Chceme prvé dieťatko - Vianoce 2013

Ahojte. Premigrovala som z modrej strechy, cez moja svadba na modrého koníka.. a dokonca v relatívne správnom poradí 🙂 Chcela by som zoskupiť tie, ktoré sme podobného osudu, v podobnom čase, ale aj na rôznych miestach. Začíname s mužom vážne i menej vážne uvažovať nad dieťatkom, vlastne máme za sebou prvý mesiac snaženia (resp. nesnaženia sa tehotenstvu zabrániť 🙂 ) Napíšte ako to prežívate, je to pre viaceré z nás nová vec v živote.
nairautor
20. okt 2013
Pridávam teda niečo o sebe (čo som už písala do inej témy): Pred rokom som sa presťahovala a koncom septembra som bola na preventívke u nového lekára a spomenula som mu, že sme sa v lete s manželom zobrali a začíname rozmýšľať nad dieťatkom. A on to asi pochopil tak, že som zmenila lekára kvôli tomu, že chcem ihneď súrne otehotnieť, a on mi v tom pomôže 😃 A patrične sa zachoval a všetko mi dopodrobna povysvetľoval. S manželom to zatiaľ berieme tak, že keď sa podarí, tak sa podarí.. Prvý mesiac sme poctivo, aj keď aj zo srandy, dodržiavali lekársky "predpis" 🙂 Zaujíma ma Váš názor, skúsenosť.. Minulý mesiac som bola 3x na folikumometrii, všetko bolo ok. Lekár mi povedal, že ak neotehotniem, mám prísť aj ďalší mesiac. Myslíte, že by som mala absolovať folikulometriu viac mesiacov po sebe? Veľmi sa mi nechce behať tam 3x za mesiac, nakoľko zatiaľ naozaj nepociťujeme akútny stav, ale nechcem zasa nič premeškať, napokon máme svoj vek a aj keď to nejak nesilíme, chceli by sme určite v blízkej dobe dieťatko.
nairautor
20. okt 2013
A ešte ako si môj muž vysvetlil ten "predpis".. Bol úplne nadšený, lebo vraj mu lekár prikázal "sex a alkohol", keďže som sa pýtala na pohárik vínka alebo tvrdého pred, a lekár to schválil s tým, že prečo nie, keďže alkohol roztiahne mužovi cievy.. 🙂
brebruska
20. okt 2013
Ahoj, přítel odjížděl na stáž na 3 měsíce pryč a chtěl, ať jedu na první 2 týdny s ním. 1. září mě v letadle požádal o ruku. Datum jsme měli vždy vymyšlené, oba jsme chtěli v září a přítel ví, že si potrpím na "do roka a do dne", co se zásnub a svatby týče (nechápu ty lidi, co se zasnoubí, ale brát se vlastně ještě nechtějí a tak jsou jen zasnoubení). Chceme se vzít 6.9.2014. Tento rok mám těžký. Už od patnácti, kdy jsem začala brát antikoncepci, jsem začala špinit během cyklu. Doktor mi proto předepsal silnější prášky, ale jen se to zhoršilo. Vysadila jsem je a od té doby už deset let krvácím během cyklu, vše mi pomůže tak na dva měsíce a je to zpět. Změnila jsem samozřejmě doktorku. Ta mi teď navrhla, že bych mohla znovu zkusit prášky, že mi napíše jen slabé, a mělo by se to upravit, pak je můžu zase vysadit. Rovnou mi vzala krev na genet. vyš.na trombofilie. Začala jsem brát prášky, ale asi za dva týdny jsem se k ní vrátila doslova vyšťavená, psychicky na dně. Strašně jsem krvácela od začátku menstruace do té doby, všechno mě bolelo, bylo mi zle... nejdřív mi řekla, že krvácení je normální, že to pak přejde, ale když mě viděla, poradila okamžitě vysadit a už NIKDY nezačínat. No a to zrovna došly i výsledky z genetiky. Mám Laidenskou mutaci, heterozygot, takže prášky mám opravdu zakázané. Vyšla mi i další mutace, ale ta se při druhých testech nepotvrdila. Mamka i ségra pak šly na testy taky a mají ji taky. A doktorka mi taky řekla, že mi rychleji ubývají vajíčka a není rozumné čekat na první dítě do třiceti. V reakci na to mi přítel navrhnul, že až se vrátí z ciziny, můžeme se začít snažit. Řekla jsem mu, že se nechci vdávat s bříškem, a tak to zkusíme spíš v to září ty dva týdny, co budeme spolu, a pak až třeba před svatbou, nebo po svatbě. Nic jsme nepočítali, jen jsme oslavovali, že se budeme brát a vynechali z oslav kondom 😉 Ale když jsem se vrátila domů po dvou týdnech, věděla jsem vnitřně, že jsem těhotná, první test jsem si dělala už několik dní před tím, než jsem to měla dostat, což bylo samozřejmě brzy, ale byl už slabě pozitivní. 21.9. jsem si jej udělala znovu, to už měla MS zpoždění. A jo, bylo to tam. Počkala jsem do 6tt, než půjdu k doktorce, aby už bylo vidět srdíčko. (nesmím zapomenout říct, že jsem od března brala kys. listovou a ascorutin, ještě i nějaké vit). Pí doktorka mi pogratulovala k mimíškovi,krásně mu tlouklo srdíčko. Objednala mě za dva týdny na kontrolu, když bude vše ok, dostanu průkazku a budu oficiálně těhulka. Taky mě poslala na krev kvůli tomu Leidenu, aby mi předepsali miniheparin na ředění krve, aby se mimíškovi neucpali nějaké cévy. Za týden, co jsem byla u doktorky, se mi udělalo najednou dobře. Přestalo mě bolet břicho a prsa, která už taky nebyla nateklá. Měla jsem strašný strach, tím spíš, že jsem na to byla sama, přítel mě jen uklidňoval přes ICQ a sms. Paní doktorce jsem na 1. otázku, jak se cítím, odpověděla, že se cítím tak dobře, že se bojím, že už nejsem těhotná. Udělala UTZ a srdíčko jsme neviděly. Přestalo bít. Mimíšek umřel. Hned mě poslala na ukončení do nemocnice přes půlku města. Celou cestu jsem hrozně brečela a snažila se někomu dovolat, přítelovi, kamarádce, mámě, tátovi, nikdo mi nebral telefon, nikdo nereagoval. Až pak přítel mi volal zpět. V nemocnici na příjmu měli zrovna polední pauzu a tak mě přijala sestřička rovnou na gyndě. Celou dobu jsem brečela. Převlíkli mě do košile a bačkor, co jsem dostala, přidělili mi postel a za chvíli jsem šupajdila k pí doktorce na vstupní kontrolu na UTZ. Ta to jen potvrdila. Tím, že jsem pila a jedla naposledy ráno, mě vzali celkem rychle na sál, napsali mě na něj už ve dvě. Mezi tím mi už volala mamka, která v nemocnici pracuje a šla za mnou na pokoj. Nikdo ani nevěděl, že jsem těhotná. Mimíšek umřel v 7tt, a já šla na potrat přesně poslední den osmého týdne, 18.10. Navíc jsem to celkem protrpěla, uspávání mě bolelo, zákrok trval místo 10 minut 25, protože jim nešlo roztáhnout mi čípek, ale jinak byla pí doktorka moc šikovná, protože jsem krvácela jen v ten den, teď už mám druhý den intimku a mám jen výtok zabarvený trošku krví. Propustili mě v osm. Ještě mě prohlídla, už jiná, pí doktorka a nakázala mi kvůli té menší komplikaci kontrolu ještě ve středu, aby byla jistota, že ve mě nic nezůstalo a vše je v pořádku. Brečela jsem pak ještě půl noci, ale pomalu to rozdejchávám, jenom nemůžu nic nedělat, takže i když se to asi nemá, sbírala jsem jabka, dělala mošt, utopence, teď jsem na mezizastávce zpět domů ( na studentský byt, ve kterém bydlíme v šesti a kvůli mimi jsme se chtěli stěhovat. V pokoji mám teď chrápajícího spolubydlu, který se stěhuje pryč - ke své přítelkyni, která má termín porodu 10.12., ale momentálně nemá kde bydlet, tak jsem mu poskytla přítelovu postel a doplácím na to tím, že se nevyspím, což mi teď moc nepomůže, takže jsem ještě jednu noc u našich, než se zase vrátím do školy a nevyspím se :-S ). Mám teď zakázaný sex - což do 30. listopadu nebude problém, přítel se vrací až tehdy. A bylo nám doporučeno nezkoušet znovu těhotnět aspoň tři měsíce, ne-li půl roku, což chápu, děložní sliznice musí narůst do správné výšky, což po potratu chvilku trvá, takže nechápu holky tady, které začnou těhotnět znovu ještě než po potratu dostanou znovu měsíčky, příjde mi to nerozumné a hazard se štěstím. Představa, že by kvůli tomu potratily znovu, jim asi vrásky nedělá. Každopádně my se teď rozhodně do svatby o nic pokoušet nebudeme. Chceme pak odjet na svatební cestu do ciziny na tůry a lítat letadlem a to v jiném stavu není moudré a rozhodně ne pro trombofilika. A mě teď nejvíc vrtá hlavou, jestli by se to stalo, kdyby mi hematoložka ten miniheparin napsala. Řekla, že jsem mladá, zdravá a krevní testy mám v pořádku. A za týden jsem neměla mimi živé 😢 .
Takže to je teď můj aktuální příběh. Kvůli těhotenství jsem odmítla práci v laboratoři v nebezpečném prostředí. Teď jsem bez mimíška, bez přítele - fyzicky přítomného - a bez práce. Je to celkem nápor.
brebruska
20. okt 2013
Tobě ale samozřejmě přeju, aby se ti TOHLE VŠECHNO vyhlo, je to dost nepříjemné, smutné a jak jsem četla v příspěvku jedné snažilky, člověk se opravdu cítí jako prázdná nádoba, když mu vezmou miminko z dělohy, a dost zbytečně na světě. Ale všechno přebolí a časem se pokusíme znovu. Kamarádka otěhotněla přes to, že brala prášky, donosila zdravého chlapečka, pak třikrát potratila, a teď má dvě krásný holky dvojčátka. Takže jo, jde to i po třech potratech.
Ale přidám jednu radu - nesnažte se. Ve chvíli, kdy se začnete snažit, bude to to jediné, kolem čeho se vám začne točit svět. Nakonec spolu budete spát jen v době ovulace z povinnosti, budeš žít od ovulace k menstruaci - přijde? nepříjde? Pak se kvůli tomu budete stresovat - začne se ti pak posouvat cyklus, takže budeš mít falešné naděje, když to nedostaneš v ten den, kdy máš... a se stresem to půjde o to hůř. Takže opravdu nejlepší rada je - NESNAŽTE SE, ŽIJTE, CO SE MÁ STÁT, STANE SE. Já si to tak řekla i s tím mým těhotenstvím, buď jsem mohla sedět pořád doma a testovat, jestli teda jsem, nebo nejsem těhotná, nebo budu fungovat dál, a co se stane, stane se. Každá ženská za život Průměrně jednou potratí. Tebe nechci strašit a sebe tím uklidňuju. A navíc, možná jsi už těhotná 🙂
nairautor
21. okt 2013
@brebruska Ahoj, to je pravda, keď to bude mať prísť, tak to príde.
Včera som mužovi hovorila, že mám niekedy obavu, lebo nám je až podozrivo dobre, že nevyhnutne musí prísť niečo, čo to všetko pokazí.. A občas mám hlúpe myšlienky a trochu sa toho bojím.. V mojom okolí sa skoro všetci trápia s nejakým životným problémom - vzťahy, rodina, práca, peniaze, opletačky so súdom, iba ja chodím stále usmiata a spokojná.
Ja som veľký odporca antikoncepcie, ale mám šťastie v tom, že som som si našla stáleho partnera až po škole a ako pracujúca, takže prípadné tehotenstvo by pre mňa nebol nijaký zásadný problém.. Uvidíme, či na ňu zmením názor, keď budeme čakať šieste - siedme dieťa.. 😉
Ale chcela som povedať toľko, že je to presne ako píšeš: čo sa má stať, to sa stane. Nedávno prišla o bábätko moja dobrá kamoška (neplánovali, ale potom sa veľmi tešili.. áno, zostane po ňom smutne prázdno).. Moja ďalšia kamarátka mala problémy s vysokou zrážanlivosťou krvi a počas celého tehotenstva jej hrozilo to najhoršie, a dnes sa už teší z bábätka 🙂 Ďalšia kamarátka potratila už minimálne 3x.. A ani jedna z nich nebrala nikdy v živote antikoncepciu. Dôležité je naozaj nezaoberať sa tým, nesnažiť sa, žiť a riešiť problém až vtedy, keď nejaký vznikne 🙂
Tebe veľmi držím prsty, aj aby si bola čo najskôr v poriadku fyzicky a hlavne psychicky. Inak, kamoške, čo bola na kyrete povedal lekár, že po prvom menzese má prísť na prehliadku a ak bude všetko ok, spokojne sa môžu opať pokúšať o dieťatko. Asi je to individuálne podľa stavu konkrétnej ženy.
brebruska
21. okt 2013
Ahoj, no u nás po přerušení těhotenství doporučují vždy min. 3 měsíce počkat, než se začne znovu. Přece jen, není to stres jen na psychiku, ale i záběr na tělo. Ty pak napiš, jestli se už zadařilo, nebo se začnete SNAŽIT 😉
nairautor
21. okt 2013
@brebruska momentálne viem iba toľko, že prvý mesiac bol v tomto smere neúspešný, priebežne podám info 🙂
nairautor
21. okt 2013
Keď sa dvaja zoberú, a nebodaj pochádzajú ešte aj z dediny, automaticky začnú všetci susedia, známi i menej známi sliediť, či sa splní "do roka proroka" 🙂 Akosi to všetci považujú za samozrejmosť.
U nás sliedi i rodina, občas mi to ide na nervy, občas sa na tom smejem.. Kedysi sa nás na rodinných oslavách pýtali, kto je šofér, dnes automaticky nalejú mužovi a na mňa sa vyškeria, či ja ešte môžem 🙂
brebruska
22. okt 2013
tak to máš dobrý, u nás se nalívá i těhotným 🙂 Když holka řekne, že nemůže, že je těhotná, tak dostane jen malý pivo 😉
a nebo když nechce pít, tak se jí každý ptá, jestli je těhotná. Proto jsem teď dva měsíce nebyla nikde s kamarádama. Bylo by to všem jasný...
avokinagic
28. okt 2013
@nair no my sme mali svadbu v auguste...a s babom sme zacali min. mesiac..tak rovnako ako u vas prvy mesiac nevysiel a dávame tomu cas do vianoc...teda bol by to naj darcek...aj pre cele rodiny...a co sa tych rodin tyka tak mi sme nikomu neprezradili ze sa snazime...vravime ze nie...lebo tak preistotu ak by sa nedarilo aby sme sa vyhli zbytocnym otazkam 🙂
nairautor
28. okt 2013
@avokinagic My sme po svadbe hovorili, že ešte nie, teraz sa tejto téme skôr vyhýbame 😉 Ale veľmi by sme sa potešili takému darčeku.. aj naše rodiny, hlavne z manželovej strany, tam by to bolo prvé vnúča.
zuzinkabluzinka
Odpoveď bola odstránená
Zobraz
avokinagic
28. okt 2013
@nair mna sa svokra aj pytala ze ci mam tablety tak vravim ze nie..uz vyse roka...a ze ci si davame pozor...tak som zaklamala ze hej 😃
nairautor
30. okt 2013
@avokinagic No ja pred rodinou zatĺkam ako o život, iba pár kamošiek vie, že sme tomu stále viac naklonení 🙂 Hlavne sa snažíme neriešiť, lebo minulý mesiac som sa dosť sledovala a išlo mi to na mozog 😃
nairautor
30. okt 2013
@brebruska U nás tehotné nepijú vôbec alkohol.. Ja by som asi tiež nepila, ani pivo, maximálne odpiť trošku z piva / vínka, ale celé určite nie.
brebruska
30. okt 2013
já bych taky raději nepila, ale pokud to vyloženě neplánuješ, tak první týdny, než to zjistíš, stejně piješ...
trocha piva nebo vína neublíží, ale první týdny bych nepila určitě
brebruska
30. okt 2013
A jak jste na tom vy? další kolo zkoušení? Já jdu v pátek na kontrolu po revizi děložní dutiny. Celkem jsem si s tím užila, po víkendu hned po revizi jsem začala krvácet, pak ze mě ještě odešly 3 velké kusy, a teď už to vypadá, že jsem konečně dokrvácela, ale nechci předbíhat, už to tak vypadalo 2x :-|
Pořídila jsem si kočičku, malou útěchu v samotě. Přítel by mi ji nikdy nepovolil, teď tu není 😉
inngrid
31. okt 2013
aj my cceme prvé babatko Vianoce 2013 len či sa podarí 🙂
nairautor
31. okt 2013
@brebruska 🙂 tak nejak... už som mala byť po ovu, ale teplota (jediné čo sa snažím aspon cca. sledovať) je stále dole, tak ešte máme trochu napätia 😉 Je to pekné obdobie - tieto naše prvé pokusy 🙂
Držím prsty, nech sa Ti organizmus čo najrýchlejšie spamätá a v decembri budeš ako nová 😉
A čo potom s mačičkou? Necháte si ju s priateľom? Vie už o nej? 🙂
nairautor
31. okt 2013
@inngrid Ahoj,vitaj. Odkedy sa snažíte? My intenzívnejšie druhý mesiac 🙂
inngrid
31. okt 2013
@nair aj my od septembra 🙂 vy odkedy? 🙂
nairautor
31. okt 2013
@inngrid Taktiež druhý mesiac, čiže začiatok októbra - nevyšiel, a teraz začiatok novembra - uvidíme.. 😉
Držím prsty.
inngrid
1. nov 2013
@nair napodobne ja som teraz v ovulačnej faze takze snazime 🙂
dada7701
1. nov 2013
..je to jednoducho kráááásne obdobie a ešte krajšie bude, ked budeš ten uzlíček držať v ruke 🙂 ....prvé tri mesiace boli napr. pre mňa náročné, ale zvládli sme to, a ked Ti opätuje prvý úsmev tak pochopíš, že to je ten najkrajší dar v živote....al samozrejme aj starosti, tvoj spánok už nebude to čo býval, o vyspatí ani nehovorím....ale aj tak to stojí za to....my máme teraz 4,5 mesiaca a čakáme kedy nám pôjdu zúbky 🙂..takže si to užívaj...
dada7701
1. nov 2013
@nair ...určite to nesíľ...ak si zdravá,tak sa zbytočne nestresuj a nechaj to tak...si ešte mladá...ja som mala svoje prvé v 36.....nestresuj sa tou folikulometriou, lebo potom si začneš namýšľať,že sa nedarí a pôjde to dole vodou...takže nemyslí na to a ešte raz ....užííííííívaj si s manželom krásne chvíle...
manddarinka
2. nov 2013
Ahojte baby, aj my by sme radi bábätko a tiež sme tomu dali voľný priebeh asi tak v septembri. Som rada, že som nakukla do tejto témy, opäť som si uvedomila, že aj toto je krásne obdobie a vlastne každé má svoje čaro. Ďakujem baby 😉 .. a aj muž mi hovorí, že sa mám tešiť zo súčasnosti, keď ešte nie som obmedzovaná bábätkom. Preto vám prajem, aby ste prežívali radosť z každého nového dňa - či už snažilkovanie bude pozitívne alebo nie.
nairautor
2. nov 2013
@dada7701 Ahoj, ďakujem. Viem, každé obdobie v živote má niečo do seba, snažíme sa neriešiť, veď je pravda, že máme čas. A na deťúrence sa teším, viem, že je to občas ťažké, ale určite to stojí za to 🙂
Keď som bola mladšia, trochu som malých detí bála, nevedela som to s nimi, ale teraz máme v rodine dvoch malých synovcov a vždy sa teším, keď s nimi môžem tráviť čas 🙂 Rada sledujem ako sa vyvíja nová malá osobnosť, každý jeden deň je veľký zázrak 😉
nairautor
2. nov 2013
Ďakujeme @manddarinka 😉
dada7701
2. nov 2013
@manddarinka ..manžel má pravdu, užívaj si to, kým nie si obmedzovaná bábätkom...pretože aj ked je to nádherné obdobie s bábätkom, tak naozaj tvoj čas už musíš venovať len jemu...napr. ja sa chystám už 3 mesiac ku kaderníčke 🙂 dalej sa nebudem rozpisovať 🙂
nairautor
18. nov 2013
Ahoj dievčence. Tak u nás druhý mesiac pokusov za nami, uvidíme, či sa nám predsa ešte podarí urobiť si v decembri najkrajší vianočný darček 🙂

Začni písať odpoveď...

Odošli