• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Darcovské spermie vaše rady, skúsenosti

10. augusta 2016 
Ahojte,

začíname zvažovať s manželom darcovské spermie. Zaujímali by ma názory tých, čo do nich už išli. Ovplyvnilo to nejak Vaše manželstvo? Ako to Váš manžel niesol? Šli by ste do toho znovu? Aké boli Vaše pocity keď ste otehotneli s darcovskými spermiami? Ako dlho ste sa vyrovnávali s tým, že darcovské spermie sú jediná možnosť?

Budem rada za každú reakciu, ktorá mi pomôže si trocha ujasniť ako to asi/možno budeme prežívať a čo to s nami urobí.

Ak nechcete o tom písať verejne, pošlite mi, prosím, IP.

Ďakujem.
1. aug 2008 o 08:59  • Odpovedz  • Páči sa mi to
kveta tak my mame darcovske spermie.a moj muz mal stoho depku ale nakoniec suhlasil ved bude mat babo jeho krv .lepsie ako adopcia alebo nieco take.

ale uz je vsetko ok .len to ze nam nevyslo IVF ani KET.
1. aug 2008 o 09:01  • Odpovedz  • Páči sa mi to
:cry: to nam je nesmierne luto :frowning2:
drzte sa!
1. aug 2008 o 09:07  • Odpovedz  • Páči sa mi to
nieje co to je zivot aide to aj tak dalej
1. aug 2008 o 09:09  • Odpovedz  • Páči sa mi to
autor
Ako dlho Tvojmu mužovi trvalo kým sa s tým zmieril a čo mu pomohlo sa s tým zmieriť?
1. aug 2008 o 12:44  • Odpovedz  • Páči sa mi to
kvatka skus tuto temu supnut do tehuliek tam bude asi vacsia odozva :wink:
1. aug 2008 o 16:39  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ahojte,ja som do manzelstva vstupovala s tym vedomim ze moj manzel nikdy nesplodi "svoje" dieta.A tak este pre velkym a hlasnym "ano" sme sa o tomto probleme rozpravali.Nechceli sme sa vzdat jeden druheho,ani sance mat deti.A ako jednu z moznosti sme mali darcovske spermie alebo adopciu.Nikdy s tym nemal problem,ze nebude biologicke.Ja som takisto v pohode,lebo viem ze manzel to dieta nikdy nebude brat ako cudzie.Az sa nam raz podari ivf tak to bude nase dieta.
1. aug 2008 o 17:01  •  1 dieťa  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Tak u nás darované spermíky navrhnul sám manža. Je fakt, že ani já ani on to extra neřešíme. Teda popravdě ten kdo to řeší víc jsem já, manža prostě něco takového vůbec neřeší ba naopak říká, že je krásné, když máme milování jen pro radost. Mě by popravdě bylo taky fuk, jestli je to moje vajíčko nebo ne. Ono není důležité čí je spermík nebo vajíčko, ono je podle mého úplně nejdůležitější jak se pak v životě chováš, jak toho čistého tvorečka vychováš, jaké mu dáš morální podvědomí a vnímání, to je to nejdůležitější a ne nějaká nej spermie.
Zkus se nad tím zamyslet jinak. Sice manžovi spermíci jsou k prdu, ale jestli jako člověk je naprosto úžasný, tak proč mu nedat možnost předat to co umí, zná a celkově předat jeho vnímání světa, nějakému novému tvorečkovi. A ono opravdu toto se právě výchovou předává a nikoli nějakou nicotnou spermií.
Je fajn, že už přemýšlíte takhle a ne radikálním nemít děti. Kdybys to chtěla víc probrat, tak se klidně ozvi do IP.
A přeju jasnou a čistou mysl při rozhodování a zvažování.
1. aug 2008 o 17:02  • Odpovedz  • Páči sa mi to (1)
ahoj kvetka mi sme sa z manzelom snazili o babetko 5 rokov a ked sme zistili u geneticky ze ak otehotniem manzelovimi spermiijami vase dieta bude na 99 percent postihnute,,pretoze manzel mal o 2 chromozoni zlucene alebo tak dajako.tak sme aj mi zvazovali tuto alternativu...manzel bol velmi chapavi a vyrovnal sa s tym hned pretoze obidvaja sme dieta chceli ,,a hlavne aby bolo zdrave,,a ved bude nase,,bude rast v mojom brusku a vsetko je to anonymne a nikto o tom nemusi ani vediet.V Iscare som podstupila 3 IVI a az to posledne bolo uspesne.Teraz som v 9 tyzdni manzel ma hladka za brusko a sme obidvaja velmi stastny ze je vsetko v poriadku,,nikto o tom nevie,,a pre nas je hlavne ze bude zdrave a bude nase.
1. aug 2008 o 17:47  • Odpovedz  • Páči sa mi to (1)
1. aug 2008 o 19:00  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ja som zástancom toho, že snaha o dieťa áno, ale nie za každú cenu... ja osobne by som s týmto nesúhlasila, aj keby manžel súhlasil.. je mi to proti srsti.. tým nechcem povedať, že niečo také odsudzujem, je to na uvážení partnerov, len pre mňa je to neprípustné... pretože aj keby ho nadovšetko miloval, ten pocit, že nosím pod srdcom bábo, ktoré sme nesplodili... to nie... A viem, že aj adoptované bábo nie je naše biologické, ale nenosím ho pod srdcom.. nevedela by som si predstaviť, že by sa mi NARODILO bábätko, ktoré by nemalo ani jednu jedinú manželovu črtu.... možno sú to banality, no mne na nich záleží a to by mi "darcovské spermie" neposkytli.... takže ďakujem, neprosím...
1. aug 2008 o 19:02  • Odpovedz  • Páči sa mi to
autor
Ďakujem veľmi za povzbudzujúce slová.

Orinka, donedávna som mala veľmi podobný názor ako Ty a ani teraz si nie som vôbec istá, či pôjdem do darcovských práve pre tie dôvody, čo tu píšeš. Chcem Ti len povedať k tým črtám tváre miminka od môjho manžela: vôbec sa nemusia podobať na manžela, môžu sa podobať na svokru a to by som asi rozdýchala oveľa ťažšie ako to, že sa nepodobá na nikoho z nás /bola som obeťou psychického týrania zo strany svokrovcov/. Ale inak s Tebou súhlasím.

A ešte Ti poviem jednu svoju životnú skúsenosť: ako mladú babu ma prepadol sexuálny deviant - našťastie sa nič nestalo, lebo som sa s krikom ubránila. Ale viem, že keby sa mu to podarilo, tak rozhodne dieťa zo znásilnenia zrodené by bolo pre mňa omnoho horším bremenom ako dieťa, ktoré budeme s láskou očakávať s manželom aj keď nebolo splodené pri našom milovaní.

Dúfam, že sa Ťa takýto problém nebude nikdy týkať. Lebo je to naozaj ťažká situácia.
2. aug 2008 o 15:32  • Odpovedz  • Páči sa mi to (1)
Seznamte se: Spermie
Tušíte, kolik spermií je v jednom mililitru semene? Hodně! Ale pokud je jich tam méně než 20 milionů na mililitr, mohou být na nic. I proto stále častěji využíváme spermabanky.
Mužské spermie jsou bezesporu nezbytné pro vznik nového života. Zatímco dřív všechno zařizovala příroda sama, a až na výjimečné případy jsme jí nemuseli pomáhat, dnes se musíme tak trochu jistit a myslet dopředu. Mužské spermie jsou totiž někdy nedostatkovým zbožím. Zvlášť ty, které se rychle hemží a nejsou líné dorazit včas tam, kam mají. Obecně se totiž má za to, že muži při ejakulaci vyprodukují tolik spermií, že se mezi nimi prostě musí najít alespoň jedna, která vajíčko oplodní. Skutečnost je ale bohužel jiná.

Hejbejte se...
Tak jako vám nikdo nemůže zaručit, že nedostanete třeba žloutenku ze špinavého ovoce, která nenávratně poškodí vaše játra, nikdo nemůže mužům slíbit, že se kvalita jejich spermatu během života nezhorší. Řada vážných nemocí nebo léků totiž může nepříznivě ovlivnit kvalitu spermií. I proto se muži stále častěji obracejí na spermabanky, které nabízejí možnost jejich sperma uchovat navěky. Například ve Spojených státech amerických spermabanky hromadně navštěvovali vojáci, kteří odcházeli bojovat do Vietnamu. Nikdo z nich nevěděl, co se ve válce může stát a nechtěli se připravit o možnost mít děti. Tak si jednoduše nechali své "děti" zmrazit na horší časy.


Spermabanky
U nás spermabanky existují při sexuologických ústavech nebo vybraných gynekologiích. Jak už sám název napovídá, ve spermabance jsou uložené biliony spermií. Jsou tam pečlivě popsané a dokonale uskladněné - zamražené. Uchovávají se v páře dusíku v teplotě minus 190 stupňů Celsia. A v tomto stavu by prý měly vydržet navěky. Jsou přesně evidované a za jejich uskladnění se samozřejmě platí. Ceny jsou různé, pohybují se řádově v tisícovkách korun ročně. Platíte ale jen tehdy, když si "uskladnění" objednáte vlastně ze svého rozmaru: "Často se setkáváme s muži, kteří naše služby používají jako pojistku. Když se například ženatý muž, který už má děti a o dalších neuvažuje, rozhodne nechat si jako antikoncepci podvázat vejcovody. Takové rozhodnutí mu sice zaručuje bezpečný sex, ale vyřazuje ho z dalšího reprodukčního procesu." A jak známo, muži si často nechávají otevřená zadní vrátka, a tak si prostě jako pojistku uloží několik vzorků. Co kdyby si náhodou našli novou mladou ženu, která by s nimi chtěla zplodit syna? Zajdou do spermabanky a vezmou si, co jim patří.

Super spermie
Zatím ale daleko častěji služeb spermabank využívají páry, které nemohou otěhotnět. Kromě popsaných konkrétních spermií se tam nacházejí spermie anonymních dárců. Kdo se může stát dárcem spermií? Každý, kdo se k odběru přihlásí a projde podrobnou lékařskou prohlídkou. Kromě vyšetření zdravotního stavu se posuzuje tzv. plodnost - koncentrace spermií, jejich pohyblivost nebo tvary. Jednoduše řečeno spermie dárce by měly být daleko výkonnější než spermie běžného muže. Pro porovnání - dolní hranice normy je 20 milionů spermií na jeden mililitr. Když muž vyprodukuje spermií méně, ještě to neznamená, že jeho spermie nemohou vajíčko oplodnit. Šance je jenom menší, alespoň tak to tvrdí odborníci. Dárcovské spermie proto mají být daleko výkonnější. V jednom mililitru jich poletuje až 100 milionů. Dárce spermie nedává zadarmo. Odměnu sice nedostává přímo za své semeno, ale dostane uhrazenou ušlou mzdu či cestovní náklady. Podle odborníků se nejvíce dárců najde mezi studenty vysokých škol ve věku 19 až 25 let. Spolupráce s vybranými dárci potom bývá dlouhodobá, je totiž jednodušší odebírat vzorky z již prověřených dárců, než neustále hledat dárce nové.

Jeden mililitr talentu
Vhodné dárcovské sperma potom vyberou lékaři, kteří sice disponují informacemi o anonymních dárcích, ale zázraky na počkání nedělají: "Samozřejmě se nás lidé ptají, zda bychom jim nemohli vybrat dárce, který má třeba umělecké vlohy, ale to bohužel neděláme. Jen se snažíme vybrat dárce, který je podle barvy očí a vlasů, tělesné výšky a tělesné hmotnosti co nejvíce podobný budoucímu otci." Ani super spermie od těch nejvhodnějších dárců nemusí být úspěšné na první pokus. Některé páry se dokonce o oplodnění pokoušely třeba i dvacetkrát. Podle odborníků to chce hlavně trpělivost a klid.


http://sweetcaramelka.sblog.cz/2006/04/o15
2. aug 2008 o 20:13  • Odpovedz  • Páči sa mi to
12.4.2006 - Sexmise
zdroj: Vlasta Spermie zažívají krušné časy. Neplodných mužů na světě valem přibývá, ale naštěstí existují spermobanky. Zásobárny bilionů spermií, které fungují tak, jak mají.



"Určitě neplatí, že by neplodnost byla především ženským problémem," konstatuje MUDr. Martin Hrehorčák, vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny ve Fakultní nemocnici Motol. "Když se podíváme na čísla, je to půl na půl. Čtyřicet procent důvodů neplodnosti připadá na ženy, čtyřicet na muže a ve zbytku případů se na příčinu nikdy nepřijde." Bývalo to tak i dřív? Kdepak! Muži obecně mají větší a větší problémy s reprodukční schopností. "Je známo, že kvalita spermatu v průměru klesá," přikývne doktor Hrehorčák. "Dá se to dobře odpozorovat i podle vývoje normy pro kvalitu spermií. Podle ní se dnes považuje za kvalitní to sperma, ve kterém je počet funkčních spermií dvacet milionů na mililitr. Mluvíme o spodní hranici. Přitom ještě před dvaceti lety byl limit čtyřicet milionů." A kolik mají akčních spermií supermuži? "Jsou jedinci, jejichž spermiogram vychází i sto padesát milionů na mililitr," připouští doktor Hrehorčák. Zároveň upozorňuje, že hodnoty se velmi svižně mění v závislosti na mnoha faktorech. "Například stačí prodělat horečnaté onemocnění a kvalita spermatu se okamžitě rapidně sníží." Mezi další významné negativní vlivy patří životní prostředí, stres, životospráva (především kouření), obezita a pochopitelně celá řada nemocí. Laboratoře zkoumají také možné nežádoucí účinky saponátů a pracích prostředků, vhodné druhy spodního prádla, sporty (ze škodlivosti podezřívají cyklistiku a jízdu na koni), za nebezpečný už s jistotou označily sedavý způsob zaměstnání.
Teplota: úhlavní nepřítel

Jedno je jisté, spermie nenávidí teplo. Líbí se jim přibližně pětatřicet stupňů Celsia, jinak hynou. "Teplota je skutečně rozhodující," připouští androložka (andrologie je obor zabývající se mužskou plodností) a genetička MUDr. Šárka Vilímová. "Proto mají značné potíže také muži, jejichž varlata včas nesestoupila do šourku."
Ale ani v případě, že má muž spermiogram nižší než dvacet milionů na mililitr, to neznamená, že nemůže mít děti. Pravděpodobnost však klesá přímou úměrou. "Z lékařského hlediska je ověřené, že jakmile je počet spermií nižší než sto tisíc, je možnost oplodnění partnerky prakticky nulová," uvádí doktor Hrehorčák.

Přísný výběr

Jenže i takto (a jinak) nemocní muži chtějí mít děti. Pak nezbývá než se obrátit na spermobanku a získat spermie (zmražené na minus sto devadesát stupňů a uchovávané v tekutém dusíku) od anonymního dárce. Doktorka Vilímová vypočítává, kdo se jím může stát: "Muž od osmnácti do čtyřiceti let věku, s minimálně středoškolským vzděláním, který projde velmi podrobnými kritérii, jež mapují zdravotní stav." Jsou v nich zahrnuty celé řady laboratorních testů, genetická i osobnostní profilace. Projde přibližně každý desátý muž." Zdaleka to tedy není tak jednoduché, jak by si mnozí mohli myslet - uzavřená místnost, sklenička, lechtivý časopis, pár minutek "práce" a přivýdělek. "Dárcovství je podle zákona v České republice bezplatné. Dárci proto dostávají takzvanou náhradu za ušlý zisk, která třeba u nás v Motole činí patnáct set, ale na každé klinice je to jiné," vysvětluje Šárka Vilímová. "Máme takové nepsané pravidlo, že od jednoho dárce použijeme maximálně deset ejakulátů, ale není to úzus. Osobně však nevidím z hlediska genetiky jako příliš šťastné, když se jeden dárce využije třeba stokrát."

Mužské zábrany

Zní to jako sci-fi. Sto dětí s jedním tatínkem, přestože díky anonymitě dárcovství nemusejí mít o sobě navzájem ani tušení. "Dárců je obecně nedostatek, i když se to na první pohled nemusí zdát," tvrdí lékařka. "Muži mají zábrany v tom smyslu, že jim připadá divné, aby po světě běhali jejich potomci, které ani nepoznají." Finanční kompenza- ce prý zdaleka není tím hlavním důvodem, který dárce přiláká. "Stále častěji se setkávám i s motivací, že dárci získají detail- ní přehled o svém zdraví a odpověď na důležitou otázku, zda jsou plodní." Pokud vyhoví požadavkům spermobanky, zapadnou do soukolí jedné důležité snahy lidstva: jen tak to na Zemi nezabalit.

***

10 žhavých otázek o darování spermií

1 Dozvím se, kdo je dárcem spermatu? Ne. V ČR je tento proces anonymní ze zákona. Zdaleka to však neplatí všude ve světě. Nejliberálnější přístup mají pravděpodobně v USA, kde si můžete vybrat konkrétního dárce i podle dat, která se u nás ani neshromažďují (například výše IQ nebo koníčky). V severských zemích mají děti ze zkumavky po osmnáctinách právo se dozvědět, kdo jsou jejich biologičtí rodiče.

2 Jaké informace o dárci jsou u nás dostupné? Věk, výška, barva očí, barva vlasů, stavba těla (rozložitý, gracilní), vzdělání (včetně třeba typu studované vysoké školy).

3 Kdo může být v České republice oplodněn darovaným spermatem? Ze zákona jedině vdaná žena.

4Kolik stojí využití spermobanky? Záleží na vaší pojišťovně. Většina pojišťoven hradí jen omezený počet pokusů o umělé oplodnění a většinou do 39 let věku ženy.

5 Mohu získat dárcovské spermie ze zahraničí? Ano. V rámci Evropské unie existuje několik centrálních spermobank. Je to ale nesrov- natelně dražší.

6 Je možné přinést spermie z domova? Dárci musejí odevzdat ejakulát přímo na místě. Při léčbě neplodnosti pacient může přijít z domova, pokud dorazí do patnácti minut a ejakulát ve zkumavce přepraví při optimál- ní tělesné teplotě.

7 Lze vybrat podle údajů o dárci podobný typ muže, jako je manžel příjemkyně? Teoreticky ano, ovšem většinou se takto postupovat nedá, pro- tože dárců je nedostatek.

8 Na co se příjemkyně spermatu ptají nejčastěji? Na vzdělání a vzhled.

9 Kdo ještě ukládá spermie ve spermobance? Muži, mladíci i poměrně malí chlapci (nezralou tkáň), kteří se podrobují léčbě, jež ničí jejich reprodukční schopnosti.

10 Kam se ženy napří- klad mohou obrátit? Nejlépe na nejbližší sexuolo- gický ústav. Informace hle- dejte na internetu (www.ivf- motol.cz) zadáním hesel "neplodnost", "asistovaná reprodukce" nebo "fertilita".

Ženy-dárkyně

Jestliže mužských dárců spermatu je málo, situace s dárkyněmi vajíček je ještě mnohem svízelnější. "Těch je skutečně kritický nedostatek," tvrdí doktor Hrehorčák. "Je to bezpochyby tím, že darování vajíček představuje pro ženu mnohem větší úsilí. Zahrnuje hormonální stimulaci, celkovou anestezii, celou řadu vyšetření. A přestože se vše provádí ambulantně, rozhodně jde o významně náročnější proces než u mužských dárců. Finanční kompenzace je pět tisíc korun, což určitě neodpovídá vynaložené námaze a podstoupeným rizikům. Ženy-dárkyně musí motivovat snaha pomoci jiným ženám, které touží po dětech."

http://www.fnmotol.cz/html/tiskove_centrum/tiskove_centrum_detail.php?lang=cz&press_release_id=70
2. aug 2008 o 20:15  • Odpovedz  • Páči sa mi to (1)
Respekt, 02.06.2008, str. 56, autor: Iva Skochová, rubrika: Civilizace
Dítě s cizím mužem
Zdravá žena a neplodný muž - to je situace, v níž se ocitá stále více párů. Jedinou cestou k vlastnímu dítěti může pro ženu být umělé oplodnění dárcovskými spermiemi. Není to ovšem jednoduché rozhodnutí.

Když byla Daniela mladší, těhotenství si představovala jako jeden z nejromantičtějších okamžiků života. Její manžel je však neplodný a Daniela se ve svých 34 letech smiřuje s tím, že další kroky k vysněnému dítěti budou nejen krajně neromantické, ale zřejmě se také obejdou bez pohlavního styku. Zato v nich bude znít spousta cizích slov.

Hormonální stimulace vajíček. Anonymní dárce spermií. Inseminace nebo oplodnění ve zkumavce. Implantace embryí do dělohy. Čekání, jestli se chytnou.

„Takhle jsem si to nepředstavovala, ale co se dá dělat,“ krčí rameny Daniela (její jméno je kvůli zachování anonymity změněno). „Adopce není pro mě. Já jsem zdravá, a tak chci mít své dítě. Sama ho odnosit a porodit. Chci, aby mělo aspoň moje geny.“

Jenže právě geny jsou tím, co dělá Daniele u anonymního dárce největší starost. „Nevěřím, že ty dárce nějak moc testují. Dítě pak může zdědit nějakou vážnou psychickou nemoc po úplně neznámém člověku,“ říká Daniela a nahlas pochybuje, že darovat sperma chodí „normální chlapi“.

Přiveď te kamarády

Dárcovství spermatu a vajíček je u nás sice oficiálně bezplatné, ale každé pracoviště asistované reprodukce poskytuje dárcům „náhradu ušlého zisku“, takže v praxi je dárcovství vnímáno jako příležitost k výdělku.

Na diskusní stránce jednoho z českých center reprodukční medicíny najdou potenciální dárci spermatu výmluvnou informaci: „Platba za jednu porci je 1000 Kč a většinou je jich 10-20. Těšíme se. Dárců je málo, přiveďte kamarády.“

Takové vábení dárců znamená pro Danielu noční můru a jiné ženy v podobné situaci to nejspíš vnímají stejně. Kdo na podobnou nabídku může reagovat? Je rozumné počít dítě s cizím mužem, jenž za tisícovku ochotně chodí masturbovat do reprodukčního centra?

Dárci procházejí poměrně jednoduchými zdravotními testy, ženám jde ale zpravidla o víc než jen o to, aby se dozvěděly, že budoucí biologický otec jejich dětí je HIV negativní a nemá žloutenku či pohlavní nemoc. Chtějí vědět, jaký je to člověk. V Česku dárce nejen nemohou poznat osobně, ale nelze si vyžádat ani jméno nebo fotografii, jako je tomu třeba ve Spojených státech. Identitu dárce chrání zákon.

Co když je to alkoholik? Cholerik? Člověk s dědičnými sklony ke schizofrenii či rakovině? Podle Šárky Vilímové, embryoložky působící v Centru reprodukční genetiky při nemocnici v Motole, lze podobné informace shromáždit jen stěží. Lékaři u dárců provádějí vyšetření chromozomů a zjišťují, zda nejsou nakaženi některými infekčními chorobami a zda nemají gen pro cystickou fibrózu, nejčastější vrozené metabolické onemocnění v Evropě. Sklony k většině geneticky podmíněných chorob však toto vyšetření neodhalí. Jak je to třeba se zhoubnými onemocněními? Člověk, který se chce stát dárcem a prodělal rakovinu, bude sice vyřazen, ale zájemce, jenž má mutovaný gen, rakovina u něj však ještě nepropukla, vyřazen pravděpodobně nebude - právě proto, že testy na příslušné geny se běžně nedělají.

Dárci musejí také vyplnit takzvané rodokmenové dotazníky, pomocí nichž se lékaři snaží riziko přenosu mutovaných genů snížit. Pokud zájemce o darování spermií například uvede, že má v rodině dvě ženy v reprodukčním věku s diagnózou rakoviny vaječníku nebo prsu, neuspěje. Jenže pokud dárci nejsou schopni tyto údaje dohledat nebo zamlčí v dotazníku pravdu, nemohou lékaři nic dělat. „Nemáme žádné nástroje, jak ty informace ověřit,“ říká Vilímová.

Jan Payne, předseda Společnosti lékařské etiky ČLS JEP, v tom vážný problém nevidí. Předpokládat podvod u někoho, kdo je dobrovolným dárcem, není podle něj zcela přiměřené. „Očekával bych to leda snad u nějakého psychopata,“ uvádí.

V tom je právě ta potíž. Jak příjemce zjistí, že dárce spermií nebo vajíček psychopat není?

Současná věda by dokázala testovat dárce mnohem podrobněji. Otázka je, nakolik toho lze využít. Vynořuje se tu obrovské množství problémů, a Daniele proto není jednoduché na její otázky odpovědět. Vybrat si z katalogu

Dárcem se pochopitelně nemůže stát kdokoliv. Každé centrum má trochu jiná kritéria, většinou ale upřednostňují muže s minimálně středoškolským vzděláním, věkem do 40 let a kvalitními spermiemi. Sítem úspěšně projde jen zhruba deset procent dárců spermií (a přibližně polovina dárkyní vajíček).

Reprodukční centra mají dárců nedostatek a každé další omezení by situaci zhoršilo. Pokud by lékaři striktně odmítli každého, kdo má v rodině jakékoli onemocnění s podílem genetických faktorů, v podstatě by jim žádní dárci nezůstali. Například cukrovka II. typu (takzvaná cukrovka dospělých) se vyskytne téměř v každé rodině.

V lidském genomu je navíc podle posledních odhadů kolem dvaceti tisíc genů. Testy, které by se snažily zachytit všechny typy genetických mutací, jsou proto zatím příliš drahé a časově náročné. „Jistě je možné u každého provádět vyšetření na spoustu různých genů, avšak musíme počítat s tím, že každé stojí desítky tisíc korun, což by umělé oplodnění výrazně prodražilo,“ říká Payne.

V současnosti proto lékaři sahají po takových testech jen tehdy, existuje-li k tomu pádný důvod. Pokud má například žena v rodině mutovaný gen, který znamená vyšší riziko rakoviny tlustého střeva, může požádat, aby lékaři prověřili, zda dárce spermií není rovněž nositelem této mutace. Technologie testování DNA ovšem prodělává bouřlivý rozvoj srovnatelný s počítačovou revolucí; až klesnou ceny a zvýší se rychlost testů, nynější praxe se možná změní.

Něco se však budoucí matky přece jen dozvědí už dnes. „Příjemkyním dáváme na výběr většinou ze dvou až tří dárců. Sdělíme jim všechny údaje, které sdělit lze: výšku, váhu, tělesnou konstituci, barvu vlasů, očí, vzdělání, věk dárce,“ říká Vilímová.

Další informace, například IQ test nebo psychologické vyšetření budoucího otce či matky, zůstávají nicméně českým ženám nedostupné. Důvodem je již zmíněný nedostatek dárců; lékaři v centrech asistované reprodukce nechtějí zájemce odrazovat dalšími požadavky.

Daniela proto zvažuje, zda nebude raději hledat v cizině. V některých zemích jsou totiž k dispozici katalogy dárců. Vybírat se v nich dá třeba podle fotografií, výšky a IQ dotyčného muže.

Nejít proti přírodě?

Problémy, s nimiž se Daniela nyní potýká, jsou přitom jen částí etických dilemat, která asistovaná reprodukce přinesla. Sporná je například skutečnost, že lékaři zpravidla z různých důvodů vytvářejí „ve zkumavce“ více embryí, než kolik potom vnášejí do dělohy. Většinu těch nadbytečných už nikdy nikdo nedonosí a nepřivede na svět.

Někteří odborníci na etiku s asistovanou reprodukcí jako takovou problém nemají, žádají ale, aby lékaři nadbytečná embrya nevytvářeli. „Nikdo nemá nárok na to, aby nutil medicínu vzdorovat přírodě za jakoukoliv cenu,“ říká Jiří Vácha z Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Rýsují se také další kontroverzní otázky. Za určitých okolností podrobují lékaři vytvořená embrya genetickému testu a vybírají ta zdravá. V budoucnu by to mohlo znamenat výrobu dětí na zakázku metodami genetického inženýrství. „Na vyřazení embryí s výraznými genetickými defekty bychom se snad shodli, co když si ale rodiče budou časem chtít objednávat pohlaví, barvu očí a hudební nadání potomka?“ ptá se Vácha.

Předzvěst něčeho takového tu ostatně máme již dnes: pohlaví potomka na přání. Rodiče, kteří si chtějí vybrat chlapečka nebo holčičku, se nemusejí setkat s odmítnutím. „Netvrdím, že některá pracovišti těmto párům nevyjdou vstříc, ale je to krajně neetické,“ říká Vilímová.

Etické hranice, které bychom neměli překročit, se přitom jen obtížně nastavují plošně. Odborníci i veřejnost již léta polemizují o tom, v jakém stadiu představuje asistovaná reprodukce ještě jednoduchý lékařský zásah, a kdy už je „hraním si na Boha“. Kam na takové škále zařadit dárcovské spermie? Univerzální odpověď neexistuje.

Daniela paradoxně zjišťuje, že čím víc se snaží „nejít proti přírodě“, tím hlubší je její morální dilema. „Možná se nakonec na nějakého anonymního dárce vykašlu a řeknu nějakému zdravému, hezkému kamarádovi, aby mě prostě oplodnil přirozeně,“ říká Daniela a do očí se jí na okamžik vrací jiskra romantiky. „Jenže to taky není jednoduché. Manželovi bych to říct nemohla a ono by se to asi jednou provalilo.“ Q

„Zkumavkové“ děti slaví 30 let Umělé oplodnění (in vitro fertilizace, IVF) se provádí již od roku 1978. V červenci oslaví své třicetiny první „zkumavkové“ dítě světa, Britka Louise Brownová, která v roce 2006 porodila vlastního zdravého potomka. O bezpečnosti IVF se nicméně stále vedou spory. Kontroverzní australská studie z roku 2004 zjistila, že děti „ze zkumavky“ mají o 30-40 procent vyšší riziko vrozených defektů. Podle většiny výzkumů jsou ale tyto děti stejně zdravé jako děti počaté přirozenou cestou. Metoda IVF spočívá v chirurgickém odběru vajíček z ženských vaječníků, jejich oplodnění mimo tělo ženy a vložení vzniklých embryí zpět do dělohy. V Česku přichází pomocí metody IVF na svět skoro 4 % všech narozených dětí. Celkem se po léčbě neplodnosti (která může probíhat i jiným způsobem) v ČR narodí kolem 10 % všech dětí.

http://www.neplodnost.cz/web/verejnost/napsalose/?article=632
2. aug 2008 o 20:18  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Brněnský deník, 26.10.2006, str. 6, autor: TOMÁŠ MICHÁLEK, rubrika: Brno
Dárci spermatu? Studenti
Osm z deseti zájemců o dárcovství studuje vysokou školu

Brno - Nedostatek peněz řeší mladí lidé různě. Mimořádnou vynalézavost projevují zejména studenti vysokých škol. Někteří zamíří do agentury, která jim sežene brigádu. Pokud si však chtějí snadno vydělat několik set korun, mohou darovat své sperma.
Brněnské spermobanky každý rok lákají stovky mladých mužů. A statistiky hovoří jasně. „Řekl bych, že až osmdesát procent našich dárců jsou vysokoškolští studenti,“ odhadl vedoucí úseku asistované reprodukce z bohunické nemocnice Igor Crha.
Mladý muž, který úspěšně absolvuje dlouhou řadu vyšetření, si může přijít až na několik tisíc korun. Záleží na tom, kolik která spermobanka umožňuje odběrů.

Kvalita především

Důležitá je především kvalita spermií. Ta se tak v konečném důsledku projeví také na výdělku.
„Dobří dárci k nám chodí až na deset dávek, za každou dostanou tisíc korun. Jednu pětistovku hned a za několik měsíců po dalších testech druhou,“ vysvětlil lékař Marek Koudelka z brněnské kliniky Reprofit.
Pro někoho je přijetí darovaného spermatu jedinou možností, jak otěhotnět. Dárci však většinou myslí spíše na peníze, než na pomoc lidem v nouzi, kteří vlastní děti mít nemohou.
„Šel jsem darovat proto, abych si vydělal. Za tři až čtyři měsíce jsem byl na odběru tak třicetkrát a přišel jsem si na dobrých patnáct tisíc,“ řekl muž, který daroval sperma v bohunické nemocnici. Jméno odmítl uvést.
Spermobanky většinou přímo cílí na vysokoškoláky. Inzeráty lákající mladé muže k odběru tak visí na nástěnkách vysokoškolských kolejí vedle nabídky na prodej starého notebooku nebo skript. Případně vedle mnohem méně zajímavých nabídek brigád, jako je doplňování skladů v hypermarketu.
„Nával tady nemáme, navíc musíme až jednu třetinu zájemců odmítnout, protože mají špatné výsledky vyšetření kvality spermatu,“ uvedl Koudelka.
V České republice se dárcovství řídí jinými podmínkami než jinde ve světě. Například ve Spojených státech je běžné, že se dárci s párem, který jeho mužské pohlavní buňky přijme, setkají a seznámí.

Otec je vždy neznámý

České zákony na druhou stranu umožňují pouze anonymní dárcovství. Platí to na obě strany. Ani budoucí maminka, ani dárce neznají identitu toho druhého.
„Dárci jsou u nás vedeni pod speciálním kódem, v případě soudního rozhodnutí je však možné je dohledat,“ sdělil Crha. Kdyby tak chtěl muž, který daroval sperma, své děti najít, nemá možnost.
„Já bych ani nechtěl vědět, kdo moje spermie využije. Stále si říkám staré pravidlo, že někdy je lepší nevědět,“ řekl dárce spermatu. V době, kdy na odběry chodil, neměl stálou partnerku, které by tento způsob přivýdělku vadil.
Kromě plné peněženky při minimální snaze mladí muži, kteří poskytnou své sperma, podle vlastních slov získají ještě něco dalšího.
„Dokázal jsem sám sobě, že jsem správný chlap, když mi dobře dopadla všechna ta zdlouhavá vyšetření a oni si mě vybrali,“ prohlašuje mladý dárce.
4. aug 2008 o 20:24  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Olomoucký deník, 09.10.2006, str. 4, autor: (emi), rubrika: Olomoucko
Dárců spermatu ubývá, kritériím vyhoví každý desátý
Olomouc - Čím dál většímu počtu párům pomáhají k vytouženému potomkovi Centra asistované reprodukce. Těm ale chybí dárci mužských i ženských pohlavních buněk. „Dárců spermatu ubývá, protože se zpřísňují kritéria dárcovství. Muž musí podstoupit řadu vyšetření, kterým vyhoví každý desátý zájemce o darování. Uvítali bychom proto, kdyby jich chodilo více,“ řekl Jiří Dostál, vedoucí Centra asistované reprodukce při Porodnickogynekologické klinice FNO.
Darovat sperma může každý zdravý muž, kterému je více než osmnáct a méně než čtyřicet let, a to nejvíce dvacetkrát. „Podle statistik se tak nenarodí více než deset dětí od jednoho dárce, což zaručuje, že se pravděpodobnost jejich setkání v České republice blíží nule,“ doplnil Dostál. Žádaní jsou hlavně vysokoškoláci. „S ohledem na požadavky příjemkyň je upřednostňujeme. Vzdělání dárce ale není zárukou inteligence dítěte, které se z tohoto spermatu narodí,“ doplnil Dostál. Dárci také náleží finanční kompenzace - přibližně pět set korun.
„Mnohem větším problémem je ale nyní nedostatek dárkyň vajíček. Ty může darovat žena mezi osmnácti až pětatřiceti lety, nejlépe s vlastními dětmi. Před zákrokem je hormonálně nastimulována a samotný odběr probíhá v celkové narkóze,“ doplnil Dostál. Právě kvůli větší náročnosti pro dárkyni je tento odběr kompenzován částkou až sedm tisíc korun.
4. aug 2008 o 20:43  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Dárcovství spermatu

Pokud vyšetření muže prokáže, že jeho spermie nejsou schopny oplodnit vajíčko, obvykle přichází na řadu sperma od dárce. Tento zákrok je nazýván zkratkou AID (Arteficial Insemination from Donor = Umělé oplodnění od dárce).

Páry k tomuto kroku přistupují v okamžiku, kdy se partnerovy spermie nevytvářejí vůbec, jsou slabé, nebo je jich málo, popřípadě hrozí přenos genetických vad na plod.

Podmínkou pro dárcovství je stoprocentní zdraví dárce. Jeho semeno je podrobeno důkladnému vyšetření spermiogramu, lékaři dáleposuzují genetickou výbavu jedince a stanovují takzvaný karyotyp, tedy ověřují, že všechny chromozomy v buňkách daného muže jsou v pořádku. Důležitá je také krevní skupina dárce a Rh-faktor. Pečlivě se zkoumá bezinfekčnost spermatu s důrazem. na virus HIV, který způsobuje AIDS.

Na začátku cesty
Dárcovo sperma je po první návštěvě hluboce zmraženo na teplotu kapalného dusíku, tedy -196 stupňů celsia. Po půl roce přichází dárce znovu a testy na HIV se opakují. Teprve pak se může sperma použít.

Cena za život
Jaké jsou odměny za dárcovství spermatu? Například ve Francii se uplatňuje názor, že dárce nemá na finanční odměnu nárok. Jedině tak je možné zaručit, že je dárcovství projevem čistého altruismu a nikoli vypočítavosti. Nedostatkem tohoto přístupu je nízký počet dárců. Většinou se jedná o muže, kteří se k dárcovství rozhodli poté, co je oslovili jejich přátelé.

Naopak ve Spojených státech je dárce veden jako obchodní partner. V dalších zemích je finanční částka, která je za dárcovství spermatu mužům vyplácena, symbolická, aby se nestala jediným motivem. Peníze dostávají většinou až po půl roce, kdy se potvrdí, že sperma není infikováno virem HIV. V České republice se odměna pohybuje kolem pěti set korun.

Ideální dárce
Velmi přísně se dodržuje pravidlo anonymity dárce. Ten se nikdy nedoví, zda bylo jeho sperma použito, kdo se stal jeho příjemkyní a kolik dětí se narodilo. Stejně tak nezná původ svého dárce žena, která se umělému oplodnění podrobí. Toto pravidlo je ve většině zemích stanoveno zákonem. Pouze ve Švédsku mohou děti po dosažení plnoletosti původ svého biologického otce zjistit. Je ovšem nutné dodat, že toto opatření mělo neblahý dopad na počet dárců. Ten rapidně klesl.

Ideálním dárcem je zdravý muž ve věku mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety. Je vhodné, aby muž měl své děti (například ve Francii je to závazný požadavek). Zmražené sperma ve spermobance má neomezenou životnost.

Výběr dárce
Muž, který má zájem stát se dárcem, by měl kontaktovat jakékoli centrum asistované reprodukce.

Při výběru vhodného dárce je důležitý právě Rh-faktor. Pokud je příjemkyně Rh negativní, musí mít negativní Rh-faktor i dárce. Dále se pohlíží na krevní skupinu dárce, která by měla být zvolena tak, aby krevní skupina dítěte nemohla vyloučit otcovství muže, který bude uveden v jeho rodném listu.

Žadatelé o dárcovství před zákrokem vyplňují speciální dotazník, v němž mimo jiné uvádějí i fyziognomické znaky partnera. Je to proto, aby byl dárce vybrán tak, aby bylo dítě svému otci podobné. V případě, že žena přijde znovu, je i podruhé oplodněna stejným spermatem. Takřka jediným omezením pro ženu je, že musí být se svým partnerem řádně oddána.

Cena zákroku se liší podle zařízení, které oplodnění provádí. Nejnižší částka ale většinou odpovídá odměně dárce.
9. aug 2008 o 10:54  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahojte, uvažujeme o použití spermatu dárce. Zajímalo by mě, co je obsahem "informovaného souhlasu pacienta", který se před tímto zákrokem musí podepsat. nevíte někdo? díky
19. nov 2008 o 11:29  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ahoj, hanulu,
my sme to podpisovali, je tam len pravne osetrene, ze tvoj partner sa bude povazovat za otca dietata.... preto to treba podpisat a dat informovany suhlas.....
19. nov 2008 o 11:36  • Odpovedz  • Páči sa mi to
katy2: to je právě to co mě zajímá. jsme 2 baby a ten kdo by tam se mnou šel jako "partner" by samozřejmě v budoucnu žádný otec nebyl. nechceme do výchovy žádnou 3.osobu, proto hledáme co nejschůdnější variantu jak se tomu vyhnout.
nevíš prosímtě přesnějc jestli je v tom souhlasu podmínka, že ten "partner" se musí upsat jako otec? nebo jen že souhlasí s oplodněním od dárce. ?
19. nov 2008 o 11:41  • Odpovedz  • Páči sa mi to
musi a bude figurovat aj po pravnej stranke ako OTEC dietata....
21. nov 2008 o 13:09  • Odpovedz  • Páči sa mi to
pokial viem, tak zatial vas pripad nie je mozny..... nie je to dovolene..... musi byt OTEC....
21. nov 2008 o 13:10  • Odpovedz  • Páči sa mi to (1)
hanulu tak ako ti pise katy2..partner to musi podpisat... z bude po pravenj stranke otec dietata...
vasa situacia by sa najlahsie riesila. oteho.. prirodzene.. a nezapisanym otca do RL..
21. nov 2008 o 13:17  • Odpovedz  • Páči sa mi to
autor
Baby, a dajme tomu, žeto Hanulin kamarát podpíše, že bude otec, ale Hanulu zmení lekára a nový lekár, pôrodník nebude vedieť, že to bolo IVF, tak potom ten kamarát nebude musieť figurovať ako otec, nie? Alebo CARy robia nejakú "matriku" budúcich otcov a kontrolujú, či žena skutočne uviedla biootca aj v pôrodnici?

Inak ja som kdesi započula, že niektoré české CARy robia deti aj ženským dvojiciam, ale je to neoficiálne a nelegálne. Neviem ale ktoré CARy to robia.
21. nov 2008 o 13:27  • Odpovedz  • Páči sa mi to
kveta, nejak sa nad tym az tak nezamyslam... odpovedala som na otazku, to je vsetko.... podvodom sa vsetko da.....
a co si o tom myslim ja, je druha vec... ale moralizovat nejdem....
21. nov 2008 o 13:34  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Tvoj príspevok