Dneska jsem šel kolem cukrárny na Florenci, stál tam asi desetiletý kluk se svou mámou. U nohou měl skateboard a lízal zmrzlinu. Ona stála a zamilovaně se na něho dívala. Projdu kolem nich a najedou slyším, nech to Maťo, já ti to vezmu a jdeme. 

Otočím se a vidím, jak se máma ohýbá, bere do ruky skateboard a jdou spolu pomalu k tramvaji. Ona na zádech batoh, v jedné ruce nákupní tašku, přes rameno kabelku, v druhé ruce skateboard. Vedle ní její Maťo v jedné ruce zmrzlinu… a to je všechno.

Já to prostě nedávám. 

Můžete mi mámy prosím vás vysvětlit proč tak ochotně děláte služky svým dětem? Co to jako je za úchylku? A můžete mi tátové vysvětlit, proč nezasáhnete, když se něco podobného děje? Vidíme to všude kolem sebe: mámy ověšené jak vánoční stromky a vedle nich si radostně pohopsávají jejich úžasné děti. Nosí se tašky do školy, sportovní tašky na tréninky, batohy na výlety. Nosí se taky koloběžky a trojkolky. Tlačí se kola. Odnáší se nádobí.

Některé děti jsou jak novodobí šlechticové:
Pan "baron" vstane, služebnictvo mu pomůže vysvléknout pyžamko, věci už má nachystané, pak mu pomůže obléknout. Pan baron stojí a čumí. Přejde do kuchyně, kde na něho čeká připravená snídaně. Nají se, napije, pak se zvedne a odejde. Služebnictvo po něm uklidí ze stolu. Hned po tom služka přeběhne do pokojíku a ustele. Před odchodem pana barona obuje a jede se do školky. Malý baron usedne do své sedačky v autě a nechá se přivézt systémem dveře – dveře k budově. Ale nejde jen o školkové děti. Desetiletí kluci si běžně nechávají utírat nosy, nasazovat čepice, zastrkávat tričko do kalhot, uklízet rozházené oblečení. Hrůza. 

Cílem výchovy je přece samostatnost! Abych uměl čelit životu! 

Ako sa hovorí, súčasná moderná doba prináša nové možnosti, tak v oblasti vyváženého zdravého stravovania, ako aj plnohodnotnej špeciálnej výživy napríklad pri intolerancii na laktózu.  Každodenný život s laktózovou intoleranciou zažíva u nás celá naša rodina, vrátane detí. K tejto intolerancii pribudol v rodine aj zivot bez lepku. Ale to uz podrobnejšie možno v inom článku🙂

Dnes sa často pousmejem, ked kupujem napríklad pšeno, alebo iné bezlepkové či bezlaktózové produkty…. Aké jednoduché a dostupné🙂 Nebolo to tak vždy.

Dávnejšie, moje dievčatá by povedali, že v “praveku” mi dietológ odporúčal zaradiť do jedálnička napríklad už spomínané pšeno, ktoré mimochodom v tom čase bolo u nás dostupné iba v obchodoch pre zvieratká🙂 doteraz to milujú aj papagáje (sú to malé žlté guličky🙂, inak výborné a veľmi zdravé, ani som netušila, že niečo také existuje.Odvtedy sa veľa zmenilo. Postupne pribúdali obchody s bio a špeciálnou výživou, kde do sortimentu postupne pribúdali aj bezlepkové a bezlaktózové produkty. Bolo potešením zrazu mat možnosť výberu a vychutnať si konečne hlavne mliečne výrobky bez obmedzenia.

Dnes je situácia na trhu ešte lepšia. Výrobky špeciálneho stravovania sú bežne dostupné,

už aj v potravinách. Stali sa každodennou súčasťou mojich nákupov.  Veľmi sme si obľúbili výrobky Rajo Lacto free. Mlieko a smotana, sú súčasťou každej mojej rannej kávy a kakaa mojich dievčat.  Potešilo ma, keď som objavila, že v sortimente bezlaktózových produktov Rajo Lacto free pribudol aj cottage cheese a tvaroh. 

Predpokladám, že všeobecne deti obľubujú cestovinové jedlá, v našej rodine jedným z najobľúbenejších a najjednoduchších jedál, čo sa týka prípravy (mamy asi súhlasíte🙂 sú halušky, alebo rezance (v našom prípade bezlepkové) s tvarohom, ale v poslednom čase sme si obľúbili aj s verziu s cottage cheese. K ich príprave používam aj Rajo Lacto free maslo.Skúšala som už aj Rajo Lacto free acidko🙂, výborné k pečeným zemiakom v šupke s maslom.