• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Skúsenosti s darovanými vajíčkami na mimotelové oplodnenie

29. decembra 2016 

Dobrý den,
budeme postupovat IVF s darovanými vajíčky. Zajímali by mě zkušenosti Vás, které jste toto podstoupili.
Uvažujeme o CARu Brno (asi Repromeda) nebo Jihlava. Jaké to je, čekací doba než naleznou vhodnou dárkyni, cena, atd.
Napište mi kdyžtak na IP.
14. okt 2010 o 18:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@iwusa : děkujeme :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:

@petulka64 : ahoj, to je všude různé, je potřeba si zkontaktovat jednotlivá centa a poptat se na ceny a čekací doby. Já byla na jednom pokusu v Praze ve státním CAR u Apolináře, kde to sice stojí pakatel, ale čekací doba, pokud nepřivedeš dárkyni je cca 2 roky :unamused: Teď jsem v Brně v Reprofitu , kde to je sice dražší, ale dárkyni mi sehnali cca za 6 měsíců. Je to na každém, jestli je pro něj prioritní čas a nebo peníze, to se musíš rozhodnout sama :wink:
14. okt 2010 o 18:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte holky, minka drzim ti palce, nech sa mimiskovia chytia :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
gabikri aj tebe, no ty mas este troska casu :wink:
15. okt 2010 o 11:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte babulky,chcem vám len povedat že som znovu dostala vysoké teploty a prišla som o obidve miminka :cry: som velmi smutná a tak si dám chvílu pauzu,ale budem vás sledovat.moc držím palce minka aj gabikri :slight_smile:
17. okt 2010 o 19:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zufalka pre boha zufalka... :frowning2: je mi to strasne luto, ani neviem co ti mam napisat. drz sa, aj ked viem, ze to je len to najmenej :frowning2: strasne nieco. mozem sa spytat v kolkom si bola tyzdni?
17. okt 2010 o 20:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
17. okt 2010 o 20:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zufalka : cooo..........to není možné, až mi jdou slzy celé jsem to s Tebou prožívala a teď tohle.........drž se, foukám na dušičku :pensive: :pensive: :pensive:
17. okt 2010 o 23:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zufalka :frowning2: drž sa,viem čo práve prežívaš,prešla som si zopár razy tým istým,je mi to ľúto
17. okt 2010 o 23:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zufalka To je mi moc lito. Preju hodne sil a drz se!
18. okt 2010 o 08:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj ženy, jsem tady dnes poprvé a mám stejný problém jako vy všechny tady. Je mě 36 let a nemůžu otěhotnět. Zkusili jsme hormony, 2x inseminaci, 2x umělé oplodnění, problém je, že mám málo vajíček a asi špatná a už mě zřejmě nebude nic jiného zbývat než se smířit a přijmout vajíčko od dárkyně. Mám s tím ale velké problémy ve svý hlavě a tak bych ráda slyšela názor někoho kdo už má děťátko také tímto způsobem. Jak jsi to přijala? Neměla jsi pocit, že to nebude tvoje dítě? Že ti nikdy nebude podobné? Že prostě nikdy nic nebude mít po tobě. Že nikdy nikdo neřekne: „jé ta tvoje holka je celá ty!“
Ráda bych všechny tyhle pochybnosti vyhnala z hlavy a s radostí přijala darované vajíčko, ale asi s tím potřebuju pomoct.
Zatím jsme všechno absolvovali v Arletě v Kostelci nad Orlicí a teď jsme přestoupili do PRONATALU Praha a tam nám právě dr. Mardešič řekl o dárcovství vajíček. O Pronatalu tady nikdo nepíše, tak mě zajímá jestli tam máte špatné zkušenosti nebo co? Děkuju moc za každou odpověď. Není nad to si o tom pokecat s někým kdo ví o čem je řeč. Zkoušela jsem o tom mluvit s pár holkama tady doma v mém okolí, ale ty všechny "přišli k dětem jak slepej k houslím", takže vůbec netuší co řeším a co od nich chci slyšet. Díky za váš čas.

18. okt 2010 o 10:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simca74 : ahoj simco :wink: Je fajn, že jsi nám napsala a přišla mezi nás :wink:) Protože nikdo jiný nedokáže pochopit Tvé pocity, než žena která má stejný problém. Já momentálně jsem před druhým pokusem s darovanými vajíčky. transfer má být po 25.10. To, že mi řekli doktoři tento krutý ortel jsem řádně obrečela, ale na druhou stranu, než být bezdětná, děkuji za to, že je medicína na takové úrovni, že něco takového umožňuje :wink: Na miminko se moc těším a věřím, že až ho budu mít v náručí, tak nic řešit nebudu a budu šťastná, za to, že je :dizzy_face: :dizzy_face: Jo a to že to bude z darovaných vajíček,, kromě pár vyjímek raději nikomu neříkám...........lidé dokážou být v tomto směru pěkně hnusní :unamused:
18. okt 2010 o 11:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@gabikri Moc díky za názor, taky kvůli tomu brečím a furt dokola si říkám ,proč zrovna já??!!, když jsem celý život zdravá, štíhlá, celkem sportuju a hýbu se, žádné gynekologické problémy jsem nikdy neměla, ovulaci cítím každý měsíc pravidelně a přitom tam toho ve vajíčnících asi mnoho není. Prostě to nemůžu pochopit. Taky se chystám to ve finále nikomu v široké rodině ani známým neříkat, asi jenom mojí mamce. Zbývá mě poslední hrazený pokus IVF takže to využiju na darovaná vajíčka. Už jsem vlastně rozhodnutá, protož mě navíc doktor vysvětlil, že i kdyby se uchytilo embryo z mého vlastního vajíčka, tak že vzhledem k tomu, že mám hodně špatnou kvalitu vajíček, tak je větší riziko genetických poruch miminka a třeba by to bylo tak špatný, že bysme případné těhotenství museli ukončit a to by byla asi moje poslední kapka. A ty se měj povinně do 25.10. krásně ať seš dobře naladěná a uvidíš se to povede. Kolik si jich necháš dát?
18. okt 2010 o 11:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simca74 : no to mi řekl doktor taky..........taky jsem se tomu bránila zuby nehty......taky jsem to chtěla ještě zkusit se " svým materiálem" ale nakonec př posledním pokusu na IVF, kdy jsem se po OPU probudila po narkoze a řekli mi, že ať jdu domů, že jsem měla všechny folikuly prázdné bez vajíček, že není co oplodňovat....jsem si řekla a dost, nemá se cenu trápit a mordovat tělo jak fyzicky, tak i psychicky kvůli takovému malému procentu naděje a raději vsadit na něco, kde je několikrát větší šance na úspěch. :wink: Jinak já jsem teď nějak naladěná skvěle, moc se těším............no sice zároveň i bojím, ale to k tomu patří :wink:) No a vzhledem k věku si nechám dvě..........dvojčátka bych brala :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: Tobě držím palečky v Pronatalu........tam jsem o tom co se týče DV nic neslyšela, ale třeba někoho najdeš, kdo tam chodí :wink:
18. okt 2010 o 12:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simca74 Ahoj Simco, vitej. Taky uz mam neco za sebou -hormony, 1xIVF a pak tri pokusy s darovanymi, u me relativne brzo zjistili, ze zadna vajicka nemam. Takze jsem zvazovala variantu deti z darovanych vajicek anebo adoptovane anebo zadne. A rozhodli jsme se zkusit to cestou darovanych vajicek. Zadarilo se nam relativne brzo (jeste teda nemam vyhrano, ale snad to nejak doklepu aspon do 35.tydne), ale od te doby, co jsem nasla ty dve carky na testu, o nic hpremyslim jako o svych detech. Myslenku, ze nejsou moji si nepripoustim. Obcas me teda napadne, ze mi nebudou podobni, ale pak se utesuju, ze treba budou hodne podobni manzelovi. Zatim je to super pocit, konecne mit rostouci bricho a citit pohyby, hrozne se na ty deti tesim. Tim, jak je muj manzel zdravotne v poradku a chyba je pouze na me strane, chtela jsem mu dat sanci mit vlastni deti. Takze darovana vajicka nad adopci vyhrala. Zivot bez deti si zatim nedokazu predstavit, asi by me to hodne psychicky nicilo - zvlaste kdyz v mem okoli otehotneli snad uz i ti, co deti nikdy nechteli.

Ja jsem chodila do Gennetu Praha. O Pronatalu toho moc nevim, jen nedavno me prekvapilo, ze muj endokrinolog mi rikal, ze jedna jeho pacientka cekala na darovana vajicka docela dlouho, snad rok. Myslela jsem si, ze jakmile je to soukromy CAR, jde to rychle. Ja jsem je mela vzdycky hned, byli schopni sehnat darkyni do mesice, jednou i za 14 dni. Takze jsem aspon vedela, ze se to proste nekam hybe. Kdybys chtela vedet vic, mrkni do meho fotoblogu anebo napis. Az se mimina narodi, dam vedet, jake to je videt ty darovane darecky nazivo :slight_smile:

18. okt 2010 o 12:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte baby ... je pravda, ze ja svoj boj o vlastne vajicka este nevzdavam (vsetko je u mna ok, FSH mam 5,05 a vsetky ostatne hodnoty tiez v norme) ale nejak za ten svet neviem "urobit" svoje vajicka. Bud su nezrele, alebo su folikuly prazdne (co sa mi stalo uz dost velakrat) alebo ... buduci cyklus sa chystam na svoje 8IVF, tak uvidim ako to dopadne. Nejak sa neviem vzdat myslienky na vlastne dieta, co bude krasne, mudre, inteligentne a dokonale po matke :grinning: :grinning: :grinning:
Ale v myslienkach sa uz teraz pripravujem aj na darovane vajicka. Zvazujem za a proti. Asi potrebujem dojst k hranici, ked bojo vlastne vajicka vzdam a obratim sa na darovane vajicka. Ale ak sa inak nebude dat, pojdem do toho. A tiez sa pohravam s tym, ci to "publikovat" alebo nie. Najskor ma napadlo, ze URCITE NIE. Ze ludia su naozaj niekedy zli a ze nepotrebujem robit traumu tomu malemu cloveku. Na druhej strane ma ale napada, ze ak sa aj ja pridam do skupiny tych, co o tom mlcia, tak sa nikdy neposunieme dalej. Boze, ved my za to nemozeme, ze sa nam nedari, tak preco by nas mali ludia odsudzovat? Baby, ved keby sa niekto v minulosti bal, tak by tu nebola ani moznost IVF. Pamatate sa, kolko clankov sa popisalo a este stale pise o tom, ako su deti po IVF chorlave, a ja neviem este co? A to vsetko je len skrz neznalost. Dnes je uz normalne dat niekomu oblicku, transplantovat srdce, pluca a tak a nie je normalne vziat si darovane vajicko a stvorit novy zivot? Pane boze! Ved my sme tiez chore. Neplodnost je predsa tiez choroba. Niekto chory na pluca, komu ich transplantuju bude hrdina (co bezpochyby urcite je, za to ako to zvladol a cim si musel prejst) a my to mame tajit?
Mozno sa mi to teraz lahko hovori a nechcem sa nikoho dotknut, ale toto chodi po rozume zase mne :slight_smile:
18. okt 2010 o 12:08  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simca74 : budes ich mat rada a budes ich povazovat za vlastne. Som o tom predsvedcena. Ako som pisala hore, este stale sa pokusam, ale manzel ma syna z prveho manzelstva. Nie je moj a ani s nami nezije. Iba vikendy, sem tam tyzden, Silvester a tak ... ale mam ho rada ako vlastneho a to aj napriek tomu, ze moj vztah k ex je na bode 0 (klasiky, ako inak :sweat_smile: ). Manzel prespi kludne celu noc a ja sa budim pri kazdom jeho pohybe. Paradoxne, v noci, ked je smadny, treba mu cikat alebo sa boji, nevola na tatina, ale na mna. Jasnacka, ze na blbiny je potom lepsi partak tatino. Chapem tvoje myslienkove pochody velmi dobre aj ja ich mam. Ale mozno ti tie moje pomozu. alebo sa minimalne nebudes citit sama.

Ked sme chodili na adopcnu vychovu, tak nam tam psychologovia radili, ako vysvetlit detom, ako sa u nas vzali. Ako im to podat, aby to brali ako normalne. Myslim, ze s darovanym vajickom je to to iste. Vyhrabem niekde poznamky a napisem? :slight_smile:
18. okt 2010 o 12:17  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@aja37 zavidim ti, ze muzes zkouset bojovat o sva vajicka. Ver mi , ze kdybych mohla i ja, urcite bych se snazila. Na druhou stranu jsem to rozhodovani mela velmi jednoduche - moje deti to nebudou tak jako tak, takze jsme rozhodovali darovane vs. adoptovane dite.
Jinak ja taky premyslim, zda rikat ci nerikat, ze jsou po IVF a z darovanych oocytu, ale jak pises. Kdyz budu mlcet, treba nepomuzu nejake kamaradce ci zname, ktera prochazi tim samym a nevi, ze nekdo vedle ni prosel podobnou veci. Ja bych tenkrat dala ja nevim co, kdybych si mohla s nekym sednou na kafe a probrat to. Poprala jsem se s tim sama, casto brekem, casto blbou naladou, obcas to i slo. Ale ten rok a ctvrt stal celkove za houby. O darovanych vajickach vi ted jen minimum lidi - moje mamka a moje tri nejlepsi kamaradky. Zbytek tusi, ze jsou po IVF, protoze cekam dvojcata. Ale v budoucnu to urcite budu muset rici doktorum a pak i detem samotnym, jsme z maleho mesta, rozkrikne se to. Ja osobne se za IVF nestydim a ani za darovane oocyty, spis je mi to blbe vuci manzelovi - chlapi jsou priserni a obcas nemistna poznamka v hospode od sousedu, ze asi uz neni poradny chlap me mrzi, zvlast kdyz on je uplne zdravy. Ale takovi jsou lidi.
18. okt 2010 o 12:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lenca78 : Je to tazke, Lenca, ja viem. Je velmi tazke "bojovat" s ludskou neznalostou a hlupostou. Ja som sa zo zaciatku velmi trapila skrz to, ze sa nam nedari mat deti. Mala som pocit, ze kazdy okolo ma alebo caka dieta a ja furt nic. Dokonca aj manzelovi som v totalne depke povedala, ze ma nikdy nemoze uplne pochopit, pretoze on uz vlastne dieta ma. Krute, ale je to pravda. A aj jemu to doslo az neskor. Mal pocit, ze preziva to iste co ja ... ale aj keby neviem ako chcel, tak to tak nie je. Moja mamka mi do telefonu povedala, ze ju to urcite trapi viac ako mna. Nooo, mala som co robit, aby som sa udrzala .... asi si vies predstavit, ake nervy mas, ked sa ti nedari tvoje 3,4,5 IVF. Tak som jej iba smutne povedala, ze ona ma dceru, ktora jej zavola a spyta sa jej ako sa ma. Ma dokonca 2. Vedela som ze to nemyslela zle. Len my chcela povedat, ze je pri mne, a ze sa za mna modli a keby sa dalo, tak by sa vymenila za mna pod :slight_smile:
Potom dosiel manzel s tym, ze by sme mali skusit adopciu .. a ani nevie, ako dobre urobil. Sice este stale cakame na ten telefon "mame pre vas dieta", ale mne to aj tak pomohlo. Vies, stretla som tam kopec zien, ktore su na tom rovnako ako ja. A mne zrazu doslo, ze nie som sama, co ma takyto problem. V tom case som mala pred sebou svoje 3IVF a tam boli zeny, co ich mali za sebou 8 a dokonca aj viac. A mne doslo, co vsetko boli ochotne urobit, obetovat. A je jedno, ake mali vzdelanie alebo odkial boli. Boli tam ludia, ktori si na to uz brali pozicky, aby to skusili este raz. A ja?Ja som riesila iba svoj vek. Mam 38, takze najvyssi cas. Mam to stastie, ze nemusim riesit peniaze. Aj ked praca a kariera vo finale znamenaju, ze som na dieta pomyslela az v 36. Musim sa priznat, ze som sa normalne zahanbila, aky som bola do toho casu "uplakanek". Od toho casu otvorene rozpravam o neplodnosti a myslim, ze budem aj o darovanych vajickach, ak na to nakoniec dojde. Ved na tom nie je nic zle. A ak by sa dalo, tak by som zenu, co mi daruje vajicko, aj na rukach nosila :slight_smile:
Je mi luto tvojho manzela Lenca, ze musi bojovat s tymi recami. Snad to prekona, ked sa deti narodia. Nech su mu co najviac podobne!
18. okt 2010 o 12:51  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@aja37 : přesně jsi to napsala............můj bývalý měl dvě holčičky z prvního manželství, dost často jsme je měli u sebe ....on byl vůl jak Brno, ale po těch dvou cácorkách se mi dodnes stýská........nebyla jsem s ním dlouho, jen asi půl roku, ale vytvořila jsem si na ty děti dost silné citové pouto, nikdy bych tomu nevěřila. Když za mnou přišly, namalovaly mi obrázek, objaly mě řekly...zůstaneš s náma, my tě máme moc rády.......tak to mě dostalo. :dizzy_face:
18. okt 2010 o 12:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@gabikri : Presne tak. No a to si este k tomu treba pridat, ze to male mimco bude v tebe. Ze s nim budes spat, vstavat, budes citit kazdy jeho pohyb a z 50% bude tvojej milovanej polovicky. A hlavne, od zaciatku bude s tebou.

Neviem preco, ale myslim si, ze kazda jedna z nas, ktore sme si presli IVF, vysetreniami, zazili sme neuspech a to opakovane, tuzime po dietatku .... myslim, ze sa nemusime bat, ze by sme "darovane" dietatko nemali radi.
18. okt 2010 o 12:59  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
stále se tu snažím dostat odpověď na kliniku reprofit a darování vajíček a ono stále nic, zkouším to tedy naposled.. i když se nic nedozvím, tak do toho půjdu.. asi světu moc nepomůžu, pokusím se pomoci aspon jedne ženě..i když to není jisté.. ale přesto to chci zkusit.. někde jsem se tu dočetla, že když si přivedete dárkyni, tak se vám zkrátí čekací doba... tak za 3 měsíce po tomhle odběru prý můžu zase, tak se hlasím... světu nijak nepomůžu ale alespon dam nadeji dvema lidem touzicim po miminku:slight_smile:)
18. okt 2010 o 12:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@darujivajicka : ahoj, je to od tebe moc hezké, že chceš někomu pomoct, ale nevím přesně, jakou odpověď by jsi chtěla slyšet? Já jsem čekatelka na dárkyni, kterou budu mít co nevidět, ale právě proto jsem šla do RF, abych měla dárkyni rychle, taky si za to řádně zaplatím :wink:
18. okt 2010 o 13:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@aja37 mas toho uz taky spoustu za sebou. Ale jak pises, tady je videt, co zenske jsou schopne ustat a vydrzet, aby se dockaly miminka. Ja jsem ted v patek videla porad na CT1 o herecce, ktera podstoupila ivf. A rekla tam jednu krasnou vetu - ze kdyby se ji miminko zadarilo hned a bez prace, tak by si neuvedomovala, jaky to je vlastne dar. To se mi hrozne libi, protoze on to je opravdu dar a neni vubec samozrejme, ze se kazdemu bez problemu zadari. Ja si ted vlastne nemam vubec na co stezovat, protoze to nejdulezitejsi jsou ty dve kopajici potvurky, co nosim v brise. Jen kdyby uz nechteli ven :(. A na nejake povidacky sousedu tedka nehledim. A manzel take ne, nebo aspon nic nerika a je stastny, ze cekame deti. Mysli si, ze aspon jeden je kluk (zahlidli jsme omylem na ultrazvuku asi pindika), tak uz si planuje fotbaly a jezdeni na motorce se synem. A to je pro nas ted to nejdulezitejsi.

Tobe preju hodne stesti a sil do dalsiho pokusu. I kdyby to byla darovana vajicka, porad to budou tve deticky.
18. okt 2010 o 13:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lenca78 : jůůů, pindíka.............tak to bude páreček :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
18. okt 2010 o 13:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@gabikri Prosím tě co znamená RF? A můžeš mi říct jak dlouho jsi třeba čekala? A kolik tě to teda stálo když jsi to měla v rámci "hrazenýho" IVF?
18. okt 2010 o 13:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simca74 : RF - Reprofit. :wink: První pokus ve státním CARu...čekací doba dva roky........8000,- + jeden pokus na pojišťovnu. Tam jsem si musela sama sehnat dárkyni, protože dva roky jsem čekat nechtěla. Teď platím 40000,- + pokus na pojišťovnu a žádnou dárkyni si shánět nemusím..........čekací doba cca 5 měsíců, :wink: V Reprofitu mají dárkyň relativně dost, protože dávají oproti jiným centrům vysokou odměnu :wink:
18. okt 2010 o 13:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simca74 v caru kam jsem chodila před tím, je za rok asi 14 dárkyň............v Reprofitu za minulý rok asi 800 :stuck_out_tongue_closed_eyes: Proto jsem šla právě tam i když to mám daleko :wink:
18. okt 2010 o 13:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@gabikri V parecek doufam, manzelovym znalym okem jsme videli pindika, ale ruku do ohne za to nedam :slight_smile:. Je to sranda, nechat se takhle prekvapit. Treba vyber jmen je hned o to delsi, musime vymyslet tri kombinace :slight_smile:
18. okt 2010 o 15:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte babule :slight_smile:
Vôbec nemám na koníka čas, lebo Nelka už nie je taká dobručká ako zo začiatku. Je z nej poriadny plačko :sweat_smile: v noci síce spinká, ale cez deň ma zamestná poriadne. Nevydrží ani dve hodinky bez kŕmenia, takže ju mám stále na sebe prilepenú :slight_smile: Stále bojujeme so soplíkmi. Už jej prešli a zase sa jej vrátili, som z toho nešťastná, keď ju počujem, ako nemôže poriadne dýchať. Váži už určite aj 5 kg, takže nosiť ju začína byť poriadny fuška.

Ani neviem čo je u vás všetkých nové. Postrehla som tu nejaké nové mená :wink:

@minka051 viem, že by si už mala testovať. Ako sa cítiš?

@gabikri myslím, že koncom októbra by si tiež mala ísť na transfer, tak budem na teba myslieť.

Rada by som vedela čo je so zúfalkou

@lenca78 už sa ti to kráti :slight_smile:

Tak ja idem spraviť aspoň polievku, kým tatino pestuje malú. Majte sa krásne. Papa
19. okt 2010 o 14:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@mimka29 jééj ahojček :slight_smile: no cítim sa dobre sem tam zabolí bruško a sem tam pichne, bolia prsia a občas hlava a som unavená. Ale to všetko môžu robiť aj lieky. Dnes by som normálne už mala mať mrchu no nechcem ju dobre dlho ani vidieť. No a testovať nebudem bojím bojím ,zajtra idem na krvičku.Tak drž mi palce. :wink:
19. okt 2010 o 15:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok