a maj strach co se bude dít,protože nevědí co to porod je,ale kdyby tam byli tak to "přežijou" velice dobře,ono to totiž žádný maso není :wink: ) tak to pro něho bude těžké i na té chodbě a i kdekoliv jinde,když nebude vědět co se děje a nebude to vědět třeba i několik hodin.Docela si neumím představit tatínka jak 26 hodin čeká na zprávu co je s jeho ženou a dítětem (takhle dlouho teď rodila moje známá). Já osobně bych ho na chodbě teda nenechala,neb bych ho pekelně litovala :wink: Je to o nervy
15. okt 2008 o 08:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
janette4, :frowning2: az mi isli slzy do oci, ked som citala, ako si bola pri porode sama. Mna to este len caka, ale obavam sa, aby som neskoncila ako ty, lebo podla doterajsich reakcii mojho manzela na to , ci bude so mnou pri porode pocitam so vsetkym. Uplne ta chapem, ze mu to nevies odpustit - ani ja by som nevedela. Ja nie som veru tvrdas a urcite tuzim po tom, aby som pocas porodu mala koho chytit za ruku, kto ma pohladi, poda vodu, pomoze mi z postele a pod. Povedala som si, ze ak nebude chciet ist on a byt pri mne v tej nejdolezitejsej chvili mojho zivota, tak sa svet nezruti a zoberiem si niekoho ineho, aj ked by mi to bolo velmi luto. Lebo ja by som to prenho kedykolvek urobila :grinning: - keby isiel niekedy nahodou rodit. Takze mozno mamina, mozno kamaratka. Ale sama urcite ist nechcem. Aj ked bojko nie som, myslim, ze to nie je o strachu, ale o tej potrebe mat niekho blizkeho tam. Ide mi strasne na nervy, ked sa chlapi spravaju tak, ze nase tehotenstvo a porod sa ich vobec netykaju a mame si to vsetko prezit sami.
15. okt 2008 o 11:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
vidis a ja som s tych zien co pertnera pri sebe nechceli,dokonca mohla byt segra je zdravotacka,no chcela som byt sama :grinning:
15. okt 2008 o 11:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja tiež dúfam, že tam bude pri mne nejaká milá osôbka,
no môj drahý to určite nebude, ved ako ho poznám on odpadne ešte doma pred bránou,
keď to na mňa príde, preto mám dohodnutého aj suseda :grinning:
15. okt 2008 o 12:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
vilocka: Já jsem nikdy nemusela se svým mužem diskutovat na téma jeho přítomnosti u porodu,protože manžel u toho chtěl být sám od sebe, ale docela by mě zajímalo jaké mají chlapy argumenty, že tam jít nechtějí ikdyž jejich žena si to přeje?Když jim ženská řekne - miláčku já tě tam chci,potřebuju tě, bude mi zle a potřebuju aby si mě držel za ruku, utěšoval, podával vodu atd. tak si docela dost dobře nedovedu představit, že by mě manžel řek, že i tak tam se mnou nepůjde, že porod je ženská záležitost a on mě při tom pomáhat nebude protože nechce.Nedovedu si to představit, že by mě toto řekl, ikdyž by věděl jak moc po tom toužím a jak moc ho tam budu potřebovat. Jak píšeš i já bych to pro něho udělala kdyby někdy rodil :grinning: Nesnesla bych pomyšlení, že osoba mě tak blízká někde sama trpí.Vilocka zkus ho co nejvíce zapojovat do věcí týkajícíh se těhotenství, ukaž mu knížky o těhu a porodu, přihlašte se na předporodní kurz, navštivte spolu porodnici aby viděl porodní sály, aby neměl strach z neznámého prostředí, porodní asistentka by vás při návštěvě měla provést porodnicí od příjmu až po porodní sál a říct vám kde se co odehrává atd.Na té návštěvě také můžeš PA poprosit zda by vám řekla čím vším je doprovod u porodu užitečný, jak se na přítomnost tatínka dívají oni atd. Zkus si také zjistit zda u vás existuje kurz porodních masáží. V naši porodnici je to součástí jedné hodiny těhotenského tělocviku a na tuto hodinu příjde maminka s tatínkem a porodní asistentka s lékařem učí tatínky jak pomoci svým ženám od bolesti různými masážemi, tlaky a maminky učí jak se třeba zavěšovat za manžela a dostávat se tak do úlevových poloh. Tatínkové tak získají pocit, že jsou užiteční a jsou při porodu opravdu potřeba, protože personál na toto ve většině případů nemá čas. No a na konec bych se s ním snažila často o porodu mluvit, říkat mu jak moc se těšíš až bude mimi na světě, ale jak moc velké obavy z porodu máš a jak moc máš strach,že na tebe nebude mít personál čas, že tam budeš sama a nebo že na tebe budou nepříjení.Zkoušej se s ním podělit o svoje pocity aby se i on snažil pochopit tebe.Máš na to docela dost času :wink:

titkovamiriam: Tak to jsi hrdinka,já bych do porodky sama nešla ani náhodou!
15. okt 2008 o 12:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
a ja tri razy :grinning: ,pri druhom mi cas kratili tretiacky sestricky :grinning:
15. okt 2008 o 14:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj ja jsejmela manzela u dvou prvnich porodu a u tretiho uz nee :grinning: :grinning: protoze hlidal ty starsi detickyy :grinning:
15. okt 2008 o 14:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte.Moja spolubývajúca z izby rodila v ten istý deň ako ja.Partnera síce mala pri pôrode, ale len do tej doby, než išla na sálu tlačiť.Vtedy sa rozhodol, že to by už nezvládol.Tak čakal na chodbe.Keď bolo dieťatko vonku, sestrička ho išla zavolať.mimochodom dvere boli lekárovi za chrbátom, takže si viete predstaviť, aký pohľad sa mu naskytol,keď vošiel do sály.Jeho žena práve porodila placentu.Povedal,že to čo videl, nikdy nevidel a už nikdy v živote nechce vidieť.Keď potom prišiel na návštevu, smiali sme sa mu, že keby nebol posera bol by pri pôrode až do konca, nikdy by sa mu taký pohľad nenaskytol, lebo by bol žene pri hlave. :grinning:
Takže neviem, čo je horšie, byť tam, alebo čakať na chodbe. :grinning:
15. okt 2008 o 15:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kucerka0507 no ty máš ale dobrého suseda :wink: :wink: :wink:
15. okt 2008 o 18:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
u mého druhého porodu manža už asi nebude, páč ten první rozdejchával pár neděl :confounded:
15. okt 2008 o 18:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Porod bez manžela bych fakt nechtěla. Jsem ráda, že tam se mnou byl. No a jak tady některé píšete, že byste si vzaly mamku či kamarádku, tak to já bych raději rodila sama než s někým jiným kromě manžela. Nějak je mi proti srsti svléct se před někým jiným než před manželem.

ygreen: Jakto? Co se stalo?
15. okt 2008 o 19:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lukin ...vidmim, že mátek krásny vzťah s manželom, ale niektoré dievčatá možnmo nemajú také šťastie a cítia to inak, podstané je zobrať si niekoho, kto je mamičke po vôli :slight_smile:
15. okt 2008 o 19:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Janette4: No přesně jak píšeš.Já jsem se po porodu ptala manžela jestli něco viděl když mě stál u hlavy a prý vůbec nic :wink:
15. okt 2008 o 19:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja som si to tiez kedysi ani len nevedela predstavit ze by mi bol muz pri porode -ale to som bola velmi mlada, nakoniec ked som otehotnela tak som hned muzovi na zaciatku oznamila ze mi bude pri porode - bez diskusii a mal 9m na to aby sa pripravil :stuck_out_tongue_closed_eyes: chodili sme spolu na vsetky vysetrenia a ked nadisiel denD tak chudak si nemal cas ani to rozmysliet lebo to bolo rychle ale mne pomohlo ze so mnou sedel na vzdycharni a mohli sme kecat dobehla aj svagrina a tak sme sa tam rehnili az kym som nezahlasila ze mi vypadava dieta a za 5min bolo po vsetkom :wink: a muz bol rad ze videl malu medzi prvymi :slight_smile:
15. okt 2008 o 19:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak můj manžel říkal, že by už určitě k druhému porodu asi nešel, porod byl trošku komplikovanější, tak říkal, že mu to rvalo srdce, ta beznaděj, že mi nemohl nijak pomoc, když jsem se tak dlouho trápila. Ale já myslím, že kdybych mu řekla, tak by šel zas :wink:
15. okt 2008 o 19:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Holky, promiňte......ale pobavil mě názor, že když muž vidí, jak žena při porodu trpí, tak si jí pak víc váží...Když to odlehčím.... .tak to si ho příště vezmu třeba k zubaři...až mě tam uvidí, jak trpím, tak si mě určitě bude víc vážit :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
15. okt 2008 o 20:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kalo: U zubaře trpíš kvůli své blbosti, že kašleš na ústní hygienu. Při porodu "trpíš" pro vaše dítě, pro tvoje a JEHO dítě!Asi tak je to myšleno :wink:
15. okt 2008 o 21:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tvoj príspevok